Okamžitá virologická odpověď predikuje úspěšnost krátkodobé terapie PEG-IFN

Je známo, že účinnost terapie interferonem závisí na genotypu, vstupní virové náloži a také na časné virové kinetice. Několik studií prokázalo, že délka terapie může být zkrácena, dojde-li k vymizení sérové HCV RNA již v začátku léčby. Nedávno publikovaná práce japonských autorů se pokusila zhodnotit, nakolik může úspěšnost této terapie ovlivnit dosažení bezprostřední neboli okamžité virologické odpovědi (IVR).

Metodika studie

IVR byla definována jako pokles virové nálože HCV RNA sedm dnů po prvním podání pegylovaného interferonu (PEG-IFN). Do studie bylo zařazeno celkem 38 pacientů s nízkou vstupní virovou náloží HCV RNA, kterým byl pak po dobu 12 týdnů podáván PEG-IFN v monoterapii, bez přidání ribavirinu.

Skupinu tvořilo 21 mužů a 17 žen, jejichž věk se pohyboval v rozmezí 22 až 77 let (průměr: 52,0 ± 17,8 let). Vyšetřovaný soubor tvořili čtyři pacienti s genotypem HCV 1b, 23 pacientů s genotypem 2a a čtyři pacienti s genotypem 2b. U zbývajících sedmi jedinců nebyl genotyp HCV určen.

Následně byli pacienti rozděleni do dvou skupin podle dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR). První skupinu tvořili pacienti, u kterých zůstaly sérové hladiny HCV RNA negativní po dobu 24 týdnů od ukončení léčby. Do druhé skupiny byli naopak zařazení pacienti, u kterých došlo k relapsu onemocnění.

Výsledky

Na základě analýzy dosáhlo SVR celkem 35 pacientů (92,1 %). U jednoho pacienta (2,6 %) došlo po ukončení léčby k opětovnému vzestupu sérových hladin HCV RNA. Dva pacienti (5,3 %) byli ze studie vyřazeni v průběhu 24týdenního následného sledování. S ohledem na genotyp HCV RNA dosáhlo SVR 100 % (4/4) pacientů s genotypem 1b, 95,7 % (22/23) s genotypem 2a a 100 % (4/4) s genotypem 2b. Z pacientů, jejichž genotyp nebyl stanoven, dosáhlo SVR 71,4 % (5/7).

Závěry

Na základě publikovaných výsledků se autoři domnívají, že krátkodobé podávání PEG-IFN alpha2a v monoterapii je vysoce efektivní zejména u těch pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří vykazují nízkou vstupní virovou nálož a dosáhnou SVR.

(mik)

Zdroj: World J Gastroenterol. 2010 Mar 28; 16 (12): 1506–11