Subjektivní hodnocení v souvislosti s vybranými aspekty u populace starší 60 let

Souhrn

Východiska: Subjektivní hodnocení seniorů je významný faktor celkového ošetřovatelského hodnocení a může vysoce přispívat k poskytování vhodné a individuální péče.

Cíl: Cílem tohoto příspěvku bylo zmapovat, jaký je subjektivní pohled na různé aspekty, které jsou často spojovány s péčí o seniory.

Metodika: Pro sběr dat bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl zaměřen na populaci starší 60 let v Jihočeském kraji.

Výsledky: Výsledky prokázaly, že subjektivně jsou nejhůře vnímaná onemocnění pohybová a kardiovaskulární, přičemž pohybová onemocnění negativně ovlivňují i vykonávání denních aktivit. Na subjektivní hodnocení fyzického a psychického zdravotního stavu měla největší dopad onemocnění zhoubná.

Závěr: Subjektivní hodnocení by mělo být v rámci péče o seniory více zohledňováno, neboť přináší cenné informace, které mnohá objektivní hodnocení nenaleznou.

Klíčová slova:

senioři – ošetřovatelství – subjektivní hodnocení – onemocnění

Úvod

Populace starší 60 let představuje významnou skupinu pacientů, kteří již z podstaty svého věku a přidružených chorob vyžadují poskytování kvalifikované a specializované péče. Pokud bychom v rámci poskytování ošetřovatelské péče měli být korektní a ctít veškeré základní vědy, musíme v tomto případě vycházet i z existencionalismu, tedy respektovat individuálně a subjektivně prožívané reakce.⁽¹⁾ V kontextu populace starší 60 let jde tedy především o subjektivní pojetí a prožívání chronických onemocnění, jejichž výskyt je u seniorů nejvyšší. Chronické onemocnění je denně uváděný pojem, pro který ovšem není zcela jednoduché najít jasné vysvětlení. Ministerstvo zdravotnictví České republiky pohlíží na chronické onemocnění jako na dlouho přetrvávající a prakticky nevyléčitelné onemocnění a cílem poskytované péče je zachování kvality života, stabilizace stavu a mírnění komplikací.⁽²⁾ Toto pojetí je možné vnímat jako obecný přístup, ovšem Chrastina s kolektivem k chronickým onemocněním připojují i další bod, který by měl mít vliv na poskytovanou péči, a to je individuální přístup nemocného k chronické nemoci.⁽³⁾ Chronická onemocnění se u seniorů většinou nevyskytují jednotlivě, ale ve větším počtu, tedy je možné hovořit o polymorbiditě. Polymorbidita se vyznačuje přítomností vícero nemocí u jednoho člověka s tím, že se nemusí jednat o onemocnění na sobě závislá.⁽⁴⁾ S polymorbiditou souvisí i pojem komorbidita, což jsou doprovodná onemocnění k hlavnímu onemocnění.⁽⁵⁾ Z toho důvodu je nutné znát pohled pacientů, tedy vědět, které onemocnění vnímají nejzávažněji a jak je onemocnění ovlivňuje ve vykonávání denních aktivit.⁽⁶⁾

Cíl práce

Cílem práce bylo zjistit, jaké onemocnění vnímá populace starší 60 let subjektivně jako nejzávažnější. Dále jsme se zaměřili na souvislost uvedeného onemocnění se subjektivním hodnocením fyzického a psychického zdravotního stavu a se spokojeností s psychickým a fyzickým zdravotním stavem. Tato část výsledků vychází z kvantitativního výzkumného šetření, které probíhalo v Jihočeském kraji se zaměřením na populaci starší 60 let.

Metodika

Výzkumné šetření probíhalo pomocí dotazníkového šetření. Výsledky vycházejí z nestandardizované části, která byla zaměřena na subjektivní hodnocení zdravotního stavu, nemocí a denních aktivit, na hodnocení zdravotníky a na spokojenost s místem pobytu seniorů. Výzkumný vzorek tvořilo 498 seniorů z Jihočeského kraje, podmínkou pro zařazení seniorů do výzkumného šetření byl příjem ošetřovatelské péče v nemocničním či jiném pobytovém zařízení nebo v domácí péči a věk o minimální hranici 60 let.

