Analýza vztahu rizikových faktorů demence a aterosklerózy

The analysis of the relationship between dementia and atherosclerosis risk factors

Introduction: Due to the aging of the population and the increase in life expectancy, an increase in the prevalence of dementia and atherosclerosis-based diseases is expected in the future. Both of these severe diagnoses have severalcommon risk factors. In addition, carotid atherosclerosis is considered as a predictor of dementia. However, the mutual relationship is still not sufficiently clarified. The main goal of the presented work was to describe the connectionbetween selected risk factors of atherosclerosis and dementia.

Methods: A set of 1,337 individuals from the AZV MZ CR project "Possible influence of atherosclerosis on the development of dementia", designed as an epidemiological study of cases and controls, was used to analyze risk factors. The study subjects were divided into four research groups according to the clinical examination results for the presence of atherosclerosis and dementia.

Results: Statistically significant differences in the occurrence of risk factors were found between all research groups, especially between individuals with dementia but without atherosclerosis and individuals with atherosclerosis but without dementia. Individuals with dementia and without atherosclerosis have statistically significantly more often primary education (p < 0.001) and are less often married (p < 0.001). Individualswith dementia (whether combined with atherosclerosis or without) were statistically significantly less likely to engage inphysical activity (p < 0.001) and less often engaged in activities such as reading and crossword (p < 0.001). Specifically, reading and individuals with dementia and atherosclerosis were found to have a statistically significantly higher risk of developing the disease (OR = 1.72; IS 1.02–2.88; p = 0.041) compared to the control group. On the contrary, individuals with atherosclerosis and without dementia are statistically significantly more likely to smoke (p < 0.001), have hypertension (p < 0.001), high cholesterol (p < 0.001), and diabetes mellitus (p = 0.018).

Conclusion: Dementia and atherosclerosis are very serious diseases, and detailed knowledge of the risk factors for these diseases is essential. Many of these risk factors are common to both diagnoses and understanding the interrelationship betweenthem can help in the prevention and early detection of dementia.

Keywords:

dementia – prevention – Cognitive impairment – Atherosclerosis – risk factors

Autoři: O. Machaczka ^1,2; M. Kovalová ^2,4; P. Ambroz ^1,2; V. Koutná ^1,3; E. Mrázková ⁴; M. Bar ^5,6; M. Roubec ^5,6; P. Bártová ⁶; R. Novobilský ^5,6; M. Sabela ^5,6; P. Kušnierová ¹⁰; D. Stejskal ¹⁰; L. Faldynová ¹¹; S. Walczysková ¹¹; L. Školoudík ⁸; L. Šimůnek ⁷; P. Šolínová ⁷; D. Školoudík ⁹; V. Janout ¹; J. Janoutová ^1,3
Působiště autorů: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd ; Centrum vědy a výzkumu, Ředitel: doc. RNDr. Ondřej Holý, Ph. D. ¹; Ústav zdravotnického managementu a ochrany veřejného zdraví Přednostka: doc. MUDr. Helena Kollárová, Ph. D. ²; Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví, Přednostka: prof. MUDr. Dagmar Horáková, Ph. D. Ostravská univerzita, Lékařská fakulta ³; Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Vedoucí: doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS 5Katedra klinických neurověd, Vedoucí: prof. MUDr. Michal Bar, Ph. D. ⁴; Fakultní nemocnice Ostrava, Neurologická klinika Přednosta: prof. MUDr. Michal Bar, Ph. D. ⁶; Fakultní nemocnice Hradec Králové, Neurologická klinika Přednosta: MUDr. Pavel Kunc, Ph. D. ⁷; Fakultní nemocnice Hradec Králové, Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Přednosta: prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph. D. ⁸; Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Centrum zdravotnického výzkumu Ředitel: prof. MUDr. David Školoudík, Ph. D., FESO, FEAN ⁹; Ostravská univerzita, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Ostrava, Ústav laboratorní medicíny Přednosta: prof. MUDr. David Stejskal, Ph. D. ¹⁰; Fakultní nemocnice Ostrava, Ústav klinické a molekulární patologie a lékařské genetiky Přednosta: doc. MUDr. MVDr. Jozef Škarda, Ph. D. et Ph. D. ¹¹
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2023; 103(6): 288-295
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Úvod: Vzhledem k stárnutí populace a prodlužování střední délky života se v budoucnu očekává nárůst prevalence demence a onemocnění na podkladě aterosklerózy. Obě tyto závažné diagnózy mají řadu společných rizikových faktorů. Navíc ateroskleróza karotid je považována za prediktor demence. Vzájemný vztah ovšem není stále dostatečně objasněn. Hlavním cílem předkládané práce bylo popsat souvislost mezi vybranými rizikovými faktory aterosklerózy a demence.

