Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika

III. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika

III/146. Národní onkologický registr ČR (NOR) – nová data a jejich metodický přínos pro zdravotnictví ČR

Dušek L.¹, Abrahámová J.²

¹ Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno, ² Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha

Data NOR za rok 2012 potvrzují neustále rostoucí epidemiologickou zátěž české populace zhoubnými nádory, a to v incidenci meziročně o 2–3 % a v prevalenci téměř o 4–5 %. Tento abstrakt bychom ale chtěli věnovat spíše obecnějšímu zamyšlení. V posledních několika letech jsou ve zdravotnictví velmi často zdůrazňovány klíčové aktivity a pojmy, doprovázené projekty směřovanými k úplné záchraně zdravotnictví jako takového anebo jeho významné inovaci či zefektivnění. Je přitom zajímavé až pozoruhodné, že NOR díky každodenní práci stovek lékařů a hlásících pracovníků dosáhl tiše a bez mediálně křiklavých proklamací stupně funkčnosti, která odpovídá nejednomu atributu moderního zdravotnictví. a) Vývoj koncepce medicíny založené na důkazech. NOR představuje reprezentativní a nezkreslený zdroj kvalitních epidemiologických a klinických dat pro koncept hodnocení v reálné klinické praxi. b) Plánování a optimalizace léčebné péče. Nad daty NOR byl před osmi lety vybudován unikátní systém epidemiologických a klinických predikcí pro plánování potřeb souvisejících s onkologickou péčí. c) Hodnocení kvality léčebné péče. NOR umožňuje kvantifikovat řadu indikátorů kvality komplexní onkologické péče. Data o přežití onkologických pacientů jsou základem důstojné mezinárodní prezentace české onkologie v mezinárodních studiích. d) Ukazatele zdraví obyvatel, program Health 2020, je velmi viditelnou mezinárodní aktivitou. Data týkající se zhoubných nádorů jsou jednou z dominant tohoto programu a díky datům NOR tak ČR velmi kvalitně monitoruje řadu mandatorních ukazatelů. e) Prevence a preventivní programy jsou po zásluze velkou prioritou moderního zdravotnictví. Všechny tři screeningové programy jsou v ČR funkční a jejich monitoring a optimalizace by byly nemyslitelné bez dat NOR. f) Hodnocení zdravotnických technologií. Nepominutelnou součástí HTA jsou analýzy reálných potřeb sledovaných segmentů péče a také analýzy dopadu daných technologií na rozpočet. Bez dat NOR by taková hodnocení v ČR nebyla myslitelná. g) Kultivace systémů úhrad péče. NOR obsahuje verifikované údaje o pokročilosti nádorových onemocnění a další dia­gnostické a prognostické markery, které takto reprezentativně nelze získat z žádného jiného zdroje. Je tak nepostradatelnou datovou základnou kultivace úhrad, včetně systému DRG pro lůžkovou péči. h) Elektronizace zdravotnictví. NOR je dokladem projektu, který elektronizuje sledování a hodnocení jednoho z klíčových segmentů péče a zajišťuje také návratnost těchto dat k zadávajícím subjektům. V mnoha komponentách může být NOR příkladem pro projekty eHealth.

III/ 147. Analýza zátěže a výsledků komplexního onkologického centra: spojení NOR ČR a dat Thomayerovy nemocnice, Nemocnice Na Bulovce a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Abrahámová J.¹, Dušek L.²

¹ Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha, ² Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno

