Nádorová onemocnění – strategické programy a prevence v České republice

Souhrn

Nádorová onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou smrti a jejich incidence neustále narůstá. Cílem práce je popsat metodologické aspekty aktuální onkologické situace v České republice, národní onkologické strategie, včetně tří národních screeningových programů.

Klíčová slova:
nádorové onemocnění – onkologie – statistická data – prevence nádorových onemocnění – screening nádorových onemocnění

ÚVOD

Zhoubné nádory jsou na celém světě, hlavně ve vyspělých zemích, jednou z nejčastějších nemocí a také příčinou smrti. Celosvětově jsou po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí, a to zejména ve vyšším věku. Přibližně polovina všech pacientů s diagnózou nádorového onemocnění na svoji nemoc zemře. V obecné rovině, a zejména u nádorových onemocnění, platí, že primární prevence má ovlivnit výskyt nemoci, a úkolem sekundární prevence (včetně screeningu) je včasný záchyt onemocnění, tím snížení úmrtnosti a zlepšení prognózy u nemocných osob (1).

Nejnovější světové statistiky opět hlásí zvyšující se počty výskytu všech druhů nádorových onemocnění. Naléhavým cílem je zastavení tohoto neustále vzestupného trendu, na kterém se pravděpodobně podílí nejen stárnutí populace, životní styl a expozice karcinogenním látkám v životním prostředí, ale také stále se zlepšující diagnostika nádorových onemocnění, zahrnující screeningové vyšetřovací metody. Včasností záchytu onemocnění a úspěšnou terapií dochází ke stagnaci až mírnému poklesu úmrtnosti, u níž je od devadesátých let 20. století pozorován klesající trend, ale v incidenci se do budoucna nedá očekávat příznivější situace.

Odhady do roku 2020 (bez zhoubných nádorů kůže) očekávají nepříznivý trend a další nárůst nejméně o 8000 nově diagnostikovaných nádorových onemocnění. Nejnovější data incidence a mortality nádorových onemocnění v České republice jsou převzaty z Globocanu 2012 a tuto situaci ve výskytu nádorových onemocnění v České republice v roce 2012 a predikci do roku 2020 ukazují grafy 1 a 2 (4).

Nádorovým onemocněním lékařská věda stále ještě nedokáže účinně předcházet, ale na druhou stranu, screening, nové vyšetřovací metody a významné pokroky v lékařství dokážou při časném záchytu nádorového bujení i toto onemocnění prakticky vyléčit. Čím dříve se podaří onemocnění zachytit, tím efektivnější je léčba a její výsledky. Poslední, tj. čtvrtá stadia již obvykle vyléčit ani nelze (16). V této souvislosti je nutné připomenout neméně důležitou součást zhoubných nádorových onemocnění, tj. neopomenout kvalitu života v nemoci, náročnost a dopady léčby na pacienta a v neposlední řadě mít na zřeteli i finanční náklady na veškeré procesy léčby.

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2014

Incidence zhoubných nádorových onemocnění v České republice má stejně jako ve světě nepříznivý trend. V roce 2010 bylo v České republice hlášeno 82 606 nových nádorových onemocnění, což je oproti roku 2006 nárůst o 10 693 nově diagnostikovaných onkologických onemocnění. Incidence zhoubných nádorových onemocnění je odrazem úrovně primární prevence, která si klade za cíl pokles výskytu zhoubných nádorových onemocnění, kdy jde zejména o snižování až eliminaci rizikových faktorů s prokazatelným a přímým vlivem na vznik těchto onemocnění. Na nádorová onemocnění zemřelo v roce 2010 celkem 27 834 osob, což je srovnatelné s počtem osob zemřelých na nádorová onemocnění v roce 2006, kdy na nádory zemřelo 27 895 osob (10). Do celkového počtu nově nahlášených nádorových onemocnění jsou zahrnuty i nádorová onemocnění kůže. U jiných zhoubných novotvarů kůže bylo v roce 2010 nahlášeno 20 584, a to je 24 % ze všech nově nahlášených nádorových onemocnění. Maligních melanomů bylo za rok 2010 nahlášeno 2058 pří-padů. Nádorová onemocnění kůže, zejména spinocelulární a bazocelulární karcinom, na něž zemřelo v roce 2010 416 osob, se však do úmrtnosti výrazně nepromítají. U zhoubného melanomu kůže je situace méně příznivá, podle statistiky zemřelo v roce 2010 450 osob (10). Graf 3 znázorňuje dle údajů Globocanu 2012 situaci u pěti nejčastěji se vyskytujících nádorů v České republice u mužů a žen (4).

Vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory a poměr lokalizovaných stadií nádorů k ostatním pokročilejším stadiím je indikátorem sekundární prevence, včetně screeningu. V současné době v České republice máme tři screeningové programy na nádorová onemocnění (11–13).

HISTORIE SLEDOVÁNÍ NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

V České republice byla již v roce 1951 zavedena evidence zhoubných nádorových onemocnění. Důvodem byla potřeba znalosti výskytu nových nádorových onemocnění, úmrtnosti na ně a později i záchytu podle histologických stádií. V návaznosti na tento přehled byl v roce 1976 ustanoven Národní onkologický registr (NOR). Onkologická prevence byla a stále je naléhavým, důležitým a stále aktuálním úkolem (2). Dne 2. února 2004 proto vznikl Národní onkologický program České republiky (NOP). Tento orgán vzešel ze schválení a doporučení Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví ČR po vzoru velkých zemí světa jako výsledek gradace potřeb mít v České republice svůj centralizovaný zdroj onkologických informací pro lékaře, organizace, pacienty i politiky (2). Cíle NOP byly a jsou v jeho programu jasné: snižování výskytu a úmrtnosti na nádorová onemocnění, zlepšování kvality života onkologicky nemocných a racionalizace nákladů na diagnostiku a na léčbu onkologických onemocnění. Ale statistické údaje a jejich rozbor po 9 letech působení NOP v České republice (na jaře roku 2013) vyústily v revizi všech programových bodů (8). Nastavený systém prevence zhoubných nádorů se ještě více podtrhl, zdůraznil a označil jako klíčový. Vyzývá nově zejména praktické lékaře, kteří jsou nejblíže populaci, a tím mohou zachytit nespočet potíží a onkologických onemocnění právě zcela v počátku (17). Také je výrazně kladen důraz na ekonomiku léčby, což je zadání pro zdravotní pojišťovny, které mají platby zajistit a financovat výdaje na konkrétního pacienta přímo ve zvoleném místě jeho léčby (8).

Nádorová onemocnění jsou na druhém místě v úmrtí, a proto by měly programy na zlepšení tohoto stavu být i na politické úrovni a současně také na úrovni každého člověka bez rozdílu (1). Každý jedinec, čili celá populace, je plně odpovědný za své zdraví (8). Informovanost a edukace populace jsou dalším klíčovým programovým úkolem NOP pro nastavení skutečnosti, aby se prevence a komplexní onkologická péče stala životním zájmem laické i odborné veřejnosti. Dalším bodem novelizované strategie (8) je např. zajištění včasné a efektivní diagnostiky nádorových onemocnění nebo úkol prosazovat multidisciplinární přístupy v diagnostice a v léčbě.

Od ledna 2014 je v České republice zahájeno programové adresné zvaní na preventivní vyšetření na vybrané zhoubné novotvary. Zdravotní pojišťovny vycházejí z vykázané zdravotní péče svých klientů a cílovým věkovým skupinám je zasílán dopis s informacemi o možnostech prevence a s doporučením k podstoupení screeningových vyšetření.

Dalším opatřením v oblasti prevence je souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví v České republice a ten je nazván „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“. Hlavním účelem je systém prevence onemocnění, ochrany a podpory zdraví obyvatelstva a vznik efektivních a dlouhodobě udržitelných opatření ke zlepšení zdravotního stavu populace. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví v síti zapojených subjektů na všech úrovních společnosti a slouží potřebám institucí veřejné správy, ale rovněž neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím. Současně implementuje program WHO Zdraví 2020 schválený v roce 2012. Realizaci této Národní strategie vyjádřila vláda ČR ve svém usnesení č. 23 ze dne 8. ledna 2014 (7). Nedílnou součástí preventivních přístupů je i terciární a nově také kvartérní prevence. Úkolem terciární prevence je zejména včas zachytit případný návrat nádorového onemocnění po primární léčbě a jasné stanovení odpovědnosti za pacienta. Kvartérní prevence znamená předvídání a předcházení důsledkům gradujících a nevyléčitelných nádorových onemocnění, která mohou zkracovat nebo snižovat kvalitu života.

NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ PROGRAM ČESKÉ REPUBLIKY

Do Národního onkologického programu ČR (NOP) se přihlásilo do dubna 2014 celkem 148 subjektů (8) a jsou to jak státní orgány a instituce, tak lékařské společnosti, nemocnice a zdravotnická zařízení, lékařské fakulty, občanská sdružení, pacientské organizace, zdravotní pojišťovny, hygienické stanice až po různá další média, jako např. prezentace NOP na nejrozšířenější sociální síti Facebook (6). Součástí NOP v České republice je i existence řady komplexních onkologických center (8).

Vzhledem k tomu, že pokles incidence, což je cílem primární prevence, se nedaří, stává se stále aktuálnější prevence sekundární včetně screeningu. Definice screeningu (5) uvádí, že je to metoda sekundární prevence k vyhledávání onemocnění u „zdravých“ osob, tedy v časném stadiu, kdy se onemocnění neprojevuje žádnými příznaky. Sem patří i vyhledávání prekanceróz, a to nejen nádorů v časném stadiu. Screening se provádí, pokud je v dané populaci přiměřeně vysoké riziko daného onemocnění, například v určité věkové skupině, pokud je k dispozici vhodná metoda a pokud je možné včas zachycené onemocnění účinně léčit. Screeningová metoda musí být relativně levná a nenáročná, protože vyšetřením procházejí tisíce osob, a musí být zejména dostatečně citlivá.

NOP podává informace přes své webové rozhraní www.onconet.cz (9). V současné době máme v České republice tři screeningové programy: screening karcinomu prsu (mamografie), screening děložního čípku (vyšetření u gynekologa s cytologickým vyšetřením) a screening tlustého střeva (vyšetření na skrytá krvácení) (tab. 1) (18).

Záštitu nad těmito třemi onkologickými screeningy má Česká onkologická společnost ČLS JEP. Informační základnu NOP rozšiřují webové stránky www.svod.cz „Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice“ (SVOD) (3) a následují weby tří nádorových screeningových programů – www.cervix.cz „Program cervikálního screeningu v ČR“ (11), www.mamo.cz „Program mamografického screeningu v ČR“ (13) a www.kolorektum.cz „Program kolorektálního screeningu v ČR“ (12). Všechny uvedené programy jsou v souladu s doporučeními Rady Evropské unie.

Neprovázanost tří výše vyjmenovaných screeningových programů začala od poloviny roku 2012 koordinovat nově založená Sekce preventivní onkologie při České onkologické společnosti (15). Ta je zaměřena na primární a sekundární prevenci s důrazem na onkopreventivní aktivity. Zahrnuje i komunikaci s laickou veřejností, sdružuje lékaře prvního kontaktu, veškeré lékaře specialisty, sestry, nelékařské obory, vědce, studenty lékařských fakult, biostatistiky a další odborníky zabývající se prevencí. Z oblastí zájmu je možné uvést např. pokračování nastavených screeningových programů – kolorektální, mamografický a cervikální, nebo prohloubit výzkum prediktivních faktorů. Jako dlouhodobý cíl je uváděna podpora preventivní onkologie, proškolování lékařů, zábavnou a poutavou formou působit na občany a získávat je pro nabízené preventivní programy. To s sebou přináší pro odbornou veřejnost výzvu pro podávání a následné řešení rozličných grantů s preventivní problematikou, kdy se může integrovaně zapojit i více pracovišť.

ZÁVĚR

Nádorová onemocnění zaujímají druhé místo v četnosti úmrtí obyvatelstva. Ze statistiky za období 1985 až 2010 vyplývá, že nejčastější příčinou úmrtí u mužů je karcinom plic, prostaty a tlustého střeva, a u žen karcinom prsu, plic a tlustého střeva (14). Znalost a eliminace rizikových faktorů, včasná diagnostika, dispenzarizace a zlepšování kvality života nádorově nemocných osob pomůže naplnit cíle NOP v České republice a nepříznivou situaci ovlivnit. Veřejné zdraví, ochrana a podpora zdraví na politické i ekonomické úrovni jsou stejně nezbytné jako prevence onemocnění a efektivní léčba.

Práce byla podpořena grantem „Secondary prevention for cancer in a general practitioner’s office in the Czech Republic“ nadace Vaduz.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

RNDr. Dana Šubová, Ph.D.

Ústav preventivního lékařství

Lékařská fakulta Univerzity Palackého

Hněvotínská 3, 775 03 Olomouc

e-mail: dana.subova@upol.cz