Screening sluchu u dospělých pomocí dotazníku

Souhrn

Úvod:
Jedinci se sluchovým postižením představují velmi různorodou skupinu. Je to dáno tím, že každé sluchové postižení má svou závažnost, a různý dopad na nedoslýchavého. Příznaky ztráty sluchu se vyvíjí pomalu a plíživě. Pokud ale sluchová porucha léčena není, může se prohlubovat nejen závažnost vady samotné, ale také její vliv na celkovou osobnost jedince. Cílem bylo ověřit, zda lze jedince se sluchovou vadou odhalit v ordinaci praktického lékaře krátkým standardizovaným dotazníkem.

Metodika:
Pomocí observační deskriptivní průřezové studie byly získávány informace o zdravotním stavu a sluchovém prahu dospělých respondentů. Sluch byl vyšetřován pomocí audiometrického vyšetření. Hodnotily se průměrné ztráty v dB lépe slyšícího ucha na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz. Každý pacient vyplnil dotazník týkající se subjektivního vnímání sluchového hendikepu Hearing Handicap Inventory (HHI) zkrácenou verzi o 10 otázkách. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %.

Výsledky:
Soubor obsahoval celkem 27 713 osob, z toho 52,8 % žen (SD = 17,5). Průměrný věk byl 53,9 let (SD = 18,88). Průměrné ztráty podle tónové audiometrie do 25 dB mělo 67,74 %, lehkou nedoslýchavost (ztráty 26–40 dB) mělo 20,38 %. Průměrné sluchové ztráty 41–60 dB byly zaznamenány v 10,44 %, ztráty 61–80 dB byly u 1,23 % a nad 80 dB mělo 0,22 % respondentů. Mezi výsledným skóre sluchového hendikepu a průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na lépe slyšícím uchu byla zjištěna významná pozitivní závislost rs = 0,739 (p < 0,001). Senzitivita HHI u respondentů s průměrnými ztrátami sluchu více než 41 dB byla 93% a specificita 80%. Zjistili jsme pomocí zkrácené verze HHI, že s věkem se riziko sluchového hendikepu zvyšuje. V případě hrubého OR je riziko vyšší pro ženy a pro osoby pracující v hluku. Po adjustaci je riziko sluchového hendikepu významně vyšší pro muže a také se zvýšilo riziko pro osoby pracující v hluku.

Závěr:
Dotazník sluchového hendikepu se jeví jako možný screeningový nástroj k odhalení sluchového problému v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře. Je to jednoduchý, levný a časově nenáročný test, který zjišťuje emoční a sociální dopady poškození sluchu při běžných denních aktivitách. Včasná diagnostika a léčba nedoslýchavosti by mohla pomoci mnoha nedoslýchavým co nejdéle udržet dobrou kvalitu života.

Klíčová slova:
screening sluchu – dospělí – nedoslýchavost – senzitivita – specificita – Hearing Handicap Inventory (HHI)

ÚVOD

Jedinci se sluchovým postižením představují velmi různorodou skupinu. Je to dáno tím, že každé sluchové postižení má svou závažnost a různý dopad na nedoslýchavého. Příznaky ztráty sluchu se vyvíjí pomalu a plíživě.

Příčiny vzniku sluchových poruch jsou různé. Svou roli sehrává nejenom genetika, ale i celá řada prenatálních, perinatálních i postnatálních rizikových faktorů. Jednou z důležitých negativních nox ovlivňujících sluch je i hluk, který je v dnešní době všudypřítomný. Jsme mu vystavováni nejen v komunálním prostředí, někteří každý den v zaměstnání, ale často se mu vystavujeme i dobrovolně, např. poslechem příliš hlasité hudby na diskotékách, koncertech, ale i sluchátkovému poslechu z různých hudebních zdrojů. Dalšími příčinami nedoslýchavosti jsou úrazy, nemoci, přirozené procesy stárnutí sluchového aparátu, používání ototoxických léků. U části sluchových vad se předpokládá vícefaktoriální vznik.

Dnešní medicína umožňuje široké spektrum sluchových poruch včas odhalit a léčit, případně kompenzovat technickými pomůckami. Pokud ale sluchová porucha léčena není, může se prohlubovat nejen závažnost vady samotné, ale také její vliv na celkovou osobnost jedince. Postupně rostoucí problémy v komunikaci s ostatními mohou vést k izolaci postiženého a přispět k rozvoji psychických poruch. Pečlivá anamnéza a důsledné otologické a audiologické vyšetření tvoří zlatý standard pro stanovení diagnózy. Cílené dotazy odkryjí, za jakých okolností nemocnému jeho onemocnění působí největší obtíže. Soubor těchto dotazů však není vždy stejný, a proto není možné přesně kvantifikovat míru problémů pacienta a porovnat odpovědi u jednotlivých nedoslýchavých. Zmíněný nedostatek pomáhá odstranit standardizovaný dotazníkový nástroj. Dotazník Hearing Handicap Inventory for Adults (Dotazník problémů se sluchem pro dospělé) byl vyvinut Newmanem, Weinsteinovou a Jacobsonem [4, 5].

