II. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika

II/115. LUCAS – efektivní nástroj pro komplexní monitoring péče o pacienty s karcinomem plic a jeho využití pro zvyšování kvality zdravotní péče

Duba J.1, Svatoň M.2, Weber J.1, Domecký P.1, Šidlovský M.1

1 OAKS Consulting s. r. o. Praha, 2 Klinika pneumologie a ftizeologie LF v Plzni UK a FN Plzeň

Východiska: Registr LUCAS byl spuštěn v roce 2018 a slouží ke sběru a průběžnému hodnocení dat o všech pacientech s bronchogenním karcinomem (BCA) bez ohledu na typ nádoru, stadium či typ léčby, a to od stanovení diagnózy v celoživotním horizontu. Získávání, zadávání a validace dat probíhá zčásti automatizovaně s využitím technologie OAKS, což zajišťuje vysokou kvalitu výstupů. V zahraničí je extrakce dat z elektronických záznamů pacientů přímo z nemocničních informačních systémů trendem a registry postavené na manuálním zadávání již nejsou považovány za relevantní zdroj dat. Řešení pokročilé automatizace sběru a spravování dat v registru LUCAS je postaveno na nástrojích platformy Observational Health Data Sciences and Informatics. Prvním krokem v implementaci bylo v roce 2022 napojení LUCAS na Observational Medical Outcomes Partnership Common Data Model v rámci projektu European Health Data & Evidence Network. Tím se subjektům zapojeným do LUCAS otevřely možnosti pro zahraniční spolupráci a prestižní výzkumné projekty. K 30. 6. 2023 bylo v LUCAS zařazeno 6 257 pacientů se stanovenou diagnózou, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří pacienti s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) stadia IV (2 538; 41 %). I přes obrovský boom nástupu nových léčeb v posledních 5 letech je medián přežití 13 měsíců, a BCA tak zůstává onemocněním se špatnou prognózou. Cíl: Na příkladech ukázat možnosti využití LUCAS pro řízení kvality péče o pacienty s karcinomem plic a vzbudit zájem odborné veřejnosti o využití tohoto užitečného nástroje v praxi. Jedním z příkladů jsou výstupy z analýzy přežití u pacientů s NSCLC stadia III z roku 2022, která prokázala, že při provedení PET/CT v rámci diagnostické fáze je riziko úmrtí nižší o 40 %. To ukazuje na důležitost jeho zařazení mezi standardní diagnostické postupy. Druhým příkladem jsou výstupy z analýzy přežití pacientů léčených imunoterapií a cílenou léčbou v populacích odpovídajících registračním studiím, které prokázaly, že existují rozdíly mezi „real-world evidence“ a klinickými studiemi. Závěr: Výstupy z registru otevírají doposud skrytý prostor pro odbornou debatu na téma dodržování zásad medicíny založené na důkazech v klinické praxi a průběžné hodnocení léčebných postupů s cílem efektivního využívání diagnostických a terapeutických možností pro trvalé zvyšování kvality péče o nemocné s BCA.

II/142. Národní zdravotnický informační portál a nový portál SVOD.CZ

Komenda M.1,2

1 ÚZIS ČR, Praha, 2 Institut biostatistiky a analýz, LF MU Brno

Garantované, validní a srozumitelně prezentované informace týkající se českého zdravotnictví pod záštitou odborníků jsou nepochybně správnou cestou, jak koncepčně a systematicky rozvíjet zdravotní gramotnost v Česku. Národní zdravotnický informační portál (NZIP) je jednotnou informační a komunikační platformou, která sdružuje zásadní domény a témata českého zdravotnictví pro laickou i odbornou veřejnost [1]. Životní situace, prevence, zdravý životní styl a faktické informace o nemocech jsou prezentovány ve formě statických článků a anotovaných odkazů na externí online zdroje. Interaktivní složku portálu představuje mapa dostupnosti zdravotní péče, kde je možné snadno a rychle dohledat nejbližšího poskytovatele. Zábavnou edukačně popularizační komponentou jsou kvízy a hry, které prověří základní znalosti k vybranému tématu (příkladem může být první pomoc nebo pohybové aktivity). Modul datového zpravodajství přináší komplexní informační servis pro vybraná odvětví z pohledu otevřených dat, datových souhrnů, analytických studií a ročenek. Příkladem je Národní kardiologický informační systém pod garancí České kardiologické společnosti [2]. Systém pro vizualizaci onkologických dat (SVOD) se po mnoha letech své existence dočkal kompletního přepracování z obsahového i vizuálního hlediska. Statická část je vhodně doplněna o nosný interaktivní prohlížeč dat, který prostřednictvím tematicky koncipovaných vizualizací zobrazuje jednotlivé pohledy na dostupná data. Zcela logicky zapadá nový portál SVOD svým obsahem také do celkové informační architektury NZIP a je jeho nedílnou součástí jako doporučený externí zdroj.

