„Je to na houby“ aneb jak si aktuálně stojí experimentální léčba deprese psilocybinem?

Maso bohů v léčbě deprese?

Psilocybin je alkaloid nacházející se v houbách rodu Psilocybe, známějších pod českým názvem lysohlávky. Tyto houby byly hojně užívány původními kulturami střední Ameriky pro spirituální a léčitelské praktiky, Aztékové je nazývali „masem bohů“. Moderní věda lysohlávky a jejich obsahové látky zkoumá od 50. let 20. století, výzkum však byl záhy v mnoha zemích přerušen s akcentem na nežádoucí psychotropní účinky obsahových látek a jejich potenciál ke zneužívání.

Alkaloid psilocybin v mozku působí jako agonista serotoninových receptorů 5-HT_2A. V posledním desetiletí se obnovil zájem o jeho farmakologické účinky a terapeutický potenciál u řady psychiatrických onemocnění a látka je předmětem intenzivního preklinického i klinického výzkumu. Slibně se jeví v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy, závislosti na alkoholu a tabáku a zejména úzkosti spojené s diagnózou terminálního stavu.

Aktuálně probíhající britská studie

Na londýnské King's College probíhá od září 2020 dvojitě zaslepená randomizovaná placebem kontrolovaná klinická studie fáze II s plánovaným počtem 60 pacientů, jež hodnotí účinnost a bezpečnost podání 25 mg psilocybinu u pacientů s endogenní depresí, kteří neodpověděli na nejméně 1 předepsané antidepresivum ve spojení s psychoterapií nebo na 2 předepsaná antidepresiva. 

Všichni pacienti se budou účastnit psychoterapie, polovině navíc bude podán psilocybin, druhé polovině placebo. Primárním hodnoceným parametrem je zlepšení závažnosti depresivních příznaků na škále Montgomery Åsberg Depression Rating Scale dle nezávislého hodnotitele po 3 týdnech od podání medikace. Celková doba sledování pacientů bude činit 6 týdnů a ukončení je plánováno v roce 2023. Studie byla navržena na základě výsledků pilotního otevřeného klinického hodnocení.

Dosavadní výsledky pilotních studií

V rámci otevřené studie byly pacientům s farmakorezistentní depresí perorálně podány 2 dávky psilocybinu (10 a 25 mg) s odstupem 7 dnů. Před sezeními, při kterých byl použit psilocybin, pacienti podstoupili psychiatrické interview, vstupní měření baterií psychologických testů, měření funkční magnetickou rezonancí (fMRI) a přípravné psychologické sezení. Samotná sezení s psilocybinem se konala v upravené místnosti s tlumeným světlem za neustálé přítomnosti 2 asistentů, tzv. sitterů.

První studie proveditelnosti se v roce 2015 zúčastnilo 12 pacientů (6 mužů a 6 žen). U pacientů se nevyskytly žádné závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky. Nejčastěji byly pozorovány přechodná úzkost (většinou mírná) během nástupu léčby (n = 12), přechodná zmatenost nebo porucha myšlení (n = 9), mírná a přechodná nevolnost (n = 4) a přechodná bolest hlavy (n = 4), uvedený výčet ovšem představuje očekávatelné účinky psilocybinu. Maximálního efektu léčby na symptomy deprese bylo dosaženo po 2 týdnech léčby. U 8 z 12 pacientů byla zjištěna úplná remise po 1 týdnu sledování a u 7 pacientů přetrvával účinek (50% snížení závažnosti deprese dle Beckovy stupnice) i po 3 měsících, přičemž u 5 z nich úplná remise trvala i v době publikace dat.

Druhé studie se zúčastnilo 20 pacientů, dokončilo ji 19 z nich. U všech 19 účastníků došlo k určitému zmírnění závažnosti deprese po 1 týdnu sledování a u většiny účinek přetrval po dobu 3–5 týdnů. Kvalita akutního psychedelického zážitku predikovala snížení depresivních příznaků po 5 týdnech sledování. Žádný z pacientů nevyhledal konvenční antidepresivní léčbu do 5 týdnů po podání psilocybinu. Léčba byla obecně dobře snášena, nevyskytly se žádné závažné nežádoucí účinky. Nejčastěji se dostavovaly přechodná úzkost trvající několik minut (n = 15) a bolesti hlavy trvající nejdéle 1–2 dny (n = 8). Výsledky léčby zůstávaly pozitivní i po 3 a 6 měsících (p < 0,001).

Psilocybin jako podpora psychoterapie?

Výsledky předběžných studií ukázaly, že při dodržení správných postupů, tedy pečlivého výběru pacientů a adekvátní terapeutické podpory, je možné psilocybin v kontrolovaných podmínkách bezpečně podat skupině pacientů s farmakorezistentní depresí. Mgr. Jaroslav Farkaš z České psychedelické společnosti upozornil, že příznaky deprese v průběhu 3měsíčního období po podání druhé dávky psilocybinu u více než poloviny subjektů prvotní studie opětovně pozvolna narůstaly a zdá se, že u těchto osob by bylo třeba dávku po 3 měsících opakovat. „Navzdory tomu by však šlo o významný pokrok v léčbě v porovnání s každodenním užíváním antidepresiv, jejichž účinek se navíc dostavuje až po několika týdnech užívání,“ doplnil. Podle jeho názoru „by bylo zajímavé zaměřit se v dalších výzkumech na podání psilocybinu v kontextu dlouhodobější psychoterapie, která by mohla využít období dočasně zvýšené neuroplasticity po užití psilocybinu na dosažení hlubších osobnostních změn“.

Klinická hodnocení zaměřená na účinnost a bezpečnost psilocybinu v léčbě farmakorezistentní deprese nebo deprese spojené s onkologickým onemocnění se aktuálně provádějí také v Česku, a to v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech.

(mkd)

Zdroje:
1. Rucker J., Jafari H., Mantingh T., et al. Psilocybin-assisted therapy for the treatment of resistant major depressive disorder (PsiDeR): protocol for a randomised, placebo-controlled feasibility trial. BMJ Open 2021; 11 (12): e056091, doi: 10.1136/bmjopen-2021-056091.
2. Carhart-Harris R. L., Bolstridge M., Rucker J. et al. Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: an open-label feasibility study. Lancet Psychiatry 2016; 3 (7): 619–627, doi: 10.1016/S2215-0366(16)30065-7.
3. Carhart-Harris R. L., Bolstridge M., Day C. M. J. et al. Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: six-month follow-up. Psychopharmacology (Berl.) 2018; 235 (2): 399–408, doi: 10.1007/s00213-017-4771-x.
4. Farkaš J. Psilocybin – nová naděje v léčbě depresí nereagujících na standardní léčbu. Česká psychedelická společnost, 3. 6. 2016. Dostupné na: www.czeps.org/jaroslav-farkas-psilocybin-nova-nadeje-v-lecbe-depresi-nereagujicich-na-standardni-lecbu