Jan Evangelista Purkyně se narodil 17. prosince – konec pochybností
Autoři:
Otakar Brázda
Působiště autorů:
Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2018; 157: 439-441
Kategorie:
Dějiny lékařství
V prosinci 2017 vzpomněla Česká lékařská společnost JEP 230 let od narození Jana Evangelisty Purkyně kongresem konaným v Praze. V přednesených příspěvcích se objevovalo dvojí datování Purkyňova narození: vedle 17. prosince i 18. prosinec 1787. Kdy a proč vznikly pochybnosti o dni narození slavného vědce?
ÚVOD
Purkyně v posledních letech svého života píše „Výryvky“, část plánovaných, ale nedokončených pamětí. Tam uvádí zcela jednoznačně: „Bylo to 17. prosince večer.“ Datum 17. prosince uvádějí všechny jeho životopisy, které vznikly buď ještě za Purkyňova života, nebo krátce po jeho smrti. Žofie Podlipská (1), která se s ním znala a stýkala, v jeho životopisné skice uvádí 17. prosinec. Východočeský písmák a publicista J. V. Michl (2), který s ním byl v osobním kontaktu, a dokonce ho navštívil ve Vratislavi, ve svém souboru životopisů významných českých osobností 19. století uvádí rovněž 17. prosinec. Také Riegrův (3) slovník vydaný ještě za Purkyňova života v heslu J. E. Purkyně uvádí jako den jeho narození 17. prosinec. Totéž datum uvádějí i zahraniční biografické slovníky. V rozsáhlé purkyňovské literatuře vydávané koncem 19. a v prvé polovině 20. století také nacházíme jako den Purkyňova narození vždy jen 17. prosinec.
OSUDNÝ DOTAZNÍK A ÚDAJNÝ OMYL V DATU
Až v roce 1955 ve sborníku „J. E. Purkyně – badatel, národní buditel“ uveřejnila Božena Matoušková dotazník, který nalezla v archivu Univerzity Karlovy (4). Rozesílal jej profesor Rottenberger všem pracovníkům lékařské fakulty a obsahoval otázky týkající se data jejich narození, promoce, publikovaných prací a dosavadní praxe. V tomto dotazníku Purkyně na otázku „Kdy a kde jste narodil?“ odpověděl „18. prosince 1787 v Libochovicích, okres Litoměřice“. Matoušková ve své publikaci tento Purkyňův zápis komentuje: „Datum 18. místo 17. prosinec lze těžko vysvětlit jen přepsáním u vlastnoručního údaje a opakuje se i jinde.“ Kde jinde se vlastnoruční Purkyňův údaj nachází, Matoušková neuvádí. Autor tohoto sdělení se zabývá purkyňovskou tématikou po tři desetiletí a jinde vlastnoruční údaj Purkyňův o 18. prosinci nenalezl.
Později Otakar Matoušek (5) ve svém příspěvku, uveřejněném ve sborníku sjezdu konaného v roce 1961 v Lipsku, rovněž označuje 18. prosinec jako jediné správné datum Purkyňova narození. To, že dosud byl uváděn 17. prosinec, vysvětluje následovně: „Jedná se tedy o záměnu, 17. prosince se totiž narodil jeho syn Emanuel. Purkyně byl vdovec a žil ve Vratislavi se svými dvěma dětmi, v rodinném kruhu slavili 17. prosince narozeniny syna. Je tedy lidsky pochopitelné, že oslavu svých narozenin, které připadaly na následující den, s tímto spojil. Jeho pražští přátelé věděli ze svých návštěv ve Vratislavi, že Purkyně oslavu svých narozenin posunul na 17. prosinec. Tím také snadno došlo k omylu, že když jeho přátelé věnovali k oslavě Purkyňových padesátin jeho portrét umístil na obraz text: Jan Evangelista Purkyně narozen 17. prosince 1787. Od té doby bylo tedy falešné datum narození v literatuře dále přebíráno.“ Tento údajný omyl v datu znovu naléhavě připomínají O. Matoušek a B. Matoušková (6) v článku věnovaném 150. výročí smrti Julie Purkyňové. V závěru své publikace píší: „Purkyně se narodil 18. prosince 1787, nikoliv tradovaného 17. prosince – to byly narozeniny jeho syna.“
DICHOTOMIE V BIGRAFIÍCH
Po zmíněných publikacích Matouška a Matouškové se od 50. let 20. století vedle 17. prosince začíná v některých purkyňovských biografiích objevovat jako datum Purkyňova narození i 18. prosinec. Eva Rozsívalová (7), která v Purkyňově životopisu z roku 1956 uvedla 17. prosinec, později přispěla do sborníku pořádaného Elianou Trávníčkovou životopisnou skicou, kde píše: „Purkyně se narodil 18., nikoliv 17. prosince, jak zdůrazňuje Božena Matoušková“ (8). 18. prosinec uvádí Rozsívalová i v další své publikaci věnované Purkyňovu rodišti (9). 18. prosinec se pak objevuje stále častěji. Uvádí ho Vladislav Kruta (10) ve své knize „J. E. Purkyně Physiologist“ z roku 1969. Josef Haubelt (11) ve své knize J. E. Purkyně z roku 1987 úvodem píše: „J. E. Purkyně se narodil 17. prosince, jak napsal Jan Neruda v úvodníku k vydané Purkyňově podobizně.“ V téže publikaci však Haubelt v závěrečném přehledu biografických dat uvádí 18. prosinec.