Literatura: [1] https: //www.nzip.cz/. [2] https: //nzip.cz/nkis. [3] https: //www.svod.cz/.

II/143. Národní screeningové centrum – zázemí pro plánování a rozvoj programů screeningu nádorů v ČR

Májek O.1,2, Ngo O.1,2, Chloupková R.1,2, Mandelová L.1,2, Koudelková M.1,2, Dušek L.1,2, Hejduk K.1,2

1 ÚZIS ČR, Praha, 2 Institut biostatistiky a analýz, LF MU Brno

Východiska: Screeningové programy zaměřené na sekundární prevenci vybraných zhoubných nádorů mohou být účinné při snižování úmrtnosti na tyto nádory. Předpokladem úspěšné implementace takových screeningových programů je kompetentní multidisciplinární a transparentní řídící struktura [1]. Národní screeningové centrum (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR buduje v rámci Národního zdravotnického informačního systému datovou základnu pro analýzu výkonnosti a kvality screeningových programů, připravuje podklady pro národní zdravotní politiku v oblasti časného záchytu onemocnění a koordinuje provádění screeningových pilotních projektů. Rada NSC, zřízená od ledna 2023 ministrem zdravotnictví, zaštiťuje tvorbu koncepčních doporučení v oblasti řízení programů časného záchytu a prevence onemocnění v ČR a kontroluje naplňování národních strategií v této oblasti. Dále se Rada NSC podílí i na formulaci strategie NSC. Pro všechny zavedené screeningové programy i populační pilotní programy jsou dále příkazem ministra zdravotnictví zřízeny řídící komise. Úkolem těchto řídících komisí je koncepční řízení screeningového programu, koordinace zapojených odborností a průběžný monitoring programu, komise se podílejí i na tvorbě sítě screeningových pracovišť. Tým NSC s využitím datové základny screeningových programů [2] vytvořil a po oponentuře ze strany řídících komisí zveřejnil evaluační zprávy programu screeningu karcinomu prsu, programu screeningu kolorektálního karcinomu a programu screeningu karcinomu děložního hrdla. Cíl: Cílem příspěvku je představit roli NSC spolu se základními výsledky evaluace zavedených screeningových programů. Závěr: Všechny tři komplexní evaluační zprávy byly předány Radě NSC, která pověřila řídící komise ve spolupráci s NSC vypracováním konkrétních akčních plánů jednotlivých zavedených populačních onkologických screeningových programů. Cílem je návrh a realizace opatření, které pomohou dalšímu zkvalitňování screeningových programů v ČR. Rada i jednotlivé komise zároveň opakovaně zdůraznily potřebu zlepšení informačního zázemí pro sdílení zdravotních záznamů mezi poskytovateli zdravotních služeb ve screeningu. V současné době je proto připravován koncept informačního systému pro podporu preventivních programů, který by se měl stát základem komunikace mezi poskytovateli, zdravotními pojišťovnami a občany pro posílení jejich účasti i zefektivnění screeningového procesu.

Literatura: [1] Lönnberg S, Šekerija M, Malila N et al. Cancer screening: policy recommendations on governance, organization and evaluation of cancer screening. European Guide on Quality Improvement in Comprehensive Cancer Control 2017. [online]. Available from: https: //cancercontrol.eu/archived/guide-landing-page/guide-cancer-screening.html. [2] Chloupková R, Benáček P, Ngo O et al. Národní screeningové centrum: Datový portál screeningových programů [online]. Dostupné z: https: //nsc.uzis.cz/data.

