MOBID-2 – praktická škála bolesti vhodná nejen u lidí s demencí
MOBID-2 useful pain scale suitable not only for people with dementia
Authors introduce MOBID-2 pain scale – an useful to ol for examinati on of pain in persons with dementi a in nursing homes. It might be useful to evaluate this tool also in other patients and in other conditions.
Keywords:
pain – dementi a – nursing homes – residenti al care
Autoři:
I. Holmerová 1; M. Ba umanová 1; B. Jurašková 2; H. Vaňková 1
Působiště autorů:
GERONTOLOGICKÉ CENTRUM, PRAHA
1; Subkatedra geriatrie, katedra interních oborů Lékařská fakulta Hradec Králové
2
Vyšlo v časopise:
Čes Ger Rev 2009; 7(2): 79-81
Souhrn
Autoři představují škálu bolesti MOBID-2 jako užitečno u pomůcku ke sledování bolesti zejména lidí s demencí v ošetřovatelských zařízeních. Vhodnost po užití tohoto nástroje u jiných paci entů a v jiných podmínkách vyžaduje další zko umání.
Klíčová slova:
bolest – demence – ošetřovatelství – rezidenční péče
Úvod
Vše obecně se akceptuje častější výskyt bolesti ve vyšším věku. Bolest ve stáří vzniká především v důsledku poruch, tra umat a degenerativních změn pohybového systému; častější jso u také ne uropati e. Zvláště často trpí bolestí lidé s kombinovanými zdravotními problémy, kteří žijí v institucích.
Údaje z ošetřovatelských zařízení se značně liší – záleží na typu zařízení, metodice zko umání bolesti apod. Nicméně je zřejmé, že lidé žijící v ošetřovatelských zařízeních trpí bolestí velmi často. Zjištění různých a utorů se pohybují v rozmezí od 40 % do 80 % [1]. Tomu odpovídají také výsledky našeho šetření provedeného v roce 2007 v rámci studi e nefarmakologické terapi e mezi 124 obyvateli jednoho domova důchodců (domova pro seni ory podle so učasné legislativy). Přítomnost bolesti jsme zko umali pomocí jednoduchého dotazníku, který byl so učástí bateri e dotazníků a testů. Celkem 39,1 % seni orů uvedlo, že trpí bolestí trvale nebo denně, dalších 39,5 % trpí bolestí minimálně dvakrát týdně [2]. Bolest je tedy u lidí žijících v institucích nepochybně závažným problémem.
Výsledky naší další studi e prokazují, že v domovech pro seni ory trpí více než 40 % jejich obyvatel demencí [3]. K dalším faktorům, které moho u zhoršovat komunikaci s paci entem, patří velmi časté smyslové poruchy, zejména zhoršení sluchu, případně fatické poruchy. Lidé v ošetřovatelských a rezidenčních zařízeních pro seni ory tedy tvoří s ohledem na bolest zvláště zranitelno u skupinu. Bolest se v ní vyskytuje velmi často, ale schopnost její spontánní signalizace může být významně snížena. To je naléhavý důvod, pro který bychom se problematiko u bolesti měli u této populace systematicky zabývat a aktivně po ní pátrat.
Z obdobných předpokladů vycházeli a utoři škály MOBID‑2 (Mobilizati on- Observati on- Behavi o ur- Intensity- Dementi a Pain Scale), Bettiha Husebo se spolupracovníky z Roede Kors Sykehjem v Bergenu, kde tato škála vznikla [4]. Snažili se primárně vytvořit vhodno u škálu, pomocí které by mohli sledovat bolest právě u multimorbidních a nesoběstačných paci entů s kognitivní porucho u, tedy těch, kteří žijí v ošetřovatelských zařízeních.
První část škály MOBID- 2 (vývojové verze původní škály MOBID- 1) se zaměřuje na bolest muskuloskeletálního systému při ošetřování a běžné mobilizaci nesoběstačných paci entů. Vyšetřující hodnotí bolestivé re akce u několika úkonů, kterými jso u:
- otevření obo u dlaní,
- dotyk dlaně na čelo (předpažením),
- flexe a extenze v kotnících, koleno u a kyčlích,
- otočení vleže na posteli na obě strany,
- posazení se na posteli.
Hodnotí se především hlasová re akce vyjadřující bolest, bolestivé grimasy a obranná gesta.
Druhá část škály MOBID- 2 hodnotí lokalizaci bolesti:
- hlava a krk,
- hrudník,
- břicho,
- pánev a genitáli e,
- kůže.
Oblasti, kde je bolest přítomna, se zakreslují do schématu.
Intenzita bolesti se v obo u částech hodnotí numericko u škálo u od 0 do 10 bodů.
Škála byla testována u obyvatel uvedeného ošetřovatelského domu. Šlo o 77 paci entů s těžko u demencí. Muskuloskeletální bolest se nejčastěji vyskytovala při mobilizaci dolních končetin a z hlediska lokalizace v oblasti pánve [5].
