Historie a vývoj oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína v České republice z pohledu časových milníků a statistických čísel
Autoři:
J. Drábková
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 23, 2012, č. 6, s. 287-289
Kategorie:
Editorial
První systémové dokumenty oboru jsou z roku 1957; již před 55 lety hovořily o definici, koncepci a o náplni oborové činnosti v České republice, o postgraduálním vzdělávání lékařů-odborníků a vytvořily instrukci o organizaci anesteziologické služby. V roce 1962 je doplnila první koncepce oboru anesteziologie, v roce 1966 zásady o zajištění resuscitace.
V roce 1971 byl vytvořen dvoustupňový obor anesteziologie a resuscitace v jednotném systému postgraduálního vzdělávání lékařů.
V roce 1974 vydávalo Ministerstvo zdravotnictví ČSR širší soubor významných a závazných metodických opatření v č. 35 Věstníku MZČSR 1974. Mezi nimi je i koncepce oboru anesteziologie a resuscitace,má svou základní dikci, která přetrvává ve své podstatě dodnes – celých 38 let s inovativními doplňky.
V roce 1979 je zaveden jednotný systém statistiky zpracovávaný z údajů vykazovaných každoročně z jednotlivých pracovišť i celostátně Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Zaměřuje se především na rozvoj pracovišť, na zřizování multidisciplinárních lůžkových oddělení s resuscitační péčí – s nejvyšším stupněm diferencované péče.
V roce 1992 dochází k podstatným organizačním změnám v celém zdravotnictví: vznikají státní a nestátní pracoviště; statistické údaje se systémově stabilizují v počtech pracovníků, pracovišť a výkonů.
V roce 1993 se z oborové statistiky odděluje vykazování přednemocniční neodkladné péče, hromadných neštěstí a katastrof a původní údaje se modifikují podle rozvoje oborových činností. V roce 1994 se připojuje výkaz o činnosti ambulantních úseků anesteziologicko-resuscitačních oddělení. V roce 1995 se vykazování oborové zdravotnické činnosti sjednocuje s vyspělými zahraničními systémy. V roce 1996 se připojují např. TISS kategorie (kategorizace podle skórovacího systému Therapeutic and Intervention Scoring System), které umožňují srovnávání náročnosti resuscitační lůžkové péče i jejích výsledků v mezinárodním kontextu [1].
V 21. století se v roce 2009 postupně připojuje vykazování počtů i závažnosti pacientů hospitalizovaných na vznikajících lůžkách dlouhodobé resuscitační a intenzivní péče.
Celostátní údaje jsou odbornou společností ČSARIM (Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny) vždy podrobněji rozpracovány a od roku 1999 jsou pravidelně zveřejňovány v odborném tisku [2, 3, 4].
Významné jsou počty pracovišť, počty lůžek, podaných anestezií, přijatých pacientů, údaje o mortalitě v souvislosti s operačními výkony, počty ventilovaných pacientů a řada dalších, které jsou ve výběru a v časovém rozpětí přehledně uvedeny v tabulce 1. K dispozici je i řada propočítaných dat; nicméně označení (-) svědčí o tom, že údaj nebyl v dané době sledován. Údaj (0) vypovídá o absenci ve vybavení.
Data jsou z let 1974, 1994, 1998 a 2011, která představují milníky v celém zdravotnictví. Svědčí i o úvodním raketovém nástupu a vývoji oboru a o jeho následné stabilizaci mezi velmi významnými klinickými obory. Medicína se však trvale vyvíjí, vývoj se zrychluje, oslovuje odlišné populace a vyžaduje doplňované i nově zvolené soubory dat. Pomáhají nejen kontrolovat rozvoj, činnost a výsledky, ale jsou nutné i pro zdůvodnění nákladnosti, která je pro anesteziologii a intenzivní medicínu charakteristická i nevyhnutelná. Uvedená čísla o rozvoji hovoří „sama za sebe“; mají již tradiční skladbu s validní vypovídací hodnotou, ale nepochybně vyžadují doplnění. Nově požadovaná data nesmí být nejednoznačná nebo složitá ke spolehlivému vykazování a přesto musí vystihnout současnou realitu a především nastupující trendy. ÚZIS zrealizuje odborně promyšlené a formálně zpracovatelné návrhy pro rok 2012/2013. Stanou se základem pro mnohostrannou politiku ovlivňující pracoviště, pracovníky i obor sám.
Hodnocení
V roce 1974 se jako důležitý indikátor kvality anesteziologické péče považoval a také vykazoval počet celkových anestezií, vedených s tracheální intubací; byl postupně úměrně vývoji oboru opuštěn.
Naproti tomu postupně přistoupily parametry,vztahující se k narůstajícímu počtu seniorů, k zavádění epidurální analgezie při lékařském vedení porodu, k navyšujícímu se počtu anestezií u ambulantně ošetřovaných pacientů. Začátek věku seniorů se pro statistické vykazování přesunul k jednotnému mezinárodnímu údaji ze 70 let na 65 let.
Jednotný výkaz umožnil mezinárodní srovnávání. Počet anesteziologů vůči počtu chirurgů a průměrný věk anesteziologů se ukázal se západní Evropou srovnatelný a v 21. století je v EU i nadále setrvalý.
Anestezie podávají ve většině zemí Evropy lékaři anesteziologové, pouze v některých západoevropských zemích výběrově kvalifikované sestry-anestetistky pod dohledem lékařů.