Východiska: Data využitelná pro hodnocení zdravotní péče jsou dostupná v řadě datových zdrojů, nicméně není pravidlem jejich propojení. Technické řešení IBA MU umožňuje spojit různé informační zdroje zdravotnického zařízení do jednotné struktury. Toto řešení bylo se souhlasem vedení použito při hodnocení dat Nemocnice Na Bulovce (NNB), Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a Thomayerovy nemocnice (TN). Soubor pacientů a metody: Spojením dat NOR ČR a administrativních dat NNB, VFN a TN bylo v období 2007–2013 identifikováno 109 581 dospělých pacientů se ZN kromě jiných kožních. Spojení datových zdrojů umožnilo analýzu zátěže onkologickými pacienty a jejich pohybu ve spádové oblasti a migraci za léčbou. Výsledky: Za období 2007–2013 je zaznamenána u 19,2 % pacientů pouze protinádorová léčba, u 32,6 % protinádorová léčba s následnou dispenzarizací a 48,2 % je pouze dispenzarizováno. Z dat vyplývá vysoká zátěž NNB, VFN, TN absolutním počtem onkologických pacientů i jejich dispenzarizací. Na léčebné zátěži se nejvíce podílejí ZN prsu (17 %), kolorekta (11 %), prostaty (9,5 %), průdušnice, průdušky a plíce (8 %) a melanom kůže (6 %). Incidence protinádorově léčených pacientů je 633 měsíčně, pacientů dispenzarizovaných 1 026 měsíčně. Počet onkologických pacientů, o které NNB, VFN, TN dlouhodobě pečují, je stabilizovaný: roční prevalence 50 800 pacientů, měsíční prevalence 5 147 protinádorově léčených pacientů, 11 440 pacientů dispenzarizovaných. Na vysoké prevalenci se podílejí rostoucí úspěšnost léčby a vysoká zátěž migrujícími pacienty. 16 % pacientů je z jiného regionu než z Prahy a Středočeského kraje. 20,5 % pacientů migruje do NNB, VFN, TN již během primární terapie nádoru, 9,2 % migruje po primární terapii, 32,7 % je vyšetřováno v dispenzární péči. Zátěž léčbou pokročilých nádorových onemocnění je vysoká, primárně léčených ve stadiu III+ je u ZN plic 68 %, pankreatu 57 %, kolorekta 48 %, vaječníku 64 %, ledvin 31 %, prsu u žen 18 %, prostaty 25 % a dutiny ústní a hltanu 63 %. Celkové i relativní pětileté přežití je u většiny dia­gnóz shodné se střední hodnotou v ČR, statisticky významně vyšší je u ZN prostaty, vaječníku, průdušnice a plic a non-Hodgkinova lymfomu. Závěr: Z analýzy dat vyplývá vysoká zátěž NNB, VFN, TN absolutním počtem onkologických pacientů i jejich následnou dispenzarizací; byla zjištěna značná migrační zátěž pacienty mimo spádovou oblast, vysoká je zátěž léčbou pokročilých nádorových onemocnění. Celkové i relativní pětileté přežití je shodné se střední hodnotou v ČR, ve vybraných dia­gnózách dosahuje statisticky významně vyššího přežití.