Další šetření u 181 paci entů, hodnocených 4 lékaři a 43 ošetřovateli, prokázalo mimo jiné, že paci enti s různými stupni demence vykazují stejno u míru bolesti (a tedy potřebu adekvátní medikace) jako paci enti bez demence.
Autorka škály prokázala ve své dizertační práci uspokojivo u až dobro u reliabilitu a validitu testu jak u intenzity bolesti, tak u její lokalizace se zakreslováním bolestivých míst. Velmi uspokojivé byly také inter- rater reliabilita a test- retest [6].
Nicméně sama a utorka navrhuje, aby tato škála byla ještě dále zkoumána, a to zejména s ohledem na následující problematiku:
- zjištění užitečnosti instrumentu ve sledování akutní i chronické bolesti, a to i s ohledem na dobu trvání bolesti,
- srovnání škály MOBID- 2 s dalšími škálami po užívanými u lidí s demencí, a to v experimentu, nikoli te oreticky – to již a utoři škály učinili,
- využití škály v různých zařízeních a v různých klinických situ acích.
Závěr
Domníváme se, že škála MOBID- 2 představuje jednoduchý nástroj hodnocení bolesti, a to i u lidí se závažno u demencí. Po užití škály může přinést významné zlepšení péče o tyto paci enty, nicméně před širším využíváním v praxi je ještě potřebné další zhodnocení metody, jak navrhují sami její a utoři. Proto také s laskavým svolením a utorů práci přikládáme v české verzi (obr. 1).
Tato publikace vznikla v rámci řešení Výzkumného záměru FHS UK „Antropologie komunikace a lidské adaptace“ (MSM 0021620843.
Doručeno do redakce 27.
4. 2009
Schváleno k publikování 29. 4. 2009
prim. MUDr. Iva Holmerová,
Ph.D.1
MUDr. Michaela Baumanová1
prim. MUDr. Božena Jurašková,
Ph.D.2
MUDr. Hana Vaňková1
1 Gerontologické
centrum, Praha 8
2 Subkatedra
geriatrie, katedra interních oborů Lékařská fakulta Hradec Králové
iva.holmerova@gerontocentrum.cz
prim. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.
V roce 1981 promovala na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Atestaci I. stupně ze všeobecného lékařství složila v roce 1985, atestaci II. stupně pak v roce 1989. V roce 1993 získala nástavbovou atestaci z geriatrie a v roce 1996 nástavbovou atestaci z veřejného zdravotnictví. Doktorskou dizertační práci ze sociálního lékařství Kvalita služeb v gerontologické péči obhájila v roce 2002 na UK, FN Plzeň. V roce 2009 obhájila habilitační práci Ageing Society, Health and Social Services. V letech 1981–1982 pracovala jako sekundární lékařka na interním oddělení OÚNZ Praha 9. Od roku 1984 do roku 1991 v OÚNZ Mělník jako sekundární lékařka na interním oddělení a praktická lékařka. V letech 1991–1992 působila jako primářka geriatrického oddělení SAZZ Praha 8. Od roku 1992 dosud je ředitelkou a primářkou Gerontologického centra, příspěvkové organizace MČ Praha 8. Je předsedkyní České gerontologické a geriatrické společnosti, předsedkyní České alzheimerovské společnosti a členkou výboru Alzheimer Europe. Je autorko u nebo spoluautorkou 7 monografií a učebnic, 15 kapitol v monografiích a 30 článků v recenzovaných periodicích, z toho 4 s IF.
Zdroje
1. Husebo BS. Assessment of Pain in Pati ents with Dementi a. Dissertati on. University of Bergen 2008: 23.
2. Holmerová I. The Ageing Soci ety – He alth and Soci al services. Habilitační práce. Praha: UK FHS 2008: 113– 118.
3. Vaňková H, Jurašková B, Holmerová I. Prevalence kognitivních poruch v domovech pro seni ory. Čes Ger Rev 2008; 6 (4): 232– 234.
4. Husebo BS, Strand LI, Moe- Nilssen R et al. Mobilizati on- Observati on- Behavi or- Intensity- Dementi a Pain Scaale (MOBID): Development and Validati on of a Nurse- Administered Pain Assessment To ol for Use in Dementi a. J Pain Symptom Manage 2007; 34 (1): 67– 80.
5. Husebo BS, Strand LI, Moe- Nilssen R et al. Pain bahavi o ur and pain intensity in older persons with severe dementi a: Reli ability of the MOBID Pain Scale by vide o uptake. J Scand Caring Sci 2009; 23 (1): 180– 189.
6. Husebo BS. Assessment of Pain in Pati ents with Dementi a. Dissertati on. University of Bergen 2008.
Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Česká geriatrická revue
2009 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- Antidepresiva skupiny SSRI v rukách praktického lékaře
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Po operační zmatenost na JIP – zásadní perioperační komplikace u starších pacientů
- Dekubity z pohledu Evropského poradního panelu (EPUAP)
- Nová klasifikace nemoci a zdraví
- MOBID-2 – praktická škála bolesti vhodná nejen u lidí s demencí