Prevence a řešení zácpy z pohledu seniorů

Zácpa představuje problém starších lidí, a to nejen v ústavních zařízeních, kde je prevalence podle statistik vysoká, ale také v přirozeném domácím prostředí seniorů. Pro řešení tohoto problému je třeba poznat, co si o problému myslí reprezentanti seniorské populace, jaká je jejich informovanost o léčbě i prevenci.

Výsledky kvantitativního průzkumného šetření v této oblasti, které provedla Bc. Lenka Hofmanová v rámci své diplomové práce⁽¹⁾, prezentujeme níže. Ačkoli se jedná o práci realizovanou již před osmi lety, téma je jistě stále aktuální a navrhovaná opatření mohou být podnětná pro geriatry a další zdravotníky, kteří se s problémem zácpy setkávají každodenně u svých pacientů.

Úvod a definice zácpy

Staří lidé se na některé potřeby více soustřeďují a více je preferují než v mladém a středním věku. Nejčastěji udávají stížnosti a negativní pocity v oblasti stravování a příjmu potravy, na druhém místě pak v oblasti vyprazdňování.  Zácpa je nejčastěji diagnostikována a léčena na základě udání pacienta. Obecně se za ni považuje vyprazdňování se sníženou frekvencí stolic, doprovázené subjektivními obtížemi nemocného. Vnímání příznaků a jejich rozpoznávání u jedinců se však může lišit podle typu osobnosti. Definice zácpy se liší i u jednotlivých odborných autorit. Podle Světové gastroenterologické organizace (WGO) je zácpa symptom. WGO stanovila pro chronickou zácpu tzv. Římská kritéria. Zácpou trpí ten, kdo během 12 týdnů v předchozích 12 měsících:

• měl defekaci méně než 3× za týden,
• u něhož byla přítomna tuhá stolice u více než 25 % defekací,
• měl pocit nedostatečného vyprázdnění u více než 25 % defekací,
• musel vyvinout nadměrné úsilí při evakuaci stolice u více než 25 % defekací,
• u něhož byla potřeba manuálních manévrů k vybavení stolice.

Prevalence zácpy se zvyšuje s věkem: chronickou obstipaci udává 26 % mužů a 36 % žen ve věku nad 65 let. U seniorů žijících v ošetřovatelských zařízeních se pak udává prevalence až 50 %. Na vzniku zácpy ve stáří se podílí změny stárnoucího organismu, následky patologických změn, medikace a přítomnost geriatrických syndromů majících vliv na životosprávu a sebepéči. Prevence a léčba zácpy pomáhá udržení a zvýšení kvality života seniora, snižuje komplikace vznikající ze zácpy, snižuje užívání laxativ a jejich vedlejších účinků a přináší ekonomické výhody pro uživatele i poskytovatele zdravotní péče.

Cíle a metodika průzkumu

Cílem práce bylo zjistit, jak je seniory vnímána potřeba vyprazdňování a její změny. Porovnat, jak se účastní preventivních opatření vzniku zácpy, a zmapovat strategii řešení zácpy u seniorů. Pro získání dat k naplnění empirické části diplomové práce byla použita metoda dotazníku, který obsahoval 22 položek. Přehled otázek a nejčastějších odpovědí uvádíme dále v přehledu.

Do zkoumaného souboru byli zařazeni respondenti ve věku 65 a více let žijící v přirozeném domácím prostředí. Dotazník byl distribuován prostřednictvím všeobecných sester z odborných ambulancí Vojenské nemocnice Brno. Předpokladem k vyplnění dotazníku byl stav bez poruchy kognitivních funkcí a nepřítomnost akutního symptomu. Celkem bylo distribuováno 200 dotazníků v období od srpna 2008 do ledna 2009, ke statistickému zpracování jich bylo použito 180. Ve zkoumaném souboru bylo 86 mužů a 94 žen.

Přehled otázek a výsledky průzkumu

1. Jaká je podle vás normální frekvence vyprázdnění střev (denně/obden/vícekrát za den/jedenkrát za 3 dny/je to individuální/jiné)?
Z celkového počtu se 64 % respondentů domnívá, že normální frekvence vyprazdňování střev je každý den, naopak 7 % respondentů uvedlo normu vyprazdňování jedenkrát za tři dny.

2. Pro vaši spokojenost s vyprazdňováním stolice je důležitá pravidelnost/úleva po vykonání potřeby/nepřítomnost pocitu plnosti/nebolestivost při tlačení?
Nejvíce byla volena pravidelnost – 53 %, úlevu po vykonání potřeby uvedlo 21 % odpovídajících. Nepřítomnost pocitu plnosti, plynatosti vykázalo 13 % a nebolestivost při tlačení též 13 % respondentů.