Metodika: K analýze rizikových faktorů byl použit soubor 1337 jedinců z projektu AZV MZ ČR „Možný vliv aterosklerózy na rozvoj demence“, který je koncipován jako epidemiologická studie případů a kontrol. Subjekty studiebyly rozděleny do čtyř výzkumných skupin podle výsledků klinického vyšetření na přítomnost aterosklerózy a demence.

Výsledky: Mezi všemi výzkumnými skupinami byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve výskytu rizikových faktorů, zejména mezi jedinci s demencí, ale bez aterosklerózy a jedinci s aterosklerózou, ale bez demence. Jedinci s demencí a bez aterosklerózy mají statistický významně častěji základní vzdělání (p < 0,001) a jsou méně často v manželském svazku (p < 0,001). Jedinci s demencí (ať už v kombinaci s aterosklerózou, nebo bez) statisticky významně méně častovykonávali pohybovou aktivitu (p < 0,001) a méně často se věnovali aktivitám, jako je čtení a luštění křížovek (p <0,001). Konkrétně u čtení a jedinců s demencí a aterosklerózou bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko vznikuonemocnění (OR = 1,72; IS 1,02–2,88; p = 0,041) oproti kontrolní skupině. Naopak jedinci s aterosklerózou a bez demence statisticky významně častěji kouří (p < 0,001), mají hypertenzi (p < 0,001), vysoký cholesterol (p < 0,001) a diabetes mellitus (p = 0,018).

Závěr: Demence i ateroskleróza jsou velmi závažná onemocnění, podrobná znalost rizikových faktorů u těchto nemocí je nezbytná. Mnohé z těchto rizikových faktorů jsou společné pro obě diagnózy a pochopení vzájemného vztahu mezi nimi může pomoci v prevenci a včasném odhalení demence.

Klíčová slova:

ateroskleróza – demence – prevence – rizikové faktory – kognitivní deficit

ÚVOD

Ateroskleróza i demence významně ovlivňují kvalitu života ve stáří (11, 27). Současně se stárnutím populace a prodlužováním střední délky života se předpokládá, že incidence obou těchto zdravotních hrozeb bude neustále narůstat.

Ateroskleróza je v současnosti hlavní příčinou dlouhodobé morbidity a mortality nejen v České republice, ale i vesvětě. Tento progresivní patologický proces postihující stěny tepen je odpovědný za přibližně 50 % všech úmrtí jakodůsledek kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu a cévní mozkové příhody (1). Aterosklerózu, zejména aterosklerózu karotid, lze dle výsledků epidemiologických studií navíc považovat za prediktor rizika rozvoje demence (14).

Na světě žije dle World Alzheimer Report více než 50 milionů lidí s demencí (2). V České republice je podle epidemiologických studií aktuálně pro rok 2022 odhadováno kolem 160 000 lidí s demencí (25). Jedná se ovšem opředpokládané počty, reálné počty nejsou přesně známy a mnoho jedinců s demencí není formálně diagnostikováno (1). Na základě trendů souvisejících se stárnutím populace se předpokládá, že do roku 2050 se počty lidí s demencí v Evropě (tedy i v ČR) až zdvojnásobí (3, 30). Pozitivní je, že podle Alzheimer Europe je počet Evropanů s demencí zřejmě nižší, než například předpokládala studie EuroCoDe z roku 2009 (30). Významný účinek se zde připisuje prevenci demence, konkrétně zdravějšímu životnímu stylu a důrazu na kardiovaskulární zdraví, což se odráží ve snížení oproti předpokládaným počtům (3, 30).

Řada epidemiologických studií prokazuje, že aterosklerotické postižení tepen má významný podíl na rozvojidemence, a to především na dvě nejčastější formy: Alzheimerovu chorobu (50–75 % případů demence) a vaskulární demenci (14, 18). S projevy kognitivního deficitu a demencí bývá spojováno především aterosklerotické postižení karotických tepen (6). Vztah mezi aterosklerózou a kognitivními funkcemi, včetně vývoje demence, je mnohaúrovňový a zatím stále není dostatečně vysvětlen (41). Současnou hypotézou je, že vedle sebe koexistují neurodegenerativní a vaskulární léze, které hrají synergickou roli ve vývoji kognitivních poruch a demence. Tato asociace může být zprostředkována cerebrovaskulárním onemocněním, jako je mrtvice aonemocnění malých cév (lakunární infarkty), nebo může být výsledkem mozkové hypoperfuze (14, 18). Za těchto předpokladů může prevence aterosklerózy přispět ke snížení rizika rozvoje demence. U aterosklerózy byly zjištěny četné rizikové faktory, jako je například obezita, kouření cigaret, arteriální hypertenze, diabetes mellitus či hypercholesterolemie (13, 20), což jsou rizikové faktory z velké míry ovlivnitelné. Podrobná znalost rizikových faktorů a jejich vztahu je tedy nezbytná pro prevenci obou závažných diagnóz.

