Jak (ne)psat kazuistiku

Kazuistika má několik základních cílů. Na základě vlastní zkušenosti ukázat a popsat známou klinickou jednotku, která probíhala zcela atypicky, nebo popsat velmi zřídka se vyskytující chorobu. V neposlední řadě má, na základě komplikace určitého klinického postupu, podat poučení pro vyvarování se možných chyb v budoucnu.

Přečetl jsem si kazuistiku Transportní trauma v prvním letošním čísle časopisu Úrazová chirurgie [1]. Ihned mně zaujala naprostá totožnost s kazuistikou v časopise Urgentní medicína [2]. Nenašel jsem ani v jednom případě povolení vydavatele k reprintu v jiném časopise. To je však pouze stránka administrativní, resp. etická.

Po odborné stránce kazuistika samotná vyjmenovává obecně známá fakta „transportního traumatu“, byť je toto téma na odborných fórech opomíjeno. V první kazuistice se však autoři dostávají do rozporu – ve všeobecné části je zmíněno, že letecký transport působí negativně mj. na pacienty s intraparenchymovým hematomem v dutině břišní. Pacient je po sutuře poraněných jater a perihepatické tamponádě. Následně je však kritizován výběr pozemního transportu pacienta. Dále je konstatován „významnější vzestup jaterních testů“. Chtějí snad autoři skutečně tvrdit, že toto způsobil transport pacienta do 100 km vzdálené nemocnice pozemními prostředky? Na tímto se lze, dle mého názoru, pouze pousmát. K odborné nomenklatuře bych ještě zmínil, že pojem „erymasa“ je nesprávný. Správným výrazem je „transfuzní přípravek erytrocytů“, „erytrocytový koncentrát“ nebo jen „erytrocyty“ – tedy xy TU erytrocytů. Rovněž tak „trombonáplav“, správně je „transfuzní přípravek trombocytů“, „trombocytový koncentrát“ nebo jen „trombocyty“ [3].

Ve druhé kazuistice se nelze přesně dopátrat příčiny úmrtí pacientky, resp. jestli je příčinná souvislost mezi transportem do 10 km vzdálenější nemocnice se statutem Traumacentra a s plným mj. neurochirurgickým komplementem a úmrtím. Nelze se přesně dopátrat, zda při operaci dutiny břišní byly dodrženy zásady „damage control surgery“. Dále nelze souhlasit s tvrzením, že „...podpora oběhu Noradrenalinem, což vede ke stabilizaci oběhu...“. Podpora oběhu katecholaminy je naopak známkou nestability oběhu.

Toto jsou tedy rozpory odborné. Co však v tomto článku naprosto odsuzuji, je až neuvěřitelná konkrétnost pacientů, času a místa nehod a zdravotnických zařízení, či zdravotnické záchranné služby. Považuji to za značně nekolegiální. Doufám, že se jednalo pouze o nedopatření, se kterým se již nikdy nesetkám.

Poznámka autora: Text byl zaslán současně do redakce časopisu Úrazová chirurgie a Urgentní medicína.

MUDr. Jaromír Kočí

Oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové

kocijaro@fnhk.cz