Výskyt heterozygotních mutací genu HFE u chronických onemocnění jater

The occurrence of heterozygous mutations in the HFE gene in chronic liver diseases

Background:
The clinical importance of HFE gene heterozygous mutations in chronic liver disease is not fully understood and various and controversial data have been published on the subject in different parts of the world. The authors examined a total of 135 adult patients and 54 controls for HFE gene heterozygous mutations (C282Y, H63D, S65C). The subgroups of patients comprised of 51 individuals affected by chronic hepatitis B or C, 37 with liver cirrhosis due to chronic HBV or HCV infection and 47 with alcoholic, primary biliary or cryptogenic cirrhosis. The control group was made up of 33 individuals with a liver steatosis confirmed by an ultrasound examination and 21 with a distinct liver disease.

Results:
We found 55 heterozygous mutations of HFE gene (29.1 %) in the 189 patients examined. The most frequent mutations detected were: H63D in 19 %, C282Y in 5.3 %, S65C in 1.6 %, and compound mutation C282Y/H63D in 1.1 %. No statistically significant difference in HFE gene heterozygous mutations was found between the individual groups of patients or when compared to the controls. In mutant patients, the only significant biochemical parameter was a higher serum iron level compared to all non-mutant patients (p=0.018) however, this slight elevation was still within the reference value. No statistically relevant differences were found in the mean values of ferritin, transferrin, iron binding capacity, ALT and AST activity in serum either.

Conclusion:
Heterozygous mutations of the HFE gene are implicated in various chronic liver diseases irrespective of their etiology and mostly, they do not have any fundamental clinical importance. Nevertheless, they may contribute, along with other liver disease risk factors, to the deterioration of the liver disease in some patients.

Key words:
HFE gene mutations (C282Y, H63D, S65C), hepatitis B, C, liver cirrhosis viral, alcoholic, biliary, cryptogenic, chronic liver diseases.

Autoři: J. Stránský ¹; Čimburová M.. ^{2 3}; K. Krátká ^1,3; M. Hendrichová ^1,3; J. Stříteský ⁴
Působiště autorů: I. interní klinika FNKV a 3. LF UK, Praha Přednosta: prof. MUDr. Jiří Horák, CSc. ¹; ÚBBMB - Oddělení buněčné a molekulární biologie, 3. LF UK, Praha Vedoucí: Doc. RNDr. Jan Kovář, DrSc. ²; Centrum pro výzkum diabetů, metabolismu a výživy 3. LF UK, Praha Přednosta: prof. MUDr. Michal Anděl, CSc. ³; Ústav patologie 1. LF UKaVFN, Praha Přednosta: prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc. ⁴
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2007; 87(11): 660-664
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Východiska:
Klinický význam heterozygotních mutací genu HFE u pacientů s chronickými nemocemi jater není zcela jasný a v různých částech světa byly publikovány odlišné až kontroverzní výsledky. Autoři vyšetřili u 135 dospělých pacientů a 54 kontrol heterozygotní mutace genu HFE (C282Y, H63D, S65C). V podskupinách pacientů bylo 51 osob infikovaných chronickou hepatitidou B nebo C, 37 s jaterní cirhózou způsobenou infekcí HBV nebo HCV a 47 osob s alkoholickou, primární biliární nebo kryptogenní cirhózou. V kontrolní skupině mělo 33 jedinců sonograficky ověřenou steatózu jater a 21 mělo jiná jaterní onemocnění.

Výsledky:
U 189 vyšetřených osob bylo zjištěno 55 heterozygotních mutací (29,1 %). Nejčastější mutace byla H63D v 19 %, mutace C282Y v 5,3 %, mutace S65C v 1,6 % a složená mutace C282Y/H63D v 1,1 %. Mezi jednotlivými skupinami pacientů a kontrolami nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl ve výskytu heterozygotních mutací genu HFE. Z biochemických ukazatelů železa bylo u mutant významně vyšší pouze železo v séru (p=0,018), ale toto zvýšení bylo ještě v rozmezí normálních hodnot. V hodnotách feritinu, transferinu, vazebné kapacity pro železo, aktivity ALT a AST v séru nebyly významné rozdíly.

Závěr:
Heterozygotní mutace genu HFE se vyskytují u nejrůznějších chronických onemocnění jater bez ohledu na jejich etiologii a většinou nemají zásadní klinický význam. U některých pacientů však s dalšími rizikovými faktory jaterního onemocnění mohou přispívat ke zhoršení jejich jaterního onemocnění.

Klíčová slova:
mutace genu HFE (C282Y, H63D, S65C), hepatitida B, C, cirhózy po hepatitidě B a C, alkoholické, biliární, kryptogenní, chronická onemocnění jater.