Rovněž „Sebrané spisy J. E. Purkyně“ (díl XIII) v přehledné tabulce biografických dat uvádějí 18. prosinec (12). V témž svazku ovšem v poznámkách k Purkyňovým „Výryvkům z mého života“ autoři píší: „Ve všech starších biografiích se jako datum narození uvádí 17. prosinec. V dotazníku z roku 1821 však Purkyně uvedl 18. prosinec. O. Matoušek (1961) na základě tohoto údaje a nejasného zápisu v Libochovické matrice, v níž se 19. prosinec uvádí jako datum křtu a 17. prosinec jako datum narození (pravděpodobně dopsané později), vyvozuje, že správné datum je 18. prosinec. Nelze však vyloučit, že ve zmíněném dotazníku jde jen o náhodné přepsání, a zdá se podivné, že Purkyně netrval důsledně na správném datu. Jde tu ostatně o nepatrný rozdíl, který zatím nelze bezpečně rozhodnout. Považujeme za lepší uvádět datum běžně uváděný 17. prosinec, jež Purkyně sám, pokud víme, nikdy nekritizoval.“ Englová a Tomíček (13) ve své knize vydané ke 140. výročí Purkyňova úmrtí píší: „Purkyně se narodil 17. prosince (dle některých názorů až 18. prosince).“
CO ŘÍKAJÍ PÍSEMNÉ PRAMENY
Podívejme se nyní, co nacházíme v písemných dokumentech. Záznam v matrice o Purkyňově narození označuje 19. prosinec 1787 jako datum Purkyňova křtu. K tomuto německému zápisu je dodatečně jinou rukou česky připsáno: „Narozen 17. prosince.“ I tento zápis byl používán jako argument zpochybňující 17. prosinec. Vycházel totiž z toho, že v 18. století bylo vžité křtít dítě hned v den jeho narození, a tedy data křtu i narození se většinou kryla. Dodatečný nápis jinou rukou a v českém jazyce (matriky se v 18. století vedly vesměs v němčině) považují za nevěrohodný. Těžko lze ovšem přijmout námitku, že 17. prosinec, který uvádí Purkyně ve svých „Výryvkách“, je chybný z toho důvodu, že Purkyně psal své vzpomínky v posledních letech svého života, kdy mu už nesloužila paměť, jak se domnívá Matoušek ve zmíněné publikaci.
Také při slavnostním odhalení Purkyňova pomníku, na němž je uvedeno datum 17. 12. 1787, v Libochovicích v roce 1887 byly rozdávány pamětní medaile rovněž s datem 17. prosinec.
Lze nalézt jiné nezpochybnitelné doklady, které by spornou otázku vysvětlily? V Purkyňově pozůstalosti je zachována rozsáhlá korespondence, mezi ní i dopisy s rodinnými příslušníky: jsou to listy od choti Julie, synů Emanuela a Karla, Purkyňova bratra Josefa, jeho choti Josefy, neteří Niny, Petríny a Josefy, dále synovce Johana a vnuků Karla a Otakara.
DOPISY OD SYNA A VNUKA
V souvislosti s datem Purkyňova narození jsou zajímavé listy syna Emanuela a vnuka Otakara, neboť jsou to blahopřejné dopisy psané právě k Purkyňovým narozeninám. Dopis z roku 1835 je ještě z Vratislavi, je psán německy a vedle obou synů je podepsán dvěma dalšími osobami, totiž Karlem Kačerem a Karlem Schubertem. Tito další dva Karlové byli osobami Purkyňově rodině blízkými. Karel Kačer byl synem Josefa Kačera, českého evangelického pastora, který po krátkém působení v Čechách odešel do pruského Slezska, kde se stal duchovním správcem českých evangelíků ve Velkém Táboře. Vedle své činnosti duchovního publikoval v českých časopisech a vydal sbírku básní „Kalich, meč a kříž“. Kačerovi synové Karel a Otakar bydleli u Purkyňů, když studovali ve Vratislavi, a Purkyně své syny Karla a Emanuela posílal na prázdniny ke Kačerům.
Karel Schubert, další z gratulantů, byl synem hospodyně, která pečovala o Purkyňovu domácnost ve Vratislavi. Purkyně ho podporoval na studiích, které Karel úspěšně dokončil v roce 1856 a posléze se stal docentem na hospodářské akademii v Bonnu. S Karlem Schubertem a jeho bratrem Fritzem udržoval Purkyně korespondenci i po svém návratu do Prahy. Zajímal se také o osud jejich matky a celou rodinu finančně podporoval. Zmíněný blahopřejný dopis, který je orámovaný ozdobnými kresbami, je psán německy právě s ohledem na Karla Schuberta. Blahopřejný dopis z roku 1848 k Purkyňovým šedesátinám je rovněž bohatě dekorován.