Analýza byla prováděna na základě prvního a druhého stupně třídění. V prvním stupni třídění byly pro jednotlivé ukazatele konstruovány frekvenční tabulky a vypočítány absolutní a relativní četnosti a střední hodnoty (modus, medián, průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, rozpětí, odhad rozptylu a směrodatné odchylky a intervalový odhad střední hodnoty a rozptylu na úrovni 0,05). Ve druhém stupni třídění byly konstruovány kontingenční tabulky s absolutními a relativními četnostmi (sloupcovými, řádkovými, celkovými i očekávanými) a znaménkové schéma. V rámci analýzy souvislostí byl aplikován dle charakteru znaků a počtu pozorování test chí kvadrát dobré shody – χ² (Pearson Chi-Square) a test nezávislosti. Dále byly provedeny výpočty Pearsonova koeficientu kontingence, normovaného Pearsonova koeficientu kontingence, Ćuprovova koeficientu, Cramerova koeficientu, Walisova koeficientu, Spearmanova koeficientu a korelačního koeficientu. Síla vztahu byla měřena na třech úrovních hladiny významnosti α = 0,05, 0,01 a 0,001. V rámci popisu analyzovaných statisticky významných vazeb jsou standardně uváděny hodnoty testu chí kvadrát dobré shody a testu nezávislosti. V případě nedostatečného počtu pozorování byla aplikována Yatesova korekce.

Výsledky

Nejprve jsme monitorovali výskyt subjektivně vnímaných nejzávažnějších onemocnění. V rámci tohoto dotazu měli respondenti možnost vybrat více možností dle jejich vlastní potřeby, z toho důvodu je celková hodnota grafu vyšší než 100 % (graf 1).

Z grafu je patrné, že nejzávažnější subjektivně pociťované onemocnění je onemocnění pohybové, dále onemocnění kardiovaskulární, dýchací a zhoubné. Naopak jako nejméně závažná jsou vnímaná onemocnění metabolická a trávicí. Do skupiny ostatních byla zařazena onemocnění, která měla akutní charakter nebo nespadala do určených skupin.

U seniorů jsme dále zkoumali i to, jak hodnotí svůj fyzický a psychický zdravotní stav a následně i spokojenost. Hodnocení psychického a fyzického stavu probíhalo pomocí stupnice od 1 do 10, kdy 1 byla nejlepší možnost a 10 nejhorší. Dle výsledků dopadlo hodnocení psychického stavu lépe než hodnocení fyzického stavu. Fyzický stav byl nejčastěji hodnocen 5 body (n = 83), dále 8 body (n = 82) a 6 body (n = 75). Je tedy patrné, že fyzický stav je hodnocen jako horší. Spokojenost s fyzickým stavem byla nejčastěji vyjádřena jako střední (n = 215). Hodnocení psychického stavu bylo nejčastěji hodnoceno 5 body (n = 85), 6 body (n = 61) a 4 body (n = 59). Spokojenost s psychickým stavem byla nejčastěji střední (n = 196).

Nalezli jsme také souvislost mezi nejzávažněji vnímaným onemocněním a samotným subjektivním hodnocením (tab. 1.).

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi vlastním onemocněním, kterému senioři připisují největší závažnost, a hodnocením vlastního fyzického zdravotního stavu. Z výsledků je patrný vliv zhoubného onemocnění na hodnocení fyzického zdraví a na spokojenost s fyzickým zdravím. Stejný dopad je možné pozorovat i v oblasti psychického zdraví, na které nejvíce negativně působí právě zhoubná onemocnění v oblasti subjektivního hodnocení i v oblasti spokojenosti. Naopak nejmenší vliv na subjektivní hodnocení a spokojenost s fyzickým a psychickým zdravotním stavem mají například onemocnění kardiovaskulární nebo metabolická.

Nejzávažněji vnímané onemocnění jsme také sledovali v souvislosti s vykonáváním denních aktivit. Zajímalo nás, zda mezi vykonáváním denních aktivit a nejzávažněji vnímaným onemocněním existuje nějaká souvislost (tab. 2.).

Největší vliv na vykonávání denních aktivit mají jednoznačně pohybová onemocnění a následně zhoubná onemocnění. Například na vykonávání aktivit, které jsou spojeny s pohybem, jako je chůze po rovině nebo po schodech, přesun z lůžka do židle, oblékání a obouvání nebo vykonávání osobní hygieny, mají logicky největší vliv onemocnění pohybová. Zhoubná onemocnění mají významný negativní dopad na najezení se nebo na nakupování. Naopak nejméně vykonávání denních aktivit ovlivňují onemocnění kardiovaskulární, následně trávicí a metabolická. Z globálního pohledu je možné tvrdit, že nejmenší dopad na vykonávání denních aktivit mají onemocnění kardiovaskulární.

