Poznání zážitků blízké smrti může zvýšit kvalitu resuscitace

Předčasný konec

Kvalita kardiopulmonální resuscitace (KPR) je pro obnovu mozkových funkcí klíčová, protože obnovení toku krve do mozku přispívá k návratu vědomí. Platí to i naopak: Pokud je masáž srdce ukončena příliš brzy, může jedinec upadnout opět do bezvědomí. Obnovené vědomí indikované KPR je dnes mnohem běžnějším jevem než dříve, protože v doporučeních pro resuscitaci je kladen větší důraz na kvalitu resuscitace. Její výsledky ovšem ovlivňuje ještě další významný faktor – délka.

Mezinárodní tým vědců se v té souvislosti domnívá, že KPR je často ukončována předčasně, ačkoliv lze použít více moderních postupů, například extrakorporální membránová oxygenace (ECMO). Podle jiného výzkumu je pak možné až v 40 % případů, kdy je zaznamenána plochá linka na EEG, díky resuscitaci zcela či téměř obnovit obraz normální nebo téměř normální mozkové aktivity. Problémem je, že definice srdeční a mozkové smrti jsou založeny na ireverzibilní ztrátě funkce těchto vitálních orgánů. Ta je ovšem relativní k možnostem medicíny.

Zápas, sténání, otevírání očí i vzpomínky

Znakem obnovy vědomí indukované KPR je skutečnost, že dotyčný začíná s resuscitujícími zápasit, sténat a otevírat oči. Mozková aktivita je však spojena také se vzpomínkami na blízkou smrt (ve skutečnosti jde o jevy spojené s proděláním klinické smrti jako takové). Ovšem není jasné, kdy se tyto vzpomínky vytvářejí (zda během KPR nebo později během rekonvalescence) a zda se jedná o skutečné vzpomínky.

Vědci z prvního citovaného zdroje se právě na vzpomínky osob, které přežily KPR, zaměřili v nedávno uveřejněné studii v odborném časopise Resuscitation (2023). V prospektivní studii, která proběhla ve 25 nemocnicích prováděli u pacientů během KPR kontinuální monitorování EEG a okysličení mozku a audiovizuální testování pomocí počítače a sluchátek.

S pacienty, kteří přežili, pak proběhl rozhovor o jejich vzpomínkách na dobu resuscitace. Z 567 pacientů přežilo KPR 53 (9,3 %), z nichž 28 (52,8 %) poskytlo následný rozhovor a 11 (39,3 %) si něco z období KPR pamatovalo. Tito pacienti popisovali 4 typy zážitků: Vzpomínky na smrt (21 %), na to, jak se probudili během resuscitace (7 %), jak se probudili po resuscitaci (7 %) a sny, případně snové zážitky (11 %). V komplementární průřezové studii byl zaznamenán ještě pátý typ zážitku, chybná interpretace lékařské intervence (např. jak démoni trhali pacientovo mrtvé tělo).

Popsán byl dokonce pravděpodobný mechanismus, který za tímto jevem stojí. Když se křivka EEG zploští, umírající mozek začne odbourávat přirozené inhibiční systémy, které jsou potřebné pro podporu jeho každodenního fungování. Tato disinhibice otvírá prostor pro nové dimenze reality, včetně živého vybavení uložených vzpomínek. Mozek tedy přestává pracovat, ale neumře, dokud není bez kyslíku po dobu 5 až 10 minut. 

Chybí inovativní metody

Tomu odpovídá i to, že se za posledních 60 let míra přežití srdeční zástavy prostřednictvím KPR ve Spojených státech příliš nezlepšila. A to kvůli tomu, že se v podstatě nevyvíjí nové léčebné modality a inovativní metody využití těch stávajících. Potenciál by nicméně mohlo mít například podchlazení těla pro zastavení cirkulace a mozkové funkce až na 40 minut.

Nejsnáze dosažitelné je kromě většího využití dosavadních možností také zvýšení kvality KPR pomocí ultrazvukové sondy pro monitoraci toku krve do mozku nebo senzor pro individuální úpravu místa pro kompresi hrudníku, protože to doporučované Americkou kardiologickou společností (uprostřed dolní poloviny sterna) nemusí být ve všech případech ideální.

Při resuscitaci v nemocničním prostředí je třeba využívat ECMO, protože může dramaticky zvýšit šanci resuscitovaného na přežití. Ve vzdálenější budoucnosti může být v kombinaci s koktejlem léků, které ho vrátí do života, tím, co úspěšnost KPR dramaticky zvýší.

(pok)

Zdroje:

2. West R. L., Otto Q., Drennan I. R. et al. CPR-related cognitive activity, consciousness, awareness and recall, and its management: A scoping review. Resuscitation 2022; 10: 100241, doi: org/10.1016/j.resplu.2022.100241.

3. Larkin M. Near-death experiences during CPR: an impetus for better care. Medscape 2024 Feb 06. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/near-death-experiences-during-cpr-impetus-better-care-2024a10002m7?ecd