Práce vznikla v rámci projektu AZV MZ ČR s názvem „Možný vliv aterosklerózy na rozvoj demence“ (NU2009-00119), jehož cílem je potvrdit hypotézu, že ateroskleróza různými způsoby významně ovlivňuje pokles kognitivních funkcí a významně zvyšuje riziko rozvoje demence. Hlavním cílem předkládané dílčí studie bylo popsat vztah mezi vybranými rizikovými faktory aterosklerózy a demence.

METODIKA

Jedna se o epidemiologickou studii případů a kontrol probíhající v letech 2020–2023 v České republice.

Soubor

Soubor pacientů byl vybírán z neurologických klinik a ambulancí. Kritériem pro zařazení do studie byl podepsaný informovaný souhlas. Vylučujícím kritériem bylo závažné onemocnění s nízkou pravděpodobností přežití po dobualespoň 1 roku. Všichni jedinci zařazení do studie podstoupili vyšetření aterosklerózy, kognitivních funkcí a byl s nimi vyplněn epidemiologický dotazník – základní vyšetření. U vybraných jedinců byla provedena speciální genetická, biochemická vyšetření a vyšetření smyslů.

Metodika

Obsah a postup základních vyšetření shrnuje tabulka 1. Klinická vyšetření byla prováděna neurologem. Epidemiologický dotazník byl vyplňován za pomoci tazatele, kterým byl lékař nebo sestra, a doplňován informacemi ze zdravotnické dokumentace. Na základě výsledků vyšetření aterosklerózy a demence byli pacienti rozřazení do čtyř skupin (tab. 2).

Analýza dat

V jednotlivých skupinách byla provedena analýza výskytu rizikových faktorů pro aterosklerózu a demenci na základě informací z epidemiologického dotazníku. Normalita dat byla ověřena pomocí Shapirova-Wilkova testu. Ke statistickému porovnání mezi skupinami byl použit χ2-test a Fisherův exaktní test (při nesplnění podmínky pro χ2-test). Pro srovnání metrických veličin byl použit test středních hodnot pro více skupin ANOVA. U vybranýchrizikových faktorů byl vypočítán parametr statistické asociace OR (odds ratio), a to ve vztahu ke kontrolní skupině (skupina CONT). Statistická analýza byla provedena v programu Microsoft Excel 2017 a statistickém programu Statistica v.14. Byla zvolena 5% hladina významnosti.

VÝSLEDKY

Soubor pacientů tvořilo celkem 1337 jedinců, z toho bylo celkem 694 osob (52 %) ve skupině DEM, 335 osob (25 %) ve skupině ATH/DEM, 175 osob (13 %) ve skupině ATH a 132 osob (10 %) ve skupině CONT. Základní popisné charakteristiky pro jednotlivé skupiny shrnuje tabulka 3. V rozložení mužů a žen v jednotlivých skupinách byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,001). Ve skupině DEM bylo o ⅕ více žen. V průměrném věku mezi skupinami (bez rozlišení pohlaví) byl zjištěn statistický významný rozdíl (p < 0,001). Osoby bez přítomnosti demence (skupiny ATH a CONT) mají průměrný věk nižší než osoby s demencí (skupiny DEM a ATH/DEM).

Výsledky analýzy výskytu sledovaných rizikových faktorů demence a aterosklerózy v porovnání mezi jednotlivými skupinami jsou zobrazeny na obrázku 1.

**Tab. 2. Výzkumné skupiny – kritéria pro zařazení**

Obr. 1. Porovnání výskytu sledovaných rizikových faktorů demence a aterosklerózy N – počet, Pohyb a. – pohybová aktivita, HPT – hypertenze, V. chol. – vysoký cholesterol, DM – diabetes mellitus, CMP – cévní mozková příhoda, KNS – koronární nemoc srdeční

Psychosociální rizikové faktory

Ve skupině psychosociálních rizikových faktorů bylo zjištěno, že jedinci s demencí a bez aterosklerózy (skupina DEM) mají statistický významně častěji základní vzdělání (p < 0,001) a jsou méně často v manželském svazku (p < 0,001). Co se týče druhu zaměstnání, častěji vykonávají fyzicky náročnou práci jedinci s aterosklerózou (skupiny ATH a ATH/DEM), ale nejedná se o statisticky významný rozdíl (p = 0,124). Naopak statisticky významný rozdíl byl zjištěn u faktorů, jako ječtení a luštění křížovek (p < 0,001), kdy méně často se těmto aktivitám věnují jedinci s demencí (skupiny DEM a ATH/DEM).V případě míry navštěvování kulturních akcí statisticky významný rozdíl zjištěn nebyl (p = 0,175). U posledních tří zmíněnýchaktivit (čtení, luštění, návštěva kulturních akcí) byla pro jednotlivé výzkumné skupiny kvantifikována i síla statistické asociacepomocí OR (odds ratio). Konkrétně u čtení a jedinců s demencí a aterosklerózou (skupina ATH/DEM), kteří se této aktivitěvěnují nejméně často, bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko vzniku onemocnění (OR = 1,72; IS 1,02–2,88; p = 0,041) oproti kontrolní skupině (skupina CONT). U křížovek a kultury nebylo zjištěno zvýšené riziko nebo nebylo statisticky významné.

