Účinnost a bezpečnost lixisenatidu v léčbě diabetu v reálném světě: údaje z monitorovacího registru z reálné praxe v České a Slovenské republice
Autoři:
Martin Haluzík 1; Alena Adamíková 2; Milan Běhunčík 3; Marek Macko 4; Radka Štěpánová 5
Působiště autorů:
Department of Diabetes, Institute for Clinical and Experimental Medicine (IKEM), Prague, Czech Republic
1; Department of Internal Medicine IPVZ, Tomáš Baťa Regional Hospital a. s., Zlín, Czech Republic
2; Department of Internal Medicine, Railway Hospital Košice, s. r. o.
3; DIABETOL, s. r. o., Prešov, Slovak Republic
4; Aprova, s. r. o., Brno, Czech Republic
5
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2018; 64(4): 357-366
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Úvod:
Agonista receptoru pro GLP1 lixisenatid prokázal svou účinnost v četných klinických studiích, avšak údaje o jeho účinnosti z reálného života jsou omezené.
Cíl:
Popis účinnosti a bezpečnosti lixisenatidu v běžné klinické praxi v České republice a Slovenské republice, jak jsou zaznamenány v Observační studii na podkladě údajů z registru.
Metody:
Mnohonárodní multicentrický, observační, neintervenční, 6měsíční prospektivní produktový registr pacientů s diabetem 2. typu nad 18 let, kteří začínali léčbu lixisenatidem. Na základě informovaného písemného souhlasu byli pacienti do tohoto registru zařazeni v období od 1. května 2013 do 31. prosince 2015. Hodnocení byla provedena na začátku studie a dále po 3 a 6 měsících léčby lixisenatidem. Primárním cílem studie bylo dosažení zásadní změny v hodnotě glykovaného hemoglobinu (HbA1c) v období od počátku léčby do 6. měsíce po zavedení lixisenatidu. Studie byla schválena příslušnými etickými komisemi a proběhla v souladu s Helsinskou deklarací. Informovaný souhlas byl získán od všech pacientů před jejich zařazením do studie.
Výsledky:
Do studie bylo zařazeno celkem 772 pacientů (z toho 51,4 % mužů) v průměrném věku 56,7 (± 9,3) let, s průměrnou dobou trvání diabetu 7,7 (± 5,5) let, s průměrnou dobou léčby perorálními antidiabetiky (PAD) 6,8 (± 4,9) let a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 37,6 (± 5,9) kg/m2. Celkem 93,6 % účastníků studie bylo obézních, 86,3 % se léčilo pro hypertenzi a u 76,0 % účastníků probíhala léčba dyslipidemie. Celkem 96,1 % pacientů dokončilo 6měsíční terapii. Lixisenatid významně snížil hodnotu HbA1c (pokles o 9,7 ± 14,4 mmol/mol [3,1 ± 0,2 % DCCT] po 6 měsících v populaci per protokol), a tělesnou hmotnost (pokles o 3,5 ± 5,4 kg). Nejlépe reagovali na léčbu mladší pacienti s vyšším BMI a s kratší dobou trvání diabetu. Celkový bezpečnostní profil lixisenatidu byl v rámci studie uspokojivý. Nejčastější nežádoucí účinky gastrointestinální. V průběhu celé studie nebyla hlášena žádná epizoda těžké hypoglykemie.
Závěr:
U skupiny pacientů s diabetem 2. typu v podmínkách běžného života se po 6měsíční terapii při užívání agonisty receptoru pro GLP1 lixisenatidu 1krát denně významně zlepšila kompenzace diabetu a snížila tělesná hmotnost, aniž by se zvýšilo riziko symptomatické a/nebo těžké hypoglykemie.
Financování studie:
Sanofi Česká republika
Klíčová slova:
diabetes mellitus 2. typu – GLP1 RA – HbA1c – hypoglykemie – lixisenatid –observační studie – perorální antidiabetika (PAD)
Zdroje
1. Hu FB. Globalization of diabetes: the role of diet, lifestyle, and genes. Diabetes Care 2011; 34(6): 1249–1257. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc11–0442>.
2. [American Diabetes Association]. Classification and Diagnosis of diabetes. Diabetes Care 2017; 40(Suppl 1): S11-S24. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc17-S005>.
3. Abdul-Ghani MA, Tripathy D, DeFronzo RA. Contributions of beta-cell dysfunction and insulin resistance to the pathogenesis of impaired glucose tolerance and impaired fasting glucose. Diabetes Care 2006; 29(5): 1130–1139. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/diacare.2951130>.
4. Nathan DM, Genuth S, Lachin J et al. [Diabetes Control and Complications Trial Research Group]. The effect of intensive treatment of diabetes on the development and progression of long-term complications in insulin-dependent diabetes mellitus. N Engl J Med 1993; 329(14): 977–986. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJM199309303291401>.
