Sonda do stavu léčbyhyperlipidémie na různé úrovnizdravotní péče v Praze

English info

Probe into the State of Treatment at Different Levels of HealthCare in Prague

By investigation in the surgery of a general practitioner and clinical department (hospital) theauthors assessed the state of secondary prevention of ischaemic heart disease (IHD) and howdyslipidaemia is influenced by medicamentous treatment. They analyzed the use of hypolipidaemicagents in 50 patients of the GP and another 50 patients in the hospital out-patientdepartment. From the whole group of 100 patients with IHD i.e. from both workplaces (anginapectoris and conditions after myocardial infarction) 60 (60%) took hypolipidaemic agents. Thefrequency of their prescription was significantly higher in hospital than in the surgery of theGP (40 vs. 20 subjects, p < 0.001). The patients with existing dyslipidaemia were treated withhypolipidaemics more frequently in hospital (21 of 27) than in the surgery of the GP (20 of 36,n.s.). Successful normalization of plasma lipids was however observed only in the hospitalout-patient department.The structure of treatment (statins vs. fibrates) differed significantly in the two workplaceswith an obvious predominance of statins in the clinical department (p < 0.001).As compared with major European and American studies we find that the standard of secondaryprevention in the Prague region is acceptable but as to selection of hypolipidaemic therapy westill lag behind advanced countries.

Key words:
secondary prevention - hypercholesterolaemia - hypolipidaemic agents.

Autoři: P. Niederle ¹; K. Selucká ²; P. Henyš ¹
Působiště autorů: Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, přednosta doc. MUDr. P. Niederle, DrSc. 23. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha ¹
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2003; (6): 344-346
Kategorie: Články

Souhrn

Aktuálním průzkumem v ambulanci praktického lékaře a klinického pracoviště (nemocnice)jsme ověřovali stav sekundární prevence ischemické choroby srdeční (ICHS) a ovlivnění existujícídyslipidémie medikamentózní léčbou. Analyzovali jsme používání hypolipidemik u 50pacientů praktického lékaře a dalších 50 osob v klinické ambulanci. Z celého souboru 100nemocných z obou ambulantních pracovišť s existující ICHS (angina pectoris a stav po infarktumyokardu) dostávalo hypolipidemika 60 osob (60 %).Frekvence jejich preskripce byla významněvyšší v klinické ambulanci než u praktického lékaře (40 vs. 20 osob; p < 0,001). Nemocní sexistující dyslipidémií byli léčeni hypolipidemiky častěji v nemocnici (21 z 27) než v ambulancipraktika (20 ze 36; n.s.). Úspěšnou normalizaci koncentrace lipidů v plazmě jsme však pozorovalipouze v klinické ambulanci.Skladba léčby (statiny vs. fibráty) se významně lišila v obou ambulantních zařízeních, sezjevnou převahou statinů na klinickém pracovišti (p < 0,001).Při srovnání s velkými evropskými a americkými studiemi konstatujeme, že úroveň sekundárníprevence v pražském regionu je na slušné úrovni, výběrem hypolipidemické terapie však stáleza vyspělými státy mírně zaostáváme.

Klíčová slova:
sekundární prevence - hypercholesterolémie - hypolipidemika.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.