#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Dermatomykózy I. Dermatofytózy


Autoři: Hana Jedličková
Působiště autorů: I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny, Brno
Vyšlo v časopise: Hojení ran 7, č. 4: 20-21, 2013
Kategorie: Atlas dermatologie

Dermatofytózy jsou infekční onemocnění způsobená vláknitými houbami – dermatofyty, které se adaptovaly na využití bílkoviny keratinu, obsaženého v kůži a adnexech.

Etiologie

Dermatofyty patří mezi nedokonalé houby, podle hlavního zdroje výživy je dělíme na antropofilní, zoofilní (přenos ze zvířete) a geofilní (přenos z půdy) druhy.

Zástupcem antropofilních dermatofytů je Trichophyton rubrum, které je i častým původcem dermatofytóz. K dalším původcům patří Trichophyton interdigitaleEpidermophyton floccosum. K významným zoofilním zástupcům patří Trichophyton verrucosum (hostitel skot), Trichophyton mentagrophytes (drobní hlodavci), Microsporum canis (psi, kočky, králíci). Geofilní původci parazitují na člověku vzácně, příkladem je Microsporum gypseum.

U antropofilních hub se onemocnění šíří nejen přímým kontaktem, ale i kontaminací povrchů sprch, sanitárních podložek, příslušenství bazénů apod.

Výskyt

Patří mezi velmi častá kožní onemocnění a představují závažný epidemiologický problém.

Klinický obraz

Dermatofyty v našich podmínkách zpravidla působí povrchové mykózy (tinea superficialis). Tvoří okrouhlá šupící růžová až červená ložiska, která se pomalu šíří do okolí, v centru se odhojují. Mohou vytvářet anulární, circinární či irisovité konfigurace (Obr.1). Postihují trup a končetiny (tinea corporis), dlaně, plosky i meziprstí (tinea manus, pedis)(Obr.2,3), oblast třísel (tinea cruris seu inguinale(Obr.4.), kštici (tinea capitis), vousy (sycosis barbae parasitaria) aj. Velmi časté je postižení nehtů (onychomycosis). Houby, které parazitují na vlasech, mohou pronikat do folikulů a tvořit pustuly i hluboké, hnisavé projevy (tinea profunda).

Obr. 1. Povrchová tinea, okrouhlá ložiska s aktivním lemem na předloktí
Povrchová tinea, okrouhlá ložiska s aktivním lemem na předloktí

Obr. 2. Typická rubrofycie (původce Trichophyton rubrum) na dorsu ruky
Typická rubrofycie (původce Trichophyton rubrum) na dorsu ruky

Obr. 3. Hyperkeratotická tinea na ploskách
Hyperkeratotická tinea na ploskách

Nejčastější formou mykózy v naší populaci je meziprstní mykóza na dolních končetinách. Původcem bývá Trichophyton rubrum, Trichophyton interdigitale nebo Epidermophyton floccosum. V meziprstí se kůže olupuje, tvoří se drobné puchýřky a trhlinky. Nejčastěji je postiženo 4. meziprstí, infekce ale přechází i na plosku a nehty. U predisponovaných jedinců (pacienti s hyperhidrózou, diabetici, sportovci nosící uzavřenou obuv) má onemocnění chronický charakter. Mykóza může macerovat a nasedají na ni bakteriální infekce (Pseudomonas, Proteus)(Obr.5.). Trhlinky v meziprstí se stávají i vstupní branou pro erysipel. Zanedbání a macerace meziprstní či plantární mykózy může vést i k tzv. idové erupci – ekzémové generalizované reakci, nejčastěji postihující dlaně s tvorbou dyshidrotických puchýřků. Zvláštní formou je tinea incognito – mykotické onemocnění, které je mylně léčeno kortikosteroidy jako ekzém. Potlačí se tak zánětlivé projevy onemocnění, zakryje klinický obraz a paradoxně podpoří růst plísní.

Obr. 4. Tinea cruris – postižení třísel
Tinea cruris – postižení třísel

Obr. 5. Macerovaná interdigitální mykóza
Macerovaná interdigitální mykóza

Diagnóza

Klinický obraz, mikroskopický obraz (louhový nebo imunofluorescenční preparát ze šupin), kultivační vyšetření (kultivace trvá až 6 týdnů), pokud byly ale projevy ošetřeny antimykotiky, může být výsledek falešně negativní. Biopsie se zpravidla neprovádí, může být přínosná u nejasných případů.

Diferenciální diagnóza

Mikrobiální ekzém, kontaktní ekzém, atopický ekzém, pityriasis rosea Gibert, erytrasma aj.

Terapie

Lokální antimykotika v krémech, pastách, roztocích apod. Používají se azolová (clotrimazol, bifonazol), alylaminová (terbinafin) antimykotika, ciclopiroxolamin, kyselina undecylenová, aj. Při velkém rozsahu je indikováno i celkové podání antimykotik. V hospitalizační péči se stále používá dehtová pasta – u ambulantního selhání terapie. Nutná jsou dezinfekční opatření – především dezinfekce obuvi a prádla.

Prognóza

Dermatofytózy nemají systémové projevy, onemocnění neohrožuje nemocného na životě. Při postižení volné kůže je prognóza dobrá, u hlubokých mykóz může dojít k trvalé alopetii. Projevy v meziprstí a v zapářkových oblastech často recidivují. Úporné bývají i projevy u imunokompromitovaných nemocných.

doc. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D.

I. dermatovenerologická klinikaLF MU a FN u sv. Anny

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: hana.jedlickova@fnusa.cz


Zdroje

Skořepová, M. Dermatomykózy. Med Pro Praxi 7, 4: 185–188, 2010.

Stuchlík, D. Dermatomykózy. Med Pro Praxi 4, 7–8: 320–324, 2007.

Štítky
Chirurgie všeobecná Sestra Domácí péče

Článek vyšel v časopise

Hojení ran

Číslo 4

2013 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#