II/144. Informace o screeningových programech na novém datovém portálu NSC

Chloupková R.1,2, Ngo O.1,2, Hejduk K.1,2, Hejcmanová K.1,2, Ambrožová M.1,2, Jiruška J.1, Komenda M.1,2, Dušek L.1,2, Májek O.1,2

1 ÚZIS ČR, Praha, 2 Institut biostatistiky a analýz, LF MU Brno

Východiska: Dobře řízené programy časného záchytu vážných onemocnění jsou účinným nástrojem ke snížení jejich morbidity a mortality. Programy časného záchytu proto patří mezi národní zdravotní priority ČR. Národní screeningové centrum (NSC) ÚZIS ČR vytvořilo a dlouhodobě zajišťuje systém podpory screeningových programů v ČR v celém jejich životním cyklu (plánování, pilotní studie, realizace, monitorování, hodnocení a inovace programu) tak, aby byl zajištěn jejich maximální pozitivní dopad na zdraví populace spolu s vysokou nákladovou efektivitou. Nedílnou součástí těchto aktivit je také systém informační podpory – proces screeningu a jeho výsledky by měly být pravidelně monitorovány a tyto informace by měly být zpřístupněny široké veřejnosti a institucím zapojeným do screeningu. Cíl: NSC vybudovalo a průběžně rozvíjí Datový portál screeningových programů (https: //nsc.uzis.cz/data), který je určen pro jejich hodnocení a umožňuje přístup k analýzám výkonnosti a kvality těchto programů až na úrovni regionálních jednotek [1]. Základními datovými zdroji jsou registry Národního zdravotnického informačního systému [2] a demografické údaje o obyvatelstvu zpracovávané Českým statistickým úřadem. Na základě těchto vstupních dat byla vytvořena komplexní informační podpora dostupná na zmíněném portálu, který poskytuje přehledné a interpretovatelné výstupy a závěry, a to formou metodických popisů jednotlivých indikátorů, analytických prezentací, interaktivních vizualizací a otevřených datových sad. Závěr: Pro důkladné monitorování a hodnocení screeningových programů je zásadní vybudovat komplexní datový sklad s náležitým právním rámcem umožňujícím propojení dat. Propojení zdrojů dat je zásadní, protože pouze díky validním a dobře propojeným zdrojům dat jsme schopni efektivně sledovat trajektorii pacienta od screeningu až po případnou diagnózu a léčbu a posoudit přínosy a rizika programů. Pouze komplexní informační podpora screeningových programů umožňuje jejich důkladné vyhodnocení a identifikaci případných nedostatků, a proto slouží i jako základ pro zvyšování kvality a příp. úpravám strategie těchto programů.

Literatura: [1] Chloupková R, Benáček P, Ngo O et al. Národní screeningové centrum: Datový portál screeningových programů. [online]. Dostupné z: https: //nsc.uzis.cz/data. [2] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. [online]. Dostupné z: https: //www.uzis.cz/index.php.

II/146. Příprava a první výsledky programu časného záchytu karcinomu plic

Koudelková M.1,2, Koziar Vašáková M.3, Čierná Peterová I.4, Mírka H.5, Seifert B.6, Hejduk K.1,2, Menšíková A.1,2, Chloupková R.1,2, Ngo O.1,2, Májek O.1,2

1 ÚZIS ČR, Praha, 2 Institut biostatistiky a analýz, LF MU Brno, 3 Pneumologická klinika 1. LF UK a FTN Praha, 4 Plicní ambulance, Brandýs nad Labem, 5 Klinika zobrazovacích metod LF v Plzni UK a FN Plzeň, 6 Ústav všeobecného lékařství, 1. LF UK Praha

