Psychosomatika: nemocné tělo... často je nemocná i duše

Již staří Číňané říkali, že největší chybou je při léčení oddělovat tělo a mysl. Obojí je součástí jednoho celku a obojí se navzájem ovlivňuje. Nikoho proto nepřekvapí, že existuje celá řada onemocnění, která jsou ovlivňována (a z části i způsobena) i tím, „co se děje v naší hlavě“ – tedy tím, jak se cítíme, jak přemýšlíme a jak jednáme.

Náš každodenní životní styl v širším slova smyslu (tedy nemluvíme jen o životosprávě a stravě, ale i o psychické hygieně) proto vede dlouhodobě k celé řadě změn, které se nemusí objevit okamžitě. Často je jejich příchod pozvolný a nenápadný a ani by nás nenapadlo spojovat si tyto problémy s naší psychikou.
Psychika je ale mocnou silou, která hýbe naším zdravím.

Ptáte se, jak je možné, aby něco nehmotného, co prakticky „na hmotné úrovni“ nevnímáme, mohlo ovlivňovat naše tělo? Nebojte, nejsou v tom žádné čáry. Důvod je celkem prostý a můžeme si jej snadno vysvětlit.

Hormony v roli řiditele

Příčinu musíme hledat na již na molekulární úrovni, přes kterou jsou řízeny takřka všechny procesy v lidském organismu. Prakticky vše, co se v našem těle odehrává, je ovlivněno hormony, chemickými látkami, které ovlivňují vzdálenější tkáně a orgány. Hormony tak mají schopnost určovat, co a jak bude v kterých tkáních probíhat a jak se která buňka zachová.

Psychické pochody mohou ovlivnit i vylučování hormonů. Struktury v mozku, které mají na starost naše emoce (limbický systém) se nacházejí v těsném sousedství podvěsku mozkového (hypofýzy) a hypotalamu, které řídí činnost endokrinního systému. Proto jsou si obě struktury velmi blízké a jejich činnost se navzájem ovlivňuje.
Dalším způsobem, jak je naše tělo ovlivňováno, je vegetativní nervový systém – síť nervových vláken, která řídí činnost hladkých svalů, žláz s vnitřní sekrecí a další vůlí neovlivnitelné děje. Těmito vztahy se zabývá obor zvaný psychoneuroendokrinologie.

Přes endokrinní systém a vegetativní nervový systém tak může naše psychika být příčinou celé řady zejména chronických onemocnění, která někdy obtížně odpovídají na léčbu.
Proto je třeba k těmto nemocem přistupovat komplexně a nezapomínat na to, že některé problémy prostě nelze vyřešit, pokud nezměníme něco ve svém myšlení.

(hak)