Prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc. jubiluje
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2014; 153: 222
Kategorie:
Osobní zprávy
Dne 8. září 2014 se dožívá bývalý vedoucí redaktor Časopisu lékařů českých prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc. neuvěřitelných 85 let. Je dosud velmi aktivní. Recenzuje a kontroluje texty pro zdravotnická nakladatelství a pravidelně dochází na kliniku a poslouchá, komentuje a glosuje zejména velké vizity. Rovněž se stále zajímá o nové přístroje, ty byly jeho koníčkem vždy.
Časopis lékařů českých vedl jako vedoucí redaktor dlouhých 17 let až do roku 2001. Časopis byl tehdy týdeníkem a musela to být neuvěřitelně náročná redakční práce. V tomto období byl časopis velmi významným a dlouho také jediným víceoborovým zdrojem informací pro lékaře v češtině.
Prof. Petrášek se narodil ve Vrátu, které se nedávno znovu oddělilo od Českých Budějovic. S rodiči se přestěhoval za války do Třeboně, která je stále jeho nejmilejším místem a kde tráví každoročně pár týdnů. I letos pan profesor na pohled z Třeboně napsal: Posílám pozdrav z Třeboně – my snad ani jinam jezdit neumíme a taky ani nechceme.
V roce 1948 absolvoval gymnázium v Třeboni a v roce 1953 Lékařskou fakultu UK v Praze. Již za studií pracoval jako medik v laboratořích III. interní kliniky a z té doby pochází i jeho první publikace v Časopisu lékařů českých. Po promoci nastoupil do Nemocnice v Českém Krumlově a působil krátce i jako obvodní a závodní lékař v Horní Plané a ve Větřní. V roce 1956 byl na základě konkurzu přijat na III. interní kliniku VFN a FVL UK, kde pracoval po celý život.
V roce 1959 se stal odborným asistentem a v roce 1964 obhájil kandidátskou práci na téma Klinický význam některých metabolitů katecholaminů. V roce 1972 obhájil habilitační práci na téma „Současné možnosti klinické diagnostiky a léčby feochromocytomu“ a v roce 1975 byl jmenován docentem vnitřních nemocí. Doktorskou práci rovněž na téma Feochromocytom obhájil v roce 1981 a v roce 1983 byl jmenován profesorem pro obor vnitřních nemoci.
Profesor Petrášek se zabýval nejprve endokrinologií, byl dokonce členem výboru Endokrinologické společnosti. Dnes je však známý především jako kardiolog. V roce 1970 se významně podílel na vzniku jedné z prvních českých koronárních jednotek na III. interní klinice. Zkušenosti čerpal i ze zahraničních pobytů v Dánsku a Německu. V roce 1976 přivezl z Německa echokardiografické zkušenosti a rozvinul na klinice první echokardiografickou laboratoř a vydal první publikace z tohoto oboru u nás. Mnoho let vedl na klinice kardiologickou skupinu, při které vznikla i laboratoř, kde byly prováděny jedny z prvních koronarografií u nás a byla zde provedena první endomyokardiální biopsie u nás. K žákům prof. Petráška patří především prof. J. Hradec, prof. M. Aschermann, doc. J. Král a další lékaři kardiologické skupiny kliniky. Jako vynikající pedagog a přísný examinátor ovlivnil celé generace lékařů.
Profesor Petrášek je nositelem mnoha ocenění a svým celoživotním působením ovlivnil svou fakultu, nemocnici, kliniku, českou endokrinologii a kardiologii, ale rovněž i českou ediční činnost jak časopiseckou, tak knižní. Přejeme panu profesorovi do dalších let hlavně hodně zdraví a ještě mnoho knih vydaných pod jeho pečlivým dohledem.
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN
prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc.
primář III. interní kliniky 1. LF UK a VFN
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Monogenně podmíněná obezita – současný stav molekulárně genetického výzkumu a význam v klinické praxi*
- Kolorektální karcinom (část 3)
- Doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. 75letý
- Genetické pozadí běžných forem obezity – od studií identických dvojčat po studium kandidátních genů obezity*