Rizikové faktory vaskulární a životního stylu

Z pohledu rizikových faktorů životního stylu a souvisejících vaskulárních rizikových faktorů bylo zjištěno, že jedinci s aterosklerózou a bez demence (skupina ATH) staticky významně častěji kouří (p < 0,001), mají hypertenzi (p < 0,001),vysoký cholesterol (p < 0,001) a diabetes mellitus (p = 0,018). U výskytu diabetu bylo ale zároveň zjištěno, že průměrný věk diagnózy je nižší u osob sdemencí, a to v průměru 63 let, než u osob bez demence (65 let). Jedinci s demencí (skupiny ATH/DEM a DEM)také statisticky významně méně často vykonávali pohybovou aktivitu (p < 0,001). V konzumaci alkoholu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi skupinami (p = 0,062). Mezi výskytem CMP v jednotlivých skupinách byl zjištěnstatisticky významný rozdíl (p < 0,001). Nejvíce osob s CMP bylo ve skupině bez demence a bez aterosklerózy (66,67 %). Nejčastěji vyskytující se koronární nemoc srdeční (KNS) v souboru je infarkt myokardu (10,76 %) asoučasně statisticky významně nejčastější (p < 0,001) u jedinců s demencí i aterosklerózou (skupina ATH/DEM).

Speciální vyšetření

V rámci genetického vyšetření byla analyzována data od 136 osob. U všech vzorků byla vyizolována DNA zperiferní krve a provedeno vyšetření NGS (next-generation sequencing). Vyšetřeno bylo celkem 166 základních genů a sedm genů, které jsou v literatuře a klinických studiích popsány ve spojitosti s aterosklerózou a projevydemence. U 12 osob bylo souběžně objeveno více než deset variant genů, všechny osoby měly diagnózu demence bez aterosklerózy. U 95 jedinců, kteří byli schopni se výzkumu zúčastnit, bylo provedeno vyšetření smyslů.Pacienti absolvovali vyšetření sluchu, čichu a barvocitu. V rámci biochemického vyšetření se v současnosti analyzuje 108 vzorků. Výsledky analýz dat genetických, biochemických a vyšetření smyslů budou prezentovány v oborových odborných publikacích.

DISKUZE

Ateroskleróza a demence jsou vzhledem k rostoucímu trendu výskytu, souvisejícím se stárnutím populace, považovány z hlediska budoucího za významné zdravotní hrozby, a jsou tak i hlavním předmětem výzkumu. Obě tytozávažné diagnózy mají řadu společných rizikových faktorů (14). Dle výsledků epidemiologických studií lze aterosklerózu, především aterosklerózu karotid, považovat za prediktor rizika rozvoje demence. Ovšem vztah mezi aterosklerózou a demencí není stále dostatečně objasněn.

**Tab. 3. Popisné charakteristiky výzkumného souboru a jednotlivých skupin**

Prezentovaná práce je zaměřena na rizikové faktory aterosklerózy a demence (kognitivní deficit) a jejich vzájemnývztah. Celkem bylo vyšetřeno 1337 pacientů, kteří byli na základě výsledku klinického vyšetření rozdělení do čtyř skupindle přítomnosti demence (kognitivního poklesu) a aterosklerózy (viz tab. 2 a 3).

V rozložení mužů a žen v jednotlivých skupinách byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,001). U jedinců sdemencí ale bez aterosklerózy (skupina DEM) bylo o ⅕ více žen. Ve vztahu k pohlaví je riziko výskytu jakékoliv demenceuváděno u žen přibližně 2krát vyšší než u mužů, u Alzheimerovy choroby je riziko u žen až 3krát vyšší. U žen také nastupuje dříve úbytek kognice. Jako možné příčiny jsou uváděny ženské pohlavní hormony, některé choroby, např. deprese, diabetes mellitus, případně morfologické změny mozku (23).

