Mohou být časté noční můry předzvěstí demence?

Data ze 3 kohortových studií

Výzkum, jehož výsledky byly publikovány v EClinicalMedicine a představeny na loňském kongresu Evropské neurologické akademie (EAN) v Helsinkách, analyzoval data ze tří kohortových studií: Midlife in the United States (MIDUS), Osteoporotic Fractures in Men Study (MrOS) a Study of Osteoporotic Fractures (SOF).

Data byla získána od 605 dospělých středního věku, jejichž průměrný věk byl 50 let. Tito lidé byli v rámci studie MIDUS sledováni až 13 let. Kritériem hodnocení bylo riziko poklesu kognitivních funkcí. Druhou skupinu v rámci výzkumu představovalo 2600 starších dospělých, jejichž průměrný věk byl 83 let. Byli sledováni až 7 let a hodnotilo se u nich riziko výskytu demence. Hlavním kritériem byla frekvence nočních můr – na základě subjektivního hlášení účastníků – a její vztah k poklesu kognitivních funkcí a diagnóze demence.

S věkem se zvyšuje i riziko

Výsledky výzkumu ukázaly, že dospělí středního věku, kteří zažívají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřnásobně vyšší riziko kognitivní poruchy. Druhým důležitým zjištěním je, že dospělí v seniorním věku mají více než dvojnásobné riziko demence. Analýza navíc ukázala, že tento vztah byl statisticky významný především u mužů.

Je možné „přepsat“ sny?

Hlavní autor níže citované práce, neurovědec Abidemi Otaiku z Imperial College London, zdůrazňuje, že noční můry mohou být ukazatelem změn v mozku, které předcházejí rozvoji neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba či Parkinsonova nemoc. Současně mohou souviset s genetickou predispozicí nebo jinými rizikovými faktory včetně stresu, depresí a poruch spánku.

Vzhledem k tomu, že noční můry mohou být potenciálně ovlivnitelné, doporučuje dr. Otaiku lékařům aktivně se pacientů na jejich výskyt ptát, zejména tam, kde jsou přítomné další rizikové faktory demence.

Efektivní intervence mohou zahrnovat následující:

• Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) zaměřená na kontrolu stresu a zlepšení spánkové hygieny.
• Techniky nácviku představ: Pacient by měl před spaním přemýšlet o pozitivním zakončení opakujícího se zlého snu (například „tygr mě objímá místo útoku“) a tuto představu si opakovaně vizualizovat.
• Farmakoterapie v případech psychických komorbidit.

Pátrejte po špatných snech svých pacientů

Zjištění této studie poskytují nový pohled na noční můry nejen jako symptom, ale také jako možný marker pro včasnou identifikaci jedinců ohrožených demencí. Lékaři by měli věnovat pozornost i těmto zdánlivě méně významným problémům spánku, neboť mohou představovat klíč k prevenci závažných neurodegenerativních onemocnění.

(asa)

Zdroje:
1. Otaiku A. I. Distressing dreams, cognitive decline, and risk of dementia: a prospective study of three population-based cohorts. EClinicalMedicine 2022; 52: 101640, doi: 10.1016/j.eclinm.2022.101640.
2. EAN 2024 Press Pack: 10–12. Dostupné na: www.ean.org/fileadmin/user_upload/ean/congress-2024/Press_2024/EAN_2024_Press_Pack_V2.pdf