III/ 148. Pozadí nárůstu ZN v ČR z pohledu NOR

Arélyová Z.¹, Šrámek V.¹, Macháček J.¹, Čechová J._²

¹ Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc, ² FN Olomouc

Východiska: Onkologická onemocnění se v poslední době stala světovým problémem. ZN trvale výrazně přibývá, stoupá incidence i mortalita. ČR není výjimkou, v ně­kte­rých dia­gnózách zaujímá ve světovém srovnání i přední místa. Nejzávažnější otázkou se stává pozadí takového nárůstu. Meziroční incidence ZN v ČR (2–3 %) je v ně­kte­rých oblastech dokonce až 5–9 %! V roce 2005 bylo hlášeno 71 500 a v roce 2011 až přes 86 000 nových onemocnění. Závažnost onemocnění spočívá i v tom, že jde o druhou hlavní příčinu úmrtnosti se stoupající tendencí. Nejčastějšími ZN vedle nádorů kůže, relativně snadno terapeuticky zvládnutelných, jsou u mužů karcinomy prostaty, jejichž incidence již předstihuje ZN plic. U žen stále drží prvenství ZN prsu. Varující je vzestup karcinomů plic u žen a zařazení karcinomů ledvin u obou pohlaví do první desítky nejfrekventovanějších ZN. Cíl: Při hledání důvodů stoupající incidence (mortality) je nejnápadnější souvislost věková při pozitivním zvyšování průměrného věku populace. Jak ukazují čísla NOR, všechny nejčastější ZN vykazují křivky nemocnosti (úmrtnosti) tvary velbloudího hrbu – jak stoupá věk, tak se zvyšuje i nemocnost, k poklesu dochází až ve vyšším stáří. Věk sám to však není, je to řada okolností, které se s věkem kumulují a jejichž nepříznivý efekt na zdraví se zvyšuje. Jedná se především o narůstající a zhoršující se vlivy prostředí – fyzikální, chemické, infekční –, dále o choroby (diabetes, obezita, arterioskleróza, nikotinizmus atd.) a nezdravý životní styl vůbec (stravování, nedostatek pohybu, stres atd.). Závěr: Kumulace a spoluúčast řady nepříznivých vlivů, vnějších i vnitřních karcinogenů v průběhu let a stárnutí spolu s neustálým prodlužováním věku napomáhá tvorbě genových změn, zvýšení frekvence mutací vedoucích ke vzniku ZN. Jde o multi­faktoriální vlivy, příčiny vrozené i získané, s věkem spojené, ale ne věkem způsobené. A tak suma sumarum snahou a cílem medicíny nemůže být boj s věkem či proti věku, ale naopak úsilí o jeho prodlužování spolu s redukcí nepříznivých okolností, které s léty přibývají a v konečném důsledku zvyšují i rizika vzniku ZN.

III/ 151. Aktuální údaje o epidemiologii nádorů u dětí a mladistvých – doplnění NOR

Klimeš D.¹, Kodytková D.², Bajčiová V^.2, Šmelhaus V.³, Janotová I.³, Lukš A.3, Vrzalová A.³, Malúšková D.¹, Štěrba ^J.2, Starý J.³, Dušek L.¹

¹ Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno, ² Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno, ³ Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Východiska: Dětská nádorová onemocnění patří na rozdíl od nádorových onemocnění dospělých k vzácným onemocněním s incidencí kolem 140 dětí na milion. K dalším specifikům patří vlastní klasifikace onemocnění International Classification of Childhood Cancer označovaná zkráceně jako ICCC, vlastní klasifikace klinických stadií v ně­kte­rých ICCC podskupinách a výrazně odlišný terapeutický přístup založený na léčebných protokolech. Léčbu v ČR zajišťují dvě centra: KDO FN Motol a KDO FN Brno, v případě leukemií ještě dalších šest dětských klinik. Uvedená centra vedou společnou klinickou databázi, jejíž struktura je přizpůsobena zmíněným specifikům. Soubor pacientů a metody: V roce 2014 byl proveden kompletní audit klinické databáze, který zahrnoval validaci dat, doplnění, aktualizaci a standardizaci. Data byla doplněna o administrativní data vykazovaná zdravotním pojišťovnám, o data z Registru zemřelých a populační data ČSÚ. Zpracován byl soubor všech pacientů dia­gnostikovaných v období 1993–2013. Data byla statisticky zpracována a epidemiologická část byla připravena formou interaktivního webového reportingu. Výsledky: Reporting je součástí nového internetového portálu věnovaného onkologickým onemocněním dětského věku, který je dostupný na adrese  www.detskaonkologie.cz. Na portále je prezentován soubor 5 789 pacientů do 19 let věku za období 1993–2013, z toho je 2 379 pacientů s hematoonkologickou dia­gnózou a 3 410 pacientů se solidním nádorem. Pacientů do 15 let věku je 4 672, tedy přibližně 80 % z celkového počtu. Interaktivní reporting nabízí grafické a tabulární výstupy, které je možné filtrovat dle ICCC klasifikace, dle MKN-10 klasifikace, pohlaví, věku a kraje bydliště. K dispozici jsou sestavy o absolutních počtech, incidenci, mortalitě, věkově specifické incidenci a mortalitě a regionální srovnání incidence a mortality. Incidence i mortalita je k dispozici v přepočtu na evropský i světový věkový standard. Závěr: Prezentovaný datový soubor poskytuje informace o reálné epidemiologické situaci dětských nádorových onemocnění v ČR za posledních 20 let. Zbývá dořešit jeho vložení do Národního onkologického registru, což vyžaduje odborné posouzení jeho specifik a nalezení technického řešení pro vlastní migraci.