5. Holman RR, Paul SK, Bethel MA et al. 10-year follow-up of intensive glucose control in type 2 diabetes. N Engl J Med 2008; 359(15): 1577–1589. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa0806470>.
6. Stratton IM, Adler AI, Neil HA et al. Association of glycaemia with macrovascular and microvascular complications of type 2 diabetes (UKPDS 35): prospective observational study. BMJ 2000; 321(7258): 405–412.
7. Inzucchi SE, Bergenstal RM, Buse JB et al. Management of hyperglycemia in type 2 diabetes, 2015: a patient-centered approach: update to a position statement of the American Diabetes Association and the European Association for the Study of Diabetes. Diabetes Care 2015; 38(1): 140–149. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc14–2441>.
8. [American Diabetes Association]. Standards of Medical Care in Diabetes – 2017. Introduction. Diabetes Care 2017; 40(Suppl 1): S1-S2. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc17-S001>.
9. Garber AJ, Abrahamson MJ, Barzilay JI et al. AACE comprehensive diabetes management algorithm 2013. Endocr Pract 2013; 19(2): 327–336.
10. Ahrén B. Insulin plus incretin: A glucose-lowering strategy for type 2-diabetes. World J Diabetes 2014; 5(1): 40–51. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.4239/wjd.v5.i1.40>.
11. Nauck M. Incretin therapies: highlighting common features and differences in the modes of action of glucagon-like peptide-1 receptor agonists and dipeptidyl peptidase-4 inhibitors. Diabetes Obes Metab 2016; 18(3): 203–216. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12591>.
12. Uccellatore A, Genovese S, Dicembrini I et al. Comparison review of short-acting and long-acting glucagon-like peptide-1 receptor agonists. Diabetes Ther 2015; 6(3): 239–256. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s13300–015–0127-x>.
13. Prasad-Reddy L, Isaacs D. A clinical review of GLP-1 receptor agonists: efficacy and safety in diabetes and beyond. Drugs in Context 2015; 4: 212283. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.7573/dic.212283>.
14. Lyxumia Summary of product characteristics. Dostupné z WWW: <http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/document_library/EPAR_-_Product_Information/human/002445/WC500140401.pdf>. [Last updated April 03, 2017].
15. Bolli GB, Owens DR. Lixisenatide, a novel GLP-1 receptor agonist: efficacy, safety and clinical implications for type 2 diabetes mellitus). Diabetes Obes Metab 2014; 16(7): 588–601. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12253>.
16. Shaefer CF Jr. Lixisenatide: A New Member of the Glucagon-Like Peptide 1 Receptor Agonist Class of Incretin Therapies. Clin Diabetes 2016; 34(2): 81–85. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/diaclin.34.2.81>.
17. Raccah D, Gourdy P, Sagnard L et al. Lixisenatide as add-on to oral anti-diabetic therapy: an effective treatment for glycaemic control with body weight benefits in type 2 diabetes. Diabetes Metab Res Rev 2014; 30(8): 742–748. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/dmrr.2548>.
18. Ahrén B, Gautier JF, Berria R et al. Pronounced reduction of postprandial glucagon by lixisenatide: a meta-analysis of randomized clinical trials. Diabetes. Obes Metab 2014; 16(9): 861–868. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12290>.
19. Charbonnel B, Bertolini M, Tinahones FJ et al. Lixisenatide plus basal insulin in patients with type 2 diabetes mellitus: a meta-analysis. J Diabetes Complications 2014; 28(6): 880–886. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jdiacomp.2014.07.007>.
20. Broglio F, Mannucci E, Napoli R et al. Beneficial effect of lixisenatide after 76 weeks of treatment in patients with type 2 diabetes mellitus: A meta-analysis from the GetGoal programme. Diabetes Obes Metab 2017; 19(2): 248–256. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12810>.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Angiologie Biochemie Dětská gastroenterologie Dětská kardiologie Dětská nefrologie Dětská neurologie Dětská onkologie Dětská pneumologie Dětská revmatologie Diabetologie Endokrinologie Farmacie Farmakologie Gastroenterologie a hepatologie Geriatrie a gerontologie Hematologie a transfuzní lékařství Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Intenzivní medicína Interní lékařství Kardiologie Nefrologie Neurologie Obezitologie Onkologie Patologie Pneumologie a ftizeologie Posudkové lékařství Pracovní lékařství Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé Radioterapie Revmatologie Sestra Sexuologie Soudní lékařství Toxikologie Urgentní medicína Domácí péče Student medicínyČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2018 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
Nejčtenější v tomto čísle
- Diagnostika MODY – stručný přehled pro klinickou praxi
- Cyklický Cushingov syndróm: kazuistika a prehľad
- Virilizácia ako prejav hypertestosteronizmu pri ovariálnom tumore: kazuistika
- Získaná hemofília A: kazuistika