ŘEŠENÍ JÓDOVÉHO DEFICITU U TĚHOTNÝCH ŽENV OKRESE TEPLICE
Treatment of the Iodine Deficiency in Pregnant Women in the District ofTeplice
Background.
Sufficient supply of the population with iodine becomes again a world problem. Particularly theiodine deficiency during pregnancy may have serious negative effects on the foetal development. Estimation of thelevel of iodine supply of pregnant women became therefore the aim of the study. Investigation was done in the districtTeplice.Methods and Results. The cohort was formed by 348 pregnant women (age 17 to 45 years), who received duringthe pregnancy iodine supplementation in the daily dose of 130 respective 100 mg (Materna, Jod 100). Control groupconsisted of 231 women (age 18 to 35 years). Average ioduria of pregnant women at the beginning of gestation (notaffected by supplementation) was 127 mg I/l, median 115 mg I/l of urine. Ioduria of non-pregnant women of thecontrol group was 100 mg I/l median 84 mg I/l of urine. Low ioduria (below 100 mg I/l) was found in 40 % of pregnantand 62 % fertile women of the control group. Supplementation resulted in the statistically significant increase ofioduria in the 20th week (average value was 186 mg I/l, median 156 mg I/l); low values had found only 20 % ofwomen. The fourth day after delivery, ioduria was statistically lower than in the 20th week (121 mg I/l, median99 mg I/l), however, 76 % of women finished with supplementation after the childbirth. Values of ioduria were stillhigher in supplemented than in non-supplemented women.Conclusions. Iodine intake in the group of pregnant and non-pregnant women was not optimal. Even during therecommended iodine supplementation (100 and 130 mg), 20 % of women had lower values of ioduria. Healtheducation, which first of all involves the risk groups, is therefore highly recommended.
Key words:
iodine, ioduria, pregnancy, pregnant women.
Autoři:
N. Vitnerová; I. Míšková
Působiště autorů:
Okresní hygienická stanice, Teplice 1 Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2000; : 533-536
Kategorie:
Články
Souhrn
Východisko.
Problematika zásobení obyvatelstva jódem se opět stala celosvětovým problémem. Zvláště nedosta-tek jódu v těhotenství může mít negativní vliv na vývoj plodu. Proto bylo cílem této studie zjištění úrovně zásobeníjódem u těhotných žen. Šetření bylo provedeno v okrese Teplice.Metody a výsledky. Soubor tvořilo 348 těhotných žen (věkové rozmezí 17-45 let), které během těhotenství užívalyjódový preparát v denní dávce 130, resp. 100 mg (Materna, Jod 100). Kontrolní skupinu tvořilo 231 žen (věkovérozmezí 18-35 let). Jodurie byla stanovována na počátku těhotenství, ve 20. týdnu a 4. den po porodu. Průměrnájodurie těhotných na počátku gravidity (neovlivněna suplementací) byla 127 mg I/l, medián 115 mgI/l moče, jodurienegravidních žen kontrolní skupiny 100 mg I/l s mediánem 84 mg I/l moče. Nízkou jodurii (pod 100 mg I/l) mělo40 % těhotných a 62 % fertilních žen kontrolní skupiny. Suplementace vedla ke statisticky významnému zvýšeníjodurie ve 20. týdnu (průměrná hodnota 186 mg I/l, medián 156 mg I/l: nízké hodnoty jodurie mělo jen 20 % žen).Čtvrtý den po porodu byla jodurie statisticky významně nižší než ve 20. týdnu (121 mg I/l, medián 99 mg I/l), avšak76 % rodiček již suplementaci jodem přerušilo. Přesto však byly hodnoty jodurie statisticky významně vyššíu suplementovaných než u nesuplementovaných žen.Závěry. Zásobení jódem u vyšetřované skupiny gravidních i negravidních žen nebylo optimální. I u doporučenésuplementace jódem (100 a 130 mg/d) vykazuje 20 % žen nedostatečné hodnoty jodurie. Je nutná zdravotně výchovnáčinnost zahrnující především rizikové skupiny.
Klíčová slova:
jód, jodurie, gravidita, gravidní žena.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- VÝVOJ OBVODU BŘICHA A GLUTEU (PASU A BOKU)V DOSPĚLOSTI
- DENDRITICKÉ BUŇKY A JEJICH VYUŽITÍ V TERAPIINÁDOROVÝCH CHOROB
- DOSPĚLÁ VÝŠKA PACIENTŮ DLOUHODOBĚ LÉČENÝCHPRO IDIOPATICKÝ DEFICIT RŮSTOVÉHO HORMONU(Český registr 1991-1998)
- CHRONICKÁ REJEKCE RENÁLNÍHO ALLOŠTĚPUČást 2. Terapeutické možnosti