Cílem bylo kvantifikovat sluchové obtíže pacienta v emoční a sociální (situační) oblasti jeho života. Překlad anglické verze 25 dotazů byl proveden třemi odborníky z oboru otorinolaryngologie a audiologie za přispění profesionálního překladatele a rodilého mluvčího anglického jazyka [2]. Zkrácenou verzi Hearing handicap inventory (HHI) o 10 otázkách jsme využili v našem hodnocení. Jednotlivé otázky byly hodnoceny od 0 do 40 bodů. Tíže sluchového hendikepu byla rozdělena na 3 skupiny. Cílem bylo ověřit, zda lze jedince se sluchovou vadou odhalit v ordinaci praktického lékaře krátkým standardizovaným dotazníkem.

METODIKA

Pomocí observační deskriptivní průřezové ­studie byly získávány informace o zdravotním stavu a sluchovém prahu dospělých respondentů. Vstupním kritériem byl věk jednotlivce, individuální vyhledání ORL lékaře a česká příslušnost u obyvatel Karvinska, kteří navštívili ordinaci ORL lékaře a byli ochotní podílet se na studii. Byla provedena v 11 ORL ambulancích působících v karvinském regionu. Svůj souhlas se zařazením do studie respondenti stvrdili podpisem informovaného souhlasu. Vylučovacím kritériem bylo odmítnutí účasti ve studii a nízký věk (pod 18 let). Data byla získávána rozhovorem s respondenty pomocí dotazníku. Dotazník byl zaměřen na specifikaci jednotlivce, pracovní a sociální sféru, rizikové faktory a další údaje potřebné pro další zpracování dat.

Sluch byl vyšetřován pomocí audiometrického a tympanometrického vyšetření. Prahová tónová audiometrie byla provedena podle ČSN EN ISO 266 a ČSN EN ISO 8253-1. Při audiometrickém vyšetření bylo vyšetřováno každé ucho zvlášť a sluchový práh byl měřen na frekvencích 125, 250, 500, 1 000, 1 500, 2 000, 4 000 a 8 000 Hz. Tíže sluchových vad byly hodnoceny podle metodiky uváděné Světovou zdravotnickou organizací [9, 10]. Každý pacient vyplnil dotazník týkající se subjektivního vnímání sluchového hendikepu Hearing Handicap Inventory (HHI) zkrácenou verzi o 10 otázkách (obr. 1). Pro účely této práce byli vyloučeni pa­cienti mladší 18 let, a do šetření tak bylo nakonec zahrnuto 27 713 osob. Získaná data byla zpracována v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Výsledky provedených vyšetření byly vloženy do programu EpiData 3.1 a následně převedeny do programu Microsoft Excel, ve kterém byly statisticky zpracovány.

Pro popis dat byla použita základní popisná statistika. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Pro zpracování byl použit program Stata verze 13. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů.

VÝSLEDKY

Soubor obsahoval celkem 27 713 osob, z toho 52,8 % žen (SD = 17,5), SD – směrodatná odchylka. Průměrný věk osob byl 53,9 let (SD = 18,88). Věkové rozložení souboru je znázorněno na obrázku 2.

Jednotlivé otázky zkrácené verze dotazníku HHI byly hodnoceny od 0 do 40 bodů. Tíže sluchového hendikepu byla vyhodnocena na základě celkového skóre a rozdělena na 3 kategorie. V kategorii 0 s celkovým bodovým skóre 0–8 jsou osoby bez sluchového hendikepu. V kategorii 1 s celkovým bodovým skóre 10–24 jsou osoby se středním sluchovým hendikepem. V kategorii 2 s celkovým bodovým skóre 26–40 jsou osoby s těžkým sluchovým hendikepem. Sluchový hendikep byl vyhodnocen u 20 009 (72,2 %) respondentů. Bez potíží bylo podle hendikepu 71,3 % osob. Vysoký hendikep byl v 8,2 %.

Logistická regrese pro sluchový hendikep pohlaví, věk a hluk je znázorněna v tabulce 1. Na základě hrubé hodnoty OR jsou všechny uvedené faktory statisticky významné ve vztahu ke sluchovému hendikepu hodnoceného podle zkrácené verze HHI. Věk je přirozený rizikový faktor. S věkem se riziko sluchovému hendikepu zvyšuje. V případě hrubého OR je riziko vyšší pro ženy a také pro osoby pracující v hluku. Po adjustaci je riziko sluchového hendikepu významně vyšší pro muže a také se zvýšilo riziko pro osoby pracující v hluku.