3. Domníváte se, že trpíte zácpou?
Z celkového počtu má často zácpu 14 % respondentů. Zácpu občas uvedlo 24 % a 62 % dotazovaných tento zdravotní problém nemá. Z šetření je patrné, že 38 % respondentů má zkušenost se zácpou.

4. Co je podle vás zácpa? (vyprazdňování stolice déle než za 3 dny/nepravidelnost stolice/není úleva po vyprázdnění/nutné velké úsilí při tlačení/bolest břicha, plynatost/nechutenství/jiné)
Celkem 92 (40 %) odpovídajících charakterizovalo zácpu jako vyprazdňování stolice déle než za 3 dny. Další definování zácpy bylo – nepravidelnost 18 % dotazovaných, nutnost velkého tlačení při vyprazdňování stolice 17 % odpovědí, bolest břicha a plynatost považuje za součást zácpy 14 % odpovídajících.

5. Hodnocení okolností spojených s vyprazdňováním během posledního půl roku
Ze 170 získaných odpovědí 113 (66 %) respondentů nemá potíže s vyprazdňováním; 20 % respondentů uvedlo nepravidelnost stolice a současně symptomy zácpy nebo břišního diskomfortu, 14 % respondentů vykázalo nepravidelnost vyprazdňování stolice.

6. Domníváte se, že znáte opatření, jak předcházet zácpě?
Ze 170 respondentů 75 % uvedlo znalost preventivních opatření zácpy.

7. Denní příjem tekutin
Celkem 92 (51 %) respondentů vykázalo denní příjem pod 1,5 litru tekutin za den.

8. Druh přijímaných tekutin (voda, minerální vody, černý čaj/ovocné šťávy/pivo/káva)
Nejčetněji byla respondenty volena z nápojů voda (25 %), dále bylinkové a ovocné čaje (20 %), minerální vody (15 %), pivo dosáhlo 11 % z celkového výběru.

9. Příjem ovoce a zeleniny u respondentů
Denně konzumuje 166 (92 %) respondentů ovoce a zeleninu, 1–2 porce konzumuje 70 % dotázaných, 2–3 porce pak 21 %.

10. Zařazení potravin s obsahem obilné vlákniny
Nejvyšší četnost (33 %) zaznamenala konzumace obilné vlákniny 1× týdně. Denně zařazuje vlákninu 16 % respondentů.

11. Znalost a užívání obilninových otrub
Celkem 42 % zaznamenala odpověď – neznalost účinků otrub. Stejnou četnost (42 %) týkající se znalosti účinku otrub uvedli respondenti, kteří je znají, ale neužívají.

12. Pohybová aktivita respondentů bez pohybového omezení
Ze 136 respondentů (bez pohybového omezení) jich 66 % vykonává rekreační pohybovou aktivitu denně, 24 % odpovídajících 2 až 3krát týdně.

13. Pohybová aktivita respondentů s pohybovým omezením
Vypovídalo celkem 44 respondentů (s pohybovým omezením), nejvyšší četnost dosáhla položka chůze po bytě (66 %).

14. Dodržování pravidelného režimu vyprazdňování
Celkem 131 (73 %) respondentů uvedlo pravidelný režim.

15. Soukromí při vykonávání potřeby
99 % respondentů udávalo dostatek soukromí pro vyprázdnění.

16. Řešení při incidenci zácpy
Ze 180 dotázaných uvedlo 33 (18,33 %), že problém zácpy dosud neřešilo; 93 (51,67 %) respondentů řeší zácpu změnou životosprávy. Samomedikaci (změnu životosprávy + projímadla zakoupená v lékárně) volilo 37 (20,56 %) dotazovaných. Z odpovědí nelze vysledovat, zda užívání laxativ bylo indikováno lékařem, nebo samomedikací. Přírodní prostředky jako způsob zvládání zácpy uvedla 4 % respondentů. Pouze 3 % dotazovaných navštíví praktického lékaře.

17. oporučení, která ovlivňují respondenta při volbě projímadla
Celkem 113 dotazovaných projímadla neužívalo. Zbylých 67 respondentů volí projímadla na základě: vlastní zkušenosti (37 %), rady známých a příbuzných (23 %), doporučení lékárníka (12 %), reklamní doporučení (4 %). Výběrem projímadla na základě předpisu lékaře se řídilo 20 % respondentů.

