Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy
Diagnosis of Diffuse Axonal Injury after Head Trauma
The clinical diagnosis of diffizse axonal injury - DAI - is difficult because this damage of the white matter is as a rule combined with other traumatic changes. Basic symptoms include protracted unconsciousness, in more severe cases decortication or decerebration rigidity, other brain stem symptoms and symptoms of lesions of the corpus callosum. Later neuropsychological disorders persist. The authors evaluate the contribution of EEG in the diagnosis of DAI. The decisive method for diagnosis is magnetic resonance. CT examination usually does not detect DAI. Suspicion may be however aroused by a neurologckkl finding which has no correlate in CT. The diagnosis of DAI can be confirmed unequivocally only on p.m. by histological examination of tissue samples collected from typically affected areas. The latter include the corpus callosum, parasagittal subcortical white matter, capsula interna and the rostral area of the brain stem. Most sensitive is the immunocytochemical examination of the *beta-amyloid precursor protein the pozitivity of which in damaged axons is usually detected already during survival two hours after the injury.
Key words:
diffizse axonal injury - clinical diagnosis - morphological diagnosis - magnetic resonance - *beta-amyloid precursor protein.
Autoři:
Štefan J.'; V. Kellerová 2; J. Neuwirth 3; Adámek T.'
Působiště autorů:
Ústav soudního lékařství 3. LF UK a FN KV, Praha, přednosta prof. MUDr. J Štefan, DrSc. 2Neurologická klinika 3. LF UK a FN KV, Praha, přednosta doc. MUDr. P. Kalvach, LF UK a FN KV, Praha, přednosta doc. MUDr. P. Kalvach, CSc. 3Klinika zobrazovacích meto
1
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2002; (1): 34-38
Kategorie:
Články
Souhrn
HIinická diagnostika difuzního axonálního poranění (DAP, DAI-diffizse axonal injury) je obtížná, protože toto poškození bílé hmoty se většinou kombinuje s jinými traumatickými změnami. Ke stěžejním příznakům patří protrahované bezvědomí, v těžších případech dekortikační nebo decerebrační rigidita, jiné kmenové příznaky a příznaky léze corpus callosum. Později přetrvávají poruchy neuropsychologické. Je zhodnocen přínos EEG v diagnostice DAP. Rozhodující metodou pro diagnózu je magnetická rezonance. CT vyšetření většinou DAP neprokáže. K podezření však může vést neurologický nález, který nemá korelát na CT. Jednoznačně však může být diagnóza DAP potvrzena pouze při pitvě histologickým vyšetřením vzorků tkáně odebraných z oblastí typicky postižených. Jsou to corpus callosum, parasagitální subkortikální bffá hmota, capsula interna a rostrální oblasti mozkového kmene. Nejcitlivější je imunocytochemické vyšetření *beta-amyloid precursor proteinu, jehož pozitivita v poškozených axonech bývá zjištována již při přežití 2 hodiny po úrazu.
Klíčová slova:
difuzní axonální poranění - klinická diagnostika - morfologická diagnostika - magnetická rezonance - *beta-amyloid precursor protein.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2002 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Diagnostika difuzního axonálního poranění mozku po úrazech hlavy
- Objev a užití cyklosporinu v klinické praxi
- Hrudní empyém - současné terapeutické možnosti
- Problematika diagnostiky duševních poruch spojených s užíváním kanabisu