Při vyhodnocení vzdušného vedení byly vypočteny průměrné hodnoty pro každé ucho (pravé, levé) na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz. Z těchto průměrných hodnot byla vybrána hodnota s menšími ztrátami. To znamená, že se hodnotilo lépe slyšící ucho. Dále byly vytvořeny kategorie podle tíže nedoslýchavosti podle klasifikace WHO [9, 10]. Nejčetnější byla kategorie s průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz do 25 dB (67,74 %), méně četná byla kategorie lehké nedoslýchavosti s průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie 26–40 dB (20,38%). Respondentů, kteří měli sluchové ztráty 41–60 dB, bylo 10,44 %. Respondentů s průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie (61–80 dB) bylo 1,23 % a ztráty nad 80 dB mělo 0,22 %.

Mezi výsledným skóre sluchového hendikepu a průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na lépe slyšícím uchu byla zjištěna významná pozitivní závislost rs = 0,739 (p < 0,001).

Pro výpočet shody byly vytvořeny nové kategorie pro průměrné ztráty sluchu podle tónové audiometrie na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na lépe slyšícím uchu. Byly sloučeny prostřední kategorie, které se týkají lehké nedoslýchavosti (ztráty podle tónové audiometrie 26–40 dB) a středně těžké nedoslýchavosti (ztráty podle tónové audiometrie 40–60 dB), ve kterých se dohromady nacházelo 30,8 % respondentů. Dále byly sloučeny kategorie, které odpovídají těžké nedoslýchavosti až hluchotě. V této kategorii byly hodnoceny ztráty podle tónové audiometrie 61 dB a více a bylo v ní 1,5 % respondentů. Normální sluch byl hodnocen do 25 dB průměrných ztrát sluchu podle tónové audiometrie a v této kategorii bylo 67,7 % respondentů. Tyto sloučené kategorie pak přibližně odpovídají v dotazníku HHI sluchovému hendikepu rozdělenému do tří kategorií. A také odpovídají zhoršení rozumění řeči.

Nejlepší shoda byla dosažena v kategorii normální sluch bez hendikepu – 92,2 %, v kategorii lehká a středně těžká a střední sluchový hendikep byla dosažena nejmenší shoda 49,9 %, v poslední kategorii těžké a velmi těžké nedoslýchavosti až hluchoty a těžkého sluchového hendikepu byla shoda 64,5 %, jak je znázorněno v tabulce 2.

Pro výpočet senzitivity a specificity byl sluchový hendikep podle HHI rozdělen na dvě kategorie. Bodové hodnocení 0–8 bodů bylo hodnoceno stejně bez hendikepu. Střední a těžký sluchový hendikep s bodovým hodnocením 9 a více bodů podle HHI byl sloučen v jednu kategorii pozitivity výskytu sluchového hendikepu. Tíže sluchové vady podle prahové tónové audiometrie byla rozdělena do 2 variant. V první variantě byli respondenti rozděleni na ty, kteří mají normální sluch 0–25 dB, a na ty, co mají nedoslýchavost s průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie 26 a více dB (tab. 3). Ve druhé variantě byla za normální průměrný sluchový práh podle tónové audiometrie považována hodnota 0–40 dB. Zhoršené rozumění řeči nastává kolem průměrného sluchového prahu 40 dB, proto druhou skupinu tvoří respondenti s průměrným sluchovým prahem podle tónové audiometrie 41 a více dB (tab. 4).

Výsledky senzitivity a specificity a pozitivní a negativní prediktivní hodnoty jsou uvedeny v tabulce 5. Lepší výsledek vychází pro srovnání subjektivního hodnocení sluchového hendikepu respondenty s objektivním vyšetřením sluchu pomocí tónové audiometrie pro průměrné ztráty sluchu podle tónové audiometrie na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na lépe slyšícím uchu od 41 dB výše. Tento výsledek vychází i na základě AUC.

DISKUSE

Nedoslýchavost je chápána v kontextu Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví jako závažný celosvětový problém. Je to neviditelné a velmi stigmatizující chronické onemocnění, které má v jakémkoli věku obrovský dopad na mezilidskou komunikaci, psychosociální pohodu, kvalitu života a ekonomickou nezávislost [9].

