Aeromonas spp. jako původce akutních průjmů dětí do jednoho roku
Aeromonas spp. as the Causative Agent of Acute Diarrhoea in Children under 1 Year of Age
Study objective:
To establish whether there is a link between cases of acute watery diarrhoea and a specific Aeromonas species.
Materials and Methods:
Eight strains studied were identified as aeromonads and were further characterized by biochemical tests, fatty acid analysis and ribotyping.
Results:
Aeromonads were isolated repeatedly from stool specimens of four children under one year of age with acute diarrhoea, two of whom were admitted to hospital. Of eight isolated aeromonads strains six were identified as A. caviae, one was classified into A. veronii bv. sobria and one could not be identified to the species level. Only two A. caviae strains from one patient were found to be identical by ribotyping while the Aeromonas species (strains) isolated from the other cases differed from one another. Contaminated fresh water, contaminated food and contact with travellers with imported diarrhoea were identified as probable sources of infection.
Conclusion:
Four cases of acute gastroenteritis in small children document that aeromonads are not rare and can cause serious health problems. However, epidemiological links remain unclear. We did not prove correlation between the four serious cases of acute diarrhoea and specific Aeromonas species but the results suggest the predominant role of A. caviae.
Key words:
Aeromonas – diarrhoea – identification – ribotyping – FAME.
Autoři:
E. Krejčí 1; A. Andělová 1; I. Porazilová 1; I. Sedláček 2
Působiště autorů:
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum mikrobiologie, parazitologie a imunologie, Ostrava
1; Česká sbírka mikroorganismů, Masarykova Univerzita, Brno
2
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 55, 2006, č. 3, s. 92-98
Souhrn
Cíl práce:
Cílem práce bylo upozornit na možnou souvislost mezi případy akutních průjmových onemocnění a konkrétním druhem rodu Aeromonas.
Materiál a metodiky:
Osm studovaných kmenů bylo identifikováno jako Aeromonas spp. a blíže charakterizováno na základě výsledků biochemických testů, analýzy mastných kyselin a ribotypizace.
Výsledky:
Aeromonády byly opakovaně zachyceny u čtyř dětí do jednoho roku, z nichž dvě musely být pro vodnaté průjmy i hospitalizovány. Z osmi kmenů izolovaných aeromonád bylo šest kmenů identifikováno jako A. caviae, jeden jako A. veronii bv. sobria a jeden kmen se nepodařilo zařadit do druhu. Pouze v jednom případě byla ribotypizací prokázána identita dvou A. caviae kmenů od stejného pacienta, v ostatních případech byly izolovány různé kmeny odlišných druhů aeromonád. Pravděpodobným zdrojem infekcí aeromonádami byla kontaminovaná voda nebo potraviny; v jednom případě i kontakt s cestovateli, kteří se vrátili s průjmovým onemocněním.
Závěr:
Dokumentované čtyři případy akutních průjmových onemocnění malých dětí ukazují, že aeromonády nejsou vzácné a mohou způsobovat vážné zdravotní problémy. Podrobné epidemiologické souvislosti však zůstávají nejasné. Nepodařilo se prokázat, že klinicky závažné případy byly spojeny s jedním konkrétním druhem rodu Aeromonas, i když výsledky naznačují dominantní úlohu druhu A. caviae.
Klíčová slova:
Aeromonas – průjem – identifikace – ribotypizace – FAME.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2006 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Diagnostika virových hepatitid v kostce – zorientujte se (nejen) v sérologii
Nejčtenější v tomto čísle
- Aeromonas spp. jako původce akutních průjmů dětí do jednoho roku
- Veš dětská: systematika, výskyt, rezistence, odvšivování
- Séroprevalence protilátek proti viru hepatitidy A, viru hepatitidy B u nevakcinované dospělé populace starší 40 let
- Molekulární detekce a typizace Treponema pallidum subsp. pallidum v klinickém materiálu