Breast cancer at the 1^st Surgical Department, University Hospital Olomouc − assessing the number and age of patients and benefit of breast screening

Souhrn

Úvod:
Karcinom prsu je nejrozšířenějším zhoubným nádorem u žen. Nejčastěji se toto onemocnění vyskytuje u žen mezi 60. a 70. rokem života, nicméně v posledních letech dochází k nárůstu počtu pacientek i v mladších věkových skupinách. Incidence karcinomu prsu má celosvětově vzestupný charakter, zejména ve Spojených státech a západní Evropě. Jeho mortalita má však zejména díky screeningovému programu a pokročilým léčebným metodám spíše mírně sestupnou tendenci.

Metody:
Do souboru byly zařazeny pacientky s karcinomem prsu, které podstoupily operaci pro tuto diagnózu na I. chirurgické klinice FN Olomouc v letech 2008– 2012. U každé pacientky byl vypočítán věk v době stanovení diagnózy, respektive v době operace. Pacientky byly v každém roce rozděleny do věkových skupin po 10 letech. Současně byla v každém roce vytvořena podskupina pacientek s karcinomem prsu mladších 45 let. Byl porovnán počet pacientek v odpovídajících skupinách, resp. podskupinách, v jednotlivých letech. V každém roce byl rovněž stanoven průměrný věk a medián pacientek. Ke zhodnocení přínosu mamárního screeningu bylo porovnáno zastoupení stadií operovaných tumorů v jednotlivých sledovaných letech. Výsledky byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny.

Výsledky:
V letech 2008–2012 bylo operováno na I. chirurgické klinice FN Olomouc celkem 980 pacientek ve věku od 20 do 88 let, z toho 101 pacientek mladších 45 let. Průměrný věk pacientek byl 59 let a medián 60 let. V jednotlivých letech se celkový počet pacientek zvýšil ze 153 v roce 2008 až na 240 v roce 2012. V podskupině pacientek do 45 let nedošlo ve sledovaných letech k signifikantnímu nárůstu počtu nemocných. V roce 2012 bylo diagnostikováno více pacientek ve stadiu II a méně pacientek ve stadiu III v porovnání s rokem 2010.

Závěr:
Analýzou našeho souboru byla potvrzena vzestupná tendence ve výskytu karcinomu prsu. Nebyl prokázán statisticky významný nárůst počtu pacientek v tzv. předscreeningovém věku, tedy mladších 45 let. Zároveň byl zjištěn častější záchyt časnějších stadií onemocnění, zejména v posledních třech sledovaných letech.

Klíčová slova:
karcinom prsu – věk – stadium − screening

Úvod

Karcinom prsu je nejrozšířenějším zhoubným nádorem u žen a zároveň nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné onemocnění u žen. Jedná se o onemocnění, jehož jednoznačná příčina zatím nebyla stanovena. Jsou však známy rizikové faktory, které vznik a rozvoj onemocnění prokazatelně ovlivňují. Mezi hlavní rizikové faktory u karcinomu prsu patří hormonální léčba (antikoncepce, postmenopauzální hormonální terapie, IVF), reprodukční faktory (časná menarché, pozdní menopauza, absence porodu) a genetické faktory (mutace genů BRCA 1 a BRCA 2). Nezanedbatelnou roli hrají také faktory environmentální a výživa [4,5,6].

Karcinom prsu se nejčastěji vyskytuje u žen mezi 60. a 70. rokem života. Z údajů mamografického screeningu v ČR vyplývá, že v letech 2005–2009 bylo 50 % nemocných ve věku 54–73 let, střední hodnota byla 63 let. Nicméně v posledních letech dochází postupně k mírnému nárůstu počtu pacientek i v mladších věkových skupinách, u kterých se častěji vyskytují nádory agresivnější a s horší prognózou [1,3]. Samostatnou skupinu pak tvoří pacientky v předscreeningovém věku, u nichž je často záchyt karcinomu prsu věcí náhody.

