Názory občanů České republiky na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů – 2019

Souhrn

Východisko: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP periodicky monitoruje názory občanů na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů. Tato publikace navazuje na předchozí výstupy průzkumů provedených v letech 2015–2018.

Cíl a metody: Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou názory občanů ČR na vybrané součásti práce všeobecných praktických lékařů (VPL). K provedení reprezentativního sociologického výzkumu názorů občanů byla v ČR zvolena metoda řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), realizovaná profesionální agenturou. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.10.

Výsledky: V rámci reprezentativního sociologického výzkumu bylo dotazováno 1806 občanů. Jedinci výběrového souboru byli vybráni náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky nad 15 let z hlediska pohlaví, věku a regionu. Občané České republiky jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnuje jejich praktický lékař a zdravotní sestra, spokojeni. Ve srovnání s lety 2015–2018 se v roce 2019 významně zvýšil podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti. V problematice e-preskripce většina občanů České republiky (59,3 %) uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Jen 8,4 % respondentům tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje, necelá ¼ (24,0 %) neví nebo nemá s elektronickým receptem zkušenosti. Ohledně e-neschopenky většina občanů (61,1 %) uvedla, že nebyla nijak informována o připravované elektronické neschopence. Dalších 22,3 % dotázaných připustilo, že jsou informováni pouze částečně, úplnou informovanost uvedlo 16,6 % dotázaných. Občany České republiky informace, které jim sděluje jejich praktický lékař ohledně užívání léků zcela nebo částečně uspokojují, jen 4 % respondentů uvedla, že je tyto informace spíše nebo zcela neuspokojují. V případě specialistů 84,0 % občanů tyto informace plně nebo spíše uspokojují, 2,0 % informace spíše nebo zcela neuspokojují. Téměř ¾ občanů (73,8 %) nikdy neslyšely o pojmu „telemedicína“. Částečně se s tímto pojmem setkalo 13,9 % dotázaných, zbývajících 12,3 % respondentů jej zná, úroveň informovanosti o pojmu „telemedicína“ je tedy mezi obyvateli České republiky nízká.

Klíčová slova:

všeobecný praktický lékař – primární lékařská péče – e-recept – telemedicína

ÚVOD

Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k otázkám zdravotnictví a problematice zdraví je prováděn pravidelně od roku 1995. Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále SVL) se podílí od roku 2015 na skupině tzv. specifických otázek týkajících se názorů občanů České republiky na činnosti všeobecných praktických lékařů (VPL), které jsou zpracovávány pro potřeby SVL. V otázkách se přitom snaží zohlednit aktuální témata zdravotnictví relevantní pro primární péči. V roce 2019 byl výzkum zaměřen na identifikaci postojů občanů České republiky ke kvalitě péče VPL a jejich zdravotních sester, zejména, jak občané hodnotí čas a péči, kterou jim praktický lékař a zdravotní sestra v ordinaci věnuje. V rámci výzkumu byly rovněž sledovány otázky, týkající se porozumění občanů informacím ohledně užívání léků, které jim praktický lékař a lékař specialista sděluje, dodržování pokynů lékaře k užívání léků, vztah občanů k elektronickým receptům a připravované elektronické neschopence a informovanost občanů o telemedicíně a využívání jejích možností.

METODIKA VÝZKUMU

Výzkum byl koncipován jako sociologické terénní šetření a byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face). Sběr dat byl zabezpečován 202 profesionálními tazateli Agentury INRES v ČR v období od 18. listopadu 2019 do 6. prosince 2019. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.10 (statistická analýza sociálních dat). Analýzy byly prováděny na základě prvního a druhého stupně třídění. Statisticky významné souvislosti mezi sledovanými znaky byly testovány prostřednictvím testu chí-kvadrát, testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru znaků. Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy. Testování bylo prováděno pro hladinu významnosti α < 0,05, α < 0,01 a α < 0,001. Zvláštní pozornost byla věnována vazbám mezi sledovanými sociodemografickými znaky a znaky vyjadřujícími postoje občanů. V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 2041 náhodně vybraných občanů s žádostí o rozhovor k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života populace. Rozhovor odmítlo poskytnout 235 respondentů, tj. 11,5 % všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 1806 respondentů, tj. 88,5 % oslovených. Údaje tak byly získány od výběrového souboru o velikosti 1806 jedinců vybraných náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let. Reprezentativnost byla odvozena od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku od 15 let více (6). Ve srovnání s věkovým členěním základního souboru nepřesahuje odchylka 0,1 %. Obdobně je to i u regionů (krajů), kde ve srovnání s členěním základního souboru činí maximální odchylka 0,1 %. Předběžná analýza získaných údajů ukázala, že z uvedených hledisek, jimiž je možné daný soubor popsat a charakterizovat, osvědčují nejlépe svou požadovanou diferenciační funkci základní demografické ukazatele, a sice znaky pohlaví, věku a regionální příslušnosti. Z dalších znaků, u kterých sice nebyla reprezentativnost sledována, ale které byly v rámci výzkumu zjišťovány, lze uvést vzdělání, rodinný stav, počet dětí, velikost místa bydliště, povolání, výši čistého měsíčního příjmu rodiny a stanovisko k náboženské víře. Tam, kde se ukázala statisticky významná souvislost, je na tuto skutečnost upozorněno. 

