Přednemocniční péče

INVAZIVNÍ BAKTERIÁLNÍ INFEKCE U DĚTÍ

I. Novák

Pediatrická klinika 1. LF UK, Thomayerova nemocnice, Praha, Česká republika; Ordinace PLDD, Kostelec u Křížků, Česká republika

Úvod: Invazivní bakteriální infekce je systémová zánětlivá reakce vyvolaná bakteriemi, jež byly nalezeny v krvi, v mozkomíšním moku, v moči, ve sputu, prostě tam, kde se ve zdraví nenacházejí. Je to sepse, která ohrožuje základní životní funkce.

Cíle: Je uvedena obecná charakteristika vyvolavatelů sepse se zřetelem na to, kdy na ně má pomyslet praktický lékař pro děti a dorost (PLDD). Jsou doporučeny obecné postupy v primární péči před transportem do nemocnice, případně i další opatření s ohledem na jednotlivé vyvolavatele život ohrožujících infekcí (Neisseria meningitidis, Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae typ b).

Metody: Autor přednášky bude demonstrovat původní (vlastní) tabulku, kde pomocí jednoduchého hodnocení klinického stavu a CRP lze nejen vyslovit podezření na invazívní bakteriální infekci, ale i její závažnost.

Závěr: Proti všem třem bakteriím lze děti chránit očkováním již od konce 3. měsíce života.

Literatura:

1. Novák I. Život ohrožující infekční onemocnění v primární pediatrické péči. Pediatr praxi 2014; 15 (1): 9–12.

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ STAVY U DĚTÍ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI – STATISTICKÝ PŘEHLED A ANALÝZA

J. Knor^1,2, Z. Tlustý¹, J. Málek²

¹Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje

²3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Úvod: Kromě vyhodnocení incidence, příčin a úspěšnosti resuscitace (KPR) rozpoznaných srdečních zástav (OHCA) u dětí na území Středočeského kraje (SČK), práce analyzuje i nejčastější příčiny dalších život ohrožujících stavů u dětí s následnou nutností intenzivní péče.

Cíle: Vyhodnocení největších rizik v jednotlivých dětských věkových kategoriích s dopadem na výcvik zdravotníků a prevenci.

Metody: Práce je retrospektivní analýzou OHCA a dalších stavů bezprostředního ohrožení života u dětí. Do analýzy byly zařazeny dětští pacienti věkových kategorií <1 rok, 1 – 3, 3 – 6, 6 – 12, 12 – 15 a 15 – 19 let a klasifikace stupně IV–VII dle skórovacího systému NACA [1].

Výsledky: Incidence všech poznaných srdečních zástav se zahájenou KPR (NACA VI) je 70/100 000 obyvatel. V roce 2014 to bylo v SČK 886 osob, z toho 22 dětí. Příčiny srdeční zástavy byly: komplikace chronického onemocnění dítěte (celkem 8), tonutí (5), zadušení (3), úraz (3), respirační infekt (2). Obnovy srdeční akce (ROSC) bylo dosaženo ve 45,5 %, ve skupině po tonutí v 80 %. Polovina KPR byla prováděna u dětí do 6 let věku. Dětských pacientů s NACA IV–V (vyžadujících mimonemocniční intenzivní péči) bylo celkem 103. Zde dominovaly úrazy – celkem 49, z toho 22 závažných mozkolebečních poranění. Úrazů a intoxikací (12) přibývalo s vyšším věkem. U nejnižších věkových kategorií jsme museli ošetřovat pacienty se závažnými febrilními křečemi (17) a zánětem hrtanu (16). Úmrtí (NACA VII) bylo konstatováno u 35 dětí (dominovaly úrazy a chronická onemocnění).

Závěr: Pomineme-li chronické nemoci, pak u dětí předškolního věku je největším ohrožením života tonutí, u starších dětí úrazy. Kardiální příčiny srdeční zástavy u dětí jsou ojedinělé. Úspěšnost KPR je mnohem vyšší než u dospělých pacientů, navzdory tomu může nízká incidence vést k nejistotě zdravotníků při provádění neodkladných úkonů.

Literatura:

1. Raatiniemi L, et al. Acta Anaesthesiol Scand 2013:1253–1259.

Práce vyšla s částečnou podporou programu Prvouk P33.

NÁHLÉ ÚMRTÍ MLADÝCH SPORTOVCŮ

J. Wiedermann, E. Klásková

Dětská klinika, Fakultní nemocnice Olomouc, Česká republika

Úvod: Netraumatická náhlá smrt při vyloučení intoxikace a dopingu u „zdravého“ vrcholového sportovce je především osobní tragédií, tématem pro tisk, ale hlavním argumentem pro zavedení „preparticipačního screeningu“- konsenzuálního návrhu evropské skupiny sportovní kardiologie.

Cíle: Demonstrovat podklady k zavedení důsledné prevence náhlých úmrtí u mladých sportovců.

Metody: Zhodnocení dostupných prospektivních a retrospektivních literárních studií. Vyhláška 391/2013 MZ o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu. Doporučený postup ČKS: Pohybová a sportovní aktivita u dětí a mladistvých s kardiovaskulárním onemocněním.

Výsledky: Při vyhodnocení patologických nálezů při náhlém úmrtí u dětí, dospívajících a mladých dospělých dominují vedle intoxikací postižení kardiovaskulárního systému. Incidenci náhlých srdečních úmrtí ve věku 1–35 let studie udávají v rozmezí 1:9000–270 000. U dětí a mladých dospělých je až 75 % náhlých úmrtí z kardiovaskulárních příčin a v 90 % jsou postiženi chlapci: dominující kardiomyopatie (hypertrofická KMP, arytmogenní dysplazie pravé komory, dilatativní KMP), anomálie koronárních tepen a časná ICHS, dysrytmie (long QT sy, WPW sy), myokarditida, komoce srdeční, vrozené srdeční vady (mitrální prolaps, aortální stenóza, Marfan sy) – uvedena základní fakta. U sportovců se detekované příčiny úmrtí mohou lišit i podle převažujících sportů – např. vysoký podíl komoce srdce v americké studii (baseball, lední hokej, lakros, basketbal, box...).

Závěr: Prevence náhlé srdeční smrti u sportujících dětí a adolescentů je nezbytnou součástí preparticipačního screeningu. Maximalizovat bezpečnost výkonnostního sportu u dětí a mladistvých. Včas identifikovat onemocnění s rizikem život ohrožujících komplikací. Identifikovat zdravotní problémy, které vyžadují léčbu před zahájením tréninku nebo během něho. Vyhnout se neodůvodněným zákazům a omezením. Většina dětí se zdravotními problémy může sportovat na určité úrovni. Zásadní pozornost je nutno věnovat anamnéze (OA, RA) a kardiovaskulárnímu screeningu (fyzikální vyšetření + 12svodové EKG – zvyšuje efektivitu screeningu).

Literatura:

1. Corrado D, Pelliccia A, Bjornstad HH, et al.:Cardiovascular pre-participation screening of young competitive athletes for prevention of sudden death: proposal for a common European protokol. European Heart Journal 2005; 26: 516–524.

PEDIATRICKÝ TRANSPORT V PODMIENKACH DFNsP BANSKÁ BYSTRICA

O. Petrík¹, P. Kenderessy^1,2, R. Burian¹, K. Králinský¹

¹II. Klinika pediatrickej anestéziológie a intenzívnej medicíny, Detská fakultná nemocnica Banská Bystrica, Slovenská republika

²Harley Street Clinic, Londýn, United Kingdom

Teória: Detskí pacienti, ktorí vyžadujú intenzívnu starostlivosť, sú špecifickí a vyžadujú „svojský manažment“. Majú malú rezervu, ale veľkú regeneračnú schopnosť. Cieľom pediatrického transportného tímu je snaha čo najskôr zabezpečiť adekvátnu zdravotnú starostlivosť. Zdravotná starostlivosť zahájená v oblastnej nemocnici trvá počas celého transportu.

Metodika: Cieľom transportu kriticky chorých detí je poskytnúť počas transportu rovnako vysoký štandard ako na špecializovaných pracoviskách. Transport školeným „pediatrickým tímom“ výrazne zvyšuje outcome pacientov. Výskyt kritických situácií počas transportu je úmerný veku, závažnosti stavu pacientov, ale aj erudovanosti tímu. Morbidita a mortalita kriticky chorých detí je nižšia, ak starostlivosť bola vedená v špecializovaných centrách. V závislosti od diagnózy je výsledok 3–10-krát lepší v centrách medicínskej pediatrickej starostlivosti. Pomer v prospech finalizácie na jednotkách pediatrickej intenzívnej starostlivosti je lepší, čím viacej systémov je zlyhávajúcich.

Záver: Pediatrické transporty v Banskej Bystrici sú spojené so vznikom pediatrických lôžok intenzívnej starostlivosti v Banskej Bystrici. Cieľom je čo najskôr poskytnúť počas transportu vysoko špecializovanú zdravotnú starostlivosť školeným pediatrickým tímom, ako aj poskytnutie odbornej pomoci a manažment diagnostiky a terapie v spolupráci so zdravotníckym personálom v regionálnej nemocnici do príchodu transportného tímu.

PŘEDÁNÍ KRITICKY NEMOCNÉHO DÍTĚTE ZÁCHRANNOU SLUŽBOU NA JIRP – IDEÁL A REALITA

P. Heinige, M. Prchlík, M. Fajt, P. Tomek, V. Legerský

Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha, Česká republika

Úvod: Urgentní přednemocniční péče je v naší republice dlouhodobě na vysoké úrovni. Přesto, zejména u některých kriticky nemocných nebo poraněných dětí, neodpovídá zajištění pacienta na místě zásahu, během transportu a při předání pacienta v cílovém zdravotnickém zařízení doporučeným standardům.

Cíle: Na několika konkrétních, reálných příkladech předání kriticky nemocného pacienta záchrannou službou na naši JIRP z posledních tří let poukázat na možnost optimalizace přednemocniční péče a předání v cílovém zařízení.

Metody: Několik krátkých kazuistik. Porovnání popisované reality s představou o optimálním přednemocničním zajištění kriticky nemocného dítěte.

Výsledky: Přestože je většina dětských, kriticky nemocných, pacientů zajištěna v PNP dostatečně a jejich předání proběhne korektně, setkáváme se ještě relativně často s nedostatečným zajištěním a monitorací těžce zraněného nebo nemocného dítěte.

Závěr: Věříme, že prezentace může přispět k diskusi o dalším zlepování PNP o kriticky nemocné děti a spolupráce mezi posádkami ZZS a cílových zdravotnických zařízení.

Literatura:

1. Ošetření pacienta se závažným úrazem v PNP. Doporučené postupy ČLS JEP – Společnosti UM a MK, http://www.urgmed.cz/postupy/postupy.htm.

2. Jančálek R, Urbánek P. Přednemocniční neodkladná péče o neurotraumata. Urgentní medicína 2011; 2: 12