Multidisciplinární intenzivní péče (resuscitační péče) je personálně i organizačně oddělena od specializovaných jednotek intenzivní péče oborového zaměření o kritické stavy. Větší podíl výkonů se v zahraničí – na rozdíl od České republiky – provádí u ambulantních pacientů a v regionální anestezii spojené s řiditelnou analgosedací. Přípravky užívané k anestezii a k sedaci při vědomí se ve formuláři ÚZIS nevykazují.
Systém vzdělávání lékařů i sester i jejich pracovní kategorie se nyní v České republice mění a statistika je do definitivního vyřešení zatím ponechala v historickém znění. Kategorie pracovníků lékařských i nelékařských profesí nelze proto přesně srovnávat s vyspělým zahraničím.
Celkový pohled zachycuje stav oboru i jeho komplexní dynamiku v celém státě a tento řetězec statistických údajů je unikátní. Odráží raketový nástup oboru po roce 1974, dosažení úrovně k roku 1994, adaptaci na nové poměry i ve statistickém vykazování a pevné umístění v klinické medicíně v posledních deseti letech.
V porovnání se západním zahraničím jsou údaje srovnatelné v odborných činnostech i výsledcích. Logicky přibývá seniorů, zvyšuje se zastoupení délky umělé plicní ventilace na resuscitačních lůžkách nad 24 hodin. Nově se připojuje vzestup počtu zotavovacích lůžek a příjmů ventilátor-dependentních pacientů na lůžka navazující následné péče oddělení DIP (oddělení dlouhodobé intenzivní péče) a DIOP (dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péč).
V posledních deseti letech se v anesteziologii a v intenzivní medicíně – u nás v částečně propojených medicínských disciplínách – diskutuje o systému jednotného hodnocení a vykazování nových činností.
Zařazují se k nim:
- Výkony resuscitačních a urgentně zasahujících týmů nemocnice; pod zkratkou MET (Medical Emergency Team) se celosvětově šíří podle australského modelu, navrženého již v roce 1995 [5]. Týmy rychlého nasazení pro kritické stavy v nemocnici nemají dosud zformulovány své výkony, systém není zcela jednotný ani v zahraničí a hodnocení výsledků není jednoznačné v porovnání s jejich personálním zajišťováním a provozní nákladností.
- Výkony následné intenzivní péče nejsou vykazovány pro ÚZIS racionálně. Vznik této nové služby byl spontánní, živelný. Odpovídá požadavkům doby, medicíny i zvyšujícímu se počtu indikovaných pacientů. Vykazování by se mělo co nejdříve stát podkladem hodnocení sítě takto koncipovaných pracovišť, jejich výkonů i poskytované péče.
Není přehled, kam jsou pacienti z resuscitačních lůžek překládáni, popř. propuštěni do ambulantní složky, čili jaká je úspěšnost nákladné akutní multidisciplinární resuscitačně intenzivní péče
Nová doporučení o převedení intenzivní péče v indikovaných případech na péči paliativní [6] a početní zastoupení těchto rozhodnutí na lůžkách ARIM pracovišť rovněž není podchyceno.
Statistické hodnocení a přehled se očekává i od zřizovaných tzv. urgentních příjmů. Jsou zčásti vedeny v organizační příslušnosti k AR pracovišti, zčásti jsou svébytnými jednotkami na úrovni samostatných primariátů s lůžky.
Medicína se stále vyvíjí, jak je ze stručného přehledu i z údajů roku 2011 zřejmé.
ÚZIS i odborná společnost ČSARIM si jsou vývoje a jeho potřeb včetně statistického sledování vědomi, stejně jako změn v síti lůžek, ve vzdělávání, v kompetencích, v návaznosti akutní a následné péče.
Výbor ČSARIM zpracovává s výhledem do přicházejících let pozměňovací návrhy pro celostátní statistické zpracovávání, které by odpovídalo současné realitě i novým trendům.
Na webových stránkách odborné společnosti lze návrhy i připomínky a doplňky zveřejnit, pohotově i šířeji je prodiskutovat a podat ucelený návrh na jejich včlenění do současného celostátního formuláře ÚZIS. Ten je písemnou dokumentací činnosti i úrovně oboru, prezentuje jeho pracovníky, prokazuje mezinárodní sounáležitost a je důležitým podkladem pro systémy auditů a akreditací.
Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče
Fakultní nemocnice v Motole
V Úvalu 74
150 06 Praha 5
e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz
Zdroje
1. Capuzzo, M. Use of severity scores in clinical practice. ICU Management, 2006, 6, 3, p. 26–28.
2. Drábková, J. Statistické údaje z oboru anesteziologie a resuscitace a z přednemocniční neodkladné péče v České republice. Ref. Výběr: Anest. Res., 1994, 41, 6, s. 320–326.
3. Drábková, J. Vývoj oboru anesteziologie a resuscitace ve statistických číslech České republiky – ÚZIS. Ref. Výběr: Anest. Res. Intenz. Med., 1999, 46, 6, Supl., s. 18–24.
4. Drábková, J. Statistika oboru anesteziologie a resuscitace ARO KAR – Česká republika 2011 – Údaje ÚZIS ČR. Anest. intenziv. Med., 2012 – v tisku.
5. Salnieks, M. E., Reynolds, S. Critical Care Response Teams. ICU Management, 2008, 8, 1, p. 7–8.
6. Astrow, A. B., Popp, B. The paliative information act in real life. New Engl. J. Med., 2011, 364, 20, p. 1885–1887.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2012 Číslo 6
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Statistika oboru anesteziologie a resuscitace ARO, KAR
- Arytmie a jejich léčba (v prostředí JIP)
- Historie a vývoj oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína v České republice z pohledu časových milníků a statistických čísel
- Aktuální postavení a používání intravenózních imunoglobulinů nejen v intenzivní medicíně