Je preskripce pohybové aktivity součástí léčebně-preventivní péče civilizačních chorob? Výsledky dotazníkového šetření lékařů

Stáhnout PDF English info

Is Prescription of Physical Activity a Part of Health Care in Civilization Disorders? Results of Questionnaire Study in Medical Doctors

Background.
Low level of physical activity is an independent risk factor of civilization disorders. Intervention for increasing physical activity has been for generations mentioned in health care. Because of low adherence of the population to those general appeals it is necessary to improve radically the knowledge of health professionals about individual exercise prescription. The aim of this study was to analyze approach of medical doctors in this particular dilemma.

Methods and Results.
A questionnaire was distributed at postgraduate courses for medical doctors. Data from doctors of different specializations were summarized (N=657, from which 458 were females, i.e. 69,7 %, mean age=38,8±9,74). 96,4 % of doctors stated that they recommend exercise to their patients though only up to 23,4 % of them are regularly asked by their patients about the exercise. Concrete (type, intensity, duration and frequency) or individually tailored recommendation give 66,2 %, or 62,6 % of doctors respectively. Most respondents (56,0 %) also recommend a consultation of another specialist (mostly rehabilitation doctor and physiotherapist). Majority of addressed professionals shows that current medical education structure does not enable adequate prescription of physical activity without the help of specialist.

Conclusions.
Study showed a positive attitude of medical doctors to exercise prescription. However, information about the need of individualized prescription and knowledge about possibilities of exercise therapy in particular regions should be increased.

Key words:
physical activity, prescription, civilization disorders, prevention, quality of life.

Autoři: K. Daďová ¹; J. Radvanský ²; P. Pelíšková ²; K. Slabý ²; H. Smitková ²; J. Máčková ³
Působiště autorů: Katedra zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství, FTVS UK, Praha ¹; Klinika tělovýchovného lékařství UK 2. LF, Praha ²; Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha ³
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2007; 146: 503-507
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Nízká úroveň pohybových aktivit je nezávislým rizikovým faktorem civilizačních chorob. Intervence ke zvýšení pohybové aktivity je již po generace zmiňována v léčebně–preventivní péči. Vzhledem k nízké adherenci populace k těmto obecným výzvám je nutné radikálně zvýšit znalosti odborné veřejnosti o individuální preskripci pohybové aktivity. Cílem studie bylo analyzovat přístup lékařů k této problematice na základě dotazníkového šetření mezi lékaři.

Metody a výsledky.
Šetření probíhalo na kurzech Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Byla zpracována data od lékařů různých specializací (N=657, z toho 458 žen, tj. 69,7 %, průměrný věk 38,8±9,74). 96,4 % lékařů uvedlo, že svým pacientům pohybovou aktivitu doporučuje, ačkoli je nejvýše 23,4 % z nich v tomto směru svými pacienty pravidelně oslovováno. Konkrétní doporučení (typ, intenzita, délka, frekvence) poskytuje 66,2 %, individuálně postavenou preskripci udává 62,6 % lékařů. Většina dotazovaných (56,0 %) ale také doporučuje konzultaci dalšího odborníka (nejvíce rehabilitačního lékaře a fyzioterapeuta). Nadpoloviční většina oslovených tak ukazuje, že současná struktura vzdělání lékařů neumožňuje předepsat adekvátní pohybovou aktivitu bez pomoci specialistů.

Závěry.
Studie ukázala pozitivní přístup lékařů k preskripci pohybové aktivity, je však třeba zvýšit informovanost lékařů o nutnosti individualizovaných doporučení a konkrétních možnostech pohybové terapie v jednotlivých regionech.

Klíčová slova:
pohybová aktivita, preskripce, civilizační choroby, prevence, kvalita života.

Štítky

Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek Bioekvivalenční studie léčivých přípravků v České republice

Článek Poruchy kognitivních funkcí u pacientů s diabetes mellitus

Článek Kmenové buňky, buněčná terapie a etické problémy medicíny

Článek Současný pohled na problematiku páteřního hemangiomu

Článek Fototoxické reakce po systémovém podávání antimikrobiálních léků

Článek Problémy kolem regulace dýchání

Článek Konjugovaná kyselina linolenová – dietní suplement v prevenci kardiovaskulárních onemocnění?

Článek Transkripční faktor Egr-1 v kardiovaskulární biologii

Článek Výskyt, diagnostika a léčba plicního karcinomu v České republice v roce 2003

Článek Možnosti sledování aktivity eozinofilního zánětu u asthma bronchiale

Článek Složení esterifikovaných mastných kyselin a lipoperoxidace u metabolického syndromu

Článek Možnosti stanovení tělesného složení u dětí bioimpedanční metodou