Pro určení Purkyňova dne narození je významný i čtyřstránkový dopis Emanuela, datovaný 16. prosince bez uvedení roku. Na třetí straně Emanuel píše: „Zítra pak budeme o rok vzdálenější od narození Tvého a přeji Ti, aby tě zejtřejší den našel při zdraví, v štěstí a dobré naději, jako to jest u mne.“ Roztomilé přání od vnuka Otakara (Emanuelova syna) psané ve verších uvádíme doslova:
Přemilý dědoušku!
Sotva jsem svět trochu poznal,
viděl jsem, že poklad mám.
Poklad ten se jasně třpytí,
v prostřed vlasti, v jádru Čech;
Praha chová klenot tento,
v Praze dlí ta chlouba má.
Pročež přeji nejen Tobě,
ale otci i též sobě,
bych se dlouho pyšnit mohl,
stříbrolesklou hlavou Tvou,
dobrých rad vždy uposlechl
a stal se Tvou podobou.
Otakar Purkyně, žák II. třídy hlavní školy
V Bělé dne 16. prosince 1868
ZÁVĚR
Co tedy dokazují uvedená fakta? Do uveřejnění publikací manželů Matouškových nikdy nebyl uváděn jako den Purkyňova narození 18. prosinec. Pokud tuto datum uvádějí někteří pozdější čeští autoři, vždy se odvolávají na zmíněné publikace Matouškových. 17. prosinec potvrzuje korespondence syna Emanuela a vnuka Otakara, kteří opakovaně blahopřáli buď 17. prosince, nebo v předvečer narozenin 16. prosince. 17. prosinec je tedy možno považovat za skutečné datum Purkyňova narození.
18. prosinec, který Purkyně uvedl ve zmíněném dotazníku, nutno považovat za přepsání a přehlédnutí, ke kterému možná napomohla skutečnost, že rok promoce v další otázce je 1818 a to snad pisatele svedlo k dalšímu číslu 18 u data narození.
Adresa pro korespondenci:
doc. MUDr. Otakar Brázda CSc.
Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN
Kateřinská 32, 128 01 Praha 2
Tel.: 224 964 183
e-mail: otakar.brazda@centrum.cz
Zdroje
- Podlipská S. Jan Purkyně. In: Jan Evangelista Purkyně – badatel, národní buditel. Praha, 1955: 146–156.
- Michl J. Auplný literárnj létopis čili Obrazy slowesnosti Slowanův nářečí českého. Nákladem vlastním, Praha, 1839. Citováno dle: Sajner J. Neznámý životopis Jana Ev. Purkyně. In: Jan Evangelista Purkyně – badatel, národní buditel. Praha, 1955: 181–182.
- Rieger FL. Slovník naučný. Kober a Markgraf, Praha, 1860.
- Matoušková B. Purkyňova studentská léta na lékařské fakultě. In: Jan Evangelista Purkyně – badatel, národní buditel. Praha, 1955: 35–45.
- Matoušek O. J. E. Purkyne’s Leben und Tätigkeit im Lichte der Berliner und Prager Archive. Nova Acta Leopoldina 1961; 24(151): 109–129.
- Matoušek O, Matoušková B. Před 150 lety zemřela Julie Purkyňová. Časopis lékařů českých 1985; 124: 824–826.
- Rozsívalová E. Jan Evangelista Purkyně. ČSAV, Praha, 1956.
- Rozsívalová E, Niklíček L. Život Jana Evangelisty Purkyně. In: Trávníčková E. Jan Evangelista Purkyně – život a dílo. Avicenum, Praha, 1986: 9–99.
- Rozsívalová E. Jan Evangelista Purkyně a Libochovice. Časopis lékařů českých 1987; 126: 1369–1372.
- Kruta V. J. E. Purkyně 1787–1869. Physiologist. Academia, Praha, 1969.
- Haubelt J. J. E. Purkyně. Horizont, Praha, 1987.
- Purkyně JE. Sebrané spisy XIII. ČSAV, Praha, 1958.
- Englová J, Tomíček D. J. E. Purkyně: ke 140. výročí úmrtí Jana Evangelisty Purkyně a 55. výročí vysokoškolského vzdělávání v regionu severozápadních Čech. Acta Universitatis Purkynianae, Ústí nad Labem, 2009.
- Fond Jana Evangelisty Purkyně. Literární archiv Památníku národního písemnictví
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
2018 Číslo 8
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Břišní tyfus v albertovské menze
- Současné postavení cytoredukční chirurgie (CRS) a intraperitoneální hypertermické chemoterapie (HIPEC) v multimodální léčbě nádorů peritoneálního povrchu
- Profesionální bronchiální astma a rýma: Myslíme na ně včas?
- Psychosociální rizika ve zdravotnictví