VYUŽITÍ CHEMILUMINISCENČNÍHO TESTUPRO LABORATORNÍ HODNOCENÍ ÚČINKUIMUNOSTIMULAČNÍ LÉČBY
Chemiluminiscence Test in the Laboratory Valuation of theImmunomodulative Treatment
Background.
Number of patients treated by general practitioners with various immunomodulatory drugs hasrecently increased. Effects of such medication on the immune system were not usually monitored. The aim of ourwork was to evaluate effect of selected immunomodulatory drugs on the phagocytic and metabolic activities of thephagocytes.Methods and Results. 51 patients (18 males and 33 females) of the average age 36 years with repeating respiratory,mycotic and herpetic infections were investigated. Immunomodulatory treatment included: Decaris (Lavamizolum),Isoprinosine (Methisoprinolum), Imudon (Lysatum bacteriale mixtum), Biostim (Klebsiella pneumoniae), andImmodin (Leukocyti dialysati lyophylysatum). Before and after treatment all patients underwent basic immunologicalexamination IgG, IgA, IgM, C3, C4 complement components, PEG, CD3, CD4, CD8 and CD19). Phagocytoticactivity was estimated by means of FAGO MSHP test with HEMA particles and by chemiluminiscence test.Chemiluminiscence was measured using ML 3000 Microtiter Plate Luminometer (Dynex). 26 healthy individualsof the corresponding age were the controls. Results were statistically evaluated by Student’s t-test. Significantincrease of the cellular metabolic activity was found in Decaris and Immodin treated patients (P
Key words:
chemiluminiscence test, imunomodulatory drugs, phagocytes, cellular metabolic activity.
Autoři:
H. Macurová; J. Kamínková; T. Fučíková; I. Janatková; H. Marečková; T. Poch
Působiště autorů:
Ústav klinické imunologie 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2000; : 277-279
Kategorie:
Články
Souhrn
Východisko.
V poslední době výrazně stoupá počet pacientů, kterým praktičtí lékaři opakovaně ordinují různéimunomodulační preparáty. Účinky těchto léků na imunitní systém většinou nejsou laboratorně monitorovány. Cílempráce bylo zhodnotit vliv účinku vybraných imunomodulačních preparátů na pohlcovací a metabolickou aktivitufagocytujících buněk.Metody a výsledky. Soubor tvořilo 51 pacientů (18 mužů, 33 žen) průměrného věku 36 let, trpících opakujícímise respiračními, mykotickými a herpetickými infekcemi. Pro imunomodulační léčbu použity preparáty: Decaris(Levamizolum), Isoprinosine (Methisoprinolum), Imudon (Lysatum bacteriale mixtum), Biostim (Klebsiella pneu-moniae) a Immodin (Leukocyti dialysati lyophylysatum). U všech pacientů bylo před a po léčbě provedeno základníimunologické vyšetření (IgG, IgA, IgM, C3 a C4 složky komplementu, PEG, CD3, CD4, CD8 a CD19). Fagocytárníaktivita buněk byla hodnocena pomocí FAGO MSHP testu s HEMA partikulemi a chemiluminiscenčním testem.Měření chemiluminiscence bylo prováděno na přístroji ML 3000 Microtiter Plate Luminometer, fy Dynex. Kontrolnískupinu pro chemiluminiscenci tvořilo 26 zdravých jedinců odpovídajícího věku. Výsledky byly statisticky vyhod-noceny Studentovým t-testem. Zvýšení metabolické aktivity buněk statisticky významné bylo prokázáno po léčběDecarisem a Immodinem (p
Klíčová slova:
chemiluminiscenční test, imunomodulační preparáty, fagocytující buňky, celulární metabolická
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- IMUNOABLACE S TRANSPLANTACÍ KRVETVORNÝCHBUNĚK V LÉČBĚ ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY
- VYUŽITÍ CHEMILUMINISCENČNÍHO TESTUPRO LABORATORNÍ HODNOCENÍ ÚČINKUIMUNOSTIMULAČNÍ LÉČBY
- HYPERLIPOPROTEINÉMIE, GENOTYP ApoEA KOSTNÍ DENZITA
- MÁ LEPTIN FYZIOLOGICKÝ VÝZNAM V REGULACIHEMATOPOÉZY?