Přínos kojení pro zdraví dětí a matek a náklady spojené s nekojením

VÝZNAMNÝ VLIV NA MORTALITU A MORBIDITU

Vyšší nemocnost a úmrtnost dětí i matek spojená u některých onemocnění s nekojením je prokázána mnoha kvalitními studiemi. Dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) výlučně kojit (tj. bez přídavků jakýchkoli tekutin či potravin) do ukončeného 6 měsíce a pokračovat v kojení do 2 let věku dítěte nebo déle, které bylo přijato Světovým zdravotnickým shromážděním a mnohými státy včetně České republiky, by ve srovnání se současným stavem kojení mohlo každoročně ve světě zachránit život asi 820 tisíc dětí. V současnosti předejde kojení každoročně ve světě skoro 20 tisíc úmrtí matek na rakovinu prsu a při dodržování doporučení by mohlo zabránit dalším 20 tisícům úmrtí (1).

Je možné namítnout, že většina ze zachráněných dětských životů by byla v rozvojových zemích. To je sice pravda, ale systematické přehledy a metaanalýzy studií z vyvinutých zemí prokazují vliv kojení na nemocnost i úmrtnost i v rozvinutých zemích.

RECENTNÍ ANALÝZA V USA

V roce 2017 byla publikována analýza, jejímž cílem bylo vyčíslit, kolik onemocnění a úmrtí dětí a matek a jaké finanční náklady s tím spojené lze v USA připsat rozdílu mezi současným stavem kojení a předpokladem, že by 90 % dětí bylo kojeno v souladu s americkým doporučením, tj. výlučně do 6 měsíců a celkově nejméně do 1 roku věku (2). Populací použitou pro analýzu bylo 1,994 milionu amerických žen narozených v roce 2002 a hypoteticky sledovaných od 15 do 70 let věku a jejich 3,75 milionu dětí hypoteticky sledovaných od narození do 20 let věku.

Analyzováno bylo 9 dětských onemocnění, jejichž výskyt podle studií prokazatelně ovlivňuje kojení: akutní lymfoblastická leukemie, akutní otitis media, Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, gastrointestinální infekce, infekce dolních dýchacích cest vyžadující hospitalizaci, obezita, nekrotizující enterokolitida (vzhledem k tomu, že postihuje extrémně nedonošené novorozence, její výskyt se zvyšuje zvláště ve vyvinutých zemích v souvislosti se zvýšeným přežíváním těchto dětí) a syndrom náhlého úmrtí dítěte. U matek byly k analýze vybrány karcinom prsu, premenopauzální karcinom ovarií, diabetes, hypertenze a infarkt myokardu.

Podle tohoto statistického modelu dochází každoročně jen v USA kvůli nedostatečnému kojení k celkem 3340 úmrtím navíc, z toho 78 % tvoří úmrtí matek z následujících příčin: 986 na infarkt myokardu, 838 na karcinom prsu a 473 na diabetes. U dětí navíc dochází k celkem 721 úmrtí, většinou pro syndrom náhlého úmrtí dítěte (492 případů) a nekrotizující enterokolitidu (190 případů).

Náklady na zdravotní péči zahrnující přímé náklady na zdravotní péči (např. léky), nepřímé náklady (např. režie nemocnice), nezdravotnické náklady pacientů nebo rodin z důvodu onemocnění (např. absence v práci) pak vycházejí na 3 miliardy dolarů; z toho 79 % tvoří náklady na matky.

Náklady na předčasná úmrtí (tj. do 70 let věku) vypočítané jako „hodnota statistického života“ podle věkové skupiny činí celkem 14,2 miliardy dolarů.

ANALÝZA UNICEF VE VELKÉ BRITÁNII

UNICEF publikoval analýzu zdravotních nákladů a finančních dopadů, které by mělo prodloužení doby kojení ve Velké Británii (3). Populací použitou pro analýzu bylo 788 486 dětí narozených v roce 2009 a 313 817 žen, které v tomto roce poprvé porodily. Na rozdíl od americké studie byl v Británii pro analýzu použit odhad zdravotních dopadů a nákladů založený na rozdílu mezi současným stavem kojení a velmi konzervativním zvýšením procenta kojených dětí.

Ke kvantitativní analýze byla u dětí vybrána 4 onemocnění. U gastroenteritid, onemocnění dolních cest dýchacích a otitis media byl hodnocen rozdíl mezi současným stavem kojení a předpokladem, že by ve 4 měsících výlučně kojilo 45 % matek, což je tolik, kolik skutečně výlučně kojilo v 6 týdnech. U gastroenteritid by v takovém případě ubylo 3285 hospitalizací a 10 637 návštěv praktického lékaře, u onemocnění dolních cest dýchacích by ubylo 5916 hospitalizací a 22 248 návštěv praktického lékaře, u otitis media by ubylo 21 045 návštěv praktického lékaře. Pokud by se zvýšilo procento dětí kojených při propuštění z novorozenecké jednotky intenzivní péče ze 35 na 75 %, bylo by každoročně o 361 méně případů nekrotizující enterokolitidy.

Pokud by polovina z 32 % matek, jež vůbec nekojí, kojila po dobu 18 měsíců či kratší, snížil by se počet případů karcinomu prsu o 865 případů v každém ročníku prvorodiček, kterých je ročně přibližně 313 tisíc, a bylo by získáno 512 roků kvalitního života (QALY).

Každoroční finanční úspora by jen u 4 hodnocených dětských onemocnění činila přes 17 milionů liber a úspora související s karcinomem prsu matek více než 31 milionů liber. Autoři analýzy navíc upozorňují, že vzhledem k velmi konzervativním odhadům jsou skutečné dopady a náklady pravděpodobně mnohem vyšší.

ZÁSADNÍ PRVEK PREVENTIVNÍCH ZDRAVOTNÍCH STRATEGIÍ

Vědci v USA i Velké Británii ilustrovali významné dopady nekojení na zdraví dětí a zjistili, že ve vyvinutých zemích je negativní vliv nekojení na zdraví žen ještě závažnější než na zdraví dětí, protože většina úmrtí a nákladů „navíc“ kvůli nedostatečnému kojení se týká žen. Podporu kojení je tedy potřeba vnímat nejen jako nezbytnou pro zdraví dětí, ale musí být považována také za zásadní prvek pro všechny preventivní zdravotní strategie pro ženy.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Eva Kudlová, CSc.

Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN v Praze

Studničkova 7

128 00  Praha 2

Tel.: 224 968 527

e-mail: ekudl@lf1.cuni.cz; eva.kudlova@lf1.cuni.cz