Optimisti opravdu žijí déle. A čím to je?

Veselá mysl, půl zdraví

Řada studií ukázala, že optimisti si více užívají životní pohody, lépe spí, mají nižší úroveň stresu i lepší kardiovaskulární zdraví a funkci imunitního systému. Americká studie z roku 2022 dokonce uvádí, že optimismus se pojí s vyšší délkou života. V rámci této analýzy vědci sledovali po dobu 26 let téměř 160 tisíc žen ve věku od 50 do 79 let. Při vstupu do studie účastnice vyplnily sebehodnotící dotazník životního optimismu. Ženy v kvartilu s nejvyšším skóre (medián 28 bodů) byly kategorizovány jako optimistky, zatímco účastnice v kvartilu s nejnižším skóre (medián 20 bodů) byly považovány za pesimistky.

Ukázalo se, že optimistky měly vyšší pravděpodobnost delšího dožití (o 5,4 % oproti pesimistkám). Tento trend byl patrný i po zvážení ostatních známých faktorů souvisejících s dlouhověkostí, jako je dosažené vzdělání, ekonomická situace, etnicita či přítomnost deprese nebo chronických onemocnění. Optimistky měly oproti pesimistkám také vyšší pravděpodobnost „extrémní dlouhověkosti“, tedy dožití se věku 90 let (poměr rizik 1,14; 95% interval spolehlivosti 1,11–1,16).

A co muži?

Toto pozorování je v souladu s výsledky studie publikované v roce 2019, která analyzovala 2 velké kohorty – téměř 70 tisíc žen sledovaných po dobu 10 let v rámci studie Nurses’ Health Study a 1429 mužů, amerických vojenských veteránů, sledovaných po dobu 30 let. I v této analýze se ukázalo, že lidé s nejvyšší úrovné optimismu se dožívají v průměru o 11–15 % vzššího věku než ti nejméně optimističtí. Po adjustaci na demografické proměnné, vstupní zdravotní stav a přítomnost deprese bylo dožití mužů z nejoptimističtějšího kvintilu o 10,9 % delší oproti účastníkům z nejméně optimistického.

Proč žijí optimisti déle?

Na první pohled by se mohlo zdát, že dlouhověkost optimistů souvisí se zdravějším životním stylem. Několik studií naznačuje, že optimismus se pojí se zdravým stravováním, vyšší fyzickou aktivitou a nižší pravděpodobností kouření. Podle výše uvedené studie z roku 2022 však odlišnosti v životním stylu vysvětlovaly pouze 24 % asociace mezi optimismem a dlouhověkostí. Zdá se tedy, že dlouhověkost optimistů je ovlivněna i řadou dalších faktorů.

Jedním z nich může být například způsob, jakým optimisti zvládají stres. Většinou využívají adaptivní strategie, které jim umožňují příčinu stresu vyřešit nebo se na situaci dívat méně stresujícím způsobem. Podle metaanalýzy 50 studií s více než 11 tisíci účastníky, publikované v roce 2006, byla dispozice k optimismu pozitivně korelována se strategiemi směřujícími k eliminaci, snížení nebo zvládání stresorů a emocí. Naopak byla pozorována negativní korelace mezi optimismem a vyhýbavými strategiemi, které stresory a emoce ignorují, vyhýbají se jim nebo se stáhnou.

Na cestě k optimismu

Zdá se, že optimismus je poměrně stálým osobnostním rysem, který je dán jak geneticky, tak vývojem v útlém dětství, zejména přítomností bezpečného a milujícího vztahu s rodiči nebo pečovateli. Existují ale i způsoby, jak svoje pozitivní nastavení zvýšit. V psychologických studiích dosahuje dobrých výsledků například technika „nejlepšího možného já“, která využívá vizualizace a popisu takové budoucí verze našeho já, jež dokázala dosáhnout svých cílů. Podobný přínos má i prosté myšlení na budoucí pozitivní události.

Pokud tedy chcete dosáhnout dlouhověkosti, zkuste k obvyklému kvalitnímu jídlu, fyzické aktivitě a dobrému spánku přidat i trošku životního optimismu.

(este)

Zdroje:
1. Sirois F. Do optimists really live longer? Here’s what the research says. The Conversation, 2022 Jun 21. Dostupné na: https://theconversation.com/do-optimists-really-live-longer-heres-what-the-research-says-184785
2. Koga H. K., Trudel-Fitzgerald C., Lee L. O. et al. Optimism, lifestyle, and longevity in a racially diverse cohort of women. J Am Geriatr Soc 2022; 70 (10): 2793–2804, doi: 10.1111/jgs.17897.
3. Lee L. O., James P., Zevon E. S. et al. Optimism is associated with exceptional longevity in 2 epidemiologic cohorts of men and women. Proc Natl Acad Sci U S A 2019; 116 (37): 18357–18362, doi: 10.1073/pnas.1900712116.
3. Nes L. S., Segerstrom S. C. Dispositional optimism and coping: a meta-analytic review. Pers Soc Psychol Rev 2006; 10 (3): 235–251, doi: 10.1207/s15327957pspr1003_3.
4. Malouff J. M., Schutte N. S. Can psychological interventions increase optimism? A meta-analysis. J Posit Psychol 2017; 12 (6): 594–604, doi: 10.1080/17439760.2016.1221122.