DENDRITICKÉ BUŇKY A JEJICH VYUŽITÍ V TERAPIINÁDOROVÝCH CHOROB

English info

Dendritic Cells and the Immunotherapy of Tumors

Dendritic cells (DC) constitute a heterogeneous leukocyte population. Their main function is to capture and processantigens (Ag) and present them to immunocompetent cells. Heterogeneity of DC is reflected at several levels. Myeloidand lymphoid lineage of the DC can be distinguished according to the precursor cell they originate from. Thefunctional differentiation is of the great importance. DC can induce either specific immune reaction or tolerance tocertain Ag. It depends upon the microenvironment where the processing of Ag takes place. Phenotypic and functionaldifferences between the subtypes of DC are being extensively investigated for the purpose of their use in theimmunotherapy of various diseases, tumors in particular. It appears that one of the causes of the specific anti-tumorimmunity failure is the insufficient function of DC in vivo in patients with malignant diseases. Recent technologyadvances has enabled to generate and cultivate DC in sufficient amounts in vitro from their precursors. Coculturingof DC with the tumor Ag in the presence of cytokine mixture leads to the efficient Ag presentation and to the generationof specific cytotoxic lymphocytes capable of killing tumor cells. Subsequent application of these tumor Ag pulsedDC to the laboratory animals, and to the patients in first clinical studies, can induce regression of malignant disease.On the other side the ability of DC to induce tolerance to certain Ag is the subject of investigation in the field ofimmunotherapy of hypersensitivity states induced either by outer Ag (allergy) or inner Ag (autoimmune diseases).In this review we summarize source and ontogeny of DC, their morphology, phenotype, function and different waysof their generation in vitro. We emphasize the use of DC in the clinical practice aimed at the immunotherapy oftumor diseases.

Key words:
dendritic cells, immunotherapy, tumor disease.

Autoři: D. Pospíšilová; A. Zavacká; O. Hrušák; A. Šedivá; R. Špíšek; J. Bartůňková
Působiště autorů: Ústav imunologie 2. LF UK a FNM, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2000; : 519-523
Kategorie: Články

Souhrn

Dendritické buňky (DC) tvoří heterogenní komplexní systém buněk, jejichž hlavní úlohou je zpracování a prezen-tace antigenů dalším imunokompetentním buňkám. Heterogenita DC existuje na několika úrovních. Podle prekurzoru,ze kterého se diferencují, se dělí na myeloidní a lymfoidní. Podle anatomické lokalizace se rozlišuje několik typůDC, speciálním typem jsou např. Langerhansovy buňky v kůži. Důležitá je funkční diferenciace. V závislosti namikroprostředí, ve kterém se zpracování antigenu odehrává, mohou DC indukovat dva protikladné stavy: buďspecifickou imunitní reakci, nebo toleranci vůči danému antigenu. Právě tento dualizmus funkce dendritických buněkpřitahuje pozornost výzkumných týmů z celého světa. Fenotypické a funkční rozdíly mezi jednotlivými typy DCjsou intenzivně zkoumány za účelem potenciálního využití těchto buněk v imunoterapii řady onemocnění, zejménanádorových. Ukazuje se, že jedním z důvodů selhání účinné protinádorové imunity je právě nedostatečná funkcedendritických buněk in vivo u pacientů s nádorovým onemocněním. Pokroky v technologii v posledních letechumožnily získat a kultivovat DC v dostatečném množství in vitro z prekurzorů (monocytů nebo kmenových buněk)periferní krve. Společná kultivace DC s nádorovými antigeny v prostředí směsi cytokinů vede k účinné antigenníprezentaci a vytvoření specifických cytotoxických lymfocytů schopných zničit nádorové buňky, které byly zdrojemnádorových antigenů. Zpětná aplikace takto aktivovaných DC nebo cytotoxických lymfocytů pokusným zvířatůma v prvních pilotních studiích také pacientům může navodit regresi nádorového onemocnění.Na druhé straně schopnost dendritických buněk indukovat za určitých okolností toleranci k určitému antigenu jepředmětem zkoumání v oblasti potenciální imunoterapie stavů přecitlivělosti, a to jak k zevním antigenům (alergie),tak k vnitřním antigenům (autoimunitní choroby). V souborném článku se věnujeme zdroji a vývoji DC, jejichmorfologii a fenotypu, funkci, způsobům jejich kultivace in vitro a přehledu možnosti jejich využití v klinické praxise zaměřením na imunoterapii nádorových onemocnění.

Klíčová slova:
dendritické buňky, imunoterapie, nádorová onemocnění.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky

Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek CHRONICKÁ REJEKCE RENÁLNÍHO ALLOŠTĚPUČást 2. Terapeutické možnosti

Článek DOSPĚLÁ VÝŠKA PACIENTŮ DLOUHODOBĚ LÉČENÝCHPRO IDIOPATICKÝ DEFICIT RŮSTOVÉHO HORMONU(Český registr 1991-1998)

Článek ŘEŠENÍ JÓDOVÉHO DEFICITU U TĚHOTNÝCH ŽENV OKRESE TEPLICE

Článek VÝVOJ OBVODU BŘICHA A GLUTEU (PASU A BOKU)V DOSPĚLOSTI

Článek vyšel v časopise