Podpořeno MZ ČR – Národní akční plány a koncepce na rok 2014.

III/ 170. Epidemiologie a rizikové faktory kolorektálního karcinomu v ČR

Dušek L.¹, Májek O.1^,2, Mužík J.¹, Malúšková D.¹, Gregor J.¹

¹ Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno, ² ÚZIS ČR, Praha

Východiska a zdrojová data: ČR patří z hlediska výskytu zhoubných nádorů k nejzatíženějším populacím v evropském i světovém měřítku. Zdrojem dat o epidemiologii nádorových onemocnění je především Národní onkologický registr ČR (NOR). Ten aktuálně obsahuje více než 1,9 mil. hlášení o zhoubných nádorech za období 1977–2011; téměř 12 % z nich se týká kolorektálního karcinomu. Epidemiologie: Onemocnění postihne každý rok v ČR více než 8 000 osob a téměř 4 000 osob umírají. Onemocnění je častější u mužů než u žen a postihuje zejména starší věkové kategorie nad 65 let. Více než polovina nádorů je bohužel dia­gnostikována v pokročilé fázi (stadium III a IV), což se odráží i ve výsledcích léčby a přežití pacientů. Zatímco u klinického stadia I dosahuje pětileté relativní přežití léčených pacientů 90 %, u klinického stadia IV je to pouze necelých 15 %. Včasný záchyt nepokročilých stadií kolorektálního karcinomu je tedy naprosto klíčovým faktorem pro celkovou úspěšnost léčby; důležitou roli by zde měl hrát především screeningový program. Navzdory nepříznivému poměru klinických stadií lze konstatovat, že přežití pacientů se v čase prodlužuje. To však mj. vede ke značnému nárůstu prevalence, tedy počtu osob s historií daného onemocnění – v roce 2011 žilo v ČR téměř 52 000 osob, kterým byl někdy v minulosti dia­gnostikován kolorektální karcinom. Predikce incidence a prevalence: Z predikcí prováděných Institutem bio­statistiky a analýz MU pro Českou onkologickou společnost ČLS JEP vyplývá, že v roce 2015 bude dia­gnostikováno více než 8 500 nových zhoubných nádorů kolorekta a počet pacientů v prevalenci přesáhne 65 000. Počet léčených pacientů s kolorektálním karcinomem pravděpodobně přesáhne číslo 8 800, z čehož téměř 60 % budou pokročilá, relabující a progredující onemocnění. Prevence a rizikové faktory kolorektálního karcinomu: Vedle ukazatelů životního stylu a celkového zdraví jako výživa, obezita, kouření či nadměrná spotřeba alkoholu jsou to např. i věk či genetické predispozice. V uvedených parametrech celkového zdraví populace nevychází ČR v mezinárodním srovnání nijak optimisticky: vykazujeme jednu z nejvyšších spotřeb alkoholu na jednoho obyvatele, významně narůstá prevalence obezity, a to především u dětí, a jsme prakticky jedinou zemí OECD, kde v recentním období dochází k nárůstu počtu kuřáků. V kontextu těchto skutečností lze u české populace, která navíc demograficky významně stárne, očekávat další nárůst počtu onkologicky nemocných pacientů se všemi společenskými i finančními důsledky.

III/ 353. Přežití pacientů s kolorektálním karcinomem v ČR dle klinických stadií onemocnění a potenciální vliv screeningového programu

