MIKROMYCETY, MYKOTOXINY A ZDRAVÍ ČLOVĚKA
Microscopic Fungi, Mycotoxins and Human Health
Mycotoxins are toxic metabolites produced by certain toxigenic microscopic fungi (moulds) in and on foods.Consequently mycotoxin-containing foods have been found all over the world: Africa, Asia, North and SouthAmerica, Australia and Europe. The extent of the problem is greater in some parts of the world than in others becausetheir climatic conditions are more favourable for mould growth and thus synthesis of mycotoxins. These toxins havebeen associated with various diseases - mycotoxicoses in humans throughout the world (ergotism, alimentary toxicaleukia, aflatoxicosis, balkan nephropathy, yellow rice disease, oesophageal cancer etc.). Mycotoxins can enter thefood chain by one of two major routes: direct contamination resulting from the use of a food components contaminatedwith mycotoxins and indirect contamination resulting from the growth of toxigenic fungi of the food. Investigationsof mycotoxins in foodstuffs, in human urine and human milk were incorporated into the system of EnvironmentalHealth Monitoring in the Czech Republic. The risk of acute toxic effects of mycotoxins was usually considered tobe minimal in the Czech Republic. The risk of later toxic effects (particularly carcinogenic risk) after very low singleor repeated mycotoxin concentrations in foodstuffs is very important.
Key words:
toxigenic fungi, mycotoxins, mycotoxicoses, human exposure, risk assessment.
Autoři:
V. Ostrý
Působiště autorů:
NRC pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcíchCentrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státní zdravotní ústav Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 1999; : 515-521
Kategorie:
Články
Souhrn
Mykotoxiny jsou toxické metabolity, které jsou produkované toxinogenními mikromycety (plísněmi) v potravi-nách. Mykotoxiny v potravinách byly stanoveny v řadě zemí Afriky, Asie, Severní a Jižní Ameriky, Austrálii a takév Evropě. Problematika výskytu mykotoxinů v potravinách je významnější v zemích světa, kde jsou vhodnějšíklimatické podmínky pro růst toxinogenních mikromycetů a produkci mykotoxinů. Mykotoxiny jsou jako etiologičtíčinitelé spojovány s celou řadou akutních a chronických onemocnění - mykotoxikóz u lidí (s ergotismem, alimentárnítoxickou aleukií, aflatoxikózou, balkánskou endemickou nefropatií, onemocnění ze žluté rýže, karcinomem jícnuatd.). Mykotoxiny mohou kontaminovat potravinový řetězec dvěma způsoby: primární kontaminace vychází z použitímykotoxiny kontaminovaných surovin k výrobě potravin a sekundární kontaminace vychází z růstu toxinogenníchmikromycetů na potravině a z následné produkce mykotoxinů. Sledování mykotoxinů v potravinách, v lidské moči,v krevním séru a mateřském mléce je v České republice zařazeno do systému Monitoringu zdravotního stavuobyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Riziko akutního toxického účinku mykotoxinů je v ČR obvyklepovažováno za minimální. Za významné se považuje riziko pozdních toxických účinků (zejména karcinogenní riziko)po příjmu velmi nízkých jednorázových nebo opakovaných koncentrací mykotoxinů v potravinách.
Klíčová slova:
toxinogenní mikromycety, mykotoxiny, mykotoxikózy, expozice člověka, hodnocení rizika.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- DEMINERALIZACE KOSTÍ U M. CROHN, JEJÍDIAGNOSTIKA, LÉČBA A PREVENCE
- MIKROMYCETY, MYKOTOXINY A ZDRAVÍ ČLOVĚKA
- ALTERNATÍVNE STRAVOVANIE A HLADINY GLUTATIÓNU
- PORPHYRIA CUTANEA TARDA PO PROTINÁDOROVÝCHLÉCÍCH