Těhotenská cukrovka: co zabírá v současnosti a jaká bude budoucnost?

Zvýšený obsah cukru v krvi nastávající maminky může mít závažné důsledky pro zdraví její i jejího dítěte. Státy, které si to kapacitně a finančně mohou dovolit, proto neponechávají nic náhodě a provádějí tzv. „screening“ gestačního diabetu – to znamená plošné testování všech ohrožených žen. Každá Češka by tak v těhotenství měla jednou, některá i vícekrát absolvovat tzv. orální glukózový toleranční test (OGTT), na který ji v příslušný čas odešle její gynekolog. Toto zdlouhavé, ale jednoduché a spolehlivé vyšetření lékaře upozorní na problém, který by jinak mohl zůstat skryt a ohrozit tak správný vývoj miminka.

Návrat k normálu 

Cíl léčby těhotenské cukrovky je stejný jako u té „běžné“ – tedy držet hladinu krevního cukru v normálu. Zatímco u diabetu 2. typu nemáme (až na naprosté výjimky) možnost nemoc vyléčit, u gestační cukrovky obvykle stačí počkat. U většiny maminek se totiž po porodu jejich schopnost zacházet s glukózou vrátí k normálu. Gestační diabetes je sice často předzvěstí cukrovky v pozdějším věku, ale jen málokdy dojde k tomuto vývoji okamžitě. Nesnažíme se tedy o nic jiného, než o nápravu glykémie po dobu těhotenství.

Dieta a „selfmonitoring“

První, k čemu je budoucí matka s cukrovkou nabádána, je změna životosprávy. Ta je ale složitější než u běžného diabetu – hubnout v těhotenství totiž není žádná legrace. Plod potřebuje ke správnému vývoji dostatek živin, masivní úbytek tukové tkáně matky by jej navíc mohl ohrozit uvolněním škodlivých látek do krevního oběhu. Jídelníček, tvořený racionální stravou s přesně danou energetickou hodnotou a časem konzumace, tak musí ženě s gestačním diabetem vždy sestavit odborníci. Najdeme v něm několik výrazných odlišností od obecně známých diet – jednou z nich je například velký energetický příjem večer před spaním. Součástí snah o nápravu glykémie musí být i její pravidelné měření. To může probíhat doma pomocí glukometrů, případně v diabetologické poradně. Informace o nemoci podá i stanovení ketolátek v moči.

Starý dobrý inzulin

Na základě pravidelně měřených hodnot může lékař posoudit účinnost diety a v případě, že nebude spokojen, rozhodnout se pro další krok v terapii. A tím bývá injekční podání inzulinu.

• Přichází na scénu, pokud dieta nevede po 14 dnech k navrácení hladiny krevního cukru do normy.
• Hormon si těhotná pacientka bere obvykle 3–4× denně.
• O základním dávkování, které je vždy individuální, i o úpravách dávek v závislosti na hodnotě glykémie ji důkladně poučí její lékař.

Opatrné změny na obzoru?

Pro léčbu běžného diabetu 2. typu se hojně využívají takzvaná perorální antidiabetika, tedy prášky, které rozličnými způsoby „zlepšují“ funkci inzulinu či odstraňují z těla přebytečnou glukózu. Jejich aplikace u gestačního diabetu je zatím předmětem dohadů – především proto, že většina z nich prostupuje placentární bariérou, a dostává se tak do plodu. Což s sebou nese nejen riziko nechtěného zásahu látek do jeho vývoje, ale i otazníky ohledně jejich žádané funkce. Stejným způsobem jako na organismus matky totiž začnou perorální antidiabetika účinkovat i v plodu, což by mohlo mít neblahý efekt na jeho pozdější schopnost zacházet s glukózou. Zanedlouho budou zřejmě některé z této široké skupiny látek shledány vhodnými pro léčbu gestačního diabetu, nebudou to však mít jednoduché. Doporučení jakéhokoliv léku pro těhotné ženy si totiž zodpovědné orgány z pochopitelných důvodů raději pořádně rozmýšlejí. Zlatým standardem tak v tomto případě stále zůstává inzulin. 

(luko)

Zdroj: 
http://zdravi.e15.cz