„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/33

Vysoká dávka vitaminu D₃ snižuje aktivitu nemoci u pacientů s nově zjištěnou RS

Suplementace vysokou dávkou cholekalciferolu snižuje během 2 let výskyt průkazů aktivity nemoci u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS), tj. náhle vzniklými ložiskovými neurologickými příznaky odpovídajícími možnému rozvoji roztroušené sklerózy (RS). Ukázala to randomizovaná kontrolovaná dvojitě zaslepená studie prezentovaná v září 2024 na kongresu ECTRIMS (European Committee for Treatment and Research in Multiple Sclerosis).

Autoři do své studie zařadili 303 dospělých s nově zjištěným CIS (v posledních 90 dnech) a vstupní sérovou hladinou 25-hydroxyvitaminu D < 100 nmol/l. Průměrný věk činil 34 let, 70 % tvořily ženy. Zhruba třetina měla optickou neuritidu, ostatní potom oligoklonální pásy v likvoru a 89 % pacientů splňovalo kritéria pro diagnózu relabující-remitující roztroušené sklerózy (RRRS). Ve studii užívali po dobu 2 let 100 000 IU vitaminu D nebo placebo každé 2 týdny. Sledován byl výskyt relapsu onemocnění a nových/zvětšujících se lézí na MRI mozku a míchy. Aktivita onemocnění byla během 2 let zjištěna u 60 % pacientů s vitaminem D a u 74,1 % pacientů s placebem (poměr rizik [HR] 0,66; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,50–0,87; p = 0,004). Ve skupině s vitaminem D byla navíc pozorována delší doba do prvního důkazu aktivity choroby (432 vs. 224 dní; p = 0,003). Suplementace vitaminem D byla dobře tolerována. Podobné výsledky byly zjištěny u podskupiny pacientů, kteří již při vstupu do studie splňovali kritéria RRRS. Podle autorů studie je proto suplementace vitaminem D vhodným postupem u CIS a časné RRRS.

Zdroj: Thouvenot E., Laplaud D., Lebrun-Frenay C. et al. O065/1291 High-dose cholecalciferol reduces multiple sclerosis disease activity after a clinically isolated syndrome: results of a 24-month placebo-controlled randomized trial (D-lay MS). Mult Scler J 2024; 30 (3S): 63.

Nedostatek spánku v těhotenství může zpozdit neurologický vývoj potomka

Krátká doba spánku v těhotenství je podle čerstvě publikované studie spojena se zpožděním neurologického vývoje u mužských potomků. Na tomto efektu se podílí zvýšená hladina C-peptidu v pupečníkové krvi.

Do čínské kohortové studie bylo zařazeno 7059 párů těhotných matek a jejich potomků. Data o spánku matky byla zjišťována ve 24.–28. a ve 32.–36. týdnu gestace a neurologický vývoj dítěte za 6–36 měsíců po narození. Analýza ukázala významnou korelaci mezi krátkou dobou spánku matky v těhotenství a zpožděním neurologického vývoje chlapců (HR 2,05; 95% CI 1,29–3,25). U potomků matek s krátkou dobou spánku v těhotenství byla zjištěna zvýšená hladina C-peptidu v pupečníkové krvi a tento parametr koreloval se zpožděním neurologického vývoje u chlapců. Zpoždění neurologického vývoje bylo dáno z 11 % zvýšenou hladinou C-peptidu. Podle autorů tedy může být prostředníkem mezi nedostatkem spánku těhotné matky a zpožděním neurologického vývoje jejího mužského potomka dysfunkce metabolismu glukózy.

Zdroj: Zhang L., Wang H. X., Li W. X. et al. Association of maternal short sleep duration with neurodevelopmental delay in offspring: a prospective cohort study. J Clin Endocrinol Metab 2024 Sep 26: dgae569, doi: 10.1210/clinem/dgae569 [Epub ahead of print].

Protizáchvatový lék pro terapii epilepsie zmírňuje příznaky OSA

Jak ukázala nová studie prezentovaná na letošním kongresu Evropské respirační společnosti (ERS), perorálně podávaný sultiam indikovaný k léčbě benigní parciální epilepsie dětského věku vykázal slibné výsledky při zmírnění poruch dýchání ve spánku a dalších příznaků obstrukční spánkové apnoe (OSA). Studie se vedle Francie, Španělska, Německa a Belgie zúčastnilo rovněž Česko. 