Diskuse

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu seniorů může mít vliv na poskytování péče různými službami a na rozvoj geriatrické křehkosti. Často například dochází k tomu, že objektivní hodnocení nekoresponduje se subjektivním, tedy senioři s objektivně horším zdravotním stavem subjektivně hodnotí svůj zdravotní stav lépe než senioři s objektivně lepším zdravotním stavem.⁽⁷⁾ Z toho důvodu je tedy nutné monitorovat i subjektivní hodnocení nemocí či celkového zdravotního stavu, jelikož subjektivní pohled seniorů může velice ovlivnit nutnost poskytování ošetřovatelské péče a její podmínky. Význam subjektivního hodnocení potvrzuje také studie Gunzelmann a kolektivu, kteří tvrdí, že kombinace subjektivního a objektivního hodnocení přispívá k nezávislosti seniorů, dále lze dobře vyvodit i účinky nasazené geriatrické péče a rehabilitace.⁽⁸⁾ Se subjektivním hodnocením pracujeme například při hodnocení kvality života, kdy je nutné zahrnout, jak senioři subjektivně hodnotí zdravotní stav, bolest nebo spokojenost, což podléhá individuálním představám, pojetí nebo očekávání.⁽⁹⁾ Pro populaci seniorů jsou typické změny zdravotního stavu, výrazným faktorem, který pak ovlivňuje i poskytovanou péči, je polymorbidita. Naše studie poukázala na to, že v rámci všech přítomných chorob jsou nejzávažněji vnímaná onemocnění pohybová a kardiovaskulární. Pohybová onemocnění se také negativně podílela na vykonávání denních aktivit, zde byla tato skupina nemocí nejvíce problematická. Naopak kardiovaskulární onemocnění, ač byla vnímána jako velmi závažná onemocnění, nesehrála ve vykonávání denních aktivit významnou roli, spíše naopak neměla na vykonávání aktivit vliv. Yoshimura a kolektiv uvádějí, že mezi nejoblíbenější aktivity seniorů bez ohledu na pohlaví spadají právě ty, které jsou spojené s pohybovou aktivitou.⁽¹⁰⁾ Dokud jsou senioři po fyzické stránce aktivní, neklesá ani soběstačnost, naopak pokud je zaznamenán pokles fyzické aktivity, klesá i soběstačnost. Lze tedy předpokládat, že senioři označili za problematické právě ty aktivity, které jsou spojeny s vykonáváním fyzické aktivity, což má negativní dopad i na soběstačnost. U subjektivního hodnocení fyzického a psychického zdravotního stavu a spokojenosti s psychickým a fyzickým zdravotním stavem nejhůře působila skupina zhoubných onemocnění. Lze tedy předpokládat, že v praktickém ohledu jsou limitující onemocnění pohybová, na subjektivní hodnocení zdravotního stavu má pak největší vliv onemocnění zhoubné. Vrinten a kolektiv upozorňují na vliv závažnosti, drtivého dopadu a nepředvídatelnosti, které zhoubná onemocnění nesou.⁽¹¹⁾ Toto tvrzení nám tedy může objasnit, proč jsou zhoubná onemocnění vnímána fatálně, a mají tedy i takový dopad na hodnocení zdravotního stavu.

Závěr

Subjektivní hodnocení je důležitou součástí celkového konceptu hodnocení v ošetřovatelské péči. Pohled zdravotníků a pohled pacientů na daný problém se mohou velmi odlišovat, což může negativně ovlivnit i individuální přístup v péči. Následná bagatelizace vnímaného problému pak samozřejmě devalvuje také poskytovanou ošetřovatelskou péči. Nutné je tedy mapovat subjektivní pohled pacientů a přenášet jej i do poskytované péče. V rámci ošetřovatelské péče o seniory je důležité se zaměřit na několik aspektů: na samotné vnímání nemocí, zhodnocení fyzického a psychického stavu a schopnost vykonávání denních aktivit. Populace seniorů velmi rychle narůstá, je tedy nutné podporovat soběstačnost a nezávislost. Nejedná se pouze o problém geriatrické péče, ale i o problém prevence, informovanosti a ekonomické situace.

Mgr. Jitka Doležalová

Absolvovala magisterské studium zaměřující se na interní obory na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. V současné době studuje doktorské studium, obor Ošetřovatelství, tamtéž. Její disertační práce se zaměřuje zejména na geriatrickou populaci a hodnoticí a měřicí nástroje, které s touto populací souvisí.

Poděkování: Tento příspěvek je podporován Grantovou agenturou Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích (projekt registrovaný jako: GAJU 058/2018/s).

Korespondenční adresa:

Mgr. Jitka Doležalová

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

Zdravotně sociální fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

J. Boreckého 27, 370 05 České Budějovice

e-mail: dolezj08@zsf.jcu.cz