V průměrném věku mezi skupinami (bez rozlišení pohlaví) byl v analyzovaném souboru zjištěn statistický významný rozdíl (p < 0,001). Osoby bez přítomnosti demence (skupiny ATH a CONT) mají průměrný věk nižší než osoby s demencí (skupiny DEM a ATH/DEM). U nejčastějšího typu demence, Alzheimerovy choroby, rozlišujeme dvě formy, a to časnou a pozdní. Poslední zmíněná je právě tou častější a je charakterizována výskytem ve věku nad 65 let (43). Uaterosklerózy naopak víme, že se projevuje již v dřívějším věku (37).

Velkou skupinu rizikových faktorů představují psychosociální faktory. Ve zkoumaném souboru byl zjištěn statistickyvýznamný rozdíl ve vzdělání (p < 0,001), kdy jedinci s demencí (skupiny DEM a ATH/DEM) měli častěji nižší úroveň vzdělání. Výsledky řady studií (10, 42) prokazují asociaci úrovně vzdělání a rizika vzniku demence. Například autoři studie (15) zaměřené na neuronální dysfunkci u pacientů s Alzheimerovou chorobou zjistili, že jedinci s vyšší úrovnívzdělání mají méně tau patologie nezbytné k vyvolání neuronální dysfunkce. Úroveň vzdělání ale nemusí být přímým rizikovým faktorem, ke vzdělání se totiž také pojí odpovídající socioekonomické podmínky, zapojování kognitivních funkcí a styl života (9).

Co se týče druhu zaměstnání, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,124) ve výskytu fyzické nebo duševnípráce mezi sledovanými skupinami. Důvodem mohlo být zařazení kategorie s kombinací jak duševní, tak fyzické práce a tím rozložení počtů a snížení rozdílů. Nicméně řada kohortových studií (28, 31) prokazuje u manuálně párujících jedinců vyšší riziko vzniku demence. Naopak při převaze duševní práce během života mají osoby dostatek mentální aktivity, což je obecně považováno za ochranný faktor poruch kognitivních funkcí.

Obdobně to platí i pro mimopracovní duševní aktivity, kdy studie prokazují protektivní účinky aktivit podporující kognitivní funkce, jako jsou například čtení, luštění křížovek, hraní deskových her, hraní na hudební nástroj apod. (34). To podporuje zjištění statisticky významného rozdílu v našem sledovaném souboru u aktivit, jako jsou čtení a luštění křížovek (p < 0,001), kdy méně často se těmto aktivitám věnují jedinci s demencí (skupiny DEM aATH/DEM). Konkrétně u čtení a jedinců s demencí a aterosklerózou (skupina ATH/DEM), kteří se této aktivitě věnují nejméně často, bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko vzniku onemocnění (OR = 1,72; IS 1,02–2,88; p = 0,041) oproti kontrolní skupině (skupina CONT).

Byla také sledována míra navštěvování kulturních akcí jako formy sociální interakce. Zde ovšem statisticky významný rozdíl zjištěn nebyl (p = 0,175). Například metaanalýza z roku 2015 uvádí, že jedinci, kteří méně vyhledávají sociální kontakt a jsou častěji sami, vykazují vyšší riziko vzniku demence (22). Ovšem, zda z hlediska rizika vzniku demence hraje nějakou roli velikost sociální skupiny či spokojenost jedince v její společnosti, zcela jasné není (16). Roli může hrát také rodinný stav, kdy například ovdovělí jedinci se mohou často sociálně distancovat, což ve výsledku může vést k úpadku kognitivních funkcí (9). To koresponduje se statisticky významně častějším (p < 0,001) výskytem ovdovělých v našem sledovaném souboru jedinců s demencí (skupiny DEM aATH/DEM). Celkově se psychosociální faktory jeví jako významnější rizikové faktory pro demenci.

Další velkou skupinou jsou faktory životního stylu a související vaskulární rizikové faktory. Sem patří i nejvícepreventabilní faktory, a to faktory návyku. Kouření globálně představuje jeden z největších problémů veřejnéhozdraví. Existuje mnoho studií naznačujících, že kouření ovlivňuje endoteliální homeostázu, což vede ke strukturálním změnám v cévním řečišti (12). Kouření cigaret bylo zjištěno významně vyšší (p < 0,001) u jedinců s aterosklerózou a bez demence (skupina ATH). Přestože se kouření řadí mezi rizikové faktory jak demence, tak aterosklerózy, vyšší riziko je asociováno s aterosklerózou, což potvrzuje řada studií (7, 17). Je však také potřebabrát v úvahu, že u jedinců s demencí je někdy těžké dohledat validní informace z minulosti.

U dalšího rizikového faktoru návyku, konzumaci alkoholu, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami (p = 0,062). Ovšem validita zjišťovaných informací o konzumaci alkoholu může být ovlivněna řadou faktorů. Například u jedinců s demencí, z důvodu ztížené komunikace, mohou být údajezískávány ze zdravotnické dokumentace, kdy tak mohou odrážet spíše aktuální situaci než retrospektivní. Ze studiínicméně vyplývá, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko vzniku jednak aterosklerózy, tak i demence (29, 36), kdykonzumace ve větším množství působí toxicky na mozkové buňky a dochází k úbytku objemu bílé hmoty (26).