VÝSLEDKY

Názory občanů na péči VPL 

Názory občanů na péči praktického lékaře, kterého navštěvují, byly zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky. Z analýzy vyplynulo, že většinu občanů péče a čas, věnovaný jim v průběhu návštěvy jejich praktickým lékařem, plně nebo spíše či přiměřeně uspokojuje (93,1 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 6,9 % občanů (graf 1). Otázka, týkající se se postojů občanů České republiky k péči a času, věnovaných jim praktickými lékaři, byla ve stejném znění položena i v rámci výzkumů prováděných v letech 2015–2018. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je patrné z grafu 2. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku, týkající se péče a času, který jim věnuje praktický lékař, vyplývá, že jejich postoj se změnil. Významně se v posledních 2 letech (2018–2019) zvýšil podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti a uvádějí, že je péče a čas, který jim praktický lékař při návštěvě věnuje, plně uspokojuje (1–4). Velkou většinou převažuje skupina těch občanů, kteří jsou s touto péči a časem plně nebo spíše spokojeni. 

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich VPL 

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře byly rovněž zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí jako u otázky, týkající se péče praktického lékaře. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře plně nebo spíše či přiměřeně uspokojuje (95,0 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 5,0 % občanů (graf 3). Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku, týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře vyplývá, že jejich postoj se v letech 2015–2019 postupně zlepšuje. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je patrné z grafu 4.

Postoj občanů k elektronickým receptům a elektronickým neschopenkám 

V souvislosti s pokračující elektronizací zdravotnictví v České republice byla občanům v rámci výzkumu položena otázka, zda jim vyhovuje forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře. Většina občanů České republiky (59,3 %) uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Jen 8,4 % respondentům tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje a necelá ¼ (24,0 %) neví nebo nemá s elektronickým receptem zkušenosti (graf 5). Jednoznačně platí, že forma elektronického receptu nevyhovuje zejména starším občanům ve věku 55 let a více. Postoj občanů k elektronickému receptu je rovněž významně ovlivňován jejich vzděláním. Méně tato forma receptu vyhovuje občanům s nižším vzděláním, s růstem vzdělání roste i podíl těch, kterým forma elektronického receptu vyhovuje. Platí rovněž, že forma elektronického receptu významně více vyhovuje obyvatelům největších měst (nad 100 000 obyvatel).

Ohledně elektronického receptu byli občané také dotázáni, zda někdy využili možnost jeho zaslání, aniž by navštívili svého praktického lékaře. Necelá ½ (47,0 %) tuto možnost využila, zbývající více než ½ (53,0 %) možnost zaslání elektronického receptu, aniž by navštívila svého praktického lékaře, nevyužila (graf 6).

V souvislosti s elektronizací zdravotnictví byli občané rovněž dotázáni, zda jsou informováni o elektronické dočasné pracovní neschopnosti. Tato otázka byla položena cca 1 měsíc před zavedením elektronické neschopenky do praxe lékařů. Většina občanů (61,1 %) uvedla, že nebyla nijak informována o připravované elektronické neschopence. Dalších 22,3 % dotázaných připustilo, že jsou informováni pouze částečně, úplnou informovanost uvedlo 16,6 % dotázaných (graf 7). Nejnižší informovanost o zavádění elektronické neschopenky mají občané s nižším vzděláním a naopak významně vyšší je tato informovanost u občanů s vysokoškolským vzděláním.