Dušek L.¹, Májek O.^1,2, Gregor J.¹

¹ Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno, ² ÚZIS ČR, Praha

Analýzy dat Národního onkologického registru ČR vedle neradostných zpráv o rostoucí incidenci kolorektálního karcinomu (KRK) a vysokém podílu pokročilých stadií při dia­gnóze tohoto onemocnění přinášejí i pozitivnější informace. Jednou z nich je např. prodlužující se přežití pacientů s KRK, které potvrzují i publikované mezinárodní studie. V recentním období (pacienti dia­gnostikovaní v letech 2008–2011) dosahuje pětileté relativní přežití léčených pacientů s KRK 62 %. Velké rozdíly však nalézáme mezi jednotlivými klinickými stadii při dia­gnóze: zatímco u stadia I a II dosahuje pětileté relativní přežití 90, resp. 77 %, u stadia III je to 58 % a u stadia IV pouhých 14,5 %. Uvedená čísla sama o sobě jsou nezpochybnitelnou obhajobou snah o účinnou sekundární prevenci, tedy záchyt časných stadií nemoci prostřednictvím screeningového programu. ČR patří v rámci Evropy i celosvětově k zemím s nejvyšší incidencí a mortalitou nádorových onemocnění, včetně KRK. Dokládají to mj. i mezinárodní studie a publikace jako GLOBOCAN 2012 či OECD Health at a Glance 2013. Z nich je patrná vysoká zátěž evropských zemí (a především středoevropských) tímto onemocněním, které je stále spojeno s velmi vysokou mortalitou. V tomto parametru ČR pravidelně obsazuje přední příčky, a to navzdory výraznému poklesu, na který poukazuje např. zpráva OECD, kdy mezi roky 2001 a 2011 klesla věkově standardizovaná mortalita o 30 %. Fungující a navštěvovaný screeningový program je z dlouhodobého hlediska prakticky jediným prostředkem ke snížení incidence KRK, zejména jeho pokročilých stadií, a následně i ke snížení mortality a zvýšení úspěšnosti léčby. Český screeningový program je nepochybně dobře zavedený a disponuje kvalitním zázemím. Aktuálně největší překážkou k jeho úspěšnosti je však účast cílové populace (muži a ženy nad 50 let), která v čase roste velmi pomalu a aktuálně dosahuje necelých 27 %. K naplnění cílů screeningu je třeba toto číslo přinejmenším zdvojnásobit. V tomto ohledu lze alespoň dílčí naděje vkládat do probíhajícího projektu adresného zvaní, který začal v lednu 2014. Zdravotní pojišťovny zvou k vyšetřením své klienty, kteří se onkologické prevence dosud neúčastnili. V období od 1–9/ 2014 tak bylo na preventivní vyšetření pozváno více než 1,25 mil. osob. Z klientů oslovených během prvních 3 měsíců projektů na pozvánku zareagovalo 14,2 %. Vyšší účast byla zaznamenána u starších věkových kategorií nad 60 let.

III/ 250. Výskyt druhotných zhoubných nádorů u pacientek s časným karcinomem prsu léčených v letech 2007–2012

Lukešová L.¹, Vrána D.¹, Vlachová Z.¹, Cwiertka K.¹, Melichar B.¹, Součková A.², Švach I.³

¹ Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc, ² Interna, Nemocnice Třebíč, ³ I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc

Východiska: Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen. S přechodem na prs šetřící výkony u pacientek s časným karcinomem prsu souvisí i nutnost adjuvantní radioterapie po chirurgickém zákroku. Vzácným, avšak závažným vedlejším účinkem radioterapeutické léčby je riziko indukce sekundárních malignit. Sekundární nádor je nový nádor, který vznikl po předchozí onkologické léčbě. Jeho vznik je podmíněný poškozením DNA ozářených buněk. Obecně trvá několik let, než se sekundární nádor rozvine. Ke vzniku radiačně indukovaného nádoru přispívá mnoho faktorů. Ně­kte­ré z těchto faktorů jsou specifické ve vztahu k pacientovi, jiné ve vztahu k radioterapii. Cílem naší studie bylo zjistit výskyt a rizikové faktory sekundárních malignit (mimo karcinom prsu) u pacientek s karcinomem prsu po mastektomii či prs šetřícím výkonu s bio­psií sentinelové uzliny či disekcí axily, adjuvantní radioterapií, chemoterapií či hormonální terapií. Doba latence zářením indukované druhé malignity je často vyšší než 10 let a riziko přetrvává 30–40 let po léčbě. Materiál a metody: Byly vyhledány záznamy pacientek ve věku 20–87 let (medián 60 let) s karcinomem prsu I. a II. stadia, které podstoupily detekci sentinelové uzliny ve Fakultní nemocnici Olomouc od roku 2007 do konce roku 2012. U všech pacientek byla provedena analýza celkového přežívání, výskytu druhotných malignit a recidiv. Výsledky: Ze souboru 717 pacientek, které podstoupily v letech 2007–2012 chirurgickou léčbu s detekcí sentinelové uzliny pro časný karcinom prsu (doba sledování 0–97 měsíců, medián 45 měsíců) se vyskytla u 13 pacientek sekundární malignita. Z toho 11 pacientek s dia­gnózou jiné malignity zemřelo (2 karcinomy pankreatu, 1 karcinom žlučníku, 2 karcinomy cervicis uteri, 1 mnohočetný myelom, 5 karcinomů plic (z toho 4 ipsilaterální, 1 kontralaterální)). V celém souboru se vyskytovalo celkem 6 duplicitních karcinomů plic. Z toho 5 ipsilaterálně u pacientek, které podstoupily adjuvantní radioterapii, a 1 kontralaterální u pacientky, která adjuvantní radioterapii nepodstupovala. Zvláštní byl vysoký výskyt karcinomu plic jako duplicitního nádoru, byť se jedná o krátkou dobu sledování, je tedy málo pravděpodobné, že se jedná o nádory indukované předchozí radioterapií prsu. Závěr: V souboru pacientek s časným karcinomem prsu jsme i při krátké době sledování pozorovali poměrně častý výskyt druhých zhoubných novotvarů. Je tedy zřejmé, že v poléčebném sledování po kurativní léčbě je nutné věnovat pozornost i event. nádorům jiných lokalizací (štítná žláza, trávicí trakt, plíce, pohlavní orgány).

III/ 150. Klinický registr cystektomií jako ukázka plošného hodnocení zdravotnické technologie

Babjuk M.¹, Matoušková M.², Brisuda A.¹, Doležel J.³, Dušek L.⁴, Jarkovský J.⁴

¹ Urologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha, ² Urocentrum Praha, ³ Oddělení urologické onkologie, MOÚ, Brno, ⁴ Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno

Východiska: Data využitelná pro hodnocení zdravotní péče jsou k dispozici z různých zdrojů, které pokrývají různé aspekty této problematiky, jejich propojení je však v ČR stále výjimkou. Cílem příspěvku je využít dostupné datové zdroje o výskytu, časových trendech a charakteristikách pacientů s cystektomií v ČR a doložit jejich přínos pro plánování a optimalizaci péče. Soubor pacientů a metody: Datovými zdroji analýzy s navzájem se doplňujícími informacemi jsou registry NZIS (NRHOSP – Národní registr hospitalizovaných, NOR – Národní onkologický registr ČR a Registr zemřelých), administrativní data zdravotnických zařízení a klinický registr nádorů močového měchýře léčených cystektomií CyRUS. Data NZIS jsou z let 2007–2013 (n = 2 125 pacientů s cystektomií). Na podsouboru ZZ s dostupnými administrativními daty byla hodnocena konzistence NRHOSP a administrativních dat ZZ; z výsledků lze konstatovat dobré pokrytí údajů o cystektomiích v NRHOSP. V registru CyRUS jsou data k dispozici od 3/ 2014 do 12/ 2014, jde o n = 167 pacientů s cystektomií, především z velkých klinických center. Výsledky: V analýze jsou využita zejména data registrů NZIS jako reprezentativní celonárodní zdroj dat, data registru CyRUS byla využita pro definici rehospitalizací. 87,3 % z 2 125 cystektomií je provedeno v KOC. Počet cystektomií v letech je bez výrazného trendu, průměrný počet je 304 ročně. Medián věku je 64 let, 75 % tvoří muži, nejběžnější dia­gnózou je ZN močového měchýře (93 %). U pacientů s C67 jde v 48 % případů o primární nádor, u 52 % o relaps/ progresi, struktura v obou skupinách se liší z hlediska primárního stadia nádoru: u pacientů s cystektomií při primárním nádoru tvoří stadia III + IV 48 %, u pacientů s cystektomií při relapsu/ progresu připadá na stadia III + IV 19 %. Z pacientů s cystektomií v letech 2007–2013 zemřelo k 6/ 2014 51 % osob, medián přežití je 3,3 roku. Nejčastější příčinou úmrtí je nádorové onemocnění (86 %), zejména ZN močového měchýře (79 %). K rehospitalizaci z libovolných příčin do dvou měsíců od cystektomie došlo u 33 % pacientů, rehospitalizace statisticky významně ovlivňuje přežití. K rehospitalizaci dochází v 74 % ve stejném zdravotnickém zařízení, které provádělo cystektomii. Závěr: Z analýzy dat vyplývá velký potenciál propojení dostupných datových zdrojů pro hodnocení komplexních otázek týkajících se epidemiologických i klinických aspektů různých dia­gnóz, jak je zde prezentováno na příkladu nádorů močového měchýře léčených cystektomií. Data národních registrů poskytují základní údaje na celonárodní úrovni, klinické registry potom detailní klinické údaje.