Jedinci s demencí (skupiny ATH/DEM a DEM) také statisticky významně méně často vykonávali pohybovou aktivitu (p < 0,001). Pravidelná pohybová aktivita snižuje jak riziko rozvoje aterosklerózy, tak i kognitivního poklesu (35). Napříkladvýsledky metaanalýzy prospektivních kohortových studií (33) dokazují, že pravidelná pohybová aktivita (zejména naaerobní bázi) snižuje riziko následného kognitivního poklesu asi o 25 % (nediferencovaná demence), 37 % (demence Alzheimerova typu) a 46 % (mírná kognitivní porucha). U vaskulární demence významné snížení rizika prokázáno nebylo.

U rizikových faktorů jako hypertenze (p < 0,001), vysoká hladina cholesterolu (p < 0,001) a diabetes mellitus (p = 0,018) byl rovněž sledován častější výskyt u skupiny s potvrzenou diagnózou aterosklerózy a bez přítomnosti demence(skupina ATH). Hypertenze je prokázaný rizikový faktor pro kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění, a tedy ipro aterosklerózu

(40). Narůstají také důkazy, které naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence (38). Ovšem vtah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a v mnoha případech závislý na dalších faktorech, jako jsou věk, chronicita hypertenze a užití antihypertenziv (38).

Předkládané výsledky potvrzují, že vysoký cholesterol je především spojován s rizikem aterosklerózy (8). Opět ovšem narůstají důkazy i pro riziko vzniku demence při přítomnosti hypercholeterolemie (19).

Ohledně diabetu studie prokazují, že jedinci s diabetem mají 1,4–2,2krát vyšší riziko demence (24). Faktorů podílejících se na nemoci je spousta a patofyziologický proces integrující mechanismus poškození cév a poruchykognice při diabetu doposud nebyl spolehlivě prokázán. Mezi nejvíce hodnocené mechanismy spojující obě poruchy vpreklinických studiích patří zvýšení neuronální inzulinové rezistence (4). Ve sledovaném souboru byl v souvislosti sdiabetem zjištěn nižší průměrný věk diagnózy diabetu u osob s demencí než u osob bez demence (63 let vs. 65 let).Například autoři longitudinální kohortové studie (39) zjistili, že mladší věk nástupu diabetu je signifikantně spojen svyšším rizikem demence.

Nejčastěji vyskytující se koronární nemoc srdeční (KNS) ve sledovaném souboru je infarkt myokardu (10,76 %) a současně statisticky významně nejčastější (p < 0,001) u jedinců s demencí i aterosklerózou (skupina ATH/DEM). Dleumbrella review z roku 2023 (5), které analyzovalo 25 metaanalýz z posledních let, byly zjištěny konzistentní výsledky spojující koronární nemoc srdeční, srdeční selhání a fibrilaci síni se zvýšeným rizikem demence ze všech příčin. Ovšem samostatně pro Alzheimerovu chorobu byly výsledky nekonzistentní. Dále byl dle námi předkládaných výsledků také zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,001) ve výskytu cévní mozkové příhody mezi jednotlivými skupinami. Nejvíce osob s cévní mozkovou příhodou bylo ve skupině bez demence a bez aterosklerózy (skupina CONT), následovala skupina s jedinci s demencí ale bez aterosklerózy (skupina DEM). Příčinou vyššího výskytu u kontrolnískupiny může být, že se jedná o nemocniční soubor. Pacienti s diagnostikovanou aterosklerózou jsou dispenzarizováni, a tedy určitým způsobem chráněni před ischemickou cévní mozkovou příhodou. Může se tedy jednat o selekční bias. Cévní mozková příhoda a demence se často vyskytují současně a vzájemně pro sebe představují riziko (21). Cévní a neurodegenerativní patologie interagují dodatečně a také synergicky, a to i u asymptomatických jedinců (32).

Práce předkládá analýzu společných rizikových faktorů aterosklerózy a demence u výzkumných skupin s rozdílnou přítomností obou diagnóz. Jedná se o dílčí analýzu dat projektu, jehož hlavním cílem je potvrdit hypotézu, že ateroskleróza různými způsoby významně ovlivňuje pokles kognitivních funkcí a významně zvyšuje riziko rozvoje demence. Jedná se o prvotní přehledovou analýzu. Nyní je potřeba se zaměřit při podrobnější analýze na možné zavádějící faktory, jež některé z nich byly zmíněny i výše.

