Léčebný přístup k vysoce rizikové chronické lymfocytární leukemii: alogenní transplantace krvetvorných buněk je jedinou šancí na trvalé vyléčení – editorial
Autoři:
L. Smolej
Působiště autorů:
IV. interní hematologická klinika Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta doc. MU Dr. Pavel Žák, Ph. D.
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2013; 59(10): 872-873
Kategorie:
Editorial
Lysák D et al. Vysoce riziková chronická lymfatická leukemie – charakteristika a léčebné možnosti. Vnitř Lék 2013; 59(10): 887– 894.
Typickým rysem chronické lymfocytární leukemie (CLL) je zcela mimořádná různorodost klinického průběhu: celkové přežití se může pohybovat od desítek let po méně než 2 roky. Navzdory obrovskému pokroku v léčbě CLL, ke kterému došlo od 90. let 20. století (zejména zavedení purinových analog a monoklonálních protilátek s možností kombinované chemoimunoterapie), zůstává toto onemocnění nevyléčitelné běžnými metodami [1,2]. Značná část nemocných má velmi příznivý průběh onemocnění – zhruba třetina nikdy nevyžaduje léčbu; na druhou stranu je v současné době možné na základě pečlivého posouzení prognostických parametrů oddělit nepříliš velkou (do 15 % celkové CLL populace), ale léčebně velmi problematickou a obávanou skupinu nemocných, u kterých lze očekávat vysoce agresivní biologické chování a krátké přežití. Tato skupina je označována jako vysoce riziková (ultra‑ high risk) CLL [2]. Jedná se o nemocné, kteří nedosáhnou léčebné odpovědi na fludarabinové režimy či po nich časně relabují, a dále o nemocné s poruchou signální dráhy TP53 v důsledku mutace a/ nebo delece. Graf 1 dokládá, že zavedením nových razantních léčebných přístupů došlo ke zřetelnému poklesu počtu nemocných s CLL, kteří po léčbě 1. linie nedosáhnou léčebné odpovědi; o to nepříznivější je však jejich prognóza.
V tomto čísle časopisu Vnitřní lékařství podávají Lysák et al [3] poprvé v českém písemnictví detailní analýzu problematiky vysoce rizikové CLL. Za nejdůležitější a zcela zásadní sdělení lze považovat nutnost časného zvážení alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk jakožto jediné léčebné modality s šancí na trvalé vyléčení u těchto nemocných; proto je nutná včasná konzultace a předání do péče center intenzivní hematologické péče (CIHP). Díky přípravným režimům s redukovanou intenzitou (reduced intensity conditioning – RIC), které jsou v současné době u CLL jednoznačně upřednostněny, bylo dosaženo významného poklesu mortality spojené s transplantací (nejnovější studie uvádějí méně než 20 %); imunologická reakce štěpu proti leukemii (graft versus leukemia effect – GVL) je schopna zajistit u významné skupiny alogenně transplantovaných nemocných s CLL dlouhodobou kontrolu choroby [4]. Vzhledem k pozvolnému nástupu GVL je velmi důležité dosažení alespoň částečné léčebné odpovědi před provedením alogenní transplantace. K tomu mohou sloužit např. režimy založené na vysokodávkovaných kortikoidech, ofatumumab či alemtuzumab [5,6].
Značná část nemocných s CLL však nemůže podstoupit alogenní transplantaci z důvodu vysokého věku či závažných přidružených onemocnění. Netransplantační léčba vysoce rizikové CLL zpravidla nenabízí možnost dosažení dlouhodobých remisí, ať už jsou použity režimy založené na kombinaci rituximabu s vysokodávkovanými kortikoidy, bendamustinem či platinovými režimy, nebo alemtuzumab či ofatumumab [5– 9]. V současné době však probíhá řada klinických studií testujících nové léky u refrakterní CLL; jako velice slibné se jeví zejména ibrutinib, inhibitor Brutonovy kinázy, a idelalisib, inhibitor fosfatidylinositol‑ 3 kinázy delta. Tyto molekuly cíleně zasahují do signálních drah receptoru pro B-lymfocyty (BCR), které se jeví jako zásadní pro přežití, aktivaci, migraci a proliferaci leukemických buněk CLL. Lze tedy očekávat, že v nejbližších letech budeme svědky dalšího rozšíření léčebných možností vedoucích ke zlepšení léčebných odpovědí, prodloužení období do progrese a snad také celkového přežití u nemocných s vysoce rizikovou CLL.
Práce byla podpořena grantem NT/ 13412 IGA MZ ČR a programem PRVOUK P37/08. Autor obdržel cestovní granty a/ nebo honoráře za přednáškovou činnost či poradenství od firem Roche, GlaxoSmithKline, Sanofi, Genzyme a Bayer Schering Pharma.
doc. MU Dr. Lukáš Smolej, Ph.D.
www.fnhk.cz
e‑mail: lukas.smolej@fnhk.cz
Doručeno do redakce: 3. 5. 2013
Zdroje
1. Brown JR. The treatment of relapsed refractory chronic lymphocytic leukemia. Hematology Am Soc Hematol Educ Program 2011; 2011: 110– 118.
2. Stilgenbauer S, Zenz T. Understanding and managing ultra high‑risk chronic lymphocytic leukemia. Hematology Am Soc Hematol Educ Program 2010; 2010: 481– 488.
3. Lysák D, Jindra P. Vysoce riziková chronická lymfocytární leukemie – charakteristika a léčebné možnosti. Vnitř Lék 2013; 59: 887– 894.
4. Delgado J, Duarte RF. Practical aspects of allogeneic hematopoietic cell transplantation for patients with poor‑ risk chronic lymphocytic leukemia. Scientific World Journal 2011; 11: 161– 172.
5. Wierda WG, Kipps TJ, Mayer J et al. Ofatumumab as single‑agent CD20 immunotherapy in fludarabine‑ refractory chronic lymphocytic leukemia. J Clin Oncol 2010; 28: 1749– 1755.
6. Smolej L, Procházka V, Špaček M et al. Doporučení pro léčbu alemtuzumabem u chronické lymfocytární leukemie (CLL). Vnitř Lék 2012; 58: 232– 236.
7. Smolej L. The role of high‑dose corticosteroids in the treatment of chronic lymphocytic leukemia. Expert Opin Investig Drugs 2012; 21: 1009– 1017.
8. Fischer K, Cramer P, Busch R et al. Bendamustine combined with rituximab in patients with relapsed and/ or refractory chronic lymphocytic leukemia: a multicenter phase II trial of the German Chronic Lymphocytic Leukemia Study Group. J Clin Oncol 2011; 29: 3559– 3566.
9. Smolej L, Doubek M, Špaček M et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu chronické lymfocytární leukemie (CLL). Trans Hemat 2013; 2: 61–68.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2013 Číslo 10
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Dávkování a správná titrace dávky pregabalinu
Nejčtenější v tomto čísle
- Doporučení pro diagnostiku a léčbu onemocnění štítné žlázy v těhotenství a pro ženy s poruchou fertility
- Metody vyšetřování mikrocirkulace kůže
- Infekční endokarditida na trikuspidální chlopni u intravenózní narkomanky
- Současný přístup k léčbě pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem