Vztah mezi psychickou bezpečností práce a syndromem vyhoření u všeobecných sester

English version

Autoři: J. Vévoda ¹; Š. Vévodová ¹; M. Nakládalová ²; B. Grygová ¹; H. Kisvetrová ³; E. Grochowska Niedworok ⁴; J. Chrastina ⁵; D. Svobodová ⁶; P. Przecsková ⁷; L. Merz ¹
Působiště autorů: Department of Humanities and Social Sciences, Faculty of Health Sciences, Palacký University Olomouc, Czech Republic head of department Mgr. Šárka Vévodová, Ph. D. ¹; Department of Occupational Medicine, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Czech Republic head of department doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph. D. ²; Department of Nursing, Faculty of Health Sciences, Palacký University Olomouc, Czech Republic head of department Mgr. Zdena Mikšová, Ph. D. ³; Department of Dietetic, University of Silesia in Katowice, Poland. ⁴; The Institute of Special Education Studies, Faculty of Education, Palacký University Olomouc Czech Republic head of institute doc. PhDr. Eva Souralová, Ph. D. ⁵; General University Hospital in Prague, Czech Republic head of hospital Mgr. Dana Jurásková, Ph. D., MBA ⁶; University Hospital in Ostrava, Czech Republic head of hospital doc. MUDr. David Feltl, Ph. D., MBA ⁷
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 68, 2016, No. 1-2, s. 40-46.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Každý den jsou pracovníci ve zdravotnictví ohrožení nejen fyzickým, ale i psychickým zraněním. Zatímco kontrola a naplňování fyzické bezpečnosti práce zaměstnavateli je na vysoké úrovni, psychická bezpečnost zůstává v tomto směru zatím na okraji zájmu. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit míru psychické bezpečnosti práce u všeobecných sester a zjistit její vztah k syndromu vyhoření.

Metody:
Výzkumné šetření uskutečněné na přelomu let 2014 a 2015 bylo realizováno kvantitativní dotazníkovou metodou na zkoumaném souboru 275 všeobecných sester pracujících ve čtyřech nemocnicích České republiky. Pro sběr dat byla použita dotazníková baterie, která se skládala ze standardizovaného dotazníku: MBI (Maslach Burnout Inventory) a škály k posouzení psychické bezpečnosti práce (Scale to Measure Psychological Safety). Součástí výzkumu byla take lingvistická validizace škály psychické bezpečnosti do českého jazyka.

Výsledky:
Výsledky výzkumného šetření prokázaly existenci signifikantního negativního vztahu mezi emotional exhaustion a psychickou bezpečností (r = -0,181**, viz tab. 2), depersonalizací a psychickou bezpečností práce (r = -0,256**, viz tab. 2) a slabý pozitivní vztah mezi osobní výkonností a psychickou bezpečností práce (r = 0,078*, viz tab. 2). Statistické vyhodnocení také odhalilo, že skupina respondentů s prokázaným syndromem vyhoření ve složkách emotional exhaustion (p < 0,001) a depersonalizace (p < 0,001), má signifikantně nižší míru psychické bezpečnosti. Signifikantně vyšší míru psychické bezpečnosti měli respondenti v nevyhořelí oblasti osobní výkonnosti (p = 0,001).

Závěr:
Bezpečné pracovní prostředí je jednou ze základních podmínek pracovní pohody zdravotnických pracovníků a současně je jedním z nezbytných předpokladů poskytování kvalitní zdravotnické péče. Cílem managementu poskytovatelů zdravotnických služeb by mělo být dodržovat nejenom na fyzickou bezpečnost práce, ale i zajistit optimální míru psychické bezpečnosti.

Klíčová slova:
všeobecná sestra – MBI – psychická bezpečnost – syndrom vyhoření

Zdroje

1. Aranzamendez, G., James, D., Toms, R. Finding Antecedents of Psychological Safety: A Step Toward Quality Improvement. Nursing forum, 2014. doi:10.1111/nuf.12084.

2. Beaton, D. E., Bombardier, C., Guillemin, F., Ferraz, M. B. Guidelines for the process of cross-cultural adaptation of self-report measures. Spine, 2000, 25, 24, s. 3186–3191.

3. Beaton, D. E., Bombardier, C., Guillemin, F., Ferraz, M. B. Recommendations for the Cross-Cultural Adaptation of the DASH & Quick DASH Outcome Measures [on line]. Institute for Work & Health, 2007 [cit. 2013-12-06]. Dostupné na www: http://dash.iwh.on.ca/system/files/X-CulturalAdaptation-2007.pdf.

4. Beck, U. Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 431 s.

5. Edmondson, A. C. Psychological Safety and Learning Behavior in Work Teams. Admin Sci Quart, 1999, 44, 2, s. 350–383. doi:10.2307/2666999.

6. Edmondson, A. C. Psychological safety, Trust and Learning in Organizations: A Group-Level Lens. In: Kramer, M., Cook, K. S. (eds.). Trust and distrust in organizations: dilemmas and approaches. New York, 2004, s. 239–272.

7. Eggers, J. T. Psychological safety influences relationship behavior. (Report). Corrections Today, 2011, 73, 1, s. 60–61.

8. Guillemin, F., Bombardier, C., Beaton, D. Cross-cultural adaptation of health-related quality of life measures: literature review and proposed guidelines. Journal of clinical epidemiology, 1993, 46, 12, s. 1417–1432.