III/ 110. Nadbytečná dia­gnostika karcinomu prostaty v české populaci z pohledu dat Národního onkologického registru (NOR)

Novák J.¹, Doležel J^.2, Dušek L.³, Malúšková D.³, Mužík J.³

¹ Úsek Národního onkologického registru, MOÚ, Brno, ² Oddělení urologické onkologie, MOÚ, Brno, ³ Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno

Východiska: Problematika nadbytečné dia­gnostiky a nadbytečné léčby karcinomu prostaty po zavedení PSA je již delší dobu diskutována v zahraničí i u nás. Orientační pohled na problém nadbytečné dia­gnostiky v ČR poskytuje předkládaná analýza provedená z údajů Národního onkologického registru (NOR). Materiál a metody: Z anonymizované databáze NOR ČR let 1977–2011 (přes 1,9 mil. záznamů) byl vybrán soubor se zhoubnými nádory (ZN) prostaty (dg. C61 za roky 1982–2011 – celkem 93 292 záznamů), z něhož byly zpracovány základní epidemiologické charakteristiky – incidence a mortalita. Ze souboru všech záznamů s dg. C61 byla vybrána a analyzována skupina bez zaznamenané onkologické léčby (za období 1982–2011 soubor 17 868 případů), zahrnující v sobě pacienty s předpokládanou nadbytečnou dia­gnostikou. V analyzované skupině byl sledován vývoj v čase z pohledu věkově specifické incidence, zastoupení věkových skupin, a spektrum příčin neléčení podle položek onkologického hlášení. Výsledky: Počty pacientů s dia­gnostikovaným karcinomem prostaty bez onkologické léčby výrazně stoupají v posledním desetiletí, kopírují strmý nárůst incidence dg. C61 po roce 2000 a tvoří zhruba 17 % všech dia­gnostikovaných onemocnění. V průběhu sledovaných tří desetiletí se zčásti mění věková struktura neléčených pacientů. Zatímco podíl věkových skupin mladších 70 let se v čase výrazněji nemění, v období 2002–2011 se zvyšuje zastoupení věkových skupin nad 70 let a jejich podíl s věkem stoupá. V témže období dochází současně k poklesu podílu případů zjištěných pitvou, resp. až při úmrtí (tzv. případy DCO) ve všech věkových skupinách. Závěr: Z výsledků lze usuzovat, že problematika nadbytečné dia­gnostiky (při histologické verifikaci dg. 61 okolo 97 %) se s největší pravděpodobností týká především věkových skupin nad 70 let, kde nabývá na významu se zvyšujícím se věkem. Sdělení ukazuje možnosti využití NOR k prezentaci údajů onkologické epidemiologie, ale i orientačních pohledů do oblasti hodnocení onkologické zdravotní péče. Dílčí nedostatky v záznamech (zejména u příčin nepodání onkologické léčby) ukazují na rezervy v předávání informací do NOR z příslušných pracovišť.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).