Poprvé byla globální prevalence nedoslýchavosti odhadována v roce 1985 na 42 milionů lidí, tj. 0,9 % světové populace [7]. V roce 1995 se tento odhad zvýšil na 120 milionů, nebo-li 2,1 % světové populace [7, 8], a v roce 2011 již byl podle WHO odhad 360 milionů nedoslýchavých lidí [11]. Se stárnutím populace se bude zvyšovat počet nedoslýchavých [6]. Lehkou nedoslýchavostí hodnocenou průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie v naší studii trpělo 20,38 % respondentů. Respondentů se středně těžkou nedoslýchavostí bylo 10,44 %. Respondentů s těžkou nedoslýchavostí bylo 1,23 % a ztráty nad 80 dB mělo 0,22 % respondentů.

V současné době je kladen důraz na kvalitu života. Roste potřeba systematicky a objektivně hodnotit některé příznaky onemocnění. Nedoslýchavost vede k nejistotě, osamocení, sociální izolaci a stigmatizaci, diskriminaci, prohlubují se psychiatrické poruchy, potíže ve vztazích s partnery a dětmi. Pro subjektivní hodnocení se vytváří standardizované dotazníky. Dotazník sluchového hendikepu je překládán z originálních anglických dotazníků do mnoha jazyků. Platnost a spolehlivost HHI byla ověřena v řadě zemí [1, 3]. Možným nástrojem ke zhodnocení dopadu nedoslýchavosti na jedince má standardizovaný dotazník sluchového hendikepu. Dotazník HHI kvantifikuje sluchové obtíže pacien­ta v emoční a sociální oblasti jeho života [4, 5]. V naší studii jsme zjistili pomocí zkrácené verze HHI, že s věkem se riziko sluchového hendikepu zvyšuje. Riziko sluchového hendikepu je vyšší pro ženy a také pro osoby pracující v hluku. Po adjustaci je riziko sluchového hendikepu významně vyšší pro muže a také se zvýšilo riziko pro osoby pracující v hluku. Mezi výsledným skóre sluchového hendikepu a průměrnými ztrátami podle tónové audiometrie na lépe slyšícím uchu byla zjištěna významná pozitivní závislost.

Pro výpočet shody lepší výsledek vychází při srovnání subjektivního hodnocení sluchového hendikepu respondenty s objektivním vyšetřením sluchu pomocí tónové audiometrie pro průměrné ztráty sluchu podle tónové audiometrie na lépe slyšícím uchu od 41 dB výše. Využití zkrácené formy dotazníku HHI o 10 otázkách se jeví jako dostatečně specifická a senzitivní metoda pro screeningové odhalení od středně těžké nedoslýchavosti. Toto je nedoslýchavost, která již v běžném životě činí v mezilidské komunikaci obtíže. Skóre nás informuje o subjektivním sluchovém hendikepu. Jednoduchá, rychlá dotazníková forma HHI je vhodná ke screeningnu sluchu v dospělé populaci v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře. Pokud by bylo skóre v dotazníku vyšší než 8, měl by pacient být dále vyšetřen tónovou prahovou audiometrií, která je v dnešní době zlatým standardem vyšetření sluchu. Oproti dotazníkové formě, je však časově, prostorově a finančně daleko náročnější. V běžném screeningu sluchu u dospělých ji proto nelze použít.

Z hlediska prevence je nutno předcházet nepříznivým následkům již vzniklé nemoci, zabránit jejím komplikacím, nezvratným změnám a invaliditě. Hlavními nástroji těchto opatření je včasná a správná diagnóza a účinná terapie. Při periodických preventivních prohlídkách je nutné individuálně vyhodnocovat a sledovat dynamiku vývoje sluchu. Vhodným nástrojem se jeví zkrácená verze HHI, která by měla být implementována jako jednoduchý screeningový nástroj odhalení sluchového problému do pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře. Včasná diagnostika a léčba nedoslýchavosti by mohla pomoci ve zkvalitnění života mnoha nedoslýchavým. Je potřeba se zaměřit na prevenci následků sluchových poruch. Zejména u starších nedoslýchavých rehabilitací je třeba zlepšit jejich komunikační možnosti vhodnými kompenzačními pomůckami.

ZÁVĚR

Zkrácená verze Dotazníku sluchového hendikepu (HHI) se jeví jako možný screeningový nástroj k odhalení sluchového problému v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře. Je to jednoduchý, levný a časově nenáročný test, který zjišťuje emoční a sociální dopady poškození sluchu při běžných denních aktivitách. Včasná diagnostika a léčba nedoslýchavosti by mohla pomoci mnoha nedoslýchavým omezit pracovní i sociální důsledky postižení a co nejdéle udržet dobrou kvalitu života.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT12246-5/2011.

Do redakce došlo dne 21. 3. 2016.

Do tisku přijato dne 1. 4. 2016.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Eva Mrázková, Ph.D.

Opavská 6116

708 80 Ostrava

e-mail: orl.centrum@centrum.cz