Kombinovaná léčba Alzheimerovy choroby – kazuistika

86letá žena se do ambulantní psychiatrické péče dostala v prosinci roku 2011. Den před vyšetřením se během noci vydala oblečená na autobus s tím, že jde do práce. Domů byla přivedena sousedy. Děti pacientky najaly ošetřovatelku poté, co žena podle výpovědi sousedů v noci bloudí po domě, buší na jejich dveře a je dezorientovaná.

Během vyšetření byl zjištěn od smrti manžela nemocné před deseti lety postupně se zhoršující úbytek paměti a kognitivních funkcí. V roce 2009 její syn lékař zaznamenal výrazné poruchy v novopaměti a následující vyšetření včetně CT mozku potvrdilo smíšenou vaskulární demenci a demenci Alzheimerova typu. Pacientka od té doby užívala donepezil v dávce 10 mg pro die. V lednu roku 2011 byl neurologem proveden test kognitivních funkcí MMSE (Mini-Mental State Exam) s výsledkem 12 bodů, neurolog konstatoval progresi demence a zaměnil donepezil za rivastigmin, který byl v listopadu stejného roku „vzhledem k dosaženému počtu bodů při MMSE“ vysazen a nově byl ordinován memantin v postupně se zvyšující dávce až do konečných 20 mg denně. Dva týdny po vysazení rivastigminu však došlo k prudkému zhoršení stavu ve smyslu dezorientace, neklidu a masivní úzkosti s nutností celodenní ošetřovatelské péče.

Vzhledem k popisované náhlé progresi onemocnění byl v ambulanci opětovně nasazen rivastigmin, tentokrát do kombinace s memantinem. Dále byl do medikace přidán standardizovaný extrakt ginkgo biloba a tiaprid v dávce 150 mg denně. Pacientka rovněž absolvovala několikadenní pobyt na gerontopsychiatrii kvůli nočním delirantním stavům a rozkolísanému diabetu mellitu.

Po dvouměsíční kombinované léčbě došlo ke zvýšení skóre v  testu MMSE na 19 bodů. Pacientka v tu dobu užívala 9,5 mg rivastigminu ve formě náplasti, 20 mg memantinu a 120 mg extraktu ginkgo biloba denně. Ošetřovatelka byla u ženy během noci a ve dne při podávání léků, stravy, společném nákupu a procházce. Zbytek času pacientka trávila sama.

Během následujícího půlroku byl stav stabilizovaný, pouze mírně progredující ve smyslu bezradnosti při denních úkonech. V období, kdy se děti o pacientku staraly samy, pozorovaly vyšší míru samostatnosti, přiměřené afektivní projevy i chování, obsažnější řeč, vymizel také noční neklid a výkon bazální sebeobsluhy byl bez chyb. Nemocná nově poznávala děti i vnoučata. V červnu 2012 byl proveden test MMSE s výsledkem 20 bodů.

Efekt kombinované léčby napomohl redukci nutné ošetřovatelské péče na 4–5 hodin denně, oddálení institucionalizace, vysazení dalších psychofarmak nutných k léčbě přidružených poruch chování a zlepšení kvality života nemocné i její rodiny.

(veri)

Zdroj: Žigová E. Kombinovaná liečba Alzheimerovej choroby. Psychiatria pre prax 2013; 14 (1): 33–36.