Co je nového v problematice testování gastrointestinálních karcinomů?
Přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., ve svém vystoupení konstatoval, že v tomto roce se již onkologové u karcinomů gastrointestinálního traktu (GIT) neobejdou bez sekvenování další generace (NGS). Následně shrnul novinky v testování ca GIT.
Jedno léčivo – jeden genový test
Aktuální realitou je díky NGS testování typu „jedno léčivo – jeden genový test“. V podstatě nahrazuje multiplexní genetické testování. A platí to pro všechny tumory zažívacího traktu. Masivně paralelní sekvenování neboli NGS se má týkat všech pankreatobiliárních karcinomů před léčbou a představuje cestu do budoucnosti. Jedná se o stanovení aberací DNA i RNA. Co se týká kolorektálního karcinomu, tam je v současnosti klíčovým imunobiomarkerem stanovení mikrosatelitové nestability (MSI), ale jsou zde i další biomarkery, které nás mohou vést k další léčbě. Pokud jde o indikaci chemoterapie, zřejmě nedojde k odhalení žádného biomarkeru, který by ji upřednostňoval, spíše tomu je opačně – u nemocných, u kterých biomarker neidentifikujeme, nasazujeme chemoterapii.
Prognosticky prediktivní genomika CRC se vyvíjela od testování onkogenů KRAS a BRAF až po aplikovanou genomiku. Pokud je genových markerů více než 5, nemá význam testovat jednotlivé geny, ale je vhodné použít právě NGS. Existují klinicky využitelné terčové struktury, vyskytují se však s relativně nízkou frekvencí. Nicméně jsou-li odhaleny, jedná se o pozitivní prediktivní markery. Negativní markery potom představují KRAS a NRAS.
Terapie na základě biomarkerů
U CRC v případě mutace BRAF lze použít kombinaci enkorafenib + cetuximab, u HER2-pozitivních kolorektálních karcinomů je to kombinace trastuzumab + pertuzumab nebo lapatinib, budoucnost je v trastuzumab-deruxtekanu. V případě mikrosatelitové nestability je v podstatě jednoznačná indikace imunoterapie (inhibitorů imunitních kontrolních bodů − checkpoints).
Co se týká karcinomu žaludku, gastroezofageální junkce a jícnu, v případě pozitivity PD-L1 je indikovaná imunoterapie (nivolumab, pembrolizumab), při pozitivitě HER2 cílená anti-HER2 léčba (trastuzumab, trastuzumab-deruxtekan, pembrolizumab + trastuzumab/chemoterapie založená na fluoropyrimidinu a platině).
U karcinomu pankreatu je nutné vyšetření mutace BRCA1/BRCA2, při jejíž pozitivitě je jasná indikace olaparibu.
U cholangiokarcinomů se na rozdíl od pankreatických nádorů ukazují jako zásadní jednoznačně mutace FGFR2 (pemigatinib, infigratinib) a IDH1 (ivosidenib), což znamená, že pokud je nemocný schopen absolvovat ve 2. linii cílenou léčbu, je chybou neprovést u něj NGS vyšetření.
Tumor-agnostická léčba platí jednoznačně pro celý zažívací trakt, kde lze využít především checkpoint inhibitory. U imunoterapie v léčbě karcinomů GIT v klinické praxi nicméně přetrvává skutečnost, že ne každý pacient z ní má prospěch (benefity se ukazují cca u 20–30 % z nich). Největší výzvou v této oblasti je tak v současné době stanovit silný predikční systém pro účinnost této modality a rozšířit a modulovat odpověď nádoru.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Petruželka L. Testování u nádorů GIT v roce 2023. 14. PragueONCO, Praha, 26. ledna 2023.