Incidence karcinomu prsu má celosvětově vzestupný charakter. Nejvíce nově diagnostikovaných pacientek je ve Spojených státech a západní Evropě. V roce 2010 byl karcinom prsu celosvětově diagnostikován téměř u 1,5 milionu pacientek [2]. V České republice bylo v roce 2010 diagnostikováno 6955 pacientek, tj. o téměř 7,5 % více než v roce 2009. Počet nově diagnostikovaných pacientek mladších 45 let se v ČR v letech 2005–2010 zvýšil přibližně o 8 % [1].

Mortalita u karcinomu prsu zaznamenává mírně sestupnou tendenci. Zatímco v roce 2005 zemřelo v ČR na karcinom prsu 2055 žen, v roce 2010 to bylo 1842 žen [1]. Zásluhu na tomto trendu mají zejména screeningový program a pokročilé diagnostické i léčebné metody, které umožňují časnější záchyt karcinomu prsu a jeho efektivnější léčbu. V České republice byl bezplatný celoplošný screening zahájen v roce 2003, do roku 2009 pro ženy od 45 do 69 let, od roku 2009 pak bez omezení horní věkové hranice. Od zavedení screeningového programu došlo jak k nárůstu celkového počtu diagnostikovaných karcinomů, tak především k nárůstu počtu karcinomů zachycených v časném stadiu, a tedy s dobrou prognózou [3,13]. Přesto je celosvětový počet zhruba 450 000 zemřelých na karcinom prsu každý rok alarmujícím číslem.

Materiál a metody

Do této retrospektivní studie byly zařazeny pacientky s prvozáchytem preinvazivního či invazivního karcinomu prsu, které byly pro tuto diagnózu operovány na I. chirurgické klinice FN Olomouc v letech 2008–2012. U každé pacientky byl vypočítán věk v době stanovení diagnózy, respektive v době operace. V každém roce byl vypočítán průměrný věk a medián pacientek. Pacientky byly rozděleny do věkových skupin po 10 letech a tyto skupiny byly porovnány s odpovídajícími skupinami v letech 2008−2012. Dalším hodnoceným kritériem byl počet pacientek do 45 let, respektive jejich procentuální zastoupení. V každém roce byly tedy vytvořeny dvě podskupiny (do 45 let, nad 45 let) a tyto jsme v jednotlivých letech porovnali. Ke zhodnocení přínosu mamárního screeningu bylo porovnáno zastoupení stadií operovaných tumorů v jednotlivých sledovaných letech. Výsledky byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny biostatistikem s použitím statistického softwaru SPSS, skupiny pacientek byly v kategoriálních parametrech hodnoceny pomocí chí-kvadrát testu a Fischerova přesného testu.

Výsledky

V letech 2008–2012 bylo na I. chirurgické klinice FN Olomouc operováno pro primární karcinom prsu celkem 980 pacientek ve věku od 20 do 88 let, z toho 101 pacientek mladších 45 let (10,3 %). Průměrný věk pacientek byl 59 let a medián 60 let. V roce 2008 bylo odoperováno 153 pacientek s věkovým průměrem 58,9 a mediánem 60 let, z toho 17 pacientek mladších 45 let (11,1 %). V roce 2009 bylo odoperováno 160 pacientek s věkovým průměrem 59,4 a mediánem 60 let, z toho 12 pacientek mladších 45 let (7,5 %). V roce 2010 bylo odoperováno 203 pacientek s věkovým průměrem 60,1 a mediánem 60 let, z toho 16 pacientek mladších 45 let (7,9 %). V roce 2011 bylo odoperováno 224 pacientek s věkovým průměrem 57,9 a mediánem 58 let, z toho 30 pacientek mladších 45 let (13,4 %). V roce 2012 bylo odoperováno 240 pacientek s věkovým průměrem 59,3 a mediánem 60 let, z toho 26 pacientek mladších 45 let (10,8 %). (Tab. 1 a 2, Graf 1–3). Chí-kvadrát test neprokázal signifikantní rozdíl v podílu pacientek do 45 let v jednotlivých letech (p = 0,273). Ve všech sledovaných letech bylo odoperováno nejvíce pacientek ve stadiu I, nejméně ve stadiu IV. Fisherův přesný test prokázal signifikantní rozdíl v distribuci pacientek podle stadia v roce 2008 a 2010 (p = 0,040) a dále v roce 2010 a 2012 (p = 0,002). V roce 2010 bylo signifikantně více pacientek ve stadiu III a méně pacientek ve stadiu II ve srovnání s rokem 2008. Stadium III 14,8 % v roce 2010 vs. 4,6 % v roce 2008, stadium II 22,7 % v roce 2010 vs. 32 % v roce 2008. V roce 2012 bylo signifikantně více pacientek ve stadiu II a méně pacientek ve stadiu III ve srovnání s rokem 2010. Stadium II 32,5 % v roce 2012 vs. 22,7 % v roce 2010, stadium III 4,2 % v roce 2012 vs.  14,8 % v roce 2010 (Tab. 3−5, Graf 4).