Východiska: Karcinom plic je v ČR jedna z nejčastějších onkologických diagnóz a nejčastější příčina úmrtí mezi onkologickými diagnózami. V lednu 2022 byl zahájen pilotní program českého záchytu rakoviny plic, který je také součástí Evropského onkologického plánu a Národního onkologického programu ČR 2030. Na základě nejnovějších vědeckých důkazů pilotní programy screeningu rakoviny plic doporučuje také Rada EU. Metody: Probíhající program je určen pro kuřáky a bývalé kuřáky ve věku 55–74 let s anamnézou kouření 20 balíčkoroků. Tyto osoby jsou oslovovány u praktických lékařů nebo u pneumologů. Následně je zájemce o screening vyšetřen u pneumologa a ten jej referuje na akreditované radiologické pracoviště k provedení screeningového vyšetření nízkodávkovým CT (LDCT). Toto vyšetření se opakuje po 1 roce a poté po 2 letech. Nedílnou součástí je intervence k zanechání kouření. Řízení a koordinaci zajišťuje Komise pro přípravu programu časného záchytu karcinomu plic Ministerstva zdravotnictví. Koordinaci a vyhodnocení provádí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Výsledky: V prvním roce programu bylo praktickým lékařem osloveno 7 044 osob a 2 419 z nich podstoupilo LDCT. V rámci prvního vyšetření mělo 1 799 (74,4 %) osob negativní výsledek LDCT, 743 (22,4 %) mělo neurčitý výsledek a 77 (3,2 %) pozitivní výsledek. V případě pozitivního výsledku LDCT je osoba zapojená do programu odeslána k dalšímu specializovanému vyšetření dle doporučení multidisciplinárního týmu. Při neurčitém výsledku se LDCT opakuje ve zkráceném intervalu za 3–6 měsíců. Závěr: Dosavadní výsledky potvrzují předpoklady a nastavené cíle programu. Pro komplexnější zhodnocení je důležité analyzovat data za delší období, která již budou zahrnovat komplexní vyhodnocení screeningového procesu a první výsledky opakovaného LDCT po roce od zapojení do programu.

II/239. Pilotní studie využití administrativních dat plátců při tvorbě indikátorů kvality péče o pacienty s karcinomem slinivky

Bielčiková Z.1, Tichopád A.2, Donin G.2, Rybář M.3, Loveček M.4

1 Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, 2 Katedra biomedicínské techniky, FBMI-ČVUT Praha, 3 Kancelář zdravotního pojištění z.s., Praha, 4 I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc

Východiska: Karcinom pankreatu (PC) je malignita s vysokou případovou smrtností a krátkým přežitím. Administrativní data plátců (ADP) mohou pomoct v optimalizaci péče o nemocné. Vedle úplného pokrytí populace je však zapotřebí brát v potaz i jejich limity, jako jsou např. chybějící údaje o stadiu nemoci nebo o výsledku (radikalitě) operace. Soubor pacientů a metody: ADP zaměstnaneckých pojišťoven (cca 44 % populace ČR) byly využity v analýze cesty pacienta s PC od diagnózy (Dg) do prvního typu léčby (chemoterapie, radioterapie nebo do operace). Do analýzy byly zařazeni dospělí nemocní diagnostikovaní mezi lety 2018–2020 s histopatologicky potvrzenou diagnózou (C25) a dostupnými ADP min. 1 kalendářní rok po dg. Statistické zpracování zahrnovalo deskriptivní popis jednotlivých klinických událostí a Kaplan-Meierovu analýzu celkového přežití (OS) pacientů. Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 1 255 nemocných s věkovým mediánem 68 let. Léčbu podstoupilo 920 (73 %) nemocných, k operaci bylo indikováno 335 (36 %) pacientů. Naopak 21 % pacientů s PC zemřelo bez léčby. Multidisciplinárním týmem (MDT) prošlo 47 % nemocných, ale procento vykázaných kódů pro MDT v čase rostlo. Medián času od Dg do MDT dosáhl u léčených pacientů 20 dnů, medián času od MDT do operace 19 dnů. Nicméně 80 % nemocných čekalo na operaci zhruba 60 dnů od Dg. Medián OS operovaných nemocných dosáhl 3,6 roku. Centralizace péče v KOC a MDT měly signifikantní vliv na prognózu nemocných podstupujících léčbu (p = 0,002, resp. 0,044). Jednotlivé klinické události v cestě pacienta budou diskutovány ve vztahu k jejich limitům i k možnostem nastavení indikátorů kvality péče. Závěr: ADP potvrzují prognostický význam operace u nemocných s PC a podporují význam centralizace péče a MDT.