ZÁVĚR

Výsledky této práce potvrzují rizikový vztah mezi demencí a vybranými faktory, jako je ženské pohlaví, nižší úroveň vzdělání, rodinné vztahy, nízká míra duševní aktivity a nízká pohybová aktivita. Dále potvrzují vztah, který je spojován především s rizikem aterosklerózy, a to pro vybrané faktory jako kouření, hypertenze, vysoká hladina cholesterolu a diabetes mellitus. Vzhledem k předpokladu, že ateroskleróza významně přispívá k rozvoji demence, tak v případě zaměření se na prevenci ovlivnitelných rizikových faktorů aterosklerózy lze předejít i demenci. Prevalence aterosklerózy i demence se neustále zvyšuje. Podrobná znalost rizikových faktorů, časné diagnostiky a podkladů patologického procesu je nezbytná pro prevenci i časnou léčbu obou závažných diagnóz.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU20-09-00119. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena.

Schváleno Etickou komisí Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL-90360/1030-2019).

Konflikt zájmů: žádný.

Zdroje

Aldons JL. Atherosclerosis. Nature 2000; 407(6801): 233–241.
Alzheimer’s Disease International. World Alzheimer Report 2019: Attitudes to dementia. [online] London: Alzheimer’s DiseaseInternational 2019. Dostupné z: https://www.alzint.org/u/ WorldAlzheimerReport2019.pdf [cit. 2023-12-15].
Alzheimer Europe. Dementia in Europe yearbook 2019. Estimating dementia cases amongst migrants living in Europe. [online]Luxembourg: Alzheimer Europe 2020. Dostupné z: https:// www.alzheimer-europe.org/sites/default/files/alzheimer_europe_dementia_in_europe_yearbook_2019.pdf [cit. 2023-12-15].
Bello-Chavolla OY, Antonio-Villa NE, Vargas-Vázquez A, et al. Pathophysiological mechanisms linking type 2 diabetes and dementia: review of evidence from clinical, translational and epidemiological research. Curr Diabetes Rev 2019; 15: 456–470.
Brain J, Greene L, Tang EYH, et al. Cardiovascular disease, associated risk factors, and risk of dementia: An umbrella review of meta-analyses. Front Epidemiol 2023; 3.
de la Torre JC, de la Torre J. Cerebral hemodynamics and vascular risk factors: setting the stage for Alzheimer’s disease. J Alzheimers Dis 2012; 32: 553–567.
Ding N, Sang Y, Chen J, et al. Cigarette smoking, smoking cessation, and long-term risk of 3 major atherosclerotic diseases. J Am Coll Cardiol 2019; 74: 498–507.
Domanski MJ, Tian X, Wu CO, et al. Time course of LDL cholesterol exposure and cardiovascular disease event risk. J Am Coll Cardiol 2020; 76: 1507–1516.
Fenclová E, Albrecht J, Harsa P, Jirák R. Rizikové faktory Alzheimerovy nemoci. Čes. a slov. Psychiat. 2020; 116(2): 59–65.
Godinho F, Maruta C, Borbinha C, Pavão Martins I. Effect of education on cognitive performance in patients with mild cognitive impairment.Appl Neuropsych-Adul 2022; 29: 1440–1449.
Gohar A, Gijsberts CM, Haitjema S, et al. Health-related quality of life and outcome in atherosclerosis – Does sex matter? Int J Cardiol 2016; 212: 303–306.
Hahad O, Schmitt VH, Arnold N, et al. Chronic cigarette smoking is associated with increased arterial stiffness in men and women: evidence from alarge population-based cohort. Clin Res Cardiol 2023; 112: 270–284.
Hajar R. Risk factors for coronary artery disease: historical perspectives. Heart Views 2017; 18(3): 109–114.
Harlé LM, Plichart M. Carotid atherosclerosis and dementia. Geriatr Psychol Neuropsychiatr Vieil 2015; 13(3): 309–316.
Hoenig MC, Bischof GN, Onur ÖA, et al. Level of education mitigates the impact of tau pathology on neuronal function. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2019; 46: 1787–1795.
Hussenoeder FS, Riedel-Heller SG. Primary prevention of dementia: from modifiable risk factors to a public brain health agenda? Soc Psych Psych Epid 2018; 53: 1289–1301.
Cho H, Kim C, Kim HJ, et al. Impact of smoking on neurodegeneration and cerebrovascular disease markers in cognitively normal men. Eur J Neurol 2016; 23: 110–119.
Iadecola C. The overlap between neurodegenerative and vascular factors in the pathogenesis of dementia. Acta Neuropathol 2010; 120(3): 287–296.