18. Zkušenosti s probiotiky
Jen 13 % respondentů mělo zkušenosti s probiotiky, pozitivně je hodnotilo 12 % respondentů, zatímco 87 % odpovídajících dosud probiotika neužívalo.

19. Přehled užívání laxativních prostředků (Zaječická, Šaratica, Regulax, Sennagram, Guttalax, Glycerinové čípky, Psyllium, Lactulosa atd.)
Celkem 106 respondentů uvedlo, že v posledním půlroce neužili laxativní prostředek. Ostatní volili z více možností. Nejčetněji byla uvedena skupina kontaktních laxativ zastoupená Guttalaxem (38 %). Na druhém místě byly uvedeny salinické minerální vody, které jsou oblíbené zejména u žen. Skupina stimulačních laxativ byla taktéž více užívána ženami. Ženy mají zkušenost s přípravky obsahujícími psyllium, naproti tomu skupina osmoticky působících přípravků v perorální formě je četněji zastoupena u mužů, u žen je patrná volba osmoticky působících glycerinových čípků.

20. Frekvence užívání projímavého prostředku
Na tuto položku odpovědělo 55 respondentů, z nich 55 % uvedlo, že projímadla používají pouze při potížích s vyprazdňováním.

21. Volba projímadla z hlediska vlastností (co nejrychlejší působení/co nejšetrnější působení/způsob podání/cena)
K této položce se vyjádřilo 67 respondentů, z nich 67 % dává přednost projímadlu, které působí nejšetrněji. Rychlost působení preferují ženy (26 % vs. 3 %).

22. Preferování způsobu podání projímavého prostředku (ústy/do konečníku/oba způsoby)
Odpovědělo 73 respondentů, přičemž 85 % preferovalo cestu podání perorálně.

Genderové rozdíly

Výsledky šetření mimo jiné ukázaly:

• Ženy vykazují vyšší četnost zácpy než muži (48 % vs. 28 %).
• V hodnocení fyziologie vyprazdňování stolice a definování zácpy (ve smyslu vyprázdnění stolice déle než jednou za tři dny) nebyl zjištěn rozdíl mezi muži a ženami.
• Nebyly prokázány rozdíly v konzumaci obilné vlákniny a pohybové aktivitě u respondentů.
• Naopak v příjmu tekutin byl prokázán rozdíl mezi pohlavími. Ženy uváděly nižší denní příjem tekutin než muži. Pod 1,5 litru denně pilo 60 % žen a 40 % mužů.
• Rozdíl mezi pohlavími se potvrdil také v dodržování pravidelného režimu vyprazdňování – muži udávají pravidelnější režim vyprazdňování stolice.

Závěr a doporučení

Zácpa patří k běžným potížím seniorů. Její prevalence kolísá v závislosti na pohlaví, míře soběstačnosti, přítomnosti chronických onemocnění, vedlejších účinků farmak a sociální situaci. Vzniklé potíže často senior řeší sám dostupnými prostředky. Na lékařskou pomoc se obrací v případě nezvládnutí zácpy vlastními silami nebo pokud jsou pro něho příznaky závažné. Léčba zácpy (při vyloučení organické příčiny a druhotné zácpy) se opírá o základní režimová opatření, zdůrazňuje dostatek pohybu, zvýšení příjmu tekutin a vlákniny ve stravě, uskutečňování pravidelné defekace. Lékař by měl v případě zácpy u seniora přehodnotit medikaci s obstipačními účinky. V případě chronické funkční zácpy je třeba volit vhodná projímadla a omezovat užívání laxativ.

Činnost zdravotníků by se měla zaměřit na aktivity směřující k podpoře zdraví a prevenci zácpy seniorů. Prevence zácpy nefarmakologickými postupy vychází z režimových opatření, která je třeba individuálně přizpůsobovat. Oblasti, jimž je třeba u seniorů věnovat zvýšenou pozornost, podle výsledků šetření jsou: pitný režim, příjem obilné vlákniny, udržení a zvýšení fyzické aktivity u seniorů s pohybovým omezením. Dále je třeba edukovat seniorskou populaci, zaměřit na fyziologii vyprazdňování, režimová opatření i poskytování informací o dostupných prostředcích ke zvládání zácpy. Stejně tak je nezbytné zahrnout poznatky o významu a prevenci zácpy u seniorů do vzdělávání sester a využívat mezioborovou spolupráci, do níž bude zahrnut lékař, nutriční specialista, fyzioterapeut i rodina seniora.

MUDr. Andrea Skálová

šéfredaktorka časopisu Zdravotnictví a medicína