9. Havrdová, Z., Šolcová, I. The Relationship Between Workplace Civility Level and the Experience of Burnout Syndrome Among Helping Professionals. In Essential notes in psychiatry [on line]. Rijeka, InTech. 2012. [cit. 2014-05-12]. Dostupné na www: http://www.intechopen.com/books/essential-notes-in-psychiatry/work-place-civility-and-mental-health-by-helping-professionals.

10. Havrdová, Z., Šolcová, I., Hradcová, D., Rohanová, E. Kultura organizace a syndrom vyhoření. Československá psychologie, 2010, 54, 3, s. 235–248.

11. Idris, M. A., Dollard, M. F. Y. Psychosocial safety climate, emotional demands, burnout, and depression: Alongitudinal multilevel study in the Malaysian private sector. Journal of Occupational Health Psychology, 2014, 19, 3, s. 291–302.

12. Ježorská, Š., Merz, L. Is There A Link Between Job Satisfaction And Burnout? In SGEM Conference on Psychology & Psychiatry, Sociology & Healthcare, Education Conference Proceedings, Volume I. Sofia: STEF92 Technology Ltd, 2014, s. 225–231.

13. Kark, R., Carmeli, A. Alive and creating: the mediating role of vitality and aliveness in the relationship between psychological safety and creative work involvement. J. Organ. Behav., 2009, 30, 6, s. 785–804. doi:10.1002/job.571.

14. Kebza, V., Šolcová, I. Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. Československá psychologie, 2013, 57, 4, s. 329–341.

15. Kortum, E., Leka, S., Cox, T. Psychosocial Risks and Work-Related Stress in Developing Countries: Health Impact, Priorities, Barriers and Solutions. International journal of occupational medicine and environmental health, 2010, 23, 3, s. 225–238. doi: 10.2478/v10001-010-0024-5.

16. Leiter, M. P., Laschinger, H. K. Relationships of work and practice environment to professional burnout: testing a causal model. Nursing Research, 2006, 55, 2, s. 137–146.

17. Li, J., Zhang, M., Loerbroks, A., Angerer, P., Siegrist, J. Work stress and the risk of recurrent coronary heart disease events: a systematic review and meta-analysis. Intern. J. Occup. Med. Environment. Health, 2015, 28, 1, s. 8–19.

18. Moghaddasi, J., Mehralian, H., Aslani, Y., Masoodi, R., Amir, M. Burnout among nurses working in medical and educational centers in Shahrekord, Iran. Iranian J Nursing Midwifery Res, 2013, 18, 4, s. 294–297.

19. Moustaka, E., Malliarou, M., Sarafis, P., Konstantinidis, T., Manolidou, Z. Burnout in Nursing Personnel in a Regional University Hospital [on line]. BMM, 2009, 12, 1, s. 1–7. [cit. 2015-01-20]. Dostupné na www: http://www.scopemed.org/fulltextpdf.php?mno=39364.

20. Nahrgang, J. D., Morgeson, F. P., Hofmann, D. A. Safety at work: a meta-analytic investigation of the link between job demands, job resources, burnout, engagement, and safety outcomes.The Journal of Applied Psychology, 2011, 96, 1, s. 71–94.

21. Panunto, M. R., Guirardello, E. B. Professional nursing practice: environment and emotional exhaustion among intensive care nurses. Revista Latino-Americana de Enfermagem [online]. 2013, 21, 3, s. 765–772. [cit. 2014-09-03]. Dostupné na www: http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0104-11692013000300765&lng=en&nrm=iso&tlng=en.

22. Pelcák, S., Tomeček, A. Syndrom vyhoření – psychické důsledky výkonu práce expedienta. Praktické lékárenství [on line]. 2011, 11, 7, s. 87–90. [cit. 2013- 9-8]. Dostupné na www: http:// solen.cz/pdfs/lek/2011/02/10.pdf.

23. Poghosyan, L., Clarke, S., Finlayson, M., Aiken, L. Nurse burnout and quality of care: cross-national investigation in six countries. Research in Nursing and Health. [on line]. 2010, 33, 4, s. 288–298. [cit. 2014-03-02]. Dostupné na www: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2908908/pdf/nihms215130.pdf.

24. Richter, G., Gruber, H., Friesenbichler, H., Uscilowska, A., Jančurová, L., Konova, D., Hanáková, E. Psychická zátěž. Identifikace a vyhodnocování rizik; navrhovaná opatření. [on line]. 2010. [cit. 2014-03-02]. Dostupné na www: http://www.issa.int/details?uuid=4a828637-75bd-4048-82e5-d3712b16197d.

25. Schaefer, H. G., Helmreich, R. L., Scheideggar, D. Human factors and safety in emergency medicine. Resuscitation, 1994, 28, 3, s. 221–225.

26. Schaufeli, W. B., Leiter, M. P., Maslach, C., Jackson, S. E. The Maslach Burnout Inventory-General Survey. In Maslach, C., Jackson, S.E., Leiter, M. P. (Eds.), Maslach Burnout Inventory. Palo Alto, CA: Consulting Psychologists Press, 1996.

27. Schein, E. H. How can organizations learn faster? The challenge of entering the green room. Sloan Management Review, 1993, 34, s. 85–92.

28. Schein, E., Bennis, W. Personal and Organizational Change through Group Methods. New York: Wiley, 1968, 376 s.

29. Schepers, J., Jong, A. D., Wetzels, M., Ruyter, K. D. Psychological Safety and Social Support in Groupware Adoption: A Multi-Level Assessment in Education. Computers & Education. [on line]. 2008, 51, 2, s. 757–775. [cit. 2014-02-24]. Dostupné na www: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/.