Iwagami M, Qizilbash N, Gregson J, et al. Blood cholesterol and risk of dementia in more than 1·8 million people over two decades: a retrospective cohort study. Lancet Healthy Longev 2021; 2: e498–e506.
Janoutová J, Kovalová M, Ambroz P, a kol. Možnosti prevence Alzheimerovy choroby. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(1): 28–32.
Jin Y‐P, Di Legge S, Ostbye T, et al. The reciprocal risks of stroke and cognitive impairment in an elderly population. Alzheimers Dement 2006; 2: 171–178.
Kuiper JS, Zuidersma M, Oude Voshaar RC, et al. Social relationships and risk of dementia: A systematic review and meta-analysis of longitudinal cohort studies. Ageing Res Rev 2015; 22: 39–57.
Li R, Singh M. Sex differences in cognitive impairment and Alzheimer’s disease. Front Neuroendocrin. 2014; 35(3): 385–403.
Luchsinger JA. Diabetes, related conditions, and dementia. J Neurol Sci 2010; 299: 35–38.
Mátlová M. Výroční zpráva 2021 [online]. Praha: Česká alzeimerovská společnost. Dostupné z: https://www.alzheimer.cz/res/archive/006/000788.pdf?seek = 1656322488 [cit. 2023-12-15].
Monnig MA, Tonigan JS, Yeo RA, et al. White matter volume in alcohol use disorders: a meta‐analysis. Addict Biol 2013; 18: 581–592.
Moyle W, Murfield J, Venturto L, et al. Dementia and its influence on quality of life and what it means to be valued: family members’ perceptions. Dementia 2014; 13(3): 412–425.
Nabe‐Nielsen K, Holtermann A, Gyntelberg F, et al. The effect of occupational physical activity on dementia: Results from theCopenhagen Male Study. Scand J Med Sci Spor 2021; 31: 446–455.
Ogunmoroti O, Osibogun O, McClelland RL, et al. Alcohol and ideal cardiovascular health: The multi‐ethnic study of atherosclerosis. Clin Cardiol 2019; 42: 151–158.
Česká alzheimerovská společnost. Prevalence demence v Evropě [online]. Praha 2020. Dostupné z: http://www.alzheimer.cz/clanky/alzheimerova-choroba-ve-svete/prevalencedemence-v-evrope/ [cit. 2023-12-15].
Qiu C, Karp A, von Strauss E, et al. Lifetime principal occupation and risk of Alzheimer’s disease in the Kungsholmen project. Am J Ind Med 2003; 43: 204–211.
Rabin JS, Schultz AP, Hedden T, et al. Interactive associations of vascular risk and β-amyloid burden with cognitive decline in clinically normal elderly individuals. JAMA Neurol 2018; 75: 1124–1131.
Reimers C, Knapp G, Tettenborn B. Einfluss körperliche Aktivität auf die Kognition. Ist körperliche Aktivität Demenz-präventiv? Aktuel Neurol 2012; 39: 276–291.
Sattler C, Toro P, Schönknecht P, Schröder J. Cognitive activity, education and socioeconomic status as preventive factors for mild cognitiveimpairment and Alzheimer’s disease. Psychiat Res 2012; 196: 90–95.
Sofi F, Valecchi D, Bacci D, et al. Physical activity and risk of cognitive decline: a meta-analysis of prospective studies. J Intern Med 2011; 269: 107–117.
Topiwala A, Allan CL, Valkanova V, et al. Moderate alcohol consumption as risk factor for adverse brain outcomes and cognitive decline: longitudinal cohort study. BMJ 2017; 357(8109): 1–20.
Tůmová E. Současná intervence arteriální hypertenze a dyslipidemie. Med Praxi 2021; 18(1): 22–28.
Walker KA, Power MC, Gottesman RF. Defining the relationship between hypertension, cognitive decline, and dementia: a review. Curr Hypertens Rep 2017; 19(3): 24.
Wang Y, Li C, Liang J, et al. Onset age of diabetes and incident dementia: A prospective cohort study. J Affect Disorders 2023; 329:493–499.
Yusuf S, Joseph P, Rangarajan S, et al. Modifiable risk factors, cardiovascular disease, and mortality in 155 722 individuals from 21 high-income, middle-income, and low-income countries (PURE): a prospective cohort study. Lancet 2020; 395: 795–808.
Zatloukalová A, Roubec M, Školoudík D, et al. Atherosklerosis and dementia. Profese online 2020; 13(1): 17–21.
Zhu W, Gao Z, Li H, et al. Education reduces cognitive dysfunction in Alzheimer’s disease by changing regional cerebral perfusion: An in-vivo arterial spin labeling study. Neurol Sci 2023; 44: 2349–2361.
Zvěřová, M. Alzheimerova demence. Praha: Grada Publishing 2017.

adresa pro korespondenci:
Mgr. Ondřej Machaczka, Ph.D.
Ústav zdravotnického managementu a ochrany veřejného zdraví
Fakulta zdravotnických věd UP Hněvotínská 976/3,
775 15 Olomouc
e-mail: ondrej.machaczka@upol.cz