Cinitaprid – nově dostupné prokinetikum pro léčbu funkční dyspepsie a GERD

Dělení funkční dyspepsie

Funkční dyspepsie (FD) je heterogenní onemocnění, které je podle biopsychosociálního modelu dáno nejen fyziologií GIT (motilita, senzitivita, imunologie, mikrobiota), ale i psychosociálními faktory (osobnost, psychologický stav, stres) a vlivy prostředí (kultura, výchova, rasa, náboženství).¹

V patofyziologii se uplatňují zpomalená evakuace žaludku, porucha akomodace žaludku, žaludeční a duodenální hypersenzitivita, infekce Helicobacter pylori, duodenální zánětlivá reakce a psychosociální faktory.

FD se fenotypově dělí na syndrom epigastrické bolesti (EPS) a postprandiální distress syndrom (PDS), dále je popsán překryv EPS a PDS a překryv FD s organickým gastrointestinálním onemocněním, zejména gastroezofageální refluxní chorobou (GERD) a nespecifickými střevními záněty (IBD).^{1, 2}

Diagnostika per exclusionem

Diagnózu FD lze stanovit pouze per exclusionem, na základě typické symptomatologie, bez přítomnosti alarmujících příznaků a po vyloučení organických příčin v GIT (vřed, zánět, nádor, nemoci cévní etiologie) i mimo GIT (akutní poškození ledvin, diabetes, cévní mozková příhoda, endokrinopatie, léčba NSAIDs či cytostatiky, intoxikace).

Velmi důležitá je řádně odebraná anamnéza. Pro přítomnost FD svědčí dlouhodobost obtíží, začátek v mládí, překryv s jinými funkčními poruchami, bezpříznaková období, noční bezpříznakovost, nepříznivé psychosociální faktory, stres, psychologické trauma a zátěž v rodině či v práci.³

Volba terapie dle fenotypu funkční dyspepsie

Terapie FD musí být cílená. Primárně vychází z fenotypu. U PDS jsou první volbou prokinetika, případně se přidávají blokátory receptorů H₂ nebo inhibitory protonové pumpy (PPI). U EPS jsou naopak první volbou blokátory receptorů H₂ nebo PPI s případným přidáním prokinetik. PPI je třeba podávat pouze v indikovaných případech, v současné době je přikládán rostoucí význam blokátorům receptorů H₂, případně lze epizodicky podávat antacida.

Potřebná je také úprava stravovacích zvyklostí a podávané farmakoterapie, zanechání kouření a konzumace alkoholu, eradikace Helicobater pylori, psychoterapie, antidepresiva a relaxační metody. Symptomatického zlepšení je z řady příčin dosahováno maximálně v 60 % případů.⁴

Prokinetikum s odlišným mechanismem účinku

Cinitaprid patří do skupiny agonistů serotoninových receptorů 5-HT₄. Díky tomu vykazuje prokinetický efekt. Současně působí jako agonista receptorů 5-HT₁ a 5-HT₂, čemuž lze připsat jeho anxiolytické, respektive antiemetické účinky.

Dle SPC je cinitaprid indikovaný k léčbě mírné až středně závažné dysmotilitní dyspepsie a jako adjuvantní léčba GERD u pacientů, u kterých není dostačující podávání PPI.⁵

Non-inferiorita cinitapridu v porovnání s domperidonem

Účinnost a bezpečnost cinitapridu (3× denně 1 mg) byla hodnocena ve 28denní studii s 383 pacienty s mírným až středně závažným PDS, ve které prokázal non-inferioritu z hlediska zmírnění všech 8 příznaků FD v porovnání s domperidonem.

Analýza efektu léčby na jednotlivé hodnocené příznaky ukázala srovnatelné zmírnění pocitu časné sytosti, postprandiální plnosti, nadýmání, bolesti v epigastriu, pálení v epigastriu, nauzey a zvracení při léčbě cinitapridem a domperidonem, přičemž s cinitapridem bylo zjištěno významně větší zmírnění říhání.

U podskupiny pacientů se scintigraficky prokázaným zpomaleným vyprazdňováním žaludku vedl cinitaprid k významnému zkrácení tohoto času ze 131,1 na 86,5 minuty (p = 0,0002), zatímco u domperidonu nebyla významná změna pozorována.

Výskyt nežádoucích příhod byl s cinitapridem nižší.⁶

Příznivé postavení při nepřímém porovnání v metaanalýzách

Síťová metaanalýza 58 studií s léky z různých skupin pro terapii FD ukázala, že cinitaprid vykazuje větší účinnost než ostatní prokinetika a antacida.⁷ Novější metaanalýza 28 studií s prokinetiky postavení cinitapridu jako nejúčinnějšího zástupce této třídy léčiv, navíc s dobrou bezpečností, podpořila.⁸

Efekt v adjuvantní léčbě gastroezofageální refluxní choroby

V malé studii s pacienty s GERD a FD vedl cinitaprid ke zmírnění všech sledovaných symptomů a k výraznému snížení potřeby antacid. Léčba byla dobře tolerována.⁹

Závěr

Na českém trhu je od konce roku 2024 nové prokinetikum, cinitaprid, s odlišným mechanismem účinku, což rozšiřuje farmakoterapeutické možnosti u FD. Údaje z klinických studií o účinnosti a bezpečnosti cinitapridu z něj činí preferované prokinetikum pro léčbu funkční dyspepsie a adjuvantní léčbu GERD.

(zza)

Zdroje:
1. Drossman D. A. Functional gastrointestinal disorders: history, pathophysiology, clinical features and Rome IV. Gastroenterology 2016: S0016-5085(16)00223-7, doi: 10.1053/j.gastro.2016.02.032. 
2. Kaji M., Fujiwara Y., Shiba M. et al. Prevalence of overlaps between GERD, FD and IBS and impact on health-related quality of life. J Gastroenterol Hepatol 2010; 25 (6): 1151–1156, doi: 10.1111/j.1440-1746.2010.06249.x.
3. Kroupa R., Cyrany J., Dolina J. a kol. Gastroenterologie. Příznaky a onemocnění horní části trávicího traktu. Novelizace 2024. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. SVL ČLS JEP, 2024. Dostupné na: www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/57/dp-gastro-2024.pdf
4. Mönkemüller K., Malfertheiner P. Drug treatment of functional dyspepsia. World J Gastroenterol 2006; 12 (17): 2694–2700, doi: 10.3748/wjg.v12.i17.2694.
5. SPC Gapulsid. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/63568
6. Du Y., Su T., Song X. et al. Efficacy and safety of cinitapride in the treatment of mild to moderate postprandial distress syndrome-predominant functional dyspepsia. J Clin Gastroenterol 2014; 48 (4): 328–335, doi: 10.1097/MCG.0000000000000033.
7. Liang L., Yu J., Xiao L., Wang G. Comparative efficacy of various pharmacological interventions in the treatment of functional dyspepsia: a network meta-analysis. Dig Dis Sci 2022; 67 (1): 187–207, doi: 10.1007/s10620-021-06846-1.
8. Qi Q., Wang N., Liu H., Li Y. Prokinetics for the treatment of functional dyspepsia: an updated systematic review and network meta-analysis. BMC Gastroenterol 2023; 23 (1): 370, doi: 10.1186/s12876-023-03014-9.
9. Rijhwani P., Agarwal C. M., Shoaib M. et al. Efficacy of cinitapride hydrogen tartarate in GERD. J Evidence Based Med Healthcare 2014; 1 (8): 1073–1079.