Diskuze

Z epidemiologických údajů vyplývá, že mezi lety 2005 a 2010 došlo v ČR k nárůstu počtu pacientek, u nichž byl karcinom prsu diagnostikován v předscreeningovém období, tedy před 45. rokem věku, jen asi o 8 % [1]. Naše retrospektivní studie rovněž nezjistila mezi lety 2008–2012 signifikantně významný nárůst počtu těchto pacientek. Přesto k častějšímu záchytu karcinomu prsu u mladých pacientek dochází. Řada studií navíc potvrzuje, že karcinom prsu u mladších žen bývá často agresivnější a má horší prognózu [8,9,11]. Nemluvě o tom, že diagnostika u žen, které nedosáhly věku potřebného k zahájení screeningového vyšetření, a zároveň nemají nárok na vyšetření při zvýšeném riziku maligního onemocnění, je často otázkou náhody. Takové tumory bývají nezřídka diagnostikovány v pokročilých stadiích a jejich prognóza je tak špatná [7].

Mamární screening je metodou, díky které jsme schopni zachytit čím dál více nádorů v časnějších stadiích, což zefektivňuje léčbu karcinomu prsu a zároveň zlepšuje prognózu pacientek s tímto onemocněním [10,12,13]. Vzhledem k nárůstu počtu mladších pacientek je však otázkou, zda je dolní věková hranice 45 let dostatečná.

Závěr

Z analýzy našeho souboru vyplývá, že zcela ve shodě s mezinárodními i národními statistickými údaji počet pacientek s karcinomem prsu neustále narůstá, a to zejména ve skupině mezi 50. a 70. rokem života, která je obecně a dlouhodobě považována za nejrizikovější. Počet pacientek mladších narůstá jen pozvolna. Pacientky v předscreeningovém věku, tedy do 45 let, představují průměrně 10,3 % z celkového počtu námi odoperovaných pacientek, což odpovídá světovému průměru. V souboru námi operovaných pacientek nebyl prokázán signifikantní nárůst počtu pacientek v předscreeningovém věku. Celkový věkový průměr pacientek zůstává vesměs konstantní a pohybuje se okolo 59 let. V rámci hodnocení stagingu jsme zejména v posledních třech námi sledovaných letech zaznamenali vyšší záchyt časnějších stadií, zejména stadia II, což je velmi pravděpodobně především zásluhou kvalitního mamárního screeningu. Je však nutné zdůraznit, že v případě naší studie se jedná pouze o pacientky operované pro karcinom prsu. Soubor tedy nezahrnuje pacientky, u nichž chirurgická léčba neproběhla, ať už z důvodu pokročilosti nádorového onemocnění, vysokého věku, polymorbidity, nebo dokonce nesouhlasu ze strany pacientky.

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise.

MUDr. Linda Bébarová

I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc

775 20 Olomouc

e-mail: nabaa@centrum.cz