Randomizováno bylo 298 dospělých s OSA, kteří netolerovali orální dlahy nebo přístrojovou léčba pomocí trvalého přetlaku v dýchacích cestách (CPAP), k užívání placeba, 100, 200 nebo 300 mg sultiamu denně. Průměrný věk pacientů byl 56 let a jejich průměrný index apnoe/hypopnoe (AHI3a, definovaný jako ≥ 3% desaturace O₂) byl 29/hod. Během 15 týdnů léčby klesl AHI3a o 17,8 % s dávkou sultiamu 100 mg, o 34,8 % s dávkou 200 mg a o 39,9 % s dávkou 300 mg. Užívání sultiamu v dávce 200 mg a 300 mg také vedlo k významnému zlepšení saturace kyslíkem během noci v porovnání s placebem. Účinnost sultiamu v těchto dávkách byla podobná u pacientů se středně těžkou i těžkou OSA. U všech dávek sultiamu bylo po 15 týdnech zjištěno také zmírnění denní ospalosti dle dotazníku Epworth Sleepiness Scale (ESS).

Jak uvádějí autoři výzkumu, jednalo se o studii hledání vhodné dávky sultiamu v léčbě OSA. Zjištěná účinnost a bezpečnost ukazuje, je tento lék je v uvedené indikaci vhodný pro hodnocení v klinických studiích fáze III.

Zdroj: Hedner J., Grote L. B., Stenlof K. et al. OA5433 A randomized, double-blind, placebo controlled, dose-finding trial of sulthiame in obstructive sleep apnea. ERS Congress, Wien, 2024 Sep 10.

Personalizovaná léčba maligních nádorů podle celogenomové analýzy a posouzení molekulárním tumor boardem

Studie Rome hodnotila přínos cílené léčby pacientů se solidními maligními nádory zvolené na základě integrace celogenomového profilování a posouzení případu molekulárním tumor boardem (MTB). Proběhla ve 40 italských centrech a její výsledky byly prezentovány na letošním výročním kongresu Evropské společnosti klinické onkologie (ESMO).

Jednalo se o randomizovanou studii fáze II, která porovnávala proveditelnost, účinnost a bezpečnost cílené léčby se standardem péče u různých solidních nádorů (včetně kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu, žaludku, žlučových cest a glioblastomu). Molekulární alterace byly hodnoceny ve vzorku z tkáňové nebo tekuté biopsie u téměř 1800 pacientů po selhání ≤ 2 předchozích linií léčby. Pacienti s ≥ 1 alterací ovlivnitelnou dostupnou léčbou byli po projednání na MTB randomizováni k cílené nebo standardní léčbě (n = 400). Při progresi nebo nepřijatelné toxicitě bylo možné překřížení terapie. Objektivní léčebné odpovědi (ORR) bylo dosaženo u 17 % pacientů s cílenou léčbou a u 9,5 % se standardní léčbou (p = 0,026). Rovněž přežití bez progrese (PFS) bylo lepší ve skupině s cílenou léčbou: medián 3,7 vs. 2,8 měsíce (HR 0,64; 95% CI 0,51–0,80; p < 0001), 12měsíční PFS 22,3 % vs. 7,5 %. Celkové přežití bylo ale v obou skupinách srovnatelné. Nežádoucí příhody stupně ≥ 3 se objevily u 35 % pacientů s cílenou léčbou (nejčastěji průjem a systémové infekce) a 40 % pacientů se standardní terapií (nejčastěji neutropenie a únava).

Autoři zdůrazňují roli MTB v rámci tohoto přístupu k léčbě maligních nádorů, který umožňuje zohlednit nejen molekulární alteraci, ale i charakteristiky pacienta, histologii nádoru a potenciální rezistenci.

Zdroj: Botticelli A., Scagnoli S., Conte P. et al. LBA7 The Rome trial from histology to target: the road to personalize targeted therapy and immunotherapy. Ann Oncol 2024; 35 (suppl. 2): 1−72, doi: 10.1016/annonc/annonc1623.

(zza)