Neurolog Josef Kohout
Autoři:
S. Káš
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2014; 94(1): 43
Kategorie:
Aktuality/fejeton/historie
Josef Kohout (16. února 1913 – 10. prosince 1976) byl jedním z nejvýznačnějších představitelů oboru mezi venkovskými neurology. Byl syn venkovského učitele v Písku. Gymnázium vystudoval v Českých Budějovicích, kde maturoval v roce 1933. Pak nastoupil na pražskou lékařskou fakultu. Studia byla přerušena za okupace zavřením českých vysokých škol, pokusil se neúspěšně o ilegální přechod hranic a byl zadržen. Pracoval pak jako lesní dělník a později jako laborant pražské nemocenské pojišťovny.
Hned po skončení války se hlásil jako dobrovolník do služby o postižené vězně z koncentračního tábora v Terezíně. Studium medicíny mohl dokončit v roce 1946 a hned nastoupil na Hennerovu neurologickou kliniku jako jeden z prvních nových sekundářů.
Již po 2 letech se stal asistentem. Rychle rozšiřoval své znalosti a již v roce 1952 se mohl ujmout vedení neurologického oddělení nemocnice ve Strakonicích. Zde působil jako primář do roku 1968, kdy přešel na nově zřízené neurologické oddělení nemocnice v Klatovech. Toto oddělení výrazně pozvedl, zaváděl nové náročné neuroradiologické vyšetřovací metody, takže v některých ohledech se oddělení vyrovnalo pracovištím klinickým, jak s uznáním i zdůrazňoval jeho první učitel pan profesor Henner. Zůstal v kontaktu s mateřským pracovištěm v Praze, účastnil se pravidelně jejich seminářů, kde obvykle velmi aktivně diskutoval. Zúčastnil se mnoha neurologických konferencí a sjezdů po celé republice i v zahraničí. Zajímal se nejen o neuroradiologii, ale i o jiné otázky neurologie obecné i speciální. Byl výborným učitelem a pečlivě se věnoval výuce svých sekundářů. Mezi ně patřil na příklad pozdější severočeský krajský neurolog MUDr. Zdeněk Pinta. Nedožil se vysokého věku, zemřel v 63 letech. I o něm koluje řada historek.
Neúnavný diskutér
Neurologická konference EEG ve Smolenici. Během přednášek si musel primář Kohout na chvíli odskočit. Po skončení prvního bloku přednášek vyzval předsedající posluchače k diskusi. „Prosím o dotazy a připomínky k přednášce č. 1.“ Mezi jinými diskutujícími byl i strakonický neurolog primář Kohout.
Dotazy k přednášce č. 2 –opět diskutoval pouze primář Kohout.
Dotazy k přednášce č. 3. – totéž.
Dotazy k přednášce č. 5. – Opět se přihlásil Dr. Kohout: „Já bych se ještě hlásil s dotazem k přednášce číslo 4.“
Trapné ticho. Předsedající se ozval: „Pane primáři, bohužel, tato přednáška dnes odpadla.“
To by do něj neřekl
Starý gymnaziální profesor, nyní již důchodce, potkal na budějovickém náměstí svého bývalého studenta Josefa Kohouta: „Tak jsem slyšel, že jste se stal lékařem.“
„Ano, prosím, pane profesore.“
„A mohu se zeptat, jaký jste si vybral obor?“
„Jsem neurolog, pane profesore.“
„Hm, neurolog. To se podívejme. Vzhledem k tomu, že jste měl několikrát třídní důtku, a pokud se nemýlím jednou dokonce i dvojku z chování, domníval jsem se, že budete spíše gynekolog.“
MUDr. Svatopluk Káš, CSc.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2014 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Skákavý prst v dětském věku
- Problémy se zjišťováním kvality života seniorů
- Imunoglobulinová substituční léčba u nemocných s primárními imunodeficity
- Jubilanti