Zemřel prof. MUDr. Jaroslav Stejskal, DrSc.

Dne 6. dubna 2020 ve věku 94 let zemřel pan prof. MUDr. Jaroslav Stejskal, DrSc. Svratouch na Vysočině byl jeho rodištěm a snad to bylo právě toto prostředí, s kterým se dlouhodobě pojí drsnější přírodní podmínky vyžadující houževnatost, pracovitost, ale také vzájemnou lidskou soudružnost a porozumění, které formovalo všechny osobnostní charakteristiky pana profesora do jeho života. Po absolvování LF Univerzity Karlovy nastoupil na dětské oddělení nemocnice ve Vysokém Mýtě a i přes relativně krátké pracovní působení zde k utváření jeho odborných znalostí a charakteru přispěl prim. Nebesář. Prof. Stejskal na tohoto svého prvního klinického učitele nikdy nezapomněl a při řadě pozdějších příležitostí vždy vzpomínal nejen jeho úroveň profesní, ale také jeho životní zásady, kdy člověk se nemá bát otevřeně říci pravdu, být kritický vůči sobě a nemá si nechat nespravedlivě ubližovat.

Po úspěšném konkurzním řízení nastoupil později pan profesor do Fakultní dětské nemocnice v Brně, a to na Kliniku dětských infekčních nemocí. S pílí a houževnatostí jemu vlastní se zde vedle běžné klinické práce rozvinula také jeho činnost badatelská soustředěná na choroby, které řada nejmladší generace lékařů zná spíše už jen z učebnic. Prof. Stejskal tak publikoval početná sdělení vztahující se k akutnímu selhání jater, k těžce probíhající pertusi, difterii či spalničkám. Jednotící charakteristikou mnoha těchto publikací byly aspekty biochemické s důrazem na racionalitu laboratorních vyšetření a především na jejich správnou interpretaci. Vysokou úroveň publikací nejlépe dokládá fakt, že naprostá většina z nich byla i přes složitost tehdejší doby uveřejněna v zahraničních periodicích.

Z infekční kliniky přešel prof. Stejskal na tehdejší II. dětskou kliniku (nyní Pediatrická klinika) a v průběhu let 1974‒1992 byl jejím přednostou. Na tomto pracovišti soustředěným a vpravdě až urputným úsilím postupně vybudoval rozhodující pediatrické subspecializace ‒ zejména neonatologickou intenzivní péči, gastroenterologii, nefrologii, endokrinologii a diabetologii. Při utváření a rozvoji kliniky se přitom již od počátku prof. Stejskal nebál opřít zejména o mladší generaci lékařů, kterým dal jistou profesní volnost, současně však od nich vyžadoval kázeň, svědomitost a pečlivost. Při vizitách pan profesor vynikal nejen bystrým klinickým pozorováním, ale také hlubokou znalostí patobiochemie. Toto spojení mu umožňovalo racionálně vysvětlit získané výsledky laboratorních vyšetření a přispívalo tak ke stanovení nezřídka obtížných diagnóz u mnoha dětských pacientů.

Pro mnohé z nás, kteří jsme pod vedením prof. Stejskala získávali na klinice pediatrickou erudici, byly imponující a podnětné zejména náročné odborné diskuse, které s námi vedl v průběhu vizit. Odpovědi na otázky, které při vizitě pokládal, jsme mu někdy z neznalosti zůstávali dlužni. Kouzlo p. profesora však bylo v tom, že buď nám příslušnou odpověď „prozradil“, nebo naopak nás cíleně nechal v jisté nevědomosti a podněcoval nás tak k intenzivnímu studiu a získávání odborných znalostí.

Je samozřejmé, že v rámci působení na klinice byl prof. Stejskal také členem akademické obce Lékařské fakulty MU a řadu let pracoval jako vysokoškolský učitel a působil v některých orgánech fakulty. Nejen pro autora tohoto sdělení zůstávají trvalé vzpomínky na jeho přednášky z pediatrie, které se p. profesor snažil velmi moderně koncipovat formou kvízů s otázkami a odpověďmi a také s názorným grafickým doprovodem. Dlouholeté pedagogické působení prof. Stejskala ocenila Lékařská fakulta MU udělením pamětní medaile v rámci 100. výročí založení MU. Pan profesor byl předávání této medaile osobně přítomen a nesmírně jej to potěšilo ‒ viz fotografie.

Jako emeritní přednosta kliniky docházel p. profesor i po odchodu na zasloužený odpočinek průběžně mezi nás a vždy se intenzivně zajímal o dění na pracovišti a o zajímavé klinické případy. I v úctyhodném věku si prakticky do posledních dnů svého života udržoval obdivuhodnou duševní svěžest a orientaci v mnoha aspektech každodenního života.

Čest jeho památce!

Za spolupracovníky z Pediatrické kliniky, současně však také jménem vedení FN Brno a LF MU

prof. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc.