60. česko-slovenské Farmakologické dny
Hradec Králové, 15. až 17. září 2010
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2010; 149: 606-609
Kategorie:
Sjezdy
Ve dnech 15. až 17. září 2010 se uskutečnily jubilejní 60. česko-slovenské Farmakologické dny v Hradci Králové. Tato odborná akce byla pořádána z pověření České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové ve spolupráci s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové a s královéhradeckým Ústavem experimentální biofarmacie (společným pracovištěm Akademie věd ČR a PRO.MED.CS. Praha a.s.).
Této mezinárodní konference se zúčastnilo více jak 150 farmakologů a dalších odborníků ze všech farmakologických pracovišť, ústavů a kateder z České i Slovenské republiky i institucí akademií věd. Odborný program, rozložený do tří pracovních dnů a do více než 40 přednášek a 80 posterů, odrážel především trendy v rozvoji experimentální i klinické farmakologie, toxikologie a příbuzných oborů. Jako příklad zmíněných trendů lze uvést sympozium molekulární farmakologie, sympozia věnovaná farmakoterapii kardiovaskulárního systému, diabetes mellitus, dyslipidemií a ateroskleróze, a sympozium onkofarmakologie.
Pozvání mimo jiné přijal a přednášku přednesl PharmDr. Martin Beneš, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a PharmDr. Radim Petráš, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
V rámci konference se také uskutečnila soutěž o nejlepší prezentaci a posterové sdělení mladých farmakologů do 35 let.
Pracovní program konference se rovněž nesl v duchu životního jubilea prof. RNDr. Jaroslava Květiny, DrSc., dr.h.c. i vzpomínky na nedávno zesnulou prof. MUDr. Helenu Raškovou, DrSc., dr.h.c.
V rámci odborného i sociálního programu účastníci konference navštívili unikátní „České farmaceutické muzeum na Hospitalu v Kuksu“ a zúčastnili se večírku v Botanické zahradě léčivých rostlin, která neodmyslitelně patří k Farmaceutické fakultě v Hradci Králové.
Za organizační výbor 60.
farmakologických dnů
doc. PharmDr. Petr Pávek,
Ph.D.,
předseda organizačního výboru
a vědecký sekretář České společnosti pro experimentální
a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP
Udělení Čestných členství a Čestných medailí ČLS JEP
Na návrh výboru České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii udělilo předsednictvo ČLS JEP Čestné členství ČLS JEP profesoru Janu Švihovcovi a profesoru Miloslavu Kršiakovi. Slavnostní předání proběhlo v rámci 60. česko-slovenských Farmakologických dnů.
Prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc. se narodil 26. května 1937 v Písku, kde i maturoval. Po maturitě studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, kterou absolvoval s vyznamenáním v roce 1961.
Od roku 1962 je zaměstnán ve Farmakologickém ústavu FDL UK nejprve jako řádný aspirant, od roku 1964 (kdy získal titul CSc.) jako odborný asistent, poté jako docent a od roku 1991 jako profesor. V letech 1966–1967 měl prof. Švihovec též možnost absolvovat jednoroční studijní pobyt na Farmakologickém ústavu ve Winnipegu v Kanadě. Hodnost DrSc. získal v roce 1990. V letech 1988–2010 byl vedoucím Farmakologického ústavu 2. lékařské fakulty UK.
Vedle laboratorní práce tíhnul prof. Švihovec ke klinické farmakologii, zejména ke klinické objektivizaci účinku léčiv (metodologie klinického zkoušení), účelné farmakoterapii a sledování reálného používání léčiv oproti deklarovanému. Tento přístup ho přivedl i k pozici náměstka ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (1982–1988), kde také vedl odbor klinického hodnocení léčiv. V tomto období pracoval i na základech kompletní informační databáze o léčivech, kterou s dr. Škopem analyticky i projekčně připravili a kompletně realizovali a která ve stejné koncepční podobě (i když technicky zmodernizovaná) funguje dodnes a je ve formě Mikroverze AISLP široce využívána jak farmaceutickou, tak i lékařskou veřejností.
Prof. Švihovec se stal jedním z předních expertů na lékovou politiku. Seznámil se prakticky se všemi světovými systémy v této oblasti a je často zván k zahraničním přednáškám zaměřeným na lékovou politiku. Stal se expertem WHO v oblasti Essential Drugs a Clinical Pharmacology. V České republice vedl od začátku devadesátých let 20. století pracovní skupinu, která připravila systém úhrady léčiv ze zdravotního pojištění u nás.
Ve vědecké práci měl prof. Švihovec několik období. Největší citační ohlas v zahraničí mají jeho publikace ve spoluautorství s prof. Štulcem, týkající se transportu placentární bariérou. Publikoval přes 90 prací a editoval více než 20 knižních publikací.
Bohaté je i vysokoškolské pedagogické působení prof. Švihovce. Rád a výborně přednáší – s přehledem, se zdůrazněním podstatného, aktuálního nebo zajímavého, s vlastním názorem a snahou najít rovnováhu mezi základními obecně farmakologickými principy a základy klinické farmakoterapie.
Z široké a dlouholeté činnosti prof. Švihovce v různých odborných společnostech ČLS JEP lze mj. uvést, že již po několik období je členem předsednictva ČLS JEP – pokladníkem, předsedou Komise pro lékovou politiku a kategorizaci léčiv ČLS JEP i Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP. Je předsedou České farmakoekonomické společnosti, která byla založena z jeho iniciativy. Po řadu let byl též členem výboru či předsedou revizní komise naší České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP.
Čestné členství ČLS JEP, které mu bylo uděleno, je oceněním předního experta na lékovou politiku a významného představitele naší farmakologie, člověka se schopností mimořádně rychlého vhledu do komplikované problematiky a formulace toho podstatného. Česká společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP věří, že bude i nadále naším váženým spolupracovníkem a přítelem.
Prof. MUDr. Miloslav Kršiak, DrSc. se narodil 7. května 1939 v Bratislavě ve slovensko-české rodině. Po přeložení jeho otce do Prahy se za ním přestěhovala i jeho rodina. Miloslav Kršiak v roce 1962 ukončil studium na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Titul DrSc. získal v roce 1982 a v roce 1993 se stal profesorem farmakologie Univerzity Karlovy. V letech 1963–1966 byl vědeckým aspirantem Farmakologického ústavu ČSAV v Praze a v letech 1967–1969 absolvoval postgraduální přípravu v Department of Pharmacology, University College v Londýně.
Po dlouhá léta (od roku 1963–1993) se věnoval farmakologii ve Farmakologickém ústavu ČSAV v Praze, od roku 1991 je přednostou Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Začátkem šedesátých let 20. století ho zaujalo využití etologie ve zjišťování psychotropních účinků farmak (pod vlivem českého psychologa vídeňského původu dr. J. Láta). Vzniklo z toho odvětví behaviorální farmakologie, později nazvané etofarmakologie. Ve druhé polovině sedmdesátých let ho začala zajímat farmakologie analgetik s uplatněním v lékařské praxi. Velmi významně se podílel na poznatku, že dlouho známá a bezpečná látka guaifenesin zesiluje analgetickou aktivitu běžných analgetik paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové, což se stalo podkladem pro zavedení analgetika Ataralgin. To se v našich zemích často používá od roku 1981 dodnes. Ataralgin přispěl k omezení spotřeby volně prodejných rizikovějších analgetik v Československu. I v dalším bádání se zaměřoval na farmakologii analgetik a bolesti. V posledním období ho stále víc zajímají všeobecné pohledy na vědu a člověka, zejména z hlediska poznání, etologie a etiky.
Velmi bohatá je jeho činnost publikační, je autorem a spoluautorem mnoha odborných publikací (mezi roky 1961 až 2009 celkem 487) a obdobně významná je i jeho pedagogická činnost v oblasti pregraduální i postgraduální výuky. Je oblíbeným učitelem a působil jako školitel mnoha úspěšných doktorandů.
Za svoje výsledky byl oceněn v letech 1983 a 2004 Čestnou medailí ČLS JEP, v roce 1998 Medailí Univerzity Karlovy. Od roku 2004 je členem České lékařské akademie, dále je čestným členem několika českých lékařských či vědeckých společností. Řadu let byl prof. Kršiak členem výboru a v letech 1998–2002 i předsedou České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP.
Udělení Čestného členství ČLS JEP prof. Kršiakovi je uznáním člověku, který patří mezi významné představitele naší farmakologie, jednomu z předních světově uznávaných expertů v oblasti etofarmakologie a behaviorální farmakologie a u nás i farmakologie bolesti. Věříme, že i nadále budeme moci v rámci aktivit naší odborné společnosti využívat jeho životní zkušenosti, rozhled, racionální přístup k řešení problémů a těšit se na jeho vysoce korektní a přátelské jednání a ochotu poskytnout cenné rady.
V rámci 60. česko-slovenských Farmakologických dní byly předány profesorce Jiřině Martínkové a profesoru Františku Perlíkovi Čestné medaile ČLS JEP, které jim udělilo předsednictvo ČLS JEP na návrh výboru České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii u příležitosti jejich významného životního jubilea.
Prof. MUDr. Jiřina Martínková, CSc. se narodila 25. července 1940 v Praze. Vyrůstala bez otce, který byl popraven v červnu 1942 za ilegální činnost proti německé okupaci. Po maturitě v Rychnově nad Kněžnou studovala v letech 1957–1963 na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové, kterou dokončila s vyznamenáním.
Již během studia se věnovala práci pomocné vědecké síly na katedře farmakologie pod vedením profesora Grossmanna a po promoci nastoupila na katedru farmakologie jako asistentka. Po obhajobě dizertační práce a získání titulu CSc. v roce 1971 opustila v dalším období otázky radiobiologie a věnovala se hepatologii. V tomto duchu byla sepsána habilitační práce, kterou obhájila v roce 1978, kdy byla též jmenována docentkou v oboru farmakologie. Po atestaci z vnitřního lékařství absolvovala též v roce 1980 atestaci z klinické farmakologie. Profesorkou farmakologie na Univerzitě Karlově byla jmenována v roce 1992.
Jako dlouholetá přednostka Ústavu farmakologie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové (1973–2005) vypracovala koncepci vědecko-výzkumného rozvoje pracoviště v oblasti klinické farmakologie (klinické hodnocení léčiv pro registrační účely, bioekvivalence, PK/PD analýza pro individuální dávkování léčiv, kinetika gentamicinu u kriticky nemocných novorozenců v prvním týdnu života); v oblasti experimentální farmakologie se zaměřila mj. na experimentální model rané sepse a kinetiku modelových léčiv a na kinetiku modelových léčiv v podmínkách cholestázy. Jako školitelka vedla šest doktorandů a věnovala se i výchově studentů v rámci SVOČ. V současnosti se věnuje aplikovanému výzkumu v oblasti onkologie ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové.
Výsledky i zaměření její práce jí otevřely možnost připojit se do výzkumných aktivit COSTu EC (European Cooperation in the field of Science and Technical research), kde od roku 1994 až do roku 2008 působila jako řádný člen Management Committee COSTu B1 a reprezentant České republiky. V tomto období se spolu se svými spolupracovníky věnovala tématům klinické farmakologie, zejména onkologie (kineticky řízená terapie vysokodávkovým a nízkodávkovým metotrexátem, gentamicin u novorozenců aj.). Rozvíjela i spolupráci s pracovišti jak v zahraničí, tak v České republice zaměřenou mj. na klinické hodnocení léčiv, bioekvivalenční studie či na vývoj nového cytostatika na bázi cisplatiny.
Velmi významná je i její vysokoškolská pedagogická činnost, ve které se prof. Martínková snažila o interpretaci učiva farmakologie v interdisciplinárním podání, zejména ve vztahu ke klinickým disciplínám. Jako příklad slouží kazuistiky zpracované formou textu s otázkami mnohočetného výběru a ve stejném pojetí i odpovědí s kompletním vysvětlením problému, které jsou umístěny na www stránce pracoviště. Pro tuto aktivitu se stala spolupracovnicí prof. Hughese z Univerzity v Leedsu – řešitele projektu Epharnet EC, který měl za úkol sjednotit a modernizovat vysokoškolskou výuku farmakologie v Evropě prostřednictvím evropské sítě (kde byly výstupy prof. Martínkové též vystaveny a v rámci projektu se stala spoluautorkou CV na téma Hypertension).
Prof. Martínková je autorkou a spoluautorkou 216 vědeckých publikací, více než 200 odborných sdělení a devíti učebních textů. Výukové kazuistiky byly odměněny 1. cenou naší společnosti za výukovou aktivitu, obdobně jako i několik jejich původních publikací v odborném tisku.
Prof. Martínková byla opakovaně členkou výboru České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii JEP. Čestná medaile ČLS JEP je tak zaslouženým vyjádřením uznání jejího významného přínosu naší farmakologii jak v pedagogické, tak i vědecké činnosti.
Prof. MUDr. František Perlík, DrSc. se narodil v Praze 12. srpna 1940. Po maturitě studoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze, kterou absolvoval v roce 1963.
Zájem prof. Perlíka o farmakologii zformovaly klinická praxe na interním oddělení kladenské nemocnice a poté jeho působení na Farmakologickém ústavu Československé akademie věd. Jeho prvním vědeckým tématem bylo studium geneticky podmíněných rozdílů při vzniku experimentálního zánětu. Právě toto téma ho po jednoročním studijním pobytu v Paříži u prof. P. Lechata a u prof. F. Delbarra přivedlo do pražského Výzkumného ústavu chorob revmatických, kde se zabýval klinickou farmakologií antirevmatik.
V roce 1983 pak přijal nabídku Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, aby zde vybudoval oddělení klinické farmakologie při 1. interní klinice. Kromě monitorování koncentrace léčiv u nemocných aplikoval ve VFN farmakokinetické principy při individualizaci dávkování léčiv u nemocných s postižením jater a ledvin. Věnoval se též problematice bioindikátorů metabolických reakcí a epidemiologii spotřeby léčiv. Díky této činnosti byl v letech 1996–2000 členem výboru mezinárodního sdružení „European Drug Utilization Research Group“.
Prof. František Perlík zanechal výraznou stopu i svou bohatou publikační aktivitou, mj. ve více než stovce odborných publikací v zahraničí i doma a v šesti monografiích zaměřených na klinickou farmakologii. Širokou publicitu získaly v tomto směru zejména Klinická farmakologie v praxi a Základy klinické farmakologie.
Vědecko-pedagogické „curriculum“ prof. Perlíka je následující: v roce 1988 se stal docentem vnitřního lékařství; v roce 2000 obhájil doktorskou dizertační práci, v roce 2002 se habilitoval pro obor farmakologie a v roce 2004 byl jmenován profesorem pro obor lékařská farmakologie.
Jako vysokoškolský pedagog zavedl do výuky studentů na 1. lékařské fakultě UK v Praze výuku klinické farmakologie a zasloužil se i o konsolidaci Subkatedry klinické farmakologie IPVZ, kterou od roku 1997 po několik let vedl. Od roku 2002 do roku 2010 stál v čele Farmakologického ústavu 1. LF UK a souběžně vede klinicko farmakologickou bázi ve VFN. Za jeho působení došlo k výrazné modernizaci farmakologické výuky, jak pokud jde o technickou vybavenost, tak aktualizaci obsahu a jeho propojení s klinickými obory.
Od roku 1990 je opakovaně volen do výboru České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP, v letech 2002–2006 byl předsedou společnosti.
Z osobních vlastností prof. Perlíka jsou pro něj kromě nesmírné pracovitosti příznačné uvážlivost a bytostná slušnost, kterými je příkladem pro spolupracovníky i pro studenty. Čestná medaile ČLS JEP je tak zaslouženým oceněním jeho obětavé pedagogické i vědecké činnosti a přínosu naší farmakologii, kterého si naše odborná společnost vysoce váží.
prof. MUDr. Vladimír
Geršl, CSc.
předseda výboru České
společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii
a toxikologii ČLS JEP
e-mail: gersl@lfhk.cuni.cz
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Choroby obličiek a gravidita
- Minulost, současnost a budoucnost neuroprotekce
- Alkohol u dětí a dospívajících – prevence a léčba
- Lékaři primární zdravotní péče v České republice z pohledu demografie – současný stav jako základní kámen budoucího vývoje