Je syndrom polycystických ovarií součástí autoimunitních onemocnění? – editorial
Autoři:
J. Vrbíková
Působiště autorů:
Endokrinologický ústav Praha, ředitel doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2010; 56(5): 368
Kategorie:
Editorialy
Petríková J et al. Syndrom polycystických ovárií a autoimunitné ochorenia. Vnitř Lék 2010; 56(5): 414–417.
V nedávné době se objevily 2 práce, které kladou do souvislosti syndrom polycystických ovarií (PCOS) a autoimunitní onemocnění [1], resp. sérologické markety autoimunity [2]. Jde o dvě kohortové průřezové studie. První z nich popisuje četnější výskyt autoimunitní tyreoiditidy v porovnání s kontrolní skupinou. Druhá práce pak u žen s PCOS nachází vyšší výskyt protilátek proti histonům a proti dvouvláknové DNA.
Mechanizmy, které by mohly vést ke společnému výskytu PCOS a autoimunity, jsou zatím více spekulativní nežli prokázané. Na vyšším výskytu autoimunitních fenoménů by se mohla podílet dysbalance mezi chronicky zvýšenými estrogeny a nízkými hladinami progesteronu, o níž je známo, že autoreaktivitu podporuje. Dalším vysvětlením by mohla být inzulinová rezistence, o níž je známo, že doprovází mimo PCOS i autoimunitní a systémová zánětlivá onemocnění. Předpokládá se, že systémová zánětlivá reakce je provázena uvolněním prozánětlivých a inzulinovou senzitivitu snižujících cytokinů, což vede v konečném důsledku k vyššímu riziku metabolického syndromu a ischemické choroby srdeční u onemocnění, jako je systémový lupus nebo revmatoidní artritida [3]. V této souvislosti chybí údaje, zda je zvýšený výskyt PCOS u klinicky manifestního lupus erythematodes a revmatoidní artritidy či dalších systémových autoimunitních onemocnění, kauzální. Studie zmiňované v publikovaném rukopise jsou průřezové, a proto nemohou odpovědět na otázku kauzality. Navíc, jediné korelace, které byly nalezeny, byla pozitivní korelace mezi hladinou antinukleárních protilátek (ANA) a TSH [2]‚ výskyt ANA se ale přitom nelišil mezi PCOS a zdravými kontrolami. Je tedy patrné, že oblast systémové a orgánové autoimunity a jejího vztahu s PCOS je zatím spíše „terra inkognita“ a že si zasluhuje dalších studií, a to jak průřezových, tak ideálně i prospektivních.
Zajímavá je také zmínka o tom, že by některé léčebné modality užívané u PCOS mohly indukovat ovariální protilátky, a tak přispívat k subfertilitě těchto žen. Je známo, že ovariální autoprotilátky indukované opakovanými IVF mohou být příčinou infertility [4]. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že by laparoskopická ovariální elektrokauterizace jako jednorázová procedura vedla k indukci antiovariálních protilátek u žen s PCOS [5]. Optimální léčbu sterility u pacientek rezistentních na clomifen však zatím nemáme a i laparoskopická diatermie je zatím, kromě nesporných pozitiv (není výskyt vícečetných gravidit a hyperstimulančího syndromu), obklopena dalšími otazníky [6].
MUDr. Jana Vrbíková, Ph.D.
www.endo.cz
e-mail: jvrbikova@endo.cz
Zdroje
1. Janssen OE, Mehlmauer N, Hahn S et al. High prevalence of autoimmune thyroiditis in patients with polycystic ovary syndrome. Eur J Endocrinol 2004; 150: 363–369.
2. Hefler-Frischmuth K, Walch K, Huebl W et al. Serologie markers of autoimmunity in women with the polycystic ovary syndrome. Fertil Steril 2009; Mar 16 [Epub ahead of print].
3. Escarcega RO, Garcia-Carrasco M, Fuentes-Alexandro S et al. Insulin resistance, chronic inflammatory state and the link with systemic lupus erythematosus‑related coronary disease. Autoimmun Rev 2006; 6: 48–53.
4. Narayanan M, Murthy PS, Munaf SA et al. Antiovarian antibodies and their effect on the outcome of assisted reproduction. J Assist Reprod Genet 1995; 12: 599–605.
5. Alborzi S, Tavazoo F, Dehaghani AS et al. Determination of antiovarian antibodies after laparoscopic ovarian electrocauterization in patients with polycystic ovary syndrome. Fertil Steril 2009; 91: 1159–1163.
6. Farquhar C, Litford RJ, Marjoribanks J et al. Laparoscopic “drilling” by diathermy or laser for ovulation induction in anovulatory polycystic ovary syndrome. Cochrane Database Syst Rey 2007; C0001 122.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2010 Číslo 5
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Familiární hyperkalcemie a hypofosfatemie a jejich význam v diferenciální diagnostice poruch kalcium‑ fosfátového metabolizmu
- Souborný pohled na efekt hormonu a cytokinu prolaktinu v rozvoji a patogenezi autoimunitních onemocnění
- Syndróm polycystických ovárií a autoimunitné ochorenia
- Doporučení ILCOR pro označení automatizovaných externích defibrilátorů (AED)