Monitor aneb nemělo by vám uniknout, že...

GYNEKOPATOLOGIE

… genetické změny v adenokarcinomech děložního hrdla obvyklého typu korelují s charakterem invazivního růstu do stromatu

V gynekopatologickém Monitoru jsem se v minulosti opakovaně věnoval nové klasifikaci HPV asociovaných adenokarcinomů děložního hrdla obvyklého typu založené na charakteru invazivního růstu do stromatu. Z tohoto pohledu lze nádory rozdělit do 3 skupin: A –⁠ dobře ohraničené žlazky s hladkými konturami, nedestruktivním růstem a chybějící stromální reakcí, B –⁠ hůře definované žlazky s fokální destruktivní invazí a fokální desmoplastickou stromální reakcí a C –⁠ inkompletní žlazky s difúzní destruktivní invazí a difúzní desmoplastickou stromální reakcí. Nádory z jednotlivých skupin se liší rizikem recidivy a metastáz do lymfatických uzlin, které se signifikantně zvyšuje od skupiny A ke skupině C. Diagnostická reproducibilita klasifikačního schématu je dostatečná, největší variabilita byla pozorována v kategorii B, resp. v rozlišení kategorií B a C. Charakter nádorového růstu do stromatu může odrážet molekulárně genetické změny nádorových buněk, nicméně taková korelace nebyla až dosud na reprezentativním souboru případů provedena. Aktuální Monitor prezentuje první takovou studii se zajímavými závěry…

V souboru 20 případů adenokarcinomů děložního hrdla obvyklého typu bylo metodami next generation sequencing analyzováno celkem 50 onkogenů a tumor supresorových genů a výsledky byly korelovány s klinickými a histopatologickými parametry. Nádory byly na základě charakteru stromálního růstu subklasifikovány do skupin A –⁠ 5 nádorů (25 %), B –⁠ 6 nádorů (30 %) a C –⁠ 9 nádorů (45 %). Výsledky studie potvrdily již dříve popisované agresivnější chování destruktivně invazivních nádorů, neboť metastázy v lymfatických uzlinách, pokročilé stádium nádoru (FIGO II a vyšší) a mortalita v důsledku nádoru byly pozorovány pouze ve skupinách B a C. Nádory s nedestruktivním růstem (skupina A) se signifikantně lišily od nádorů s destruktivním růstem (skupiny B a C) v prevalenci zjištěných mutací. Zatímco ve skupině A bylo pozorováno průměrně 1,2 mutace / případ,ve skupinách B a C bylo nalezeno až 2,3 mutace / případ. Pouze 6 % identifikovaných mutací se vyskytlo ve skupině A, zatímco v destruktivně se šířících nádorech (skupiny B a C) bylo zastiženo 94 % mutací. Ve spektru detekovaných genetických změn převažovaly v celém souboru mutace PIK3CA (30 %) a KRAS (30 %), následované defekty genů MET (15 %) a RB1 (10 %). Zatímco mutace genů PIK3CA a KRAS jsou pravidelně popisovány u adenokarcinomů děložního hrdla, v případě mutací RB1 a MET jde o nová zjištění. Mutace PIK3CA, KRAS a RB1 se vyskytly pouze ve skupinách nádorů s destruktivní invazí, defekty KRAS byly navíc asociovány s pokročilým stádiem nádoru. Přítomnost mutací PIK3CA a KRAS tedy může mít prognostický význam a může stát na pozadí agresivnějšího chování nádorů s destruktivní stromální invazí. Navíc jde o geny účastnící se PI3K/Akt/mTOR signální dráhy, kterou lze potenciálně ovlivnit cílenou biologickou terapií.

Autoři studie nepozorovali signifikantní rozdíly mezi nádory skupin B a C a vyvozují, že destruktivně se šířící nádory obou skupin jsou velmi podobné svým genetickým pozadím a biologickým chováním a současně se obě skupiny zásadně liší od nádorů s nedestruktivním růstem. Nádory skupiny A by tedy mohly představovat buď časný stupeň směřující po získání zásadních mutací k agresivnějším destruktivně se šířícím nádorům anebo mohou tvořit samostatnou indolentní skupinu nádorů s nízkým maligním potenciálem. Zde je však třeba upozornit, že tato interpretace byla postavena na základě analýzy pouhých 20 případů, u části z nich s krátkou dobou sledování pacientek. Navíc celkem 3 nádory ze skupiny C nevykázaly žádný relevantní genetický defekt, i když se jeden z těchto nádorů choval agresivně a vedl k metastatickému rozsevu a smrti pacientky. Prezentovaná data je tedy třeba v budoucnu ověřit na větším množství případů s použitím komplexnější molekulárně genetické metodiky.

Zdroj:

Hodgson A et al. Genomic abnormalities in invasive endocervical adenocarcinoma correlate with pattern of invasion: biologic and clinical implications. Mod Pathol 2017; 30(11): 1633-1641.