Úprava životního stylu pro zlepšení úzkosti a deprese u pacientů se syndromem dráždivého tračníku
Autoři:
Banihashem S. S. 1; A. Ahmadi Ghadikolaee 2
; Sadeghi A. 2; Rastegar R. 3; Mirzaei M. 3; Saber Y. F. 1
Působiště autorů:
Department of psychosomatic medicine, Taleghani Hospital Research Development Committee, Shahid Beheshti University of Medical Sciences, Tehran, Iran
1; Gastroenterology and Liver Diseases Research Center, Shahid Beheshti University of Medical Sciences, Tehran, Iran
2; Gastroenterology and Liver Diseases Research Center, Shahid Beheshti University of Medical Sciences, Tehran, Iran
3
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2022; 76(4): 327-333
Kategorie:
Klinická a experimentální gastroenterologie: původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/ccgh2022327
Souhrn
Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit příznivé účinky úpravy životního stylu a stravování na závažnost příznaků, kvalitu života, úzkost a depresi u pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS). Metody: Do tohoto klinického intervenčního hodnocení byli zahrnuti pacienti s IBS ve věku od 15 do 65 let, kteří byli odesláni na gastroenterologickou kliniku nemocnice Taleghani Hospital v Teheránu v Iránu od března 2020 do srpna 2020. Po úvodním vyšetření byla provedena úprava životního stylu. Statistická analýza byla provedena v softwaru SPSS. Výsledky: Do této studie bylo zařazeno 55 pacientů s IBS, z nichž 27 bylo mužů a 28 žen. Střední skóre úzkosti pacientů (na základě BAI) a střední skóre deprese (na základě BDI) se po úpravě životního stylu a stravy významně snížilo v porovnání s výchozí hodnotou. Výchozí hodnota středního skóre kvality života pacientů (na základě IBS-QOL) 68,36 ± 24,90 se po intervenci statisticky významně zvýšila na hodnotu 82,75 ± 29,52 (p < 0,001). Obdobně došlo po úpravě životního stylu a stravování ke statisticky významnému snížení středního skóre závažnosti příznaků IBS (na základě IBS-SSS) z výchozí hodnoty 28,29 ± 8,27 na 20,87 ± 8,47 (p < 0,001). Závěr: Naše poznatky naznačují, že úprava životního stylu a stravování může u pacientů s IBS představovat snadnou a účinnou léčbu, neboť má příznivý a významný vliv na zmírnění závažnosti příznaků, zlepšení kvality života a zmírnění příznaků úzkosti a deprese.
Klíčová slova:
kvalita života – úzkost – deprese – syndrom dráždivého tračníku – úprava životního stylu
Zdroje
1. Březina J, Bajer L, Špičák J. Fekální mikrobiální transplantace u idiopatických střevních zánětů. Gastroent Hepatol 2016; 70 (1): 51–56. doi: 10.14735/amko201651.
2. Mearin F, Lacy BE, Chang L et al. Bowel disorders. Gastroenterology 2016; 150: 1393–1407. doi: 10.1053/j.gastro.2016.02.031.
3. Enck P, Aziz Q, Barbara G et al. Irritable bowel syndrome. Nat Rev Dis Primers 2016; 2: 16014. doi: 10.1038/nrdp.2016.14.
4. Thompson WG. The treatment of irritable bowel syndrome. Aliment Pharmacol Ther 2002; 16 (8): 1395–1406. doi: 10.1046/j.1365 2036.2002.01312.x.
5. Lacy BE, Patel NK. Rome criteria and a diagnostic approach to irritable bowel syndrome. J Clin Med 2017; 6 (11): 99. doi: 10.3390/jcm 6110099.
6. Furnari M, de Bortoli N, Martinucci I et al. Optimal managementof constipation associated with irritable bowel syndrome. Ther Clin Risk Manag 2015; 11: 691–703. doi: 10.2147/TCRM.S54298.
7. Khayyatzadeh SS, Kazemi-Bajestani SMR, Mirmousavi SJ et al. Dietary behaviors in relation to prevalence of irritable bowel syndrome in adolescent girls. J Gastroenterol Hepatol 2018; 33 (2): 404–410. doi: 10.1111/jgh.13908.
8. Sadeghian M, Sadeghi O, Hassanzadeh Keshteli A et al. Physical activity in relation to irritable bowel syndrome among Iranian adults. PLoS One 2018; 13 (10): e0205806. doi: 10.1371/journal.pone.0205806.
