Změna bakteriálního spektra na ranných plochách u těžce popálených pacientů
Changes in the Bacterial Spectrum in Severe Burn Wounds
Study objective:
To determine the time axis for increase in Gram negative bacterial strains in burn wounds during hospitalization.
Study type:
Retrospective
Material and Methods:
Eighty-five patients hospitalized at the Clinic of burns and reconstructive surgery between 2006 and 2008 were enrolled in the study. The major criteria for enrolment were more than 15 % of total body surface area (TBSA) burned, hospital stay of 1 month or more and age over 18 years. Specimens for microbiological examination were collected on days 2, 6, 10, 14 and 20 after admission.
Results:
A total of 777 bacterial strains were isolated from the study patients, with 64.6 % of these strains being Gram positive and 35.4 % Gram negative. The most frequently isolated Gram positive pathogens were coagulase-negative Staphylococcus (260 strains) and Bacillus sp. (113 strains), while the most common Gram negative pathogens were Pseudomonas aeruginosa (81 strains), Escherichia coli (63 strains) and Acinetobacter calcoaceticus – baumannii complex (57 strains).
Conclusion:
The study provided data that supports the assumption of increase in Gram negative bacterial strains in burn wounds during hospitalization. Nevertheless, even on day 20 after admission, such strains did not predominate.
Key words:
burns – burn wound area – Gram positive bacteria – Gram negative bacteria.
Autoři:
B. Lipový 1; H. Řihová 1; M. Hanslianová 2; D. Burgetová 2; Y. Kaloudová 1; I. Suchánek 1; P. Brychta 1
Působiště autorů:
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno
1; Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno
2
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 59, 2010, č. 1, s. 34-38
Souhrn
Cíl studie:
Stanovit časovou osu nárůstu gramnegativních kmenů bakterií na popálených plochách v průběhu hospitalizace.
Typ studie:
Retrospektivní
Materiál a metodika:
Do studie bylo zahrnuto 85 pacientů hospitalizovaných na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie v letech 2006-2008. Základní předpoklady pro zařazení do studie byly: popálení na více než 15 % TBSA [total body surface area], délka hospitalizace minimálně 1 měsíc, věk nad 18 let. U pacientů byl odebírán materiál na mikrobiologické vyšetření 2., 6., 10., 14. a 20. den po přijetí.
Výsledky:
Celkem bylo u skupiny pacientů izolováno 777 bakteriálních kmenů, z toho 64,6 % spadalo do grampozitivního spektra a 35,4 % do spektra gramnegativních kmenů. Nejčastěji izolovanými grampozitivními patogeny jsou Staphylococcus koagulasa negativní [izolováno 260 kmenů], Bacillus sp. [113 kmenů], v gramnegativním spektru Pseudomonas aeruginosa [81 kmenů], Escherichia coli [63 kmenů] a komplex Acinetobacter calcoaceticus – baumannii [57 kmenů].
Závěr:
Ve studii se nám podařilo získat data, která potvrzují teoretický předpoklad o nárůstu počtu gramnegativních kmenů na popálených plochách v průběhu hospitalizace. Ovšem ani 20. den po přijetí k hospitalizaci nejsou tyto kmeny dominantní.
Klíčová slova:
popáleniny – ranná plocha – grampozitivní bakterie – gramnegativní bakterie.
Zdroje
1. Van Saene, H. K. F. Infection Control in the Intensive Care Unit 2nd Edition. Milan: Springer, 2005, 379-415.
2. Šrámová, H. a kol. Nozokomiální nákazy II. Praha: Maxdorf, 2001, 113-124.
3. Kolář, M. Infekce u kriticky nemocných. Praha: Galén, 2008, 261-266.
4. Königová, R.et al. Komplexní léčba popálenin. Praha: Grada,1999, 285-299.
5. Erol, S., Altoparlak, U., Akcay, M. N., Celebi, F., Parlak, M. Changes of microbial flora and wound colonization in burned patients. Burns, Vol. 30, Issue 4, June 2004, 357-361.
6. Herndon, D. N. Total Burn Care 3rd Edition. Philadelphia: Saunders Elsevier, 2007, 136-177.
7. Pospíšilová, A., Franců, M. Akutní a chronické rány – etiologie, rozdíly v hojení a léčba. Čes-slov Derm, 2008, 83, No. 5, 232-245.
8. Teodorczyk-Injeyan, J. A., Sparkes, B. G., Mills, G. B., Peters, W. J. Immunosuppression follows systemic T lymfocyte activation in the bun patient. Clin Exp Immunol, 1991, 85[3], 515-518.
9. Babík, J., Bodnárová, L., Sopko, K. Acinetobacter - serious danger for burn patients.Acta Chir Plast, 2008, 50[1], 27-32.
10. Albrecht, M. C., Griffith, M. E., Murray, C. K., Chung, K. K., Horvath, E. E., Ward, J. A., Hospenthal, D. R., Holcomb, J. B., Wolf S. E. Impact of Acinetobacter infection on the mortality of burn patients. J Am Coll Surg, 2006, 203[4], 546-550.
11. Mese, S., Nergiz, S., Gul, K., Girgin, S. Microorganisms isolated from burn wounds and their antibiotic susceptibility.J Burn Care Res, 2008, 29[6], 1018.
12. Trottier, V., Segura, P. G., Namias, N., King, D., Pizano, L. R., Schulman, C. I. Outcomes of Acinetobacter baumannii infection in critically ill burned patients.J Burn Care Res, 2007, 28[2], 248-254.
13. Guggenheim, M., Zbinden, R., Handschin, A. E., Gohritz, A., Mehmet, A., Giovanoli, A., Giovanoli, P. Changes in bacterial isolates from burn wounds and their antibiograms: A 20-year study [1986–2005]. Burns, 2009, 35[4], 553-560.
14. Svoboda, P., Kantorová, I., Řehořková, D., Scheer, P. Sepse v traumatologii a chirurgii. Praha: Triton, 2004, 139-143.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2010 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Životní jubileum prof. MUDr. Vladimíra Janouta, CSc.
- Výskyt tularémie na Slovensku v rokoch 1997 – 2008
- Nocardia farcinica jako původce abscesu mozku u pacienta s intersticiálním onemocněním plic
- Exotickí domáci miláčikovia ako potenciálny zdroj salmonel