64. Purkyňův den v Libochovicích
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2022; 102(5): 267-268
Kategorie:
Aktuality
Sluncem ozářený Libochovický zámek vítal 15. června účastníky 64. Purkyňova dne. Předsednictvo Společnosti rozhodlo udělit v tomto roce Purkyňovu cenu profesoru MUDr. Otto Hrodkovi DrSc., významnému představiteli české dětské hematologie. Při vstupu do Saturnova sálu, v němž je cena vždy předávána, čekalo návštěvníky smutné překvapení – velký černě rámovaný portrét profesora Hrodka, který zemřel 4. června ve věku nedožitých 100 let (obr. 1).
Profesor Vladimír Palička zahájil program a uvítal mezi přítomnými početnou delegaci ze Slovenska, kterou tvořili prof. Ján Breza, prezident Slovenskej lékarskej spoločnosti, prof. Jozef Glasa, víceprezident společnosti, prof. Marián Bernadič, vědecký sekretář společnosti. Ve slovenské delegaci byli dále Lubomír Skladaný, člen prezidia společnosti, PhDr. Želmíra Mácová, ředitelka sekretariátu a JUDr. Mária Mistríková, právnička společnosti.
Poté profesor Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti, předal Purkyňovu cenu vnukovi laureáta inženýru T. Hrodkovi (obr. 2), který se se členy rodiny slavnosti zúčastnil. Prvé sdělení profesora Jana Starého vyzdvihlo laureátův význam jako zakladatele české dětské hematologie. O vzniku a vývoji leukemického klonu u dětských akutních lymfoblastických leukemií hovořil profesor Jan Trka. Historii a současnosti komplexní péče o dětské hemofiliky byl věnován příspěvek MUDr. Vladimira Komrsky. Profesorka Dagmar Pospíšilová pak seznámila přítomné s českým registrem Diamondovy- -Blackfanovy anemie. Na závěr libochovického programu přednesla osobní vzpomínku na profesora O. Hrodka primářka dětského oddělení MUDr. Alena Štolcová z Mladé Boleslavi.
Profesor Otto Hrodek se narodil v Jihlavě 8. října 1922. Od dětství měl jasný životní cíl – stát se lékařem. Jeho přání vstoupit po maturitě na lékařskou fakultu znemožnila válečná léta, kdy v okupovaném Československu byly vysoké školy uzavřeny. Jakmile se vysokoškolská výuka obnovila, přijel do Prahy. Zájemců o studium medicíny bylo po šestiletém přerušení tolik, že stáli frontu před děkanstvím k zápisu, jak profesor Hrodek vzpomínal. Jeho celoživotním působištěm byla druhá dětská klinika na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v Motole. Tam se zaměřil na hematologii. Dětští pacienti postižení leukemií v padesátých letech 20. století dříve či později umírali. „Bylo to strašné“, vzpomínal O. Hrodek. „Snažil jsem se o maximum, bylo mi trapné rodičům vysvětlovat, že neumíme děti zachránit. Stále jsem si opakoval, že se to přeci musí jednou povést, a tato víra mi dodávala sílu i naději“.
A výsledky se postupně dostavily. V roce 1989 byla úspěšně transplantována nemocnému dítěti kostní dřeň jeho sourozence. Chlapci bylo v době výkonu rok a půl, uzdravil se a dodnes žije. Když dětská klinika slavila 25 let od prvé transplantace kostní dřeně, přicházeli za profesorem Hrodkem tehdejší dětští pacienti i jejich rodiče. Úspěšné transplantace lze nyní počítat na stovky případů. Profesor Hrodek tak prožil více než půl století éry léčby dětské akutní lymfoblastické leukemie, která se ze stoprocentně smrtelné nemoci změnila na chorobu, kterou lze u devadesáti procent nemocných zcela vyléčit. Profesor Hrodek byl nositelem řady ocenění a vyznamenání – Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ho jmenovala svým čestným členem stejně jako Česká hematologická společnost. Dále obdržel zlaté medaile České lékařské společnosti, 2. lékařské fakulty UK i zlatou medaili univerzity. Obdržel cenu Neuron za přínos světové vědě. Byl členem mnoha zahraničních společností a působil jako poradce Světové zdravotnické organizace WHO v problematice dětské onkologie. V anketě na otázku, jaké krédo by předal studentům, odpověděl: „Lékař neléčí jen nemoc, ale i celou duši pacienta. Je až obdivuhodné, co dokáže i byť jedno slovo útěchy.“
doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.
Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Foto Ondřej Stavinoha
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2022 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Anatomie žilního a nervového systému dolní končetiny
- Čistá intermitentní katetrizace močového měchýře
- Stravovací preference studentů vysoké školy v souvislosti s jejich tělesnou kompozicí
- Vzdelávanie všeobecných lekárov na Slovenskej zdravotníckej univerzite v Bratislave