Postoj občanů k informacím od lékařů, týkajícím se užívání léků

Další část výzkumu byla zaměřena na identifikaci postojů občanů k informacím ohledně užívání léků, které obdrží od svých praktických lékařů a lékařů specialistů a chování občanů v souvislosti s dodržováním pokynů týkajících se užívání léků. Informace ohledně užívání léků od praktického lékaře téměř 80,1 % občanů uspokojují plně nebo částečně, 15,9 % zvolilo odpověď „přiměřeně uspokojují“. Jen 4,0 % respondentů tyto informace spíše nebo zcela neuspokojují (graf 8). V případě postoje občanů k těmto informacím podávaným lékaři-specialisty platí, že 84,0 % občanů tyto informace plně nebo spíše uspokojují, jen 2,0 % tyto informace spíše nebo zcela neuspokojují. Postoj občanů k tomuto typu informací je homogenní a není významně ovlivněn žádným ze sledovaných sociodemografických znaků (graf 9).

V souvislosti s léky bylo rovněž v rámci výzkumu zjišťováno, zda občané užívají předepsané léky přesně podle pokynů lékařů. Z analýzy výsledků vyplynulo, že vždy tak činí 56,1 % dotázaných, spíše ano 33,5 % respondentů a odpověď „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 8,7 % dotázaných. Jen 1,7 % respondentů uvedlo, že se pokyny lékařů ohledně užívání léků spíše nebo zcela neřídí (graf 10).

Informovanost občanů o telemedicíně a přístup k jejímu využívání

Poslední část výzkumu byla věnována informovanosti občanů o telemedicíně a případnému využívání jejich výsledků v životě občanů. Respondenti byli nejprve dotázáni, zda někdy slyšeli o telemedicíně (medicíně na dálku pomoci IT spojení a IT přístrojů).

Z výsledků výzkumu zcela jednoznačně vyplynulo, že téměř ¾ občanů (73,8 %) o pojmu „telemedicína“ nikdy neslyšely. Částečně se s tímto pojmem setkalo 13,9 % dotázaných, zbývajících 12,3 % respondentů tento pojem zná (graf 11).

O pojmu „telemedicína“ významně častěji neslyšeli především občané z nejstarší věkové skupiny (65 a více let) a ovdovělí. O tomto pojmu nikdy neslyšeli významně častěji respondenti, kteří jsou vyučeni, naopak respondenti s vysokoškolským vzděláním a obyvatelé obcí s 500 až 1999 obyvateli jsou o něm informováni významně více. Významně méně naopak obyvatelé obcí o velikosti 2000 až 19999 obyvatel. Úroveň informovanosti o pojmu „telemedicína“ je mezi obyvateli České republiky nízká. 

V souvislosti s touto problematikou byli občané v rámci výzkumu rovněž dotázáni, zda by využili možnosti telemedicíny při řešení svých zdravotních problémů, pokud by jim tato možnost byla nabídnuta. Jen 16,8 % dotázaných připustilo, že by tuto možnost určitě nebo spíše využilo, 15,0 % váhá (někdy ano, někdy ne) a největší část (44,7 %) se k této možnosti staví odmítavě. Zbývající téměř ¼ (23,5 %) dotázaných neví, nebo si není jista (graf 12). 

Možnost využití telemedicíny silně souvisí s věkem, nejvíce zamítavý postoj k ní mají občané z nejvyšší věkové skupiny (65 a více let), u občanů ve věku nad 55 let, ovdovělých, svobodných je významně častější váhání. Využití telemedicíny významně častěji odmítají ti, kteří jsou vyučeni (ti také významně častěji uvádějí, že nevědí, nejsou si jisti), naopak toto využití častěji připouštějí vysokoškolsky vzdělaní respondenti.

DISKUZE

Na základě výstupů průzkumu z roku 2019 lze konstatovat, že občané České republiky jsou ve většině případů (93,1 %) s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich návštěvy praktický lékař spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen minimum (6,9 %) z nich. Míra spokojenosti s péčí a časem věnovaným pacientům jejich praktickým lékařem není významně ovlivněna žádným ze sledovaných sociodemografických ukazatelů a názor jednotlivých skupin občanů, členěných dle těchto znaků, je homogenní. Významně se v posledních dvou letech 2018–2019 zvýšil podíl občanů, kteří vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti a uvádějí, že je péče a čas, který jim praktický lékař při návštěvě věnuje, plně uspokojuje.

