Rizikové faktory komorové fibrilace u chronických onemocnění srdce
Risk Factors of Ventricular Fibrillation in Chronic Heart Disease
The objective was to describe in subjects with spontaneous ventricular fibrillation (VF), after ruling out acute heart disease, some conditions for the development of this arrhythmia (pathophysiological, epidemiological, occupational, motor and chronobiological factors).The authors included in the investigated group 46 patients (39 men and 7 women), age bracket 24 to 78 years (mean age 59±12 years) with spontaneous VF without acute heart disease, who did not die within three months after this tachyarrhythmia. 39 subjects suffered according to selective coronarography from ischaemic heart disease. The authors investigated in all patients the presence of the main risk factors of ischaemic heart disease (hyperlipidaemia, smoking, hypertension, diabetes) and alcohol consumption. They evaluated the physical activity during work incl. emotional stress, the frequency of VF in relation to season, calendar month and circadian rhythms. They recorded the potassium blood level (effect of potassium depleting diuretics), the use of beta-blockers of the sympathetic nerve.In the group subjects with at least one risk factor of ischaemic heart disease predominated (94 %). Chronic ethylism was revealed in one case. Moderate physical activity during work was recorded in 26 % subjects with VF (as a rule associated with emotional stress). The greatest danger of tachyarrhythmia was observed during the winter period (33 %), as to months, in August (8 subjects) and as to the time of the day, between 6 and 12 a.m. (70 %). At the age above 65 years tachyarrhythmias predominated during winter and as to months in January. As to motor activities before the arrhythamias most freqeuntly a sedentary position was recorded (33 %). Beta-blockers of the sympathetic nerve were taken by 20 % of the patients. Reduced kalaemia was described by the authors in 15 % subjects (in all instances in subjects who took potassium-depleting diuretics).The authors emphasize the importance of elimination of risk factors of ischaemic heart disease incl. reduction of emotional stress at work for the prevention of VF. VF develops most frequently between 6 and 8 a.m., in winter with the subject in a sedentary position. Beta-blockers of the sympathetic nerve do not always protect the patient from arrhythmias. When diuretics are administered it is important to monitor the serum potassium level.
Key words:
arrhythmia - beta-blockers - circadian rhythm - diuretics - epidemiology - plotassium - ventricular fibrillation - monthly variation - sudden cardiac death.
Autoři:
M. Pleskot; P. Pařízek
Působiště autorů:
II. interní klinika FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Z. Hrnčíř, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2000; (12): 678-682
Kategorie:
Články
Souhrn
Cílem práce bylo popsat u osob se spontánní komorovou fibrilací (KF) po vyloučení akutního srdečního onemocnění některé podmínky vzniku této arytmie (faktory patofyziologické, epidemiologické, pracovní, pohybové, chronologické).Autoři zařadili do souboru 46 nemocných (39 mužů a 7 žen) ve věkovém rozmezí od 24 do 78 let (průměrný věk 59±12 roků) se spontánní KF bez akutního srdečního onemocnění, kteří nezemřeli do 3 měsíců od této tachyarytmie. Celkem 39 osob mělo podle selektivní koronarografie ischemickou chorobu srdeční. U všech pacientů sledovali autoři výskyt hlavních rizikových faktorů ischemické choroby srdeční (hyperlipidémie, kouření, hypertenze, cukrovka) a spotřebu alkoholu. Hodnotili fyzickou aktivitu při zaměstnání včetně emočního stresu, četnost KF v závislosti na ročních obdobích, na kalendářních měsících a na cirkadiánních rytmech. Zaznamenávali kalémii (vliv kalium-deplečních diuretik) a užívání betablokátorů sympatiku.V souboru převažovaly osoby s přítomností nejméně jednoho rizikového faktoru ischemické choroby srdeční (94 %). Chronický etylismus prokázali autoři v jednom případě. Lehká fyzická aktivita při výkonu povolání se vyskytla u osob s KF ve 26 % (většinou provázeno emočním stresem). Největší ohroženost sledovanou tachyarytmií byla pozorována v zimním období (33 %), z měsíců v srpnu (8 osob) a z denní doby v časovém úseku mezi 6. a 12. hodinou (70 %). Ve věku nad 65 let převažovaly tachyarytmie v zimním období a z měsíců v lednu. Z pohybových aktivit před arytmií se nejčastěji zjistilo sezení (33 %). Betablokátory sympatiku užívalo 20 % nemocných. Nižší kalémii popsali autoři u 15 % osob (vždy podávána kalium-depleční diuretika).Autoři zdůrazňují význam odstranění rizikových faktorů ischemické choroby srdeční včetně snížení emočního stresu při výkonu povolání pro prevenci KF. KF vzniká nejčastěji v čase mezi 6. a 9. hodinou dopoledne, v zimě a z pohybových aktivit při sezení. Betablokátory sympatiku vždy nechrání pacienta před arytmií. Při podávání diuretik je nutné sledování koncentrace draslíku v séru.
Klíčová slova:
arytmie - betablokátory - cirkadiánní rytmus - diuretika - epidemiologie - kalium - komorová fibrilace - měsíční variace - náhlá srdeční smrt.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2000 Číslo 12
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Paraneoplastické dermatózy, specifické a nespecifické kožní projevy malignit
- Nesteroidní antirevmatika
- Syndromy z opakovaného přetížení
- Kožní problémy našich cestovatelů