„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/16

Migréna s aurou jako významný rizikový faktor kiCMP u osob mladších 50 let

Studie případů a kontrol využívající data 523 osob ve věku 18–49 po prodělané kryptogenní ischemické cévní mozkové příhodě (kiCMP) ze studie SECRETO a 523 kontrolních jedinců hodnotila souvislost 12 tradičních a 10 netradičních rizikových faktorů s výskytem kiCMP.

Výsledky ukázaly, že tradiční rizikové faktory (například hypertenze, kouření, obezita, vysoká hladina cholesterolu a diabetes) vykazují silnou korelaci s kiCMP u jedinců bez otevřeného foramen ovale (PFO), zatímco u nemocných s PFO hrají významnější roli netradiční rizikové faktory, jako je migréna s aurou, žilní trombóza v anamnéze nebo chronické systémové onemocnění. Z jednotlivých rizikových faktorů byla nejvýznamnější přítomnost migrény a s aurou, zejména u žen, které bylo možné přičíst 45,8 % rizika kiCMP u nemocných s PFO a 22,7 % rizika u jedinců bez PFO. U obou skupin se z rizikových faktorů dále významně uplatňovala abdominální obezita (21,1 % rizika u osob bez PFO a 22,5 % při výskytu PFO).

Zdroj: Putaala J., Martinez-Majander N., Leppert M. et al.; SECRETO Study Group. Burden of modifiable risk factors in young-onset cryptogenic ischemic stroke by high-risk patent foramen ovale. Stroke 2025 Apr 17, doi: 10.1161/STROKEAHA.124.049855 [Epub ahead of print].

Zvýšené riziko demence u jedinců s těžkou infekcí herpes zoster

Populační italská studie ukázala zvýšené riziko demence u jedinců starších 50 let, kteří byli hospitalizováni pro těžkou infekci herpes zoster (HZ). Studie zahrnovala 132 968 osob, a to 12 088 s těžkou infekcí HZ, 60 440 odpovídajících kontrol z obecné populace a 60 440 hospitalizovaných pacientů bez infekce HZ.

Během 23 let, kdy byl sledován výskyt analyzovaných parametrů, bylo u pacientů s těžkou infekcí HZ riziko demence o 13 % vyšší než u obecné populace (poměr rizik [HR] 1,13; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,07–1,19) a o 8 % vyšší než u hospitalizovaných pacientů bez infekce HZ (HR 1,08; 95 % CI 1,03–1,14). Výsledky nebyly ovlivněny pohlavím, věkovou skupinou ani délkou sledování.

Zdroj: Blandi L., Bertuccio P., Signorelli C. et al. Herpes zoster as risk factor for dementia: a matched cohort study over 20 years in a 10-million population in Italy. J Prev Alzheimers Dis 2025 Apr 12: 100167, doi: 10.1016/j.tjpad.2025.100167 [Epub ahead of print]. 

Příznivé trendy ve výsledcích léčby HF pomocí autologní buněčné terapie

Na výročním kongresu Americké kardiologické společnosti (ACC) v březnu 2025 byly prezentovány 2leté výsledky prospektivní multicentrické studie CardiAMP-HF, která hodnotila přínos injekce mononukleárů z kostní dřeně pacienta se srdečním selháním (HF) do oblasti myokardu postižené infarktem v porovnání s kontrolami s předstíranou léčbou.

Studie sice nedosáhla primárního cíle, tj. významného snížení složeného parametru zahrnujícího celkovou mortalitu, nefatální nežádoucí srdeční a cerebrovaskulární příhody (MACCE) a změnu výsledku 6minutového testu chůze po 12 měsících, ale ukázala, že autologní buněčná terapie může snižovat celkovou mortalitu a MACCE během 2 let. Buněčná terapie byla dobře tolerovaná.

Zdroj: Raval A. CardiAMP-HF: autologous cell therapy in patients with HFrEF. ACC, 2025 Apr 7. Dostupné na: www.radcliffecardiology.com/video-index/acc-2025-cardiamp-hf-autologous-cell-therapy-patients-hfref

Větší snížení tělesné hmotnosti při intermitentním lačnění oproti trvalé restrikci energetického příjmu

V americké studii zahrnující 165 osob ve věku 18–60 let s BMI 27–46 kg/m² byl porovnáván pokles tělesné hmotnosti po 12 měsících:

1. ve skupině s intermitentním lačněním (IF) 4 : 3 spočívajícím v omezení energetického příjmu o 80 % 3 dny v týdnu (nikoliv po sobě následující) s libovolným příjmem jídla zbývající 4 dny v týdnu;
2. ve skupině se snížením energetického příjmu o 34 % každý den.

Oba postupy vedou ke stejné celkové doporučené restrikci energetického příjmu. Všichni zařazení také podstoupili vysoce intenzivní komplexní program redukce hmotnosti s podpůrnou skupinou a bylo jim doporučeno zvýšit pohybovou aktivitu na 300 minut týdně.

Výsledky ukázaly větší průměrný pokles hmotnosti ve skupině s IF, a to o 2,89 kg (p = 0,040). Adherence k pohybové aktivitě byla v obou skupinách srovnatelná, omezení energetického příjmu bylo větší ve skupině s IF, což naznačuje lepší adherenci k tomuto postupu omezení jídla při redukčním programu.

Zdroj: Catenacci V. A., Ostendorf D. M., Pan Z. et al. The effect of 4:3 intermittent fasting on weight loss at 12 months: a randomized clinical trial. Ann Intern Med 2025 Apr 1, doi: 10.7326/ANNALS-24-01631 [Epub ahead of print].

Bezpečnost a přetrvávající účinnost genové terapie u těžké hemofilie B

Fidanakogen elaparvovek je rekombinantní adeno-asociovaný virový vektor (AAV) podmínečně schválený k léčbě těžké hemofilie B. Způsobuje tkáňově specifickou kontinuální a setrvalou expresi proteinu faktoru IX (FIX).

Výsledky 5letého následného sledování po 12měsíční základní studii ukázaly dobrou bezpečnost – po 1. roce se neobjevily žádné nežádoucí příhody související s léčbou a během celého sledování žádné závažné nežádoucí příhody související s léčbou, trombotické příhody ani inhibitory FIX. Účinnost přetrvávala dlouhodobě – během celého sledování se průměrná aktivita FIX držela na úrovní mírné hemofilie, průměrný roční výskyt krvácení byl < 1 a u 10 ze 14 účastníků nedošlo k žádnému léčenému krvácení.

Zdroj: Rasko J. E. J., Samelson-Jones B. J., George L. A. et al. Fidanacogene elaparvovec for hemophilia B − a multiyear follow-up study. N Engl J Med 2025 Apr 17; 392 (15): 1508−1517, doi: 10.1056/NEJMoa2307159.

(zza)