Ohledně práce zdravotních sester, lze konstatovat, že občané České republiky jsou ve velké většině (95,0 %) s prací zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen minimum (5,0 %) z nich. Míra spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře je ovlivněna velikostí místa bydliště občana, kdy významně více jsou spokojeni obyvatelé nejmenších obcí (do 2000 obyvatel). Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře vyplývá, že roste podíl občanů, kteří s prací zdravotní sestry vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti. Spokojenost občanů s prací zdravotní sestry je rovněž větší než v případě jejich spokojenosti s péčí a časem věnovaným jim jejich praktickým lékařem. Je velmi potěšující, že se postoj občanů ke svým VPL a jejich zdravotním sestrám ve sledovaném období statisticky významně zlepšil. Přestože se jedná o poměrně krátký časový interval, lze dovozovat, že kvalita poskytované péče VPL se zvyšuje i přes stále se měnící vnější podmínky (časté legislativní úpravy, prolínání zdravotnické a sociální problematiky, vyšší nároky na průvodcovskou roli VPL zdravotnickým systémem, vyšší nároky na administrativu i management péče, posilování práv pacientů apod.). Otázkou je, zda by výrazná spokojenost s prací zdravotních sester mohla být zohledněna zdravotními pojišťovnami v konkrétních ordinacích VPL jako cílená bonifikace za jejich práci.

Ohledně postoje občanů k informacím podávaným praktickými lékaři i specialisty k užívání léků platí, že většinu občanů tyto informace plně nebo spíše uspokojují, minimum z nich vyjádřilo opačný postoj, převážná většina respondentů se řídí pokyny lékařů ohledně užívání léků, názor občanů k tomuto typu informací je tedy homogenní a není významně ovlivněn žádným ze sledovaných sociodemografických znaků. Uvedená zjištění tedy potvrzují vysokou důvěru občanů České republiky ve specialisty, ale také v jejich VPL (5).

Velmi důležitou otázkou je pokračující elektronizace zdravotnictví (e-recept, e-neschopenka) v primární sféře, které zjednodušuje práci VPL a šetří čas, který VPL mohou dále věnovat svým pacientům. Většina občanů České republiky (59,3 %) uvádí, že jim forma elektronického receptu od jejich praktického lékaře zcela nebo spíše vyhovuje. Jen 8,4 % respondentům tato forma spíše nebo zcela nevyhovuje. Necelá jedna polovina občanů České republiky (47,0 %) někdy využila možnost zaslání elektronického receptu bez návštěvy praktického lékaře, více této možnosti využívají lidé mladší, svobodní, ženatí nebo vdané, s vyšším vzděláním a lidé žijící v obcích od 500 do 1999 obyvatel, což kopíruje trend rozvoje telemedicíny ve venkovských a odlehlých oblastech v Evropě i ve světě. Dá se taktéž předpokládat, že uvedení e-receptu do širší praxe a epidemiologická opatření zavedená v rámci pandemie Covid-19 v ordinacích VPL na jaře roku 2020, kdy prakticky všem pacientům byly po období několika měsíců předepisovány léky výhradně elektronicky, mohou v následujících měsících a letech přispět k ještě vyššímu počtu elektronicky předepsaných receptů a procento občanů využívající možnosti e-receptu u svého VPL se bude nadále zvyšovat. O připravované elektronické neschopence nebylo počátkem prosince 2019 informováno 61,1 % občanů. Informovanost respondentů o této záležitosti významně ovlivňoval věk, starší ročníky (věk nad 65 let) nejsou na využívání moderních technologií ve zdravotnictví zvyklé, stále preferují běžný kontakt s ordinací VPL z hlediska zdravotního, ale také sociálního, jsou v důchodovém věku, tedy nejsou skupinou, které se nejčastěji vystavuje pracovní neschopnost. V souvislosti s pandemií Covid-19 byly taktéž pracovní neschopnosti vystavovány po telefonické nebo emailové domluvě s pacientem výhradně elektronicky, což sice praxím ušetřilo čas a ochranné pomůcky, ale byly taktéž empiricky pozorovány tendence ze strany pacientů pracovní neschopnosti účelově prodlužovat, ať již ze strachu z nakažení v práci, či z různých důvodů na doporučení zaměstnavatele. Bylo by proto dobré se dále zaměřit na strategii vystavování elektronické pracovní neschopnosti a upravovat její délku nejen v souvislosti s výjimečnými pandemickými opatřeními v roce 2020, ale také v souladu s doporučeními ČSSZ pro trvání pracovní neschopnosti pro konkrétní diagnózy.

Celkově je úroveň informovanosti o pojmu „telemedicína“ jako součásti eHealth mezi obyvateli České republiky nízká. Téměř ¾ z nich uvádějí, že tento pojem neznají. V Evropě je telemedicína vzhledem k nedostatku všeobecných praktických lékařů a specialistů podporována a široce využívána zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, jako je Skotsko a jeho ostrovy a oblasti za polárním kruhem v Norsku, cílem je zajištění dostupnosti a kvality lékařské péče v přirozeném komunitním prostředí bez ohledu na místo, kde pacient žije (7, 8). Obecně se telemedicína využívá nejen jako způsob komunikace mezi lékařem a pacientem (telefonicky, emailem, zasláním fotografií, videí, kontakt pomocí videohovorů s následnou konzultací stavu pacienta s lékařem na dálku), ale také např. mezi praktickým lékařem, jenž vyšetřuje pacienta na jedné straně, a specialistou, který je na straně druhé připraven na základě vyšetření, které je na dálku přenášeno pomocí moderních technologií, konzultovat zjištěné výsledky a doporučit další postup. Tak se dá například zprostředkovat UZ vyšetření, ortopedická konzultace apod.

Zde je u nás jistě potenciál pro hlubší edukaci o možnostech využití moderních technologií jak samotných pacientů cestou self-monitoringu (pravidelné samostatné sledování jedince a jeho reakce na něj), tak ze strany VPL pomocí konzultací a další rozvoj využívání těchto dovedností při komunikaci zdravotních obtíží v přirozeném prostředí pacienta s jeho praktickým lékařem na základě principů na pacienta orientované péče. Výše uvedené by v budoucnu mohlo vést ke zmírnění tlaku na primární i sekundární sféru, který souvisí se stárnutím populace a vyššími nároky na zdravotní péči, a tím také k větší efektivitě poskytované zdravotní péče.

ZÁVĚR

Reprezentativní sociologický výzkum názorů občanů České republiky, který byl realizován v závěru roku 2019, potvrdil, že občané České republiky jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnují v průběhu návštěvy jejich VPL a jejich zdravotní sestry, spokojeni. Částečně nebo zcela negativní stanovisko zaujímá jen minimum z nich. Z analýzy a porovnání odpovědí na stejné otázky letech 2015–2019 vyplývá, že stanovisko se postupně zlepšuje a roste podíl občanů, kteří s prací zdravotníků ve VPL vyjadřují nejvyšší míru spokojenosti.

Ohledně postoje občanů k informacím podávaným praktickými lékaři i specialisty k užívání léků platí, že většinu občanů tyto informace plně nebo spíše uspokojují, minimum z nich vyjádřilo opačný postoj. Uvedená zjištění tedy potvrzují vysokou důvěru občanů České republiky v lékaře specialisty a všeobecné praktické lékaře co se podávaných informací o užívání léků týká.

Celková úroveň informovanosti o pojmu „telemedicína“ je mezi obyvateli České republiky nízká, znalost tohoto pojmu je významně ovlivňována věkem, rodinným stavem, vzděláním a velikostí místa bydliště dotazovaného. Méně než polovina respondentů využila možnosti elektronického receptu u svého VPL, o e-neschopence neslyšelo 61,1 % respondentů. Telemedicína má své nezastupitelné místo v reformě primární péče, k jejímu rozvoji v roce 2020 přispěla epidemiologická situace s pandemií Covid-19. Větší míru využití telemedicíny v souvislosti s rozvojem medicíny jako takové si nejen ve venkovských a odlehlých oblastech klade za úkol všeobecné praktické lékařství u nás, v Evropě i ve světě.

Uvedené odpovídá platné koncepci oboru VPL. Získané výsledky budou využity při dalším rozvoji primární péče v České republice.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Kateřina Javorská

Ústav sociálního lékařství LF HK

Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové

e-mail: k1.javorska@gmail.com