9. Esmaillzadeh A, Keshteli AH, Hajishafiee M et al. Consumption of spicy foods and the prevalence of irritable bowel syndrome. World J Gastroenterol 2013; 19 (38): 6465–6471. doi: 10.3748/wjg.v19.i38.6465.
10. Okami Y, Kato T, Nin G et al. Lifestyle and psychological factors related to irritable bowel syndrome in nursing and medical school students. J Gastroenterol 2011; 46 (12): 1403–1410. doi: 10.1007/s00535-011-0454-2.
11. Rajilić-Stojanović M, Jonkers DM, Salonen A et al. Intestinal microbiota and diet in IBS: causes, consequences, or epiphenomena? Am J Gastroenterol 2015; 110 (2): 278–287. doi: 10.1038/ajg.2014.427.
12. Nilholm C, Larsson E, Roth B et al. Irregular dietary habits with a high intake of cereals and sweets are associated with more severe gastrointestinal symptoms in IBS patients. Nutrients 2019; 11 (6): 1279. doi: 10.3390/nu11061279.
13. Miwa H. Life style in persons with functional gastrointestinal disorders – large-scale internet survey of lifestyle in Japan. Neurogastroenterol Motil 2012; 24 (5): 464–471. doi: 10.1111/j.1365-2982.2011.01872.x.
14. Mansueto P, Seidita A, D‘Alcamo A et al. Role of FODMAPs in patients with irritable bowel syndrome. Nutr Clin Pract 2015; 30 (5): 665–682. doi: 10.1177/0884533615569886.
15. Berumen A, Edwinson AL, Grover M. Post-infection irritable bowel syndrome. Gastroenterol Clin North Am 2021; 50 (2): 445-461. doi: 10.1016/j.gtc.2021.02.007.
16. Heizer WD, Southern S, McGovern S. The role of diet in symptoms of irritable bowel syndrome in adults: a narrative review. J Am Diet Assoc 2009; 109 (7): 1204–1214. doi: 10.1016/j.jada.2009.04.012.
17. Moayyedi P, Quigley EM, Lacy BE et al. The effect of fiber supplementation on irritable bowel syndrome: a systematic review and meta-analysis. Am J Gastroenterol 2014; 109 (9): 1367–1374. doi: 10.1038/ajg.2014.195.
18. Whelan K, Quigley EM. Probiotics in the management of irritable bowel syndrome and inflammatory bowel disease. Curr Opin Gastroenterol 2013; 29 (2): 184–189. doi: 10.1097/MOG.0b013e32835d7bba.
19. Asare F, Storsrud S, Simren M. Meditation over medication for irritable bowel syndrome? On exercise and alternative treatments forirritable bowel syndrome. Curr Gastroenterol Rep 2012; 14 (4): 283–289. doi: 10.1007/s11894-012-0268-2.
20. Johannesson E, Ringstrom G, Abrahamsson H et al. Intervention to increase physical activity in irritable bowel syndrome showslong-term positive effects. World J Gastroenterol 2015; 21 (2): 600–608. doi: 10.3748/wjg.v21.i2.600.
21. Han SH, Lee OY, Bae SC et al. Prevalence of irritable bowel syndrome in Korea: population-based survey using the Rome II criteria. J Gastroenterol Hepatol 2006; 21 (11): 1687–1692. doi: 10.1111/j.1440-1746.2006.04269.x.
22. Kubo M, Fujiwara Y, Shiba M et al. Differences between risk factors among irritable bowel syndrome subtypes in Japanese adults. Neurogastroenterol Motil 2011; 23 (3): 249–254. doi: 10.1111/j.1365-2982.2010.01640.x.
23. Choung RS, Locke GR 3rd, Zinsmeister AR et al. Psychosocial distress and somatic symptoms in community subjects with irritable bowel syndrome: a psychological component is the rule. Am J Gastroenterol 2009; 104 (7): 1772–1779. doi: 10.1038/ajg.2009.239.
24. van Tilburg MA, Palsson OS, Whitehead WE. Which psychological factors exacerbate irritable bowel syndrome? Development of a comprehensive model. J Psychosom Res 2013; 74 (6): 486–492. doi: 10.1016/j.jpsychores.2013.03.004.
25. Grundmann O, Yoon SL. Complementary and alternative medicines in irritable bowel syndrome: an integrative view. World J Gastroenterol 2014; 20 (2): 346–362. doi: 10.3748/wjg.v20.i2.346.
26. Johannesson E, Simrén M, Strid H et al. Physical activity improves symptoms in irritable bowel syndrome: a randomized controlled trial. Am J Gastroenterol 2011; 106 (5): 915–922. doi: 10.1038/ajg.2010.480.
27. Yoon SL, Grundmann O, Koepp L et al. Management of irritable bowel syndrome (IBS) in adults: conventional and complementary/alternative approaches. Altern Med Rev 2011; 16 (2): 134–151.
28. De Schryver AM, Keulemans YC, Peters HP et al. Effects of regular physical activity on defecation pattern in middleaged patients complaining of chronic constipation. Scand J Gastroenterol 2005; 40 (4): 422–429. doi: 10.1080/00365520510011641.
29. Dionne J, Ford AC, Yuan Y et al. A systematic review and meta-analysis evaluating the efficacy of a gluten-free diet and a low FODMAPs diet in treating symptoms of irritable bowel syndrome. Am J Gastroenterol 2018; 113 (9): 1290–1300. doi: 10.1038/s41395-018-0195-4.
30. Zahedi MJ, Behrouz V, Azimi M. Low fermentable oligo-di-mono-saccharides and polyols diet versus general dietary advice in patients with diarrhea-predominant irritable bowel syndrome: a randomized controlled trial. J Gastroenterol Hepatol 2018; 33 (6): 1192–1199. doi: 10.1111/jgh.14051.
31. Eswaran S, Chey WD, Jackson K et al. A diet low in fermentable oligo-, di-, and monosaccharides and polyols improves quality of life and reduces activity impairment in patients with irritable bowel syndrome and diarrhea. Clin Gastroenterol Hepatol 2017; 15 (12): 1890–1899. doi: 10.1016/j.cgh.2017.06.044.
32. Zamani M, Alizadeh‐Tabari S, Zamani V. Systematic review with meta‐analysis: the prevalence of anxiety and depression in patients with irritable bowel syndrome. Aliment Pharmacol Ther 2019; 50 (2): 132–143. doi: 10.1111/apt.15325.
33. Ford AC, Moayyedi P, Chey WD et al. American College of Gastroenterology monograph on management of irritable bowel syndrome. Am J Gastroenterol 2018; 113 (Suppl 2): 1–18. doi: 10.1038/s41395-018-0084-x.
34. Zhou C, Zhao E, Li Y et al. Exercise therapy of patients with irritable bowel syndrome: a systematic review of randomized controlled trials. Neurogastroenterol Motil 2018; 31 (2): e13461. doi: 10.1111/nmo.13461.
35. Johannesson E, Ringstrom G, Abrahamsson H et al. Intervention to increase physical activity in irritable bowel syndrome shows long-term positive effects. World J Gastroenterol 2015; 21 (2): 600–608. doi: 10.3748/wjg.v21.i2.600.
36. Dainese R, Serra J, Azpiroz F et al. Effects of physical activity on intestinal gas transit and evacuation in healthy subjects. Am J Med 2004; 116 (8): 536–539. doi: 10.1016/ j.amjmed.2003.12.018.
37. Posserud I, Agerforz P, Ekman R et al. Altered visceral perceptual and neuroendocrine response in patients with irritable bowel syndrome during mental stress. Gut 2004; 53 (8): 1102–1108. doi: 10.1136/gut.2003.017962.
38. Dishman RK, Berthoud HR, Booth FW et al. Neurobiology of exercise. Obesity (Silver Spring) 2006; 14 (3): 345–356. doi: 10.1038/oby.2006.46.
39. Galper DI, Trivedi MH, Barlow CE et al. Inverse association between physical inactivity and mental health in men and women. Med Sci Sports Exerc 2006; 38 (1): 173–178. doi: 10.1249/01.mss.0000180883.32116.28.
40. Peters HPF, De Vries WR, Vanberge-Henegouwen GP et al. Potential benefits and hazards of physical activity and exercise on the gastrointestinal tract. Gut 2001; 48 (3): 435–439. doi: 10.1136/gut.48.3.435.
41. De Schryver AM, Keulemans YC, Peters HP et al. Effects of regular physical activity on defecation pattern in middle-aged patients complaining of chronic constipation. Scand J Gastroenterology 2005; 40 (4): 422–429. doi: 10.1080/00365520510011641.
42. Nunan D, Boughtflower J, Roberts NW et al. Physical activity for treatment of irritable bowel syndrome. Cochr Dat Syst Rev 2015; 1: CD011497. doi: 10.1002/14651858.CD011 497.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2022 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Poruchy pánevního dna u žen z pohledu koloproktologa
- Význam biologické léčby v časné fázi Crohnovy choroby: mini-review
- Sarkopenie, myosteatóza a syndrom křehkosti u pacientů s cirhózou jater
- Odešel MUDr. Ivo Novotný, CSc., a